Jan Urban: Češi jako národ, který pořád potřebuje nepřítele, výmluvy a falešné modly
KOMENTÁŘ. Fake news, stereotypy či nepravdivé mýty nejsou nic nového. Jsou s námi odnepaměti. Fejkům jsme dříve říkávali drby nebo propaganda a pohádky o blanických rytířích nebo lochnesské příšeře psychické zdraví společenství nijak zásadně neovlivňovaly. Jak vidno, situace se postupem času dramaticky změnila.
Sklony nevidět a nevnímat realitu a nahrazovat skutečnost bludy explozivně nabyly na významu ve společenských krizích následujících po průmyslové revoluci. Rozkladný dopad komunismu a fašismu, které se je snažily vysvětlit, zasáhl miliardy lidí.
Nástup televize v polovině 20. století a na přelomu tisíciletí rozšíření internetu a vzápětí i sociálních sítí stvořily nový svět informačního chaosu, tak odlišného od „doby, kdy noviny psali gentlemani pro gentlemany“.
Dnes žijeme v historicky úplně novém paradigmatu informačního přehlcení – tvrdí se, že množství informací, které člověku doby průmyslové revoluce stačilo na celý život, dnes přijímáme za jediný týden.
Kdysi nenáviděný Masaryk
Naším specificky českým problémem je, že se dezinformace a falešné mýty, bohužel už v 19. století, staly základním stavebním materiálem a obsahem českého společenského sebevnímání.
Šablony, stereotypy a nepravdy formovaly moderní českou národní identitu a staly se její neoddělitelnou součástí. Některé, jako byly nedotknutelné národní poslání, doba temna, rukopisy a tři sta let poroby, se staly základem moderní české politiky i kultury a v mnoha ohledech mají vliv až do dnešních dnů.
Čtenáři HlídacíPes.org řadu příkladů znají z našich dřívějších textů. Nejnenáviděnější politik přelomu 19. a 20. století Tomáš G. Masaryk se obratem ruky změnil v nekritizovatelného „tatíčka“ a „prezidenta osvoboditele“.
Edvard Beneš za války neváhal udávat stovky svých politických odpůrců britským úřadům, jako podezřelé ze styků s nacisty. Ti pak byli preventivně na dlouhé měsíce zavíráni do zajateckých táborů.
Nestačilo mu to. Po návratu do Prahy v roce 1945 nechal zavírat jako rukojmí dokonce rodiny těch nejaktivnějších. Dnes má ale sochu před ministerstvem zahraničních věcí a stovky měst a obcí po něm pojmenovaly ulice či náměstí.
Strašidlo poválečného účelově násilného vyhnání českých Němců je pro českou politiku nedotknutelným tématem. Stále mluvíme o jejich „odsunu“, přestože jich československý stát vědomě a záměrně násilně vyhnal v prvních třech měsících po květnu 1945 přes hranice více než tři čtvrtě milionu a další milion nahnal do „koncentračních táborů“ (jde o dobový termín zachycený v dokumentech a mapách Československé armády).
Údajně demokratický československý stát vyhnal za dva roky po válce ze svého území přes tři miliony českých Němců – přidal k nim i nejméně stovky německy hovořících českých Židů, kteří přežili nacistické koncentrační tábory. Sebral jim byty, majetky, půdu i zaměstnání.
Až nebudeme potřebovat obraz nepřítele, výmluvy a falešné modly, přestaneme být konečně otrokem lží o minulosti a začneme mluvit o budoucnosti. Zatím nám stále ještě stačí zábava a předstírání, že se nic neděje.
A pak už bylo pozdě
Komunistický puč z února 1948, který jsme si v těchto dnech připomínali, je stejně nesmyslným stereotypem. V únoru 48 nespadl z nebe a sám o sobě je jen nepravdivým obrazem.
Edvard Beneš nedemokraticky a nezměnitelně svázal existenci Československa se sovětskou imperialistickou expanzí už o pět let dříve, v roce 1943.
Je trochu zvláštní dodnes nazývat demokraty politiky, kteří, ve shodě s většinou společnosti, nechtěli vidět, že organizaci a moc ve státě převzala diktatura už v roce 1944. Stačilo si přečíst Košický vládní program.
Nač se po konci války starat o demokracii či zákonnost, když se v té chvíli přiděluje ukradený majetek po vyhnání tří a půl milionu českých Němců? Takzvané demokratické strany, které se podílely na absolutně nedemokratickém podvodu s Národní frontou, nevzývaly demokracii, ale diktátora Stalina a jeho loutku Beneše.
Nevadila jim cenzura, nevadily jim zákazy konkurenčních politických stran, nevadilo jim násilí. A pak už bylo pozdě. Únor 48 byl důsledkem – ne příčinou.
