„Jde o lidské životy,“ vysvětluje šéfredaktor Práva, proč jeho deník tlačí údajný lék na covid
Zprávy o ivermektinu jako zázračném léku pro nemocné covidem postupně pronikají i do mainstreamových médií. Lékaři si jím ale zdaleka tak jistí nejsou. Někteří zatím neschválený lék pomalu nasazují, jiní před ním varují. Suverénně nejvíc prostoru dal v Česku ivermektinu (jinak preparátu proti parazitům používanému například u koní) deník Právo a jeho server Novinky.
Šéfredaktor Práva Zdeněk Porybný nepopírá snahu ivermektin v Česku prosadit: „Potřebujeme, aby si lidi uvědomili, že to je dobrá věc a bojovali za ni,“ řekl v rozhovoru pro HlídacíPes.org.
Deník Právo v úterý věnoval ivermektinu celou titulní stranu, ve čtvrtek to byla půlstrana. Texty zpravidla působí vůči ivermektinu vstřícně, popisují jej jako možnou naději pro nemocné covidem. Často argumentují zkušeností ze Slovenska, kde přípravek začali zkoušet někteří lékaři tváří v tvář vysokému počtu nakažených a kritické situaci v tamních nemocnicích.
Prostor ale dostávají i někteří lékaři z fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně, kteří lék již také nasadili. Podle Práva a Novinek úspěšně. Zdeněk Porybný odmítá kritiku, podle které je za kampaní pro ivermektin v jeho novinách nějaký skrytý zájem, třeba ekonomický.
„Mě zaráží, že se nikdo nezajímá o osudy těch lidí, kteří umírají na těch lůžkách, kteří jsou zoufalí. Přitom já jsem přesvědčený, že kdyby nasadili v první fázi ivermektin, tak většina z nich vůbec nemusela do nemocnic. To mi vadí, jinak mi je úplně jedno, co si o tom, jak píšeme, kdo myslí,“ říká pro HlídacíPes.org.
„Nic z toho nemáme“
„My z toho nemáme absolutně žádný prospěch, žádná inzerce v tom není, žádný zájem, než zájem o životy a zdraví lidí. To je všechno,“ shrnuje Porybný s tím, že nejde ani o osobní motivaci v tom, že by na covid zemřel někdo z jeho blízkých.
Proč tedy v únoru začal 75letý nejdéle sloužící šéfredaktor vlivného média v Česku dávat ve svých novinách ivermektinu tak velký prostor?
KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG
„Nechápu, proč medicínský establishment brzdí jeho používání. Mám pocit, že to je možná kvůli tomu, že je moc laciný. Jedna dávka 6,60 eur, dvě stovky. Ten lék je odzkoušený, vedlejší účinky prakticky nemá a není důvod ho zdržovat,“ je přesvědčen Porybný. „To se jim to dobře říká, počkejme si na výsledky studií, mě to strašně pobuřuje tady ten přístup a nesmířím se s tím,“ kritizuje pochyby některých úřadů i lékařů.
Ivermektin se coby přípravek proti parazitům používá u zvířat, například u koní. V Česku však není registrován a před jeho používáním k léčbě covidu varoval i samotný výrobce léku, firma Merck Sharp and Dohme. Ta ve svém prohlášení upozorňuje na „znepokojující nedostatek dat o bezpečnosti“ takové léčby.
Také Česká společnost anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny spolu s dalšími lékařskými organizacemi vydala k podávání ivermektinu pacientům s covidem v únoru stanovisko, ve kterém upozorňuje na chybějící data o účincích léku.
„Klinické studie s podáváním přípravku u covid-19 vykazují protichůdné výsledky a jsou kritizovány pro malé počty pacientů a metodické chyby. Stávající stav odborného poznání neumožňuje formulovat jednoznačné doporučení k jeho podávání. Americká Společnost infekčního lékařství se vyslovila proti používání ivermectinu mimo kontrolované vědecké studie,“ stojí v dokumentu.
