Jan Urban: Za Geraldem Naglerem. O mankurtech – nemyslících otrocích bez paměti
GLOSA. Podle kyrgyzské legendy omotali nájezdníci zajatcům hlavu kusem čerstvé velbloudí kůže. Jak vysychala, svírala lebku nesnesitelným tlakem, který vymazal paměť i mravnost. Tak se zrodil mankurt – nemyslící otrok bez paměti, tupý vykonavatel jakýchkoliv nemravných a nelidských příkazů. Legendu o mankurtech často připomínal jeden z nejodvážnějších zastánců lidských práv a švédský zakladatel Mezinárodní helsinské federace, Gerald Nagler. Zemřel ve Stockholmu 23. července.
Spisovatel Čingiz Ajtmatov použil legendu o mankurtech v knize „Stanice Bouřná: Den delší než století“. Její vydání na počátku osmdesátých let minulého století způsobilo v tehdejším Sovětském svazu pozdvižení. Kniha byla okamžitě přeložena do více než dvaceti jazyků. Jenom v angličtině se do roku 2000 dočkala osmnácti vydání. Mankurt se stal odstrašujícím symbolem útlaku násilnických režimů a důsledků populistických a šovinistických hnutí po celém světě.
Polarizovaná společnost plodí strach a ničí prostor i možnosti pro diskuzi. Nelze diskutovat a hledat, když je heslem dne „svatý boj“ nebo „kulturní válka“. A vůdci svatých válek potřebují nemyslící, ale o to více nenávistné mankurty. V tomto ohledu není rozdíl mezi ruskými diktátory Stalinem a Vladimirem Putinem, americkým Donaldem Trumpem, maďarským Viktorem Orbánem či jejich čecháčkovskými pidikopiemi. Ublíženost bez výjimky zatemňuje myšlení a nevyhnutelně vede k agresi.
Známý ruský nezávislý novinář Andrej Lošak natočil strhující a navýsost aktuální dokument „Přetrhané vztahy“. Od devatenáctého června, kdy byl uveden na kanálu YouTube, ho už zhlédlo neuvěřitelných jeden milión a sedm set tisíc diváků. Dokument je střídmou, smutnou a tragickou ilustrací toho, jak agrese na Ukrajině rozbíjí v Rusku mezigenerační i partnerské vztahy.
Lošak sám se od začátku agrese netajil svým zděšením nad útokem proti nezávislé Ukrajině. V první den invaze napsal na tehdy ještě nezakázané platformě Echo Moskvy: „Všem nám dnes zničili budoucnost. Nikdy jsem si nemyslel, že budu svědkem takové obrovské katastrofy. Je to okupační, nespravedlivá, šílená válka, která se pro moji vlast (Rusko) stane hanbou na mnoho let.“
V dokumentárním filmu však zpovídá obě strany zničených rodinných vztahů s profesionálním nezaujatým přístupem. O to působivější jsou výpovědi novodobých mankurtů s propagandou vymytými dušemi, přesvědčených do hloubi svých duší, že za vším stojí Západ a Amerika, kteří „nám závidí a bojí se nás“. Děti, které nemohou mluvit se svými rodiči, rozpadající se manželství, slepý dědeček – veterán z okupace Československa v srpnu 1968, který rozumuje o oprávněnosti ostřelování civilních budov, protože stejně to tak prý dělali na Slovensku, když na ně střílela kontra.
Výpovědi „putinščiků“ jsou asi nejsilnější částí filmu. Prostá babička, stejně jako vzdělaný a zkušený právník nebo programátor žijící dokonce v Německu a mající přístup ke všem nezávislým informacím, opakují dokola, že „souhlasí s prezidentem Vladimirem Vladimirovičem“, a za vše viní banderovce, Západ a NATO. Ano, města asi jsou zničená, to také hlavně udělali Ukrajinci, „ale my to po vítězství opravíme“. A jedna hodná maminka, nechápající, jak může její dcera nesouhlasit „s naším prezidentem“, rovnou tvrdí, že Ukrajinci zabíjejí vlastní lidi, jen aby to mohli svést na Rusy.