Žijeme v přelomové době skokových změn v informačních technologiích. Vymýšlet realitu nebylo nikdy snazší. A my jako jazykové společenství češtiny jsme se stále ještě nedokázali dopracovat ani k pozitivní národní identitě, která by byla natolik sebevědomá, že už nebude potřebovat obraz nepřítele, výmluvy a falešné modly.
Teprve pak by konečně přestala být otrokem lží o minulosti a začala mluvit o budoucnosti. Zatím nám stále ještě stačí zábava a předstírání, že se nic neděje.
Šťastní ve svém neštěstí
Genocidní ruská agrese proti Ukrajině, prodávaná ruské společnosti jako „boj s celým kolektivním Západem“, by nás měla probudit. Stačí se podívat na ruské kanály na YouTube. Najdete tam stovky popových songů o vítězství nad Západem, rozdávání medailí za zničení Washingtonu nebo dobytí Paříže. Mají miliony zhlédnutí a nadšených komentářů.
Nedejme se zmýlit. Desítky milionů Rusů jsou ve svém neštěstí šťastny. Ukrajinská tragédie bude naší budoucností, pokud se na ni budeme jenom dívat v televizi. Česká společnost neumí vést dialog a slušně diskutovat. A dokud české školy nebudou učit samostatnému kritickému myšlení a zodpovědnosti, lepší to nebude.
Všichni psychologové se shodnou, že racionální argumentace na dezinformace či drby nefunguje. Nestačí ani potlačování zjevně cílených dezinformací či represe. Je třeba proti nim postavit pozitivní výklad světa.
Zkrácená verze textu byla přednesena jako příspěvek na setkání Památníku ticha „Temný únor“ 24.února 2023
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
SPD a kontakty s extremisty z AfD: Strana mlčí, vlivný člen hrozí „zúčtováním“
Hustý jogurt, sekaná s masem a čisté svědomí vězně jáchymovského pekla
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
40 komentářů
Pravdivý a krásný článek.Děkuji
Ano, klasika Švejků a Cimrmanů… Nejhorší ale je, že od Bílé hory ti schopní zdrhali, odtud co nejdále, nebo padli…
Ono není divu, že odchodem protestantů odešli mentálně nejvýkonnější lidé. Římskokatolické vymývání mozků produkuje v podstatě jen zaostalá hovada. Pokud se tam vyskytne nějaká významnější osobnost, tak se jen můžeme dohadovat, o jakého supergénia lidstvo přišlo tím, že ho tento proces srazil jen na úroveň vysokého nadprůměru nebo nižšího génia.
A tato zrůdoorganizace má ještě tu drzost žádat po nás restituce. Přitom jen řádění inkvizitora Boblinga na Šumpersku, počítané přes pojišťovenskou matematiku a následně úročené na pokrytí inflace, +- odpovídá tomu, co ti lidé požadují. A jejich agenti jim to z našich peněz ukradli.
A lze litovat i toho, že se nenašel nikdo, kdo by po masové vraždě na Staromáku tu odpornou kreaturu z rodiny rozených zločinců nezlikvidoval (případně i s dalšími příbuznými). Technické prostředky k tomu účelu použitelné (dalekonosné a dostatečně přesné pušky) už tehdy byly, byť jako unikátní díla špičkových řemeslníků. A existovaly v té době i dostatečně přesné a dostatečně dalekonosné kuše.
Pergille,napsat o vás,že jste komunistické hovado bych si nedovolil,protože by to neprošlo.Být vulgární můžete být akorát vy.Vás zneužíval v dětství nějaký farář,nebo marxismus-leninismus je to jediné co jste se naučil.Vláda by mohla projednat s církvemi zrušení valorizace,zvýšení 5% odpočtu příspěvku státu na 10% a tím urychlit odluku státu a církví.Na to jsou ale jiní myslitelé.
Vážený Josefe II.
Alespoň část negativních dopadů aktivit církve římskokatolické (a v daleko menším rozsahu i některých dalších) se jakžtakž vyčíslit dá, alespoň s oněmi nejistotami, které jsou u dávnějších ekonomických jevů normální.
Faktem je, že pokud by se ty výše zmíněné šumpersko – velkolosinské procesy řešily např. podle právních zvyklostí USA (náš vzor a Velký Bratr), tak by ta pálka, obohacená o hodnocení duševního utrpení obětí a jejich příbuzných a jiné podobné faktory, byla ještě daleko vyšší.
Na takový odhad a oriantační propočet opravdu ekonoma nemusí znásilňovat žádný kozel v komži.
Marxismus-leninismus měl na náboženství obecně a na církve zvláště vcelku správný názor, byť hlavně proto, že to byla jeho konkurence (a sám se v obdobných situacích choval srovnatelně). Mezi Urválkem nebo Vašem a Boblingem zase tak velký rozdíl není.
