Jan Urban: Historici nesmějí zamlčovat nepříjemná fakta. Ani o Benešovi
KOMENTÁŘ. „Vosmdesát let po válce, a voni toho chudáka Edvarda prezidentskýho nenechaj spát. To zas budou Vánoce…“ Tak nějak by si mohl postěžovat věčně opilý srandista a spisovatel Jaroslav Hašek nad nikdy nekončící neschopností česko-slovenské politiky mluvit pravdu o minulosti. Národní pohádkaření o prosovětské a komunistické loutce Edvardu Benešovi se přitom dostává do popředí jen proto, že politici neumějí o věcech, o kterých nic nevědí, alespoň mlčet.
Historici nemohou, nebo spíše nesmějí, zamlčovat nepříjemná fakta nebo dělat na objednávku líbivé závěry. Kdysi to platilo i pro politiky – tedy ne u nás – ale tak tomu už dávno předávno není.
Totéž ovšem platí pro politické přitakávače a nohsledy. Je až nějak blízké a hřejivé pozorovat duševní spřízněnost českých a slovenských přepisovačů a zneužívačů dějin. Jsme stále sví, sobě podobní, v dobrém i ve zlém.
Související články
Výzva: doplňte k soše Edvarda Beneše tabulku, že zabránil obnově demokracie a že k bezpráví mlčel
A v té části politiky, o které píši, by se ona zmíněná blízkost dala vtělit do připomínky „Clubu zabudnutých Sláwuow“ z geniální karikatury měšťáctví z pera Vlastimila Rady a Jaroslava Žáka „Dobrodružství šesti trampů aneb Nové pověsti české“. V tomto „Clubu“ se scházejí nejměšťáčtější paďouři městečka Kozodoje, obklíčeného trampskými oddíly, aby v praslovanských kytlicích s korbeli piva a domnělou staroslovanštinou řídili světa běh.
HlídacíPes.org vydal knihu České průšvihy 1945–1948
Publikaci, jež se věnuje období takzvané třetí republiky, můžete získat pouze jako odměnu za dar v minimální výši 699 korun na činnost redakce HlídacíPes.org.
Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Lze si snadno představit, že duchem a přemýšlením blízcí česko-slovenští politici a přemýšlivci ve stejných praslovanských kytlicích a ve staroslověnštině plkají u piva o zašlé slávě, věčných právech a zkaženosti dnešního světa, který má zato, že se nemá lhát.
Proč vykupovat, když lze zabavit
Slovenský premiér Robert Fico má každý týden v tamní státní televizi svůj vlastní pořad. V rozhlasovém studiu – to je teď taková móda, asi aby to vypadalo „akčnější“ – mu zjevně předem připravené a dohodnuté otázky nadhazuje slušný mladý redaktor.
Pan Fico před pár dny ve studiu velmi rozhořčeně reagoval na výzvu opoziční strany Progresivní Slovensko (PS), aby osmdesát let po válce slovenské státní orgány a především Pozemkový fond přestaly zneužívat právně dávno vyhaslé Benešovy dekrety.
Osmdesát let po válce totiž v řadě případů tamní Pozemkový fond zabavuje pozemky slovenských maďarských občanů s odvoláním na Benešovy dekrety a nařízení Slovenské národní rady z let 1944 až 1945. Většinou jde o pozemky ležící na trase plánované dálnice na jižním Slovensku. V normálním státě se takové pozemky vykupují. Na Slovensku zabavují podle dnes neplatných poválečných právních předpisů.
Předseda opozičního PS Michal Šimečka v parlamentních vystoupeních a v médiích opakovaně zdůrazňoval, že nenavrhují zrušení dekretů, ale jde jim o zabránění dnešním otevřeně protiprávním konfiskacím majetku slovenských občanů maďarské národnosti.
„Ještě i dnes, ve 21. století, můžete vinou úřední zlovůle a odvolání se na dekrety přijít o vlastní pozemek. To se prostě v právním státě nesmí stát.“
A vypukla mela. Premiér Fico ve zmíněném televizním proslovu (28:30 min) horoval pro přijetí zákona o zákazu kritiky Benešových dekretů a nevkusně to přirovnával k zákazu popírání holocaustu. Vládní většina to v parlamentu briskně přijala.