Moc televize je v ozbrojených konfliktech – a ve všech politiky polarizovaných situacích – strašlivá. Nikdy neexistoval efektivnější nástroj k vymývání mozků a polarizaci názorů. V každé společnosti bude vždy existovat vrstva lidí náchylná věřit strašákům a zjednodušením, odmítající fakta, ale o to silněji reagující na obrazy nepřítele, kterého je možné jen nenávidět a při první příležitosti zničit. Mankurti dneška.
Jak ukázala poslední dvě desetiletí, proti nástrojné politické polarizaci nejsou imunní ani zralé demokratické společnosti. O to důležitější je trpělivý společenský dialog, který se shodne na odmítání jakéhokoliv populismu jako nepoctivého a nedůstojného vyvolávání konfliktů. Stejně důležité jsou nezávislé sdělovací prostředky, které takový dialog a jeho poctivost umožňují. Vlastnictví či kontrola sdělovacích prostředků představiteli politiky přímo vybízejí k nepoctivosti a neobjektivnosti informací a potřebný dialog ničí.
Gerald Nagler. Foto: se souhlasem Libri Prohibiti
Televize a sociální sítě dialog navzdory svým možnostem nekultivují – je snadné jiný názor nevyslyšet a uzavřít se ve vlastní bublině, která nepropustí dovnitř jiné argumenty. V takové situaci se jeví jako největší problém fakt, že Západ po roce 1989 a domnělém „pádu komunismu“ opustil nejefektivnější nástroj v soutěži s jakoukoliv totalizující ideologií – politiku obhajoby lidských práv. Práv nedělitelných, stejných pro všechny ve všech zemích a vyhlášených slavnostně v reakci na zatím nejděsivější válku v lidských dějinách Organizací spojených národů ve Všeobecné deklaraci lidských práv. I mankurt má lidská práva – ale nemůže je upírat jiným. Lidská práva dávají politice smysl, protože vytvářejí komunitu respektu k mnohosti, stejně jako důvěru. Jsou mnohem vlivnější než mocenské kšefty a ideologické konstrukty, náchylné k sebedestrukci při každé mocenské či personální změně.
V těchto dnech zemřel jeden z nejodvážnějších zastánců lidských práv a švédský zakladatel Mezinárodní helsinské federace, Gerald Nagler.
Legendu o mankurtech často připomínal, a dodával: „Otrok, který uvěří, že má nějaká vrozená a nezcizitelná práva, přestává být mankurtem“. Byl přítelem a příkladem i pro československé disidenty, nehnutelně odvážný a skromný. Často citoval svého blízkého přítele, sovětského fyzika a obránce lidských práv Andreje Sacharova: „Lidská práva jsou největším intelektuálním vynálezem dvacátého století.“ A sám dodával: „A nikdy nebude existovat lepší obrana proti diktaturám. Každý diktátor je bez sebe strachy, a vy mu řeknete, že lidská práva má i on. Neumí na to reagovat.“
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Investor Brůna: Realitní perly na dálniční sňůře na jih. Hluboká, Písek, Budějovice
Agáta Pilátová: Prezidentka ve vichru doby a nelichotivý obraz Slovenska
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
24 komentářů
Pár problémů:
1. Populistické režimy jsou spíš antagonistické režimům diktátorským a šovinistickým a ne, že by byly něco podobného.
2. Všichni máme v paměti ukrajinské vládní průvody s velkými portréty Bandery a jeho spolupachatelů, povýšenými na ukrajinské svaté (obrázky, i pohyblivé, měla i ČT). Tím Ukrajina minimálně dala záminku Putinovi a spol.
3. Státní propaganda měla stejnou moc v nacistickém Německu, a bez televize. Stačí v podstatě masívní cenzura a zákaz jakéhokoli dialogu (jak to vidíme kolem sebe).
4. Lidská práva jsou problematická tím, že někomu ukládají povinnost umožnit jejich realizaci. Když např. prohlásím nezadatelným lidským právem právo na byt, jako třeba Brežněv, ukládám tím automaticky majitelům nemovitostí jim ty byty (i za ekonomicky katastrofálních podmínek) opatřit. A záleží i na pojetí: Už jsem se setkal s výkladem náboženských práv ve smyslu, že jejich realizací jsou i teroristické útoky islamistů, a my tudíž máme povinnost je umožňovat a tolerovat.