Pane Urbane, plácáte do vody. Když mluvíte o „Fake news, dezinformacích, apod. musíte být konkrétní. Jinak je to jen taková rétorická vata. Pište o konkrétních věcech, pište proč si myslíte, že jsou to Fake news, dezinformace. Pak se o tom dá diskutovat.
To právě napsal v tom článku. Přečtěte si ho, je výborný.
Je to síla a bohužel velká pravda. Většina lidí to nepřijme, ale díky, že jste to napsal.
Zahlceni informacemi jistě jsme. K popsaným obratům v nahlížení na naši historii také skutečně došlo. Nesvědčí to ovšem o tom, že Češi jako národ potřebují nepřítele, výmluvy a falešné modly. Nepřítele, výmluvy a falešné modly totiž vždy potřebovaly, potřebují a budou potřebovat vládnoucí elity.
Vázání E.Beneše na poválečný Sovětký svaz vychází velkým dílem ze zrady velmocí u Mnichova 1938.
Toto trauma si kompenzovali aktivní občané účastí v zahraničním vojsku na záoadě i na východě.
Zrada spojenců v r. 1938 měla nepochybně vliv i na výsledky prvních poválečných voleb ,které již měli znaky „okleštěné svobody.“..
Ano, bez Mnichova by nebylo února 1948.
Západní státy prostě totálně ztratily kredibilitu. A SSSR, který jako jeden z mála států protestoval proti Mnichovu i proti 15. 3. 1939 (okupace a zřízení „protektorátu“ byly explicitním porušením Mnichovské dohody, nicméně ani žabožrouti ani biftekožrouti se na nic nezmohli).
Zato SSSR se za pět měsíců po 15. 3. zmohl pouze na podpis spojenecké smlouvy s Hitlerem. Na to se nezmohli ani ti žabožrouti a biftekožrouti.
Vždy se to vysvětlovalo tak, že po totálním debaklu západních demokracií potřeboval SSSR čas. Existují i teorie, že „operace Barbarosa“ předběhla jen o pár dnů útok SSSR na Německo. Opírá se o to, že pozice Rudé armády nabyly obranné, ale útočné (proto je předčasný a překvapivý útok nepřítele tak zaskočil). Více-méně tomu věřím, protože válčení je exaktní věda.
Velmi silně mi vaše rétorika Pergille/Šimůnku připomíná tu rétoriku komunistickou v padesátých a šedesátých letech. Podle této komunistické rétoriky nám v době Mnichova byl Sovětský svaz jediný připraven pomoci. Pak podepsal smlouvu s Hitlerem, aby se údajně mohl na válku připravit. Když však válka začala, ukázalo se, že Sovětský svaz byl na válku totálně nepřipraven.
Podobně jako Stalin dopadl i Napoleon III. Dal na ujišťování generálů, že armáda je na konflikt s Pruskem perfektně připravena – no, a nebyla.
Jinak: Překvapivý útok na armádu, rozvíjející se k útoku, prakticky vždy vede k daleko lepšímu výsledku, než kdyby byla rozvinuta k obraně. To je prostě fakt, který se učí i na kurzech pro poddůstojníky. Čili pokud se sověti připravovali k úderu a Němci je o pár dnů předběhli, tak by to dost přesně odpovídalo tomu, co se děli nadále. Druhým faktorem je, že Němci měli armádu, která prošla ostrými boji, zatímco sověti ne. (Respektive ne jednotky v prvním sledu na západní hranici.)
Jenže sovětská armáda nebyla připravena ani na útok, ani na obranu. Nebyla na válku připravena vůbec. To vám v kurzu pro poddůstojníky neřekli? Takový chaos a doslova bordel, jaký se v prvním roce války na východní frontě odehrával, by nebyl možný, kdyby sovětská armáda byla připravena alespoň na ten útok.
Pokud by Hitlera předběhli, tak by dopadli asi lépe. Němci zničili předsunuté nejlépe vycvičené a vyzbrojené jednotky. Druhé sledy za nimi byly katastrofa, to je jasné. Ale ty měly jen rozvíjet to, čeho by dosáhli ti před nimi.
Jistěže je možné, že by ten útok zhavaroval a dostali by výprask. Ale patrně ne tak rychle.
Faktem je, že jedním ze znaků totalitních režimů je povinně optimistické výkaznictví, takže Stalin patrně o skutečné bojeschopnosti jednotek RA neměl ponětí. Obrovským problémem RA byli i politrukové s velitelskou pravomocí, kteří byli zpravidla vojenskými analfabety.
Tak šíleně zmutovanou historii národa českého jsem ještě neviděl. Z toho musí mít v Bruseli náramnou radost, jak české elity dnes plivou po svém svém národu, Aspoň je jistota, že po té západní Evropě Češi nic chtít nebudou a raději zase ohnou hřbet, jako za císaře pána ve Vídni.
