Jedna paní povídala, nebo skutečná zpráva? Podvodné výsledky testů na Covid už nejsou hoax
KOMENTÁŘ. Pražská Všeobecná fakultní nemocnice upozorňuje na útoky hackerů, kteří lidem rozesílají podvodné SMS zprávy s falešnými výsledky koronavirových testů. Tuhle zprávu nedávno publikovala řada médií, o těchto podvodech se ale ještě nedávno mluvilo jako o vymyšlených hoaxech. Je to dobrý příklad, jak si trénovat pozornost vůči falešným zprávám v každodenním životě.
„Možná i vám už přišla sms zpráva nebo mail s výsledkem testu na COVID-19, přestože jste na testech vůbec nebyli. Jde o falešné a podvržené informace,“ varuje Všeobecná fakultní nemocnice a dodává, že takové zprávy poškozují testované pacienty a straší ty, kteří na testování nebyli.
Hackerské útoky se podle nemocnice týkají i dalších zdravotnických zařízení a zabývá se jimi už také Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost.
O zmíněném případu ze Všeobecné fakultní nemocnice informovala následně i ČTK a její zprávu publikovala i další zpravodajská média. Všude ale chyběla poměrně důležitá zmínka o tom, že se o podobných zprávách v uplynulých týdnech mluvilo jako o hoaxech.
Jedna paní povídala
SMS zprávy s falešným výsledkem testu na Covid dnes mohou leckomu připadat povědomé. Na sociálních sítích se už delší dobu šíří příběhy o tom, jak se „známý známého“ šel otestovat, ale po několika hodinách čekání to zabalil a později mu přišla zpráva, že je pozitivní.
O těchto falešných zprávách média informovala na začátku října jako o hoaxech, což v kontextu aktuálních hackerských útoků může být matoucí. Jak totiž může něco současně být i nebýt hoax?
Je proto dobré si připomenout hlavní rozdíl mezi oběma případy – zatímco tentokrát s informací přišla sama instituce, kterou lze snadno dohledat a lze ji kontaktovat, předtím šlo o anonymizované zprávy typu „jedna paní povídala“.
Zdroje těchto zpráv se tehdy pokoušel dohledat a kontaktovat server Manipulátoři.cz, žádnou odpověď však nedostal. O údajných falešných výsledcích testů neměla informace ani hygiena nebo ministerstvo zdravotnictví.
Zároveň šlo o typickou poplašnou zprávu, která se na toto téma neobjevovala pouze v Česku, ale také na Slovensku. Podobné zprávy jsou přitom klasickým příkladem takzvaných městských legend, mezi lidmi sdílených příběhů, které jsou na „první dobrou“ uvěřitelné, ale po krátkém zamyšlení často nelogické.
To, že dnes podobné SMS skutečně přicházejí lidem do mobilních telefonů, tak ještě neznamená, že předtím nebyly jen vymyšlené. Jako už tolikrát v otázce důvěryhodnosti senzačních zpráv ale i v tomhle případě platí: Záleží na tom, kdo nám to říká – známá nemocnice, nebo anonym?
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Investor Brůna: Realitní perly na dálniční sňůře na jih. Hluboká, Písek, Budějovice
Agáta Pilátová: Prezidentka ve vichru doby a nelichotivý obraz Slovenska
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
3 komentáře
Jestli dobře chápu obsah článku, dostáváme se tím při hodnocení nebezpečí hoaxů od obecné definice – tedy posílají se (v neurčeném počtu, s různým obsahem)
k konkretizaci, tedy „ten a ten hoax s tímto textem, odesílaný v období od-do“. Tím se ale dostáváme, při hodnocení té nebezpečnosti , kvantitativně o několik stupňů níže..
Ovšem, pokud se podíváme na obsah toho hoaxu, tedy informace o falšování velice důležitých úřední zpráv, zjistíme že máme opravdu veliký ale veliký problém, Houstone. Jde totiž o to, že se vůbec připustilo posílaní těchto důležitých, a úředních zpráv přes SMS a e-maily aniž by byla zajištěna naprostá identifikace obou stran. Jinak řečeno, takovou zprávu může odeslat v podstatě každý (anonym) – a vydávat se v něm (technicky hůř či líp) třeba za ministra zdravotnictví. Ovšem, i naopak, i občan (v tomto případě nakažený při testu může nahlásit třeba hygienikům jaké číslo mobilu a e-mail ho napadne, tedy třeba někoho jiného. Ani tuto správnost nemůže úřad ověřit. Dokonce – snad se nepletu, toto neřeší ani eRouska, že?
To je neřešitelná vada na kráse tak zvaných moderních technologií. Trvale neodstranitelná vada.
Technologicky to jistě řešitelné je a používá se to. Dejme tomu, s bankou si taky nekomunikujete touto cestou ale přes zabezpečený e-banking. Takže by to jistě šlo i pro státní správu i zdravotnictví. Když už tady na to máme dávno vybudované datové schránky. Stačilo už na jaře, trochu přemýšlet, – i třeba při vývoji té eRousky- a říct přednostně budeme posílat datové schránky. A vůbec, tedy mnohem větší jejich propagace v řadě dalších případů.. Ale i v tom se dost zaspalo…Ono je to vlastně vidět na všem v poslední době, naprostý amaterismus a hurá akce, bez sebemenšího zamyšlení a vazeb na další záležitosti. Naprostý opak toho co se už tak dekádu slibuje v našem školství..