Předseda vládní Slovenské národní strany Andrej Danko dokonce pohrozil, že se obrátí na Generální prokuraturu, aby opoziční PS zakázala, pokud nepřestane téma dekretů otevírat. Rozhořčeně tvrdil, že „v České republice byla některá sdružení už v přípravné fázi zrušena, když otevírala otázku zrušení Benešových dekretů“.
Další člen Clubu zabudnutých Sláwuow, samozřejmě, nemluvil pravdu. České ministerstvo vnitra se v roce 2009 sice pokusilo zakázat registraci Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, které dokonce výslovně žádalo zrušení Benešových dekretů, ale pražský Městský soud v roce 2011 toto rozhodnutí o dva roky později zrušil.
Podle dnes hojně citovaného rozsudku samotná snaha o zrušení Benešových dekretů není dostatečným důvodem pro zákaz sdružení, pokud spolek k dosažení svých cílů nevyzývá k násilí nebo k porušování lidských práv.
Když lež nevadí
Zmatek a bublající vášně kolem Benešových dekretů na Slovensku mají, samozřejmě, historické vysvětlení. Dříve osvobozené Slovensko řídila ještě před vznikem československé vlády v Košicích Slovenská národná rada řadou vlastních opatření.
Zemědělského majetku Maďarů a Němců se týkalo Nařízení SNR č. 5/1945 z února 1945. „Benešův dekret“ č. 12/1945 byl vydán až 23. června 1945, kdy už bylo na Slovensku dávno „dokonfiskováno“. Na vše dohlížel předseda SNR a poverenník vnútra Gustáv Husák.
Tehdy se ještě předpokládalo, že dojde k úplnému vysídlení všech Maďarů ze Slovenska, a tak se na „papírování“, především na zápisy v pozemkových knihách, nedával velký důraz. Jenomže pak zasáhl Sovětský svaz a odsun do Maďarska prakticky vůbec neproběhl. Zůstal jen zmatek.
Ale koho z politiků by to zajímalo. Svést všechno na emocionálně výbušné Benešovy dekrety a při tom ochránit i husákovskou legendu se vyplácí. Že je to lež jako věž, nevadí.
Zabudnutí Sláwuowé v Praze, známí jako Institut Václava Klause, naopak chtěli oslavit 90. výročí zvolení Edvarda Beneše prezidentem akcí, příznačně nazvanou Debata v podzemí. Bývalý kancléř Jiří Weigl tam vyzdvihl údajnou moudrost dotyčného, projevenou prý v totální kapitulaci roku 1938, a postavil ji do kontrastu s „falešností“ údajného hrdinství Volodymyra Zelenského a Ukrajiny vůči ruské agresi.
Hned v druhém odstavci svého příspěvku neopomněl připomenout květnový návrh historiků a autorů HlídacíhoPes.org doplnit sochu Edvarda Beneše vysvětlující tabulkou, která by připomněla i jeho tragickou spoluvinu za desetitisíce zbytečných obětí po skončení války a otevřenou pomoc při nástupu komunistické diktatury.
Pan Weigl autory označil za „skupinu bývalých politických a společenských celebrit v čele s potomky bývalých komunistických prominentů Petrem Pithartem a bývalým místopředsedou vlády Janem Kalvodou“.
Jen pro upřesnění, otcové zmíněných kolegů, stejně jako můj, byli před rokem 1968 diplomaty. Po okupaci byli vyhozeni, skončili v manuálních zaměstnáních a představovali otevřenou opozici.
Někteří z nás pracovali aktivně v Chartě 77. Jan Kalvoda byl advokátem historika Karla Bartoška, kterého StB dohnala k odchodu do emigrace a na rozloučenou mu poslala domů rakev s jeho jménem. Podobné pocty se dostalo mezi roky 1968 a 1989 jen čtyřem režimním odpůrcům, včetně autora tohoto textu.