Jděte si raději číst nějaký vlastenecký web, tam to budete mít podle vašeho gusta. Tady se jen rozčilujete a kazite už tak dost zkažený vzduch.
Například já si pana Urbana velmi vážím a snažím se od něj co nejvíc naučit.
Víte, já si pana Urbana v určitém smyslu taky vážím, a jak už jsem tu často napsal web Hlidaci pes dělá zasloužilou práci – nikdo z nás si samozřejmě nepřeje návrat totalitního a zločinného komunismu.
Jenomže a zrovna jeho názory (zdůrazňuji názory a tedy jeho výklad) historie českého národu považuji za jednostranně extrémní .
Takže, pokud se podle něj chcete učit – podle mého se tím učíte jeho extrémní názorový výklad, nikoliv (nějak objektivně) historii a ještě navíc současnou situaci českého národa. (jenomže ani v tom pojmu český národ neexistuje dnes potřebná shoda)..
Pokud by jste se chtěl, jen pár oprav textu pana Urbana (nechci popírat historická fakta která uvádí, jen právě jeho extrémní výklad až do současnosti)
– jeho zmíněné „.. nepravdy co se týče „Rukopisů“ ovlivňovaly částečně českou kulturu právě že a jen v tom 19.stolet´í. Už na počátku 20.století byl ten spor „oficiálně“ rozhodnut, a dneska už nezajímá skutečně NIKOHO, a NIKDO se na ně neodkazuje. Pokud jde o naší rannou historii, máme dost jiných, doložených historických kronik a dokumentů, ze kterých můžeme čerpat.
– profesor Masaryk „.. vědec, filozof, pedagog, politik a žurnalista ale v žádném případě nebyl „..Nejnenáviděnější politik přelomu 19. a 20. století“ – to je totiž rovněž mýtus – v těch všech zmíněných činnostech, kterým se věnoval měl řadu příznivců i oponentů .
– kdo označoval pana Masaryka po jeho zvolení prezidentem jako „..nekritizovatelného „tatíčka“ a „prezidenta osvoboditele“, to byla věc novinářů a médií (stejně jako dnešní servilní přístup médií k novému prezidentu gen.Pavlovi) – ale politicky prezident Masaryk měl i po svém zvolení kritiků dost..
– pokud jde o to že „.. Beneš za války neváhal udávat stovky svých politických odpůrců britským úřadům.. “ – jak historicky známo po nástupu Churchiila udělali ve Velké Británii dosti velké čistky, takže lidé i jen podezřelí se spoluprací s nacistickým Německem skutečně skončili v internačních táborech – k čemuž jim tedy ani Beneš radit nemusel, to si zjistili a rozhodli sami..
– a zdali akurát po válce – Beneš nechal zavírat jako rukojmí dokonce rodiny těch nejaktivnějších.“?? Tohle je poněkud jednoduchý výklad dosti temného poválečného období „vyrovnání se ČR s obdobím protektorátu“, o kterém se -jestli pamatuju dobře i tady na HP, psalo a jen velmi krátce jen zřídka.. Tehdy bylo skutečně velmi mnoho Čechů obviňováno z kolaborace s nacisty za války zav´íráno, zatýkáno, souzeno, trestáno (různými formami). Jenom Národní soud, který soudil prominentní české kolaboranty soudil 83 lidí, vynesl 18 rozsudků smrti a řadu mnohaletých trestů vězení. Muselo by se jít případ od případu, a zjištovat, kteř´í z nich byli souzeni právem (protože kolaboranti skutečně byli) a které někdo (a ne zrovna Beneš udal). Ta kritéria se jaksi taksi změnila od doby, kdy Beneš a prozápadní politici v roce 1938 odletěli do Londýna a ponechali tady ty „ostatní členy našich elit“, ať tady to tady s Němci nějak přežijí, než se vrátí….
Ona ta historie skutečně složitá je, a nelze vykládat naprosto jednostranně tak že český národ se po celou dobu své existence snažil akurát dostat do područí Ruska…
Snad jakási korekce:
– Rukopisy jsou pořád zajímavé, už proto, že moderní chemické vyšetření prokázalo větší stáří než je 19. století. Existuje hypotéza, že byly připravovány pro Rudolfa II, coby exotické materiály (jeho rukama prošel i známý Voynichův rukopis, o němž se také mnoho neví) a po jeho zdravotním zhoršení a odstavení od moci se je už nepodařilo použít.
– Masarykova úloha za hilsneriády je rovněž zajímavá: On v podstatě nebojoval za Hislnerovu nevinu, ale za to, že rituální židovské vraždy křesťanských panen a přidávání jejich krve do macesů jsou pouhou pověrou, takže vražda Anežky Hrůzové nemohla být něčím takovým.