Čili v tomto bodě platí ono „svoboda tvé pěsti končí před mým nosem“.
5. U té OSN jsme svědky toho, že v ní naprosto převládly totalitní antidemokratické režimy, které ji (a vše, co s ní souvisí a na ni navazuje) používají jako prostředek boje proti demokratickým státům. Že tohle pan Nagler neviděl, nebo úmyslně ignoroval, je docela příznačné.
Vážený pane,
Gerald Nagler byl vůči fungování Organizace spojených národů velmi kritický. Velmi jasně rozlišoval mezi Chartou OSN a Všeobecnou deklarací lidských práv na jedné straně, a politikařením velmocí a jim nápomocných ostatních členských zemí. A mluvil o tom velmi otevřeně. Nevíte o něm dost a možná by bylo dobré si to přiznat.
Jan Urban
Mluvil o tom otevřeně, ale asi by bylo bývalo vhodnější se radikálně distancovat.
ad1) Nevšiml jsem si, že by populisté Babiš a Orbán byli antagonističtí režimům diktátorským a šovinistickým.
ad2) Všichni máme v paměti výroky V. Žirinovského (kdysi šéfa druhé nejsilnější ruské parlamentní strany a jinak blízkého Putinova přítele), že mír ve světě bude až tehdy, když bota ruského vojáka vstoupí do Indického oceánu a Ukrajina bude rozdělena mezi sousedící státy a přestane existovat. Tím Rusko dalo Ukrajině minimálně záminku k obraně
ad3) Tisk, fanatické projevy na masových shromážděních a cenzura jsou jistě mocné zbraně, ale moc TV s působením zvuku a obrazu s masovým dosahem je ještě mocnější. Nicméně to je Vám, pane Pergille, coby absolventu VUMLu zajisté známo, není-liž pravda?
ad4) Spojovat lidská práva s právem na byt v SSSR je dost mimo: Stát (Brežněv) toto právo vyhlásil a stát byl tedy povinen toto právo realizovat. Nebyli žádní soukromí majitelé nemovitostí. Že toto právo nedovedl všeobjímající sovětský stát zajistit, je jen důkazem nesmyslnosti socialistického plánování.
Vytahovat sem výkřiky nějakého pomatence o tom, že právo na svobodu vyznání obsahuje i svobodu pro teroristické atentáty je hodně přes čáru. Sám občas slyším výkřiky typu všichni politici by se měli postřílet, ale považuji to za výkřiky pomatených chudáků a těm, kteří jejich výkřiky uvádějí jako argumenty v seriózní diskusi, bych doporučil ústavní léčbu.
ad5) Že v OSN mají velký vliv antidemokratické totalitní režimy (za mě zejména v Radě bezpečnosti) je důsledkem podcenění vývoje v SSSR po 2.světové válce a převodu hlasovacího práva (a zejména práva veta v RB) z Tchaj-wanu na ČLR. Není ovšem pravda, že by tyto totalitní antidemokratické režimy v OSN naprosto převládly – viz např. rezoluci OSN, odsuzující ruskou agresi vůči Ukrajině.
Ostatně nechápu, proč pana Naglera spojujete s OSN – v článku Jana Urbana nic takového není.
Tedy úhrnem: hezký pokus pane Pergille, ale coby absolvent VUMLu máte jistě na víc. 🙂
1 – tak si všímáte špatně
2 – však Ukrajina, na rozdíl od celé slavné EU a řady státníků z původní E12, toto riziko nepodcenila
3 – není to takto přímočaře jednoduché. Velice snadno se v pohyblivých obrázcích udělá něco špatně, co prozradí manipulaci a silně to celé diskredituje
4 – je to myšleno jen jako ukázka naprosté nesmyslnosti určitého „dotahování“ institutu lidských práv
5 – je to důsledek stavu, kdy se bezhlavě přijímaly naprosto totalitní režimy s nulovou kulturou a spíš negativním vztahem k demokracii. Já ještě pamatuji doby, kdy v této organizaci zasedali i (snad bývalí) kanibalové – ze zemí, kde se to provozovalo ještě někdy v 70. letech minulého století vyhledejte si u pana Googla nemoc kuru
ad 1) Poučte mě.