Texty bez kritiky
Zde je pro představu několik titulků, jimiž deník Právo, respektive server Novinky opatřil své texty o ivermektinu (včetně odkazů na samotné texty). Jde jen o ilustrační výběr, vydaných textů k tématu bylo v součtu mnohem více:
- Bratislavská lékařka podala ivermektin 80 pacientům. Stav všech se zlepšil
- Slovenský průkopník léčby ivermektinem: Není náhoda, že naši pacienti žijí
- Vyléčila se ivermektinem pro koně. Zabral hned
- Brněnský primář Rezek: Stav většiny pacientů, kteří dostali ivermektin, se zlepšil tak, že mohli jít domů
- Primářka ARO: Ivermektin je bezpečný a zbavuje tělo viru
- Ivermektin léčí covid-19, ale v Česku nesmí. Proč?
V některých textech zcela chybí shrnutí výhrad vůči ivermektinu; o léku se píše výhradně pozitivně.
„Budeme mít velký materiál, kde shrneme všechny ty výhrady. Mně je těch lidí, co se k tomu vyjadřují negativně, líto, protože až se ukáže, že ivermektin funguje, tak oni se budou stydět. Shrneme názory lidí z medicínského prostředí, dáme negativní – pozitivní a necháme lidi, ať si udělají názor,“ říká šéfredaktor Porybný.
Graf zobrazuje výskyt slova ivermektin v období 3.2. až 3.3. 2021, zdroj: Newton Media
Kritiku toho, jak jeho média píší o ivermektinu, prý z odborné veřejnosti nezaznamenal. „Nám se nikdo z těch lidí, kteří mají nějakou autoritu, nevyjádřil. Já nebudu publikovat nějaké štěky z bezvýznamných tweetů. Kdyby nám napsal někdo z legitimního prostředí, že jsme blbci, že to děláme špatně, tak to dám do novin. Ale nikdo se neozval,“ konstatuje.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Robert Břešťan: Alláhu akbar cézet a kriminalizace blbosti
Jan Urban: „Na péči o Járu teď nemám.“ Chyba v novele bere peníze pěstounům
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
15 komentářů
Tohle se mi zrovna ráno objevilo k Invermektinu na FB – účinnost stejná jako placebo. Možná by si to v novinkách.cz měli přečíst.
https://www.facebook.com/lukas.neumann/posts/10159077514435242
O hlavním problému „řádného testování“ informoval dnes článek, citující izraelské odborníky: Do randomizovaných studií se málokdo hlásí jako dobrovolník, protože v takovém případě má 50% pravděpodobnost, že místo léku bude dostávat placebo (s patřičným rizikem úmrtí). To si raději ten Ivermektin doveze ilegálně a zapije ho třeba ještě nějakou bazénovou chemií :-), komentuji to já.
MMCH, za pár týdnů budou k dispozici sice méně přesná,. ale daleko vyššími počty pacientů generovaná, data ze srovnání zemí, kde Ivermektin nasadili a kde nikoli.
Váš argument zcela postrádá logiku a nijak nevyvrací ani nezpochybňuje výsledky uvedené studie. To, že se do těchto studií hlásí méně lidí (váš názor) nemění nic na tom, že autoři této studie dokázali získat dostatečný počet dobrovolníků, kterým lék podávali. Dobrovolník ani lékař nevěděli o tom, jaký typ léku podávají (placebo nebo invermektin) a začal se podávat až po projevení prvních symptomů. Ti lidé, kteří podle vás raději zakoupí tento lék bokem, než aby se hlásili do studie nijak neznehodnocují její výsledky, protože nebyli součástí této studie.
Není to můj názor, je to názor autorů izraelské studie, která měla cca 90+ dobrovolníků, a byl jí vytýkán jejich malý počet. A je postaven proti některým byrokratickým organizacím, které chtějí stovkové či přes tisícovku počty, aby byli spokojeni.
Prostě ty doby, kdy pan C. Finlay na studii, zda se žlutá zimnice přenáší přímým kontaktem nebo komáry, měl tolik zájemců, že musel odhánět ženaté s dětmi, jsou prostě pryč, a asi nenávratně.
No právě – i toto je jeden z problémů -současné žurnalistiky. Jedna věc je o čem píší – a druhá věc, jak se o tom píši.
Protože, fakticky, v celku jsou ty články v pořádku, a ve většině z nich se dá dočíst ve zkratce ten disclaimer, uvedený zde v úvodu, že ivermektin není (skutečně není) schválený lék proti kovidu. Takže, pokud ho ti lékaři „předepisují/doporučují“ proti kovidu, a pacienti ho používají , tak je tak zcela mimo rozsah lege artis, a pouze na vlastní, poměrně vysoké riziko. Ovšem, proti tomu stojí i sic negarantovaná, leč nenulová naděje uzdravení, či i záchrana před smrtí.- což je tedy v těch článcích napsáno i zvýrazněno. Takže – fakticky je toto v těch médiích v pořádku.