Existuje nikoli zanedbatelná možnost, že její vraždy byla „rodinná zabijačka“ (byly tam silné spory o dědictví), a že v ni Hilsner skutečně figuroval jako „odborný spolupracovník“. A musel držet hubu a zatloukat, protože kdyby to „propíchl“, tak by dostal víc než iniciátoři vraždy, kteří měli řadu polehčujících okolností (které by on jako nájemný vrah neměl).
– Podobné čistky jako v GB proběhly po Pearl Harbouru i v USA. Mj. byli do konce války internováni všichni Američané japonské etnicity. IMHO to mnoha z nich zachránilo život.
– Za poválečné čistky Beneš nemohl, byly v režii „drtinovské justice“, která se snažila o vyvinění řady profláklých kolaborantů. Spíš se zaměřovala na lidi méně „zasloužilé“, což do jisté míry zvyšovalo sympatie vůči komunistům, kteří podobné případy rozmazávali ve svém tisku v rámci „palebné přípravy“ na „vítězný únor“.
Jasně. K těm Rukopisům – rozumějme jejich význam jako historický mýtus – ten měl smysl právě a jen (pro část společnosti) pouze v tom 19.století. Zatímco jejich vědecké zkoumání, čas od času probíhá, a to zcela objektivně a střízlivě.. Jak ostatně píšete, existují i jiné teorie/vysvětlení kdy a proč byl vytvořen.
K případu Hilsner – jak jsem napsal, Masaryk se vyjadřoval k mnoha věcem, tohla byla jedna z nich. Co je nutné si uvědomit, že tehdy byly forenzní vědy na mnohem primitivnější úrovni než dnes, takže „na beton“ a beze všech pochybností se dalo prokázat velice málo pokud se pachatel nepřiznal sám). A tehdejší soudci se s tím museli „nějak“ vyrovnat, asi tak stejně jako ti dnešní . Ale ta uvedená teorie s Hilsnerem vypadá až příliš divoká – protože pro připomínku jemu se žádných „..polehčujících okolností “ nedostalo, dostal i při druhém procesu provaz (od toho mu ani Masaryk nepomohl) , a až císař pán mu dal milost, změnou na doživotí. Takže napráskat případného najímatele vraždy měl času dost..
Už tehdy forensní medicína věděla, že Anežka nebyla podřezána na místě samém, protože tam chyběla krev (proto ta hysterie s krví do macesů). To vyšetřování bylo od začátku zprasené, dělali to četníci, kteří byli na podstatně nižší odborné úrovni než policie. Soud s tím už nemohl nic dělat, faktem je že spíš podlehl obecné hysterii a Hilsnera odsoudil bez jednoznačných důkazů. Proto mu dal také císař milost. (A kdyby napráskal rodinu Hrůzových jako spolupachatele, tak by ji nedostal.)
Rukopisy padly do doby, kdy se národ vzpamatovával z německého tažení proti němu. A faktem je, že Němci cíleně ničili české památky, pokud k tomu měli jen zbla příležitosti. Např. v Brně byly pod záminkou „asanace“ zlikvidovány téměř všechny paláce, postavené českou šlechtou. Je jistě otázka, co všechno Němci zničili v archivech.
Ano, Únor 48 byl důsledek! Důsledek předchozích dvou desetiletí.
Po krátkém období konjunktury začala Velká hospodářská krize, která tvrdě dopadala hlavně na chudší. Zoufalí lidé bez práce umírali na TBC a mnohdy i na mnohem méně závažné nemoci, neboť na lékaře neměli peníze.
Obzvlášť tvrdě krize dopadala na „zněmčelé“ pohraničí, kde byl sklářský a lehký průmysl a kde špatnou situaci ještě schválně zhoršovalo Německo, které odtud přestalo odebírat zboží. To mělo za následek radikalizaci tamního německého obyvatelstva, které se v době konjunktury už začínalo sžívat s ČSR.
Po tom, co čeští Němci předvedli před válkou a za války, nebylo divu, že po válce byli odejiti „Zpět domů ! Do říše!“ jak po tom toužili. Tak velká národnostní menšina bylo příliš velké bezpečnostní riziko. Což uznali i Spojenci. Ani se mi nechce domýšlet, jak by vyváděli „naši milí bývalí spoluobčané“ po 89, kdybychom je tenkrát neodstěhovali. Myslím, že by k ČR už pohraničí nepatřilo.
Po té strašné válce lidé čekali, že přijde spravedlivější svět. A pak sledovali, jak si různí „národní správci“ bezostyšně rabují republiku. No a komunisti slibovali, že už nebudou fabrikanti a velkostatkáři ani šlechta a církevní latifundia. Také si mysleli, že komunisti sliby dodrží, stejně jako si to mysleli voliči Pětikoalice, která (jak teď vidíme) kvůli volbám účelově lhala.