Pan Weigl byl pět let před listopadem 1989 aktivním členem normalizační KSČ, kterou básník a komunisty vězněný rebel Ivan Martin Jirous označoval za „Stranu podělanců“. Ale co je Sláwuům do charakteru, že.
Jiří Weigl se navíc, stejně jako dodnes nikdo z kritiků naší iniciativy, neodvážil odpovědět byť i jen na jednu jedinou z otázek, které jsme položili.
Rada Hlavního města Prahy raději na náš návrh nereagovala vůbec. A aby všechno souviselo se vším, Václav Klaus vystoupil s proslovem na setkání zástupců především rakouských a německých protievropských stran a hnutí, ve svých zemích často označovaných za extremistické a sledované v zájmu ústavnosti tajnými službami.
Ani trochu mu nevadilo, že řada z nich otevřeně inklinuje k přepisování dějin a k fašismu a požaduje zrušení Benešových dekretů. V jeho očích je podstatnější, že jsou ostře proti Evropské unii.
Dokud u nás budou v politice a školství převládat Zabudnutí Sláwuowé a historičtí nevzdělanci neschopní diskuse, jiné to asi nebude.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Více z HlídacíPes.org
Čtěte též
Jakub Jirsa: Světu vládne síla. Ale ne vždy vládne správně
Jan Urban: Národy bez názoru jsou neviditelné. A nemohou mít respekt
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
29 komentářů
Jestli správně rozumím podstatě v článku popisovaného právního sporu, tak ty pozemky sice už v roce 1945 konfiskovány ze zákona byly, ale u některých nedošlo k zápisu převodu vlastnictví v pozemkových knihách – jak v článku zmíněno.
Což je jistě „technický“ právní problém, a naše i slovenské soudy k těmto případů by k tomu měly mít zcela jednoznačné predikáty, jak se toto má řešit, aniž by se do toho měla vůbec plést politika, a ale taky aniž by se kvůli tomu měly nějaké zákony rušit nebo ne.
Co ovšem překvapuje ještě víc, že nejen že si té chyby nevšimli sami komunisté za 40 let své totality, oni si toho nevšimli ani „neví politici a úředníci “ po roku 1989 během rozsáhlých privatizací.
A až (je to vůbec možný?) po celkově 80 letech najednou někdo zjistil že jeho pradědečkovi patřil pozemek, který je teď docela lukrativní, neb přes něj pojede dálnice. To už je spíše námět na romanťak, než na politickou krizi.
1. Hlavní zásluhou Beneše byl podíl na vzniku Československa a vytvoření exilové vlády za 2.sv.války a Západního odboje, čímž nás dostal mezi vítězné státy 2.sv.války (kdyby se všichni čeští politici zachovali jako Hácha a kolaborovali s nacisty, byli bychom jako Slováci na straně prohravších).
2. Beneš zklamal před válkou: 15. září 38 s tajným pověřením prezidenta Beneše odcestoval do Paříže ministr Nečas tlumočit Benešovu ochotu vzdát se části pohraničního území,což podle tehdejších zákonů mohlo být pokládáno za velezradu. Generální stávka a pád vlády pak plánu zabránil.“
3. Beneš zklamal v 48: Pod vydíráním Gottwalda shromážděnými davy příznivců komunistů podepsal demisi nekomunistických ministrů a uvolnil komunistům cestu k moci.
4. Roky 45-48 bych mu nevyčítal: Rudá a americká armáda odešly na podzim 45 a v 46 se konaly svobodné volby (bez stran kolaborantů s nacisty podobně jako ve Francii). Kredit KSČ u občanů byl tehdy stejný jako OF v 89 (protinacistický odboj, zklamání z postoje Západu při Mnichovském diktátu, KSČ se ještě nestihla zdiskreditovat ve vládním angažmá). Poválečné odvlečení do Sovětského svazu se týkalo ruských přistěhovalců-odpůrců bolševického režimu, které Stalin považoval za stejné nepřátele jako nacisty. Území Protektorátu patřilo pod německou správu a exilová vláda těžko mohla omezovat SSSR v akcích na nepřátelském území. . Benešovy dekrety a odsun Němců rozhodly vítězné mocnosti. Násilí během odsunu Němců organizovali hlavně kolaboranti s cílem na poslední chvíli se zařadit mezi vítěze a vyhnout se trestu (např. masakr na Švédských šancích, odsun z Brna..). Excesy při odsunu státní orgány stíhaly a vyšetřovaly, nebyly státem organizovány.