Ovšem, kriticky, pokud ty články začneme rozebírat větu za větou , tak skutečně lze u řady z nich argumentovat, že že je lze vykládat jinak a že „naznačují, sugerují,..“ něco jiného a něco víc. Což by ale zase, poučený občan (který nevěří ani vládním politikům) měl vědět sám od sebe.
Mimochodem, co mne tak napadá, takové poměrně snadné rozpoznání – nějak se v článcích nepsalo nikde o finanční stránce věci. A předpokládám, že zdravotní pojišťovny jistě neschválené léky neproplácejí. Takže v tom, by měl občan šetřílek okamžitě zpozornět, když mu lékař nabízí, zázračný lék, za který by měl platit keš :))))
I kdybyste to měl platit keš, ta léčba stojí asi jako flaška slušnějšího vína domácí provenience. Nebo dvě krabičky cigaret.
A fakticky je ten lék schválený (byť na parazity, včetně svrabu). A jsou známy jeho vedlejší účinky (ne moc významné) a interakce s jinými léky (taky nic dramatického). Ví se v souvislosti s těmi parazity, že potlačuje zánět (což je hlavní průšvih spojený s covidem v plicích – že se proti infikovaným buňkám rozjede zánět, který je třeba tlumit).
Takže se to zkouší a vypadá to, že to alespoň v některých případech zabere. A dokonce i kdyby to mělo jen placebo efekt, stálo by to za to.
Tento lék je registrován v členských státech EHP pod následujícími názvy Rakousko, Německo, Portugalsko: Soolantra 10 mg/g Creme
Česká republika, Maďarsko, Slovensko: Dánsko: Soolantra 10 mg/g krém
Zdroj: https://nonstop-lekarna.cz/soolantra-10mg-g-krem-6544/pribalovy-letak
Jde o krém na obličej, takže asi nebude nijak toxický.
Ač nerad, ocituji zde pár vět z Wikipedie, heslo ivermektin: „V roce 1987 byl ivermektin schválen pro použití u lidí. O rok později firma Merck & Co. Inc začala distribuovat zdarma ivermektin (s původním označením Mectizan) do Afriky pro léčbu říční slepoty v postižených oblastech.[1]
Protože říční slepotou trpí především obyvatelé velmi chudých zemí v rovníkové Africe, vedení firmy Merck se v roce 1987 rozhodlo věnovat ivermektin všem potřebným v této oblasti zdarma po neomezeně dlouhou dobu. Distribuce ivermektinu probíhala ve spolupráci s WHO. Aby nedocházelo ke kupčení s tímto lékem, byla zřízena speciální komise (Mectizan Expert Committee), dohlížející na jeho distribuci. Později se do této práce zapojilo též Carterovo středisko v Atlantě, které založilo pro potřeby tohoto programu zvláštní fond. Za prvních 16 roků (1987 až 2003) činnosti programu bylo ošetřeno přes 200 milionů osob ve 33 zemích. V důsledku toho bylo možno znovu osídlit a zemědělsky využívat přibližně 25 mil. hektarů velmi úrodné orné půdy, která byla pro zdravotní rizika dříve opuštěna a která je nyní opět schopna uživit přes 17 mil. lidí.
Případ ivermektinu se stal příkladem pro jiné farmaceutické koncerny k poskytování svých vybraných produktů zdarma nebo za velmi výhodných podmínek zemím třetího světa“.
Myslím, že poslední věta o tom, že lék s ivermektinem byl a možná i je, v Africe poskytován zdarma a není už dávno chráněn patenty, je příčinou „opatrnosti“ některých lékařů při jeho použití v ČR. Navíc je (ten co je dovezen ke Svaté Anně v Brně) vyráběn a velmi levně prodáván, v Bulharsku firmou, od níž nelze očekávat nějaké zvláštní pozornosti za předepisování konkretním lékařům (protože jsem sám pracoval léta v prodeji léků, vím o čem píši). Kromě masti není v ČR registrován. pro humánní použití, což slouží, kromě již uvedeného, jako „dobrý“ důvod proti jeho aplikaci při covidu-19.