K pohraničí. Ano krize a Henlain. A obdoba dnes, kde je textilní průmysl z pohraničí: A vinit koho, Číňany. Pane Urban, nebyl to úmysl tehdejší české vlády. AA k těm sudetským Němcům. Maminka byla Němka z Liberce. Když dědeček v r, 1942 onemocněl, maminka za ním jela. Vzala nás sebou. Mě bylo 8, bratrovi 4. Teta Hermína nám slíbila výlet do ZOO. V elině, jak liberečáci tramvaji říkali, v naprosté většině ženy, děti a staří lidé. Na zastávce u muzea bratr promluvil česky. A měli jste vidět a slyšet ty chudáka starce, ženy a děti, jak se do nás dali. Museli jsme vystoupit, do mě dokonce dvě malé holky kopaly, bratra poplivala velmi stará žena a všichni hrozně řvali. Zážitek na celý život. Dojít jsme museli pěšky a teta stále prst na ústech, abychom byli zticha. Takže pane Urban, možná řeknete výjimka, ale jako dítě , to byl zážitek. A určitě takovou zkušenost namám jenom já.
Zdá se, že si pletete koše s baněma. Můžete nějak konkrétně vysvětlit jak pětikoalice lhala kvůli volbám. Naopak ti dva největší lháři v politice- Zeman a Babiš šli od válu. Oba dva prohráli kvůli svému lhaní několik soudů a do dneška nezaplatili pokuty a ani se neomluvili poškozeným.
Slibovali, že nebudou zvyšovat daně. Explicitně slibovali, že nesáhnou na valorizaci důchodů. Explicitně slibovali, že se postaví alespo%n těm největším idiotštinám v rámci Green Dealu (což v době předsednictví ČR mohli velice dobře splnit). Nicméně dělají přesně pravý opak. Generál Eliáš, první premiér jmenovaný za protektorátu, který v době (snad) daleko těžší se snažil udělat pro náš národ možné i nemožné (a také byl za to zavražděn) se musí obracet v hrobě.
Jistě že, ale taky je nutné doplnit ten zásadní fakt, že nás přece jen od Němců osvobodila Rudá armáda, což mělo ten zásadní propagandistický význam. Na to lidé nezapomněli.
Ale s tím nemohl ani Beneš nic dělat, Západ začal s osvobozováním Evropy dost pozdě a bylo už tedy jasné, že střední Evropa se dostane pod vliv Ruska. Možná spíše naopak, lze ocenit ty tři roky demokracie co tu pak ještě byly do roku 1948.. Takže a spíše, kdyby nedošlo k té změně vlády v únoru 1948, komunisti by pak udělali ten skutečný ozbrojený puč..
„Naším specificky českým problémem je, že se dezinformace a falešné mýty, bohužel už v 19. století, staly základním stavebním materiálem a obsahem českého společenského sebevnímání.“
Není tomu tak, že by šlo o něco specificky českého. Výroba „slavných dějin“ (jako buditelská nadstavba dobového vyrábění „slavných rodokmenů“ u panovníků ve středověku) je imanentně teologická. Směřuje k „původnímu“, tj. k neporušené dokonalosti počátku, Ráje. Po cestě je Babylónská věž, která rozdělila tuto původní jednotu.
Dějiny zajímají pouze lidi ovlivněné křesťanstvím (potažmo ostatními dvěma náboženstvími), protože křesťanství je vírou v určité dějiny („a slovo se stalo tělem…“). Bez nich by nefungovalo.
U nás se ujala její romanticko-osvícenecká verze, odkoukaná od Němců. V dílech protestantských intelektuálů, kteří vymysleli „český národ“, pableskují např. Herder (lutherán-pietista) nebo bratři Grimmové (lutheráni).
Matkou novodobého „slovanství“ či „češství“ je Jena, nikoliv Praha. „Tři sta let temna“ není ani tak problém jazyka, jako víry (temno = rekatolizace). S uplatněním principu, že Boha je nutno slavit „národním“ jazykem (proto Bible Kralická, inspirovaná Biblí krále Jakuba).
Ale primární je konfese, vyznání VÍRY, nikoliv rituál a jeho jazyk! O jediné písmeno ve filioque válčili křesťané hlava nehlava, liturgický jazyk takové vášně nevyvolával.
Takže to české národovectví je „ukradení si“ obyvatelstva pro konfese reformované, její ztotožnění s nimi. Jak dodnes dlí na husitské fakultě: „Dokončit reformaci českou“.
Nevešli se do toho ani Slezané. ani Moravané, ani jiné naše další etnikum. Je to i důvodem, proč dodnes neexistuje česká zemská identita, na rozdíl třeba od moravské, a proč bezděky říkáme (a někteří naši sousedé) celému státu „Čechy“. Proč namísto původního zemského „Böhmisch“, máme náboženské „Tschechisch“. Čeština už to ani není schopná rozlišit, splynulo to v ní.