1. Hácha nebyl kolaborant. Jeho prezidenství, které příjmout nechtěl a učinil to až na masivní Benešův nátlak, bylo jeho osobní obětí vlasti. Z omezené moci svého úřadu dělal co mohl, mnoho lidí zachránil… To, jak se mu zbabělý Beneš po válce odvděčil, totiž, že ho nechal umřít na Pankráci, považuji za Jedno z mnoha Benešových osobních selhání…
4. Volby v roce 46 nebyly svobodné, Rudá armáda se, jako na potvoru a jistě jen politováníhodným nedopatřením, ehm, v termínu konání voleb zdržovala na území Československa během masivního přesunu skupin armád Z Pruska do Rakouska… Tedy mimo jiné, protože svévolné vyloučení některých stran z politické soutěže opravdu nemělo s demokracií a svobodou nic společného… Mimochodem, když mluvíte o té kolaboraci stran, a jejich vyloučení… Strana, která s Nacisty před válkou i během války, do napadení SSSR, prokazatelně nejvíce kolaborovala, byla KSČ… Jenomže ta z politické soutěže vyloučena nebyla, ne?
… tak připodobnění k vašemu bodu 4. by to samé bylo možno napasovat na (okupační) vojska USA (+ dalších VB,Fr.) v tehdy Západním Německu, kde jsou stále přítomny u každých voleb už od konce II.sv.války … Bylo a je to stejné, nebo není ?
Německo kapitulovalo, ČSR byla na straně vítězných mocností… Váš příměr nesedí…
… tak to, že Německo kapitulovalo – jako hlavní poražený stát II.sv.války, mu tedy „přineslo“ tu povinnost mít na svém území stále cizí okupační vojska, které – v té části býv. Západního Německa, jsou stále… A pokud tedy vy ten tehdejší „přesun“ vojsk SSSR přes naše území kategoricky vymezujete, že to mělo vliv u nás na volby v r. 1946, tak v tom (záp.) Německu to musí mít vliv dosud daleko podstatnější, že ? A na smutném příkladu kdysi zjištěných odposlechů Angely Merkelové od CIA, tak je vidět, že nadekretovaný „vliv“ USA stále trvá – možná dobrovolně. možná nedobrovolně..
Jenom tedy poznámka k tomu 4) . Ony právě že ty volby 1946 nebyly svobodné v dnešním slova smyslu, aby se do nich mohla přihlásit každá partaj. To že se jich zúčastní jen ty určené strany , se dohodlo mnohem dříve, v rámci Košického vládního programu dokonce 5.dubna 1945 tedy ještě před koncem války.
Ovšem, taky s tím závěrem, že po těch volbách nebudou vítězové a poražení – všechny ty 4 povolené strany měly automaticky a trvale zajištěnou pozici ve vládě. Ty volby už měly vlastně jen vedlejší význam, jak si rozdělily rezorty.
Otázka zní, nakolik to byl zásah „jenom bolševiků , a nakolik si takto chtěly právě i politici těch demo stran i s Benešem, „zjednodušit“ svou politickou roli ve státě, který chtěli společně řídit. Tedy -nově včetně komunistů, u kterých asi nečekali bolševický puč..
S tím, že „ač se to nezdá“, i ty brzy nařízené konfiskace velkých podniků neměly jen „bolševický smysl“, ale i ti politici demokratických stran došli k bohulibému zjištění, že bude jistě lépe, když strategické podniky budou řídit oni sami z vlády, než aby se pak museli hádat s jejich privátními vlastníky,. Třeba pana Baťi, kterému ty české fabriky sebrali pro jistotu taky…
Ona halt ani ta demokracie nemusí být čistě demokratická..