Kam bychom přišli, tedy ty farmaceutické koncerny, s moderním výzkumem léků za miliardy nákladů a ještě více miliard následných zisků, kdybychom používali na nové nemoci staré léky i když budou účinné i na ty nové choroby. Krásný příklad je postupné objevování různých účinků, víc než stoleté, kyseliny acetylsalicylové (Aspirin, Acylpyrin a další), na příklad její účinek na ředění krve, proti zánětům vůbec i proti dalším chorobným stavům.
To je zásadní problém: Tyhle léky představují hrozbu pro velké farmaceutické koncerny, a tak jejich pimprlata půjdou přes mrtvoly, jen aby jim neunikl kšeft.
Řekl bych, že léky nejsou největší položkou péče o lidi s covid-19 v nemocnicích. Navíc, těch lidí ve vážnějším stavu napočítáte v ČR sice dost, ale řádově to jsou pouhé tisíce. S životním stylem Čechů se u nás farmafirmy o zisky nemusí bát 😉 Češi mají léky v oblibě a kdyby jim místo předepsání léku lékař jen poradil, označili by ho za blba a našli si jiného. Značná část lidí si kupuje navíc neúčinná homeopatika a cpe se zázračnými výtažky z dřevokazných hub – u nás ve městě byla sbírka na mladíka v poslední fázi rakoviny, protože se s tubičkou výtažku z houby „cítil lépe“ – jedna stála cca 2500 kč – taky šermovali jakousi studií, že to pomáhá…pak odjel na homeopatickou kliniku do Švýcarska a za pár měsíců po návratu umřel…
Pokud se týká těch výtažků z hlívy apod., tak ty zcela reálně posilují imunitu (a posílí ji i proti covidu). Problém je v tom, že pacient po x chemoterapiích a kůrách ozařování už prakticky žádnou imunitu nemá.
A věnuji pietní vzpomínku dr. Fortýnovi a jeho nektrotizaci zhoubných nádorů, kterou onkologové, placení velkými farmaceutickými firmami, dodnes účinně blokují.
Lidem s vazbou na tyhle firmy nelze věřit ani ten příslovečný „nos mezi očima“.
Dobrý den pane Oskare, tenhle Váš článek by měl být publikován ve všech médiích ,aby se zabránilo těm lžím co se o léku šíří v médiích. Lidi prosím Vás neblbněte na jednu stranu se velká většina populace nechává očkovat vakcínami které nejsou stoprocentně ověřené a nikdo neví jaké můžou mít v budoucnu následky na zdraví a na druhou stranu zbrojí proti léku který může pomoct uzdravit nemocné na Covid,neříkaje že kdyby jen psychplogicky pomohl nemocnému na Covid ,tak to stojí za to. Díky za hezký a pravdivý článek.
Soudruzi skeptici se většinou ohánějí „placebo efektem“, ale problém je v tom, že cíleně tento efekt údajně zcela neúčinnou látkou navodit neumějí.
No tak Právo lobuje za Invermektin. No a ??! Soukromé médium si dovolilo názor? Soukromé médium dělá kampaň a lobuje? No a co má být ??!
Faktem je, že Ivermektin se aplikuje lidem od začátku 80. let, tedy necelé čtyři dekády. pokud by měl nějaké katastrofální vedlejší účinky, musely by se už dávno projevit. A jsou státy, kde se prodává volně, asi jako u nás Aspirin, a není známo, že by tam na účinky tohoto preparátu lidé umírali.
MMCH, když jsem studoval, tak se jedna studentka filosofie otrávila Acylpyrinem (tehdejší obdoba Aspirinu) a na následky této otravy také zemřela. Pod rukama naprosto zoufalých lékařů. Byli u toho i starší kolegové, kteří na příslušném oddělení stážovali, a pitvána byla na praktikách patologické anatomie, takže mám informace z první ruky. Snědla „na ex“ jedno platíčko, čili deset tablet. A je to lék, který se běžně volně prodává.
To je možné. Nekomentuju vlastní Ivermektin, ale svobodu soukromého média na názor a lobbing. HP má ovšem stejnou svobodu a právo tento eventuální lobbing Práva komentovat a rozkrývat. Je to taky soukromé médium.
Jen nechápu, proč je kolem toho takový povyk.