Chceme-li studovat dezinformace a falešné mýty té doby, je třeba stanovit výchozí „viewpoint“, který „fakta“ u nás vytvářel. A tím je reformace. Ať už husitská/bratrská, lutheránská nebo kalvínská.
Plus motivaci: „Český národ“ může být projektem náboženské sebeobrany vůči rekatolizačním tlakům, resp. řádění napoleonských vojsk, obdobně, jako tomu bylo u vytvoření „německého národa“. Nebo posléze odklon od osvícenského absolutismu, s inspirací a vazbami na americkou demokracii, vzniklou v reformovaném prostředí (rovněž: Woodrow Wilson-presbytarián, Charlotta Garrigue-unitářka s hugenotskými kořeny,…). Masarykovy sympatie k Schönererovu „Los von Rom“, vznik CČS a fenomén prvorepublikových průmyslníků (viz také protestanské kořeny kapitalismu) s tím úzce souvisí.
Na to pak reagují naši první komunisté. Ale to už je příběh jiné sorty dezinformací a mýtů.
To je hodně zajímavý koment… „Češi na rozdíl od Moravanů a Slezanů nemají zemskou identitu…“? Opravdu obyvatelé předromantické Bohemie nesdíleli nějakou sounáležitost?
Mohl bych, prosím znát alespoň pár jmen těch, které udal Beneš? Děkuji. Vyhnání Němců? Dělo se nejen z vůle Čechoslováků! A co bylo v roce 1938,v době míru? Kolik zabili, unesli Němci Čechů, kolik jich vyhnali ze Sudet ? Po letech a v klidu a v pohodě se snadno hodnotí. Ano, děla se i zvěrstva, ale vůbec se tomu nedivím po tom, co Němci Čechům provedli! Okupace : 360tisíc obětí plus hospodářské škody! Udavači z řad Čechů? Byli. Viz po válce nalezené německé archivy, plus třeba výslechové protokoly Gestapa a SD prvorepublikových důstojníků! Co přes 700 popravených v době III. republiky, kolaborantů?! Únor. Demokratická strana na Slovensku, zpr.akce Durčanský,
Kim Philby, nástup komunistů tam, přechod do Čech a Moravy, aktivity Vojenského zpravodajství, infiltrace politických stran, dokonalý přehled o nich za užití agentůry a techniky… Ano, šlo o boj o moc. Tak to chodí. I dnes! Podívejte se jen, co se děje v zemi od plyše ?! Podívejte se, jak jsme lakováni Ukrajinou!!! Už se zde dokonce pořádají Bandera párty…A to prý UA je prosta fašismu/nacismu! Podívejte se na zhovadilé pokusy vykreslit Banderu. Prý byl vězněn Gestapem. Byl, ale proč, co bylo před uvězněním a co po propuštění koncem roku 1944?! A jak Západ zachraňoval ruku v ruce s Vatikánem nacisty! I ty ukrajinské! A tady je UA vynášena v superlativech! Co dokázala UA za třicet let po rozpadu SSSR?! Víme! 33let jásáme nad „pádem komunistů“! 9.3. se kruh uzavře. Na Hrad usedne exkomzločinec a kádrový příslušník ČSLA a její rozvědky v doprovodu politručky ! Co lustrační zákony, zákon o protiprávnosti a zločinnosti kom.režimu ?! Co zákony č. 33 34 z roku 1995,které ukradli vybraným skupinám renty! Ty samé, které pobírá Pavel…
Je osvěžující zjistit, že může přijít ke slovu i rozum.
Hodně sil a pevné nervy autorovi.
Nelze než souhlasit a otázkazrady spojencu a Mnichova je sporná -jak se na to kdo dívá .Že Sudetští němci měli pokřivenou rovnoprávnost nižžší než Slováci bylo do očí bijící pro naše sousedy ,na rozdíl od němcu jsme se Slovákama žádný pořádný vazby neměli a přitom je protěžovali ,no a pak už byl jen kruček k tomu aby hledali zastání u Henlaina a Hitlera .Beneš odmítl výhodnej Marschaluv plán -pujčku ,no a to už byla cesta k sovětskýmu pravěku -máme na tom velkej podíl jako občané -skvělým zítřkum bez mráčku jsme uvěřili-a dnes ?Okamura-to je politik?,ne jen rozeštvává občany a takových politiku je mnohem více včetně těch nejvyšších
No a v tom byl problém. Sice píšete že „..Sudetští Němci měli pokřivenou rovnoprávnost nižžší než Slováci „.
Jenže,(pokřivenou) rovnoprávnost podle jakého principu?
Tu správnou rovnoprávnost měli podle občanského principu, Všichni občané si u nás byli rovni, nezáleželo na tom, jakou má národnost.