ad2) Souhlas, ale v částečném rozporu s Vaším původním tvrzením. Vaše argumentace je stejného duhu, jako když ruská státní propaganda tvrdila, že v ukrajinském parlamentu mají převažující vliv nacisté. Přitom Pravý sektor, i kdybychom jej považovali za nacisty, měl ve více než v 500 členném parlamentu jen 1 poslance, ale Žirinovského strana, jak jsem už uvedl, byla druhá nejsilnější.
ad3) A to má být argument stejné možnosti propagandy v éře TV i před ní? Vždyť už tehdy se retušovali nepohodlní z fotografií před érou TV a pro pamětníky to bylo zřejmé.
ad4) Ukázka dost mimo – typický whataboutismus.
ad5) Nemusím si nic googlit, já si to období pamatuji. Těchto několik úletů má snad být důkazem Vašeho tvrzení, že v OSN naprosto převládly totalitní antidemokratické režimy? Promiňte pane Pergille, ale takový úlet bych nečekal dokonce ani od Vás.
ad 1 Ani Babiš ani Orbán nelezou Putinovi do jistého tělesného otvoru, jako někteří E12 politici. Žádný z nich se taky nechystá na teplé místečko v Gazpromu, Rosněftu a podobných organizacích, kde řada západních politiků už sedí a dělá proputinovskou politiku.
Ani Babiš ani Orbán nepřekážejí pomoci Ukrajině, ani neodmítají pomoc ukrajinským válečným uprchlíkům. Od toho jsou tu jiní, především soudruzi z Německé demokratické republiky, zahrnující nyní celé sjednocené Německo.
ad 2 V tomhle nejsme v principiálním sporu.
ad 3 Spíš vyretušujete něco z fotografie než z filmu. Zejména pokud na to máte málo času. Narážím taky na chyby ve filmech, kde na to celé je podstatně víc času než u předstíraného zpravodajství.
ad 4 Beru. Mě šlo spíš o to, že ten „whataboutismus“ pěkně otestuje nějaké téze v extrémních podmínkách. A pak se projeví jejich případné nedostatky. Ostatně, takto jsou testovány i počítačové programy, alespoň ty kvalitní.
ad 5 Těch režimů se přijalo prostě tolik, že nás už přehlasují.
Kdyby blbečkové četli Rychlé šípy. V nich to pan Foglar popsal už ve 30. letech (epizoda s přijímáním nových členů do klubu Rš). A pak to ještě v 60. letech zopakoval s Kulišáky.
K tomu „výkřiku pomatence“:
Autoro (pohlaví ani gender prozrazovat nehodlám) tohoto výkřiku působilo na dosti vysokém postu v úřadu ombudsmana a slyšel jsem to na besedě o islámském terorismu (a našich vtazích s muslimy), uspořádané tehdejší ombudsmankou Šabatovou, pokud se nemýlím, tak někdy po vystřílení redakce Charlie Hebdo a dalších islámských atentátech, na fakultě sociálních studií MU. A celá ta beseda se nesla v duchu „ubozí muslimové, my jim šíleně ubližujeme a oni se, chudáci, musí bránit“. Na té besedě jsem taky viděl, poprvé a naposled, Petra Uhla a ztratil jsem na ní poslední iluze o pořadatelce, pokud jsem v té době ještě nějaké měl.
Samozřejmě lžirgilovy vylhané bláboly. Totalitní režimy jsou z principu populistické, protože zastrašování, špehování a terorizování všech by bylo příliš nákladné. Tedy okaté mazání medu koleb hub a uplácení částí populace (a samozřejmě vytváření veřejného nepřítele) je pro totalitu daleko typičtější a navíc vzhledem k převažující chudobě obyvatel totalitního státu i relativně levné.
Co má v paměti lžirgil je záhadou. Jisté je jedno, že všichni mají v paměti jeho stokrát vyvrácené fantasmagorie.