Beneš byl intrikán, který hájil to, na co sám s TGM zadělal ještě před r. 1938. Beneš již bez jakéhokoliv mandátu nás přivázal v r. 1943 k SSSR, tedy ještě před prvními volbami. Dodnes patříme podle Putina stále do ruské sféry. Benešovo intriky s komunisty v r. 1943-1945 nás dostaly na zcestí, pod diktát SSSR až do r. 1989, který dodnes pro nástupce SSSR Putinovo Rusko je pro ČR neoddiskutovatelným.
Na rozdíl od nynějšího Rakouska, které vlivem výborných politiků se umělo po válce vymanit ze sovětizace země.
Beneš celou svou politickou kariéru si nenechal sahat na zahraniční politiku ve státě a pak potom od takového gaunera jsme se dočkali zla.
Zločiny při odsunu byly vyšetřovány ale nevyšetřeny a hlavně nepotrestány a když tak tak to jistila Benešova amnestie. Podpora KSČ nebyla zdaleka tak velká a nebýt podrazu ze strany socanů tak volby nevyhráli. Lidi už tehdy věděli co jsou komunisté za šmejdy.
děkuji p. Urbanovi za naprosto výstižný článek. Naprosto s ním souhlasím, myslím si to samé a vysvětluji tyto souvislosti i svým dětem. Snad se oni jednou dozví, co byli tihle Weiglové, Klausové, Zemanové a spol. zač.
Inu těžko si lze představit složitější situaci než tu,ve které byl Beneš.Aby uhájil holou existenci českého státu musel dělat co dělal.Pokud udělal něco co dělat neměl,měli by to historikové určit a popsat.Názor jediného historika nepůsobí přesvědčivě.Takže tento článek by asi měl být podnětem k nějakému oficiálnímu prozkoumání té věci.
Osobně si myslím,že jsme válku přečkali v pohodlí (Češi na frontu nemuseli) a ať už by válka dopadla jakkoliv,měli jsme díky dvěma vládám (Hácha /Beneš) budoucnost zajištěnou.Takže zas tak moc se zlobit nemusíme.
Dobře napsáno, souhlasím. Slovensko je opravdu zaostalá země na nejzazším východním okraji Evropy, my ho však bohužel nyní hodláme ve slovanském proruském vlastenčení rychle dohnat a předehnat, se slovenským migrantem, komunistickým estébákem Bábišem!
A co s tím dneska, to je jak vzpomínají na rohlídky za třicetník, benzín za 2ká. Žijeme dneškem, co bude zítra.
Benzín nebyl za 2 ale za 2.40 pak za 4,30 pak za 8. Za 2 byly nafta.
To jediné, co Dr. Edvard Beneš udělal dobře, bylo vyhnání Němců.
Ve všem ostatním chyboval.
Tak zrovna tohle bych považoval za největší chybu… Ano, vím, že po 2 WW byla krajně nepříznivá nálada mezi obyvatelstvem, ale užitím kolektivní viny jsme si, jako národ, opravdu nepomohli, jak vidno v Sudetech dodnes… (Bylo odsunuto i několik desítek tisíc německých antifašistů, kteří se navrátili z koncentráků a kriminálů, mimo jiné). Beneš tak strašně nenáviděl po tisíciletí etablované Němce, že je nahradil naprosto cizorodými Rusy… Výsledek? Pád ČSR a posléze ČSSR z pozice v první desítce průmyslových států Světa mezi gubernie a banánové republiky…
To za ty odsunuté sudetské Němce by pak sem Beneš „napakoval“ 3 miliony Rusů ? To by tedy žili i tam u vás na Jablonecku-Liberecku, že ?
Naše odtržení od přirozené středoevropské kultury a indoktrinace cizorodou bolševickou a ruskou bylo všudepřítomné… Neexistuje obor, nebo odvětví, kterého by se to netýkalo. Indoktrinace začínala už v mateřské školce… Že jsme si na invazi živého materiálu počkali do roku 68 je jen nepodstatný detail… Mimochodem, obrovské množství ruských genů se sem dostalo při stovkách tisíc znásilnění vojáky Rudé armády těsně po válce… Chcete na tom něco rozporovat?