Ale dalo by se říct, že měli „sníženou rovnoprávnost“ podle národnostního principu. Jasně že v ČSR za Masaryka žádné lokální Německo (po vzoru Slovenska) nebylo,
nebyly tu oficiálně zřízeny žádné německé okresy „německá města“, , „německá policie“, německé úřady, německé soudy atd, německé vyšší školy “ – toto vše, kde by bylo nějakým zákonem určeno že „výhradně Němci“ budou německy řídit místní obyvatele (z nich tedy většina měla být Němci??).
Fakt nebylo, jetli toto místní Němci chtěli, měli si to dohodnout s Masarykem (a taky Štefánikem, atd..) už na začátku. Aspoň by to měl Hitler v roce 1938 jednodušší, když by požadoval skutečně „německé Sudety“, měl by vlastně pravdu. O to přece šlo.
Ono totiž, Váš předpoklad že „pokud by se k Němcům chovali Masaryk, Beneš a další, „jako ke Slovákům“, tak by se nepřidali k Hitlerovi je mylný. Jak totiž dobře víte, i Slováci se v březnu 1939 odtrhli a vytvořili si vlastní fašistický stát, a stali se spojenci Hitlera.
Němci měli plnou jazykovou a kulturní rovnoprávnost. Němec, zejména žijící ve většinově německé oblasti, nemusel blektnout jediné slovo česky od kolébky do hrobu. Jedinou výjimkou byla státní služba, pro niž se musel naučit jakési minimum češtiny, aby zvládl komunikaci s česky mluvícími „stranami“. Němci měli veškeré školství v němčině, od mateřských škol po univerzitu a techniku.
Ale štvalo je, že už „Čeští podlidé“ nemusejí s úřady komunikovat v němčině, protože ta není jediným povoleným úředním jazykem, jako za Rakousko – Uherska. A že ve většinově českých oblastech se mohou setkat např. s obchodníkem (nebo provozovatelem služeb), který tomu jejich derdýdas nebude rozumět. Případně, že v české firmě bude muset komunikovat česky (na bazální úrovni, zvládnutelné i mírně vycvičenou opicí), nebo přejít do firmy německé, případně židovské.
Víte proč se Říjnová revoluce odehrála až v listopadu?
To takhle přišel Lenin na zasedání komitétu pro revoluci a říká:
„Kucí, musíme tu revoluci odložit. Trocký odjel na ryby.“
„To nevadí, bez Trockýho se obejdem.“
„Bez trockýho jo, ale bez Aurory ne!“
1. Je mi líto, ale národ ve svých dějinách v podstatě permantně ohrožovaný co do samé existence má nárok na trochu paranoi. Nehledě k tomu, že „To, že jsi paranoidní, není důkaz, že po tobě nejdou“ (jak praví klasik).
Němci se nás opakovaně snažili vyhubit, v podstatě od dob, kdy si ještě říkali Frankové (viz nevyprovokované útoky náčelníka lupičské bandy Karla a jeho potomka Dagoberta), až po moderní dobu.
2. 300 letá habsburská okupace byla pro nás katastrofou, v jejímž důsledku jsme jen šťastnou shodou neskončili jako Irové, kteří přišli o svůj jazyk a většina z nich je schopná komunikace jen v podřadných skřecích bývalých (na severu i současných) okupantů.
Habsburkové si u nás navíc po 30 leté válce počínali v podstatě jako v dobyté a drancované zemi, včetně státem organizovaného penězokazectví.
3. Žádné Židy jsme po válce nevyhnali. Vyhnali jsme jen Němce s židovskými předky, kteří se hlásili k německé národnosti a jako Němci se také před válkou chovali, mnohdy ve stylu „poturčenec horší Turka“. To samé se stalo ostatně i poněmčeným Čechům.
Nebylo toho nacionalizmu už moc? Národnost, náboženství, vzdělání, povolání a vojenská služba už se skoro půl století v občankách neuvádí, tak proč pořád dělit lidi podle toho, jakou řečí mluví?
Protože to dělení jakýsi praktický význam má. Rozhodně praktičtější, než dělení podle,“genderů“ a podobných nesmyslů.
Pane Urbane,prosím o upřesnění kolik stovek odpůrců Beneš udal.Já si myslel,že jeho političtí odpůrci byli hlavně v Moskvě,vidíte jak jsem se mýlil.Po válce byl Beneš nešťastná figurka v rukou Stalina,příliš přeceňujete jeho možnosti a význam.Koference v Jaltě byla druhý Mnichov,hlavně zásluhou Roosevelta.Rooseveld i Churcill dobře věděli co je Stalin zač.Stačilo jim ujištění,že proběhnou svobodné volby a kývli mu na všechno.Němci byli vyhnáni i v Polsku.(15 mil)při posouvání hranice na západ.