Lžirgilovi nedochází, že typ a technická vyspělost média využívaného pro propagadnu se odvíjí od vyspělosti dané společnosti. Gaius Julius měl pravidelné zprávy, které byly vyvolávači předčítány v Říme, z nich vznikly Zápisky o válce galské. Náckové měli rozhlas a film, nácrusáci mají televizi. Rozdíl je v technických prostředcích – výsledek je stejný.
Fantasmagorické představy lžirgila o lidských právech jsou další příležitostí pro zasmání.
Totalitní režimy jsou vždy nadvláda menšiny nad většinou. Populisté vycházejí z výsledků svobodných voleb, referend a podobných prostředků demokracie a respektují zájem většiny.
Komunistický režim nebyl populistický, ale totalitní. Stál na silné zahraniční pomoci (po jejímž pádu se sesypal) doplňované privilegovanými příslušníky STB, LM a dalšími ozbrojenci. Dohromady jich nemuselo být v populaci ani jedno celé procento. Jistěže se úspěšně snažil, aby většina občanů měla co ztratit, nicméně tato většina mu v listopadu 1989 vylila mydlinky na schody (či nasypala hrachu), a to včetně významné části členů KSČ.
Totalitní režim (a zvlášť ten komunistický) je vždy populistický, lžirgile. Nemusí se ti to líbit, nemusíš s tím souhlasit ale to je tak jediné co s tím faktem můžeš dělat.
Ne, to je prostě nesmysl. Populisticý režim stínuje vůli většiny. A také to je populistům vytýkáno. Totalitní režimy jsou vždy nadvládou menšiny nad většinou.
ANo, zase vykládáš nesmysly lžirgile. Totalitní režim je z principu populistický, protože terorizovat většinu je vždy extrémně nákladné. Uplácení chudé většiny, sliby a vytváření veřejného nepřítele je vždy levnější.
Fascinující, že jste byl schopen toto napsat bez jakékoliv stopy agrese nebo vzteku. Já to bohužel z důvodu toho, co se okolo nás denodenně děje, již nedokáži…
Bohužel, a co určitě věděl pan novinář Lošak, když natáčel svůj strhující dokument, většina Rusů jsou zapřísáhlí nacionalisti, kterým dělá dobře, že Rusko je světová říše, která se ještě pořád rozkládá na šestině světa, a proti tomu aby se zvětšilo o další území, jistě protestovat nebudou.
Tohle je zkrátka něco, co se nedá na- ani vy- medializovat“ propagandou za pár měsíců, to je něco, co se v tom národu vytváří po dlouhé řady generací. v řádu spíše staletí.
Že to nerad připomínám, když si naše TOP09 dala do vedení knížete pána s tradicí z dob c.k. Rakouska, tak po něm taky naše elity skočily jako po spasiteli a málem si ho vyvolily za vládce národa.
Obecně, s těmi právy jest to složitější, a je smutné že to právě novináři nevidí, ono už už je těch moderně vyžadovaných práv tolik, že se jejich příznivci mydlí mezi sebou (propagandou i fyzicky), na koho se dostane víc a dřív. Až příliš mnoho.
Ono to je sotva pár dní, co jsme u nás oplakali demonstranty, které potom co sami napadli jiné demonstranty, napadla policie..(, tedy až potom co jedna z demonstrantek , stačila nafackovat policajtovi.
A už tu máme dnešní zprávu z Kanady „Mučení a tajné pohřby dětí? Stovky neoznačených hrobů v Kanadě jsou možná hoax“. Ovšem mezi tím už stačili, na základě tohoto hoaxu? obvinit kanadští politici i novináři svůj národ z vraždění neviňátek,
a Otec Svatý, jako svou oblíbenou formu omluvy poskakoval jako tartrman, s čelenkou na hlavě..Tohle už není obrana lidských práv, to už si spíše musí křesťansky uvažující člověk připomenout, proč nechal Hospodin zahladit lidstvo při potopě, a jestli by to třeba nemohl dělat opakovaně i častěji…
Ad4: Lidská práva nemůže vyhlašovat kdejaký pomatenec.
