Za celou dobu došlo na dvanáctém oddělení ke dvěma mimořádným případům. Jednou se v noci pověsil pacient na toaletě. Náhodou ho zachránili. Poté ho zbili a všem odebrali kapesníky. Sanitáři i pacienti se mu vysmívali, jak jen mohli. A on se jen omlouval tím, že takový život nevydrží.

Dne 15. září uplynulo od mého uvěznění devět měsíců. Podle zákona je další zadržení ve vyšetřovací vazbě možné pouze tehdy, když se vyšetřovatel s podporou Generálního prokurátora SSSR obrátí na presidium Nejvyššího sovětu.

Byl tu srpen osmašedesátého roku a osud jednotlivce ustupoval do pozadí. Souhrou náhod jsem se v jednom domě setkal s nějakým Čechem. Začal jsem se ho dotazovat na ona „fakta“, která přinášely naše noviny na důkaz hrozby kontrarevoluce, antisocialistického převratu v ČSSR. Přesvědčivě vyvrátil všechny argumenty a „fakta“ sovětského...

Novinář a teoretik kresleného humoru Ivan Hanousek pracoval před 50 lety v redakci UK, akademického časopisu Univerzity Karlovy, přímo v Karolinu. A jak vzpomíná, po celou tu dobu, od sebeupálení Jana Palacha až po pohřeb, byl vlastně u všeho.

V poválečných časech, kdy ruští agenti za přihlížení našich úřadů „čistili prostor“ od ruských emigrantů v Československu, postavili se hanspaulští obyvatelé za svého souseda. Majitelé vil a rodinných domků byli většinou bývalí legionáři; pamatuji se, že hned naproti nám bydlel generál Rambousek, kousek vedle generál...

Jako filmový kritik a publicista se Vladimír Bystrov pravidelně setkával se slavnými herci, režiséry a umělci své doby. I s odstupem rovných šedesáti let přinášejí jeho texty – tehdy psané k 60. výročí tuzemské kinematografie – zajímavá svědectví a postřehy.

Bezpečnostní opatření při vstupu do budovy amerického velvyslanectví v Praze jsou samozřejmě důkladná. Jako na všech amerických ambasádách ve světě, napsal novinář Vladimír Bystrov na úvod svého rozhovoru s tehdy končící známou americkou velvyslankyní a někdejší dětskou hereckou hvězdou Shirley Temple-Blackovou.

Lev Borin patřil ve své době mezi přední československé odpůrce politiky prezidenta Edvarda Beneše. Proto také po svém útěku do Velké Británie skončil nejprve v internačním táboře. Nabízíme poslední ukázku z nedávno objeveného rukopisu V.L. Borina „Za přeludem“. Kniha vyšla jen soukromým nákladem.

Vzpomínky na zásadní dějinné událostí mohou mít nejrůznější podoby. Některé jsou známé, jiné pohledy zůstávají skryté. Třeba na dění na Barrandově a angažmá mladých a krásných hereček Janžurové a Chramostové během sovětské okupace v srpnu 1968. HlídacíPes.org nabízí zajímavou vzpomínku tehdejšího tiskového tajemníka Filmového studia...

Soukromé rodinné archivy čas od času i po desítkách let vydají nečekané objevy. To je i případ potomků rodiny prvorepublikového novináře (a muže mnoha dalších zájmů a profesí) Vladimíra Ležáka – Borina. Nabízíme druhou ukázku z knihy „Za přeludem“, která vyšla pouze v soukromém nákladu.