…no to by to“ znásilnění po Rudé armádě“ mělo mít i „výhonky“ demokracie původu ukrajinské, že ? A pokud ano, tak toto byste nemohl odmítat už vůbec, protože to by byla ta správná indoktrinace, tedy ukrajinská…
Na ty Ukrajince jste přišel jak ? Rud, armáda byla ruská směska z celé SSSR.
… někteří „chytří“ tvrdí, že když nás převážně osvobodily ukrajinské fronty ( 2. a 4.), tak nás „osvobodila“ vlastně Ukrajina… A tak určitě tady je mnoho potomků Volodymyrů, Serhijů,Ihorů,Mychajlů, Andrijů, Stěpanů aj. – tedy samá zdravá základna… To tedy berte jako dogma….
I to byla chyba.
Nikoli, napakoval sem Cikány ze Slovenska. Maďarska a Rumunska.
Dnes říkal nějaký americký politik : ano to jsou oni váleční štváči, kteří mají všichni modré knížky a já říkám, že na Ukrajině by ta svoloč do 60 minut zemřela, ale to se mýlím ještě a chudáci klucí tam v blátě a mrazu mometálně brutálně umírají v dronových útocích, kterým nelze uhnout. Ani neutíkají ví že je konec. Poslední smutný pohled do kamery. Tak snad jste všichni štastní a vaše mrzké dětičky u počítačů taky. Fiala a Rakušan by nevydrželi ani 15 minut.
A vy byste bránil svou vlast, nebo ne?
Pavel H by zběhl první den po vzoru dezertéra Haška.
teda takle – jako dycky je to vo EGU…
von ten pán – teda pan Masařík, von měl svou egovou visi, že jako Československej lid jako vznikne coby protiváha těm magyarom a germánom no – a hnedle československé erby a fangle a obrodné hymny
a vlastenecká dojetí a slzy a vítání a všeci aji v krojoch
zdobených no – národ se vlastenecky nadýchl a měl nadmutou hruď teda.
leč sudety zi žily po svém- jako již po staletí a měly aji svou hatmatilku nářečně německou a nevzhlížely ku
Hradu jako středobodu veškerenstva a když mluvily česky, tak mnohdy polámaně…
apak-ach synku synku-přišla bída do našeho kráteru a ještě větší byla na těch sudetských vrškoch a pan fýrer zbystřil
a volízl se mlsně a rozepjal náruč soukmenovcům, ikdyž jim skoro nerozumjel…a to už byl pan Masařík zcela mimo
a pan Beneš měl teda to svý ego už nádherně veký
a stal se novým Tatíčkem národa a musel hrát škatuleškatule hejbejtese a pan Gitler ho aji přechcal
no a po prohraný vojně byl kaput a pan beneš mohl být znovu tatíčkem a práskl jako bičem a němcové z těch vrškoch
hnedle fuč a páněBenešovo ego ponovu rašilo zdárně a českoslpvenský lid zdáeně
zapomenul, jak vošklivě se choval k Židákům za rajchu
i po rajchu teda, jak se přeživší židové vraceli z lágrů a kvartýry již byly vobsazeny českým lidem
rozjásaným vítězstvím nad germány – a pan Beneš eště chvílu tatíčkoval až dotatíčkoval a nastala éra jinších tatíčků a budovatelských písní
v našem již vyčístěném slovanském kráteru…. hehe
Vlastně ano. A dokud se na sebe nepodíváme z nadhledu a v kontextu evropských dějin, lepší to nebude… Můj rod žije po tři sta let na pomezí Jizerských hor a Krkonoš…
Putin schválil zákon o vyvlastňování „neobývaných“ domů a bytů na okupované Ukrajině
https://www.novinky.cz/clanek/valka-na-ukrajine-putin-schvalil-zakon-o-vyvlastnovani-neobyvanych-domu-a-bytu-na-okupovane-ukrajine-40553781