K odstavci č.2: Velice málo lidí má v paměti adoraci Banderovských zločinců na Ukrajině před jejím napadením, a určitě tím Ukrajinci nabili ruské propagandě, a už skoro vůbec nikdo nemá odvahu o tom mluvit dnes. Bagatelizuje se to s tím, že Bandera byl zavřený, ale kdo dnes prohlásí úchylné vrahy za národní hrdiny je také úchylný a nemůžu ho považovat za spojence. Jedna země za osmnáct, napadla jinou zemi bez dvou za dvacet. Tak to vidím já. Ukrajina není země, za kterou bych šel bojovat. Přispívám na uprchlíky, a je mi líto Ukrajinců, že je jejich země napadená a umírají, stejně jako je mi líto Rusů, že jejich vojáci musí umírat v Putinově válce, stejně jako mi bylo před válkou líto občanů obou zemí, že musí žít v takových korupcí prolezlých režimech, kterým na lidech nezáleží.
Jestli bych dovolil k bodu 1) ohledne populistickych hnuti – ona to skutecne musela byt i sovinisticka a diktatorska hnuti – ovsem v tom pred-totalitnim stadiu, kdy si jeste konkurovala s ostatnimi politickymi subjekty v boji o moc (podotykam nejen v demo volbach, ale i kdyz rozhodovaly ruzne stavy elit). Zatimco pokud tento prilepek populisticky pouzijeme dnes, v demo statech, tak vidime ze populisticke (urcitym zpusobem) musi byt a dlouho pred volbamj vsechny strany pokud chteji aby je ve volbach volici volili….V cem je ale problem, ze ta spolecnost dnes neni jednotna, existuje v ni rada ruznych skupin ze zcela rozdilnymi pozadavky i portebami, tudiz i argumenty populismu vuci nim se musi lisit, a ze i v tom se mezi sebou ty politicke strany lisi a konkuruji si..
Populizmus – moderní,masivně zneužívané slovo,kterým se dehonestuje názorový oponent,projevující byť jen minimální sociální cítění.
„Minimální sociální cítění“ k vlastnímu korytu ala bureš, jsi chtěl říct honimíre.
Jihočeský hejtman Martin Kuba ,(jinak velmi významný člen ODS,kterážto strana,jak je všeobecně známo,je nejen nepopulistická,ale i nekmotrovská a naprosto neúplatná, s jasnou vizí prosperity české společnosti),chce vyplácet rodinám s dětmi a důchodcům s důchody nižšími než 16 tisíc, příspěvek z peněz kraje na drahé energie,s jejichž cenami si díky nečinnosti vlády,kšeftaři dělají co chtějí.
Nechce se mi věřit,že by i tak vysoko postavený člen ODS měl sociální cítění k vlastnímu korytu.
Nebo že by se snad už projevoval efekt blížících se komunálních voleb? Proboha, to bychom pak ale mohli očekávat populistické kroky i z těch nejvyšších míst konstruktivní antibabišovské koalice!
A kdo „dehonestuje“ Kubu? Nebo kolik dotací nasměroval Kuba co by hejtman k vlastním firmám, zatímco předvolebně v dobách světové konjunktury uplácel voliče, takže nezbylo na žádné investice? Dokážeš na to odpovědět honimíre, nebo jen nevíš co by ale potřebuješ mít poslední slovo.
No a v tom je ten vtip, jako populista skutečně může být označen pouze názorový oponent vlády.
Vláda z principu populistická být nemůže, protože cokoliv ona lidem slíbí, tak by taky jim taky měla splnit. Od toho totiž drží tu svou výkonnou moc, plus většinu v parlamentu, atd, státní pokladnu, atd. Vláda může všechno..
Tudíž – a skutečně vláda nemůže být populistická, ta pokud své sliby lidem nesplní, tak je buď zcela neschopná, nebo jim lže. Nebo oboji
Nebo obojí!
Ještě jsi zapomněl zmínit, petříku, kolik burešových slibů bylo (ne)splněno, když byl ve vládě. Nebo nezapomněl a jen si to ignoroval, protože pak by bylo zřejmé, že vykládáš nesmysly.