Jan Urban: Brexit, Trump… Demokracie chřadne, dorazí ji umělá inteligence?
KOMENTÁŘ. Na samém počátku jednadvacátého století ohrozilo rozšíření zcela nové informační technologie sociálních sítí nechtěně samu podstatu klasického modelu parlamentní demokracie. O necelých dvacet let později teď už nevyhnutelné zneužití další technologické inovace – umělé inteligence – hrozí demokracii zničit.
Ovlivňování a programování voličských preferencí, probíhající v masovém měřítku v reálném čase spolu s automatizovanými analýzami obsahu, reakcí i jazyka, jsou skutečností. V parlamentní politice nám v důsledku toho před očima mizí schopnost racionální diskuze a kompromisu.
To není požadavek voličů, ale nechtěná funkce zvulgarizovaného média, které v této podobě neprodukuje nic než prvoplánové konfrontace.
Parlamentní demokracie nikdy nemohla být ideálním systémem. Jak kdysi trefně poznamenal Winston Churchill, byla vždy jen nejlepším řešením ze všech špatných. Představa všeobecného volebního práva mužů i žen vznikla v devatenáctém století na základě idealistické představy o vítězství vědy a rozumu nad tmářstvím.
Po několik desítek let se mohlo zdát, že rostoucí vzdělanost s sebou automaticky přinese nejen vyšší životní úroveň, ale i odstranění příčin sociální nespravedlnosti a fungující právní stát.
Lůza u moci
Představa demokracie vzdělaných a důstojných občanů propojených antickým duchem spoluzodpovědnosti za obec a její blaho však byla fikcí. Příliš spoléhala na to, že všeobecné volební právo automaticky vytvoří zodpovědného občana a politika, kteří budou nadřazovat zájem společenství nad svým vlastním.
Ve skutečnosti se ve chvílích krizí v naší části Evropy dostávala ve jménu demokracie a spravedlnosti k moci jen zdivočelá lůza. Namísto kritické výměny co největšího počtu názorů, která by měla tvořit podstatu demokracie, se prosazovala jediná povolená ideologie a strach. Výsledkem byla jen etnizace „politiky národních zájmů“, totalitní režimy, dvě světové války, holocaust a studená válka.
To, co v postkomunistickém světě následovalo po roce 1989, jen zkopírovalo naivní víru v samoléčící moc formální demokracie z devatenáctého století. Halasně prosazovaná formulka „demokracie = volby + tržní ekonomika“ se ukázala být jenom další prázdnou ideologickou zkratkou.
Velká brexitová lež britských konzervativců ukázala v přímém přenosu cenu za populismus. Poškodila britskou ekonomiku na desítky let.
V „moderních“ vyspělých společnostech vymizely v posledních padesáti letech hodnototvorné elity, klesla prestiž vzdělání a politika, která dosud ovládala většinu veřejného prostoru, musela ustoupit zábavě přihlouplých bavičů a dnes už i většiny z nové kasty „influencerů“. Tradiční média ztratila respekt a s ním i dominantní vliv.
Informační revoluce jednadvacátého století nechtěně tuto krizi jen dále prohlubuje. Společenství ztratila potřebu pozitivního příběhu, zodpovědnosti za vlastní osudy a s tím i paměť.
Dnešní politika se smrskla na marketing emocí. Velká brexitová lež britských konzervativců ukázala v přímém přenosu cenu za populismus. Poškodila britskou ekonomiku na desítky let.
Žádný z vychvalovaných programů na podporu vědy a výzkumu, které měly nahradit spolupráci v rámci Evropské unie, nefunguje. Zkrachoval i ten nejjednodušší z nich, nazvaný Turing Scheme, který měl nahradit evropský výměnný vzdělávací program Erasmus.
Ale opoziční labouristé, jejichž vítězství v ještě oficiálně nevyhlášených podzimních parlamentních volbách se zdá být už dnes mimo diskuzi, zatím nedokázali přijít s uvěřitelným programem nápravy.
„Rudý César“ Donald
Iracionalita současné politické scény ve Spojených státech už zahrnuje i volání po nahrazení demokratických institucí a právního státu diktaturou. A jedenáct měsíců před prezidentskými volbami vede ve všech volebních průzkumech „Rudý César“ Donald Trump.
Z pohledu historie jen další nevzdělatelný paranoidní egomaniak, přesvědčený, že k vyřešení všech problémů země mu bude stačit pouze „jeden den diktatury“. Přitom oslabení demokratického řádu ve Spojených státech by samo o sobě mělo globální následky.
Okupace Tchajwanu Čínou a možnost indicko-čínské konfrontace, oslabení záruk pro demokratickou Jižní Koreu a Japonsko, by z pohledu Evropy představovaly asi ty nejmenší problémy.
Brutální agrese proti Ukrajině je jen začátek snů o obnově sovětské říše nejméně od Aše po Vladivostok.
Expanzivní protievropské Rusko pro svůj klid a moc nemůže dlouhodobě tolerovat prosperující demokratickou a spolupracující Evropu. Brutální agrese proti Ukrajině je jen začátek snů o obnově sovětské říše nejméně od Aše po Vladivostok. Putinovská diktatura proto už léta podporuje všechny – i ty nejobskurnější – skupiny a síly, které mohou oslabit Evropskou unii a posílit populistické proudy uvnitř evropských zemí.
Právě proto jsou diskuze o demokracii a všechny příští volby v evropských zemích životně důležité. A o to víc to platí pro bývalé sovětské kolonie ve střední Evropě.
Jejich historické nepochopení podstaty demokracie nadřazením národních zájmů nad zájem a práva jednotlivce spolu s následnou tragédií dvou světových válek a totalitních diktatur zdecimovaly hodnototvorné elity všech středoevropských společenství.
Existence Evropské unie a Severoatlantické aliance jim dala čas a podněty k regeneraci, ale nepřipravila je na obnovenou ruskou agresivitu, proměnu světa a informační věk.
České politické strany nedokázaly za více než třicet let vygenerovat kromě Karla Schwarzenberga jediného politika evropského formátu, srovnatelného třeba s polským premiérem Donaldem Tuskem.
Ostudné figurky naštěstí dnes už minulých prezidentů Václava Klause a Miloše Zemana či absolutní většiny polistopadových premiérů jsou smutnou ilustrací ne-kvality. Pro svoji vlastní demokratickou budoucnost, jakkoliv složitá bude její post-informační forma, musí střední Evropa, a my s ní, vygenerovat novou generaci skutečně evropských politiků. Jakkoliv nedokonalá je současná demokracie, nic lepšího mít nebudeme.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
SPD a kontakty s extremisty z AfD: Strana mlčí, vlivný člen hrozí „zúčtováním“
Hustý jogurt, sekaná s masem a čisté svědomí vězně jáchymovského pekla
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
23 komentářů
„Ve skutečnosti se ve chvílích krizí v naší části Evropy dostávala ve jménu demokracie a spravedlnosti k moci jen zdivočelá lůza. “
Vidíme tady a teď.
“ Tradiční média ztratila respekt a s ním i dominantní vliv.“
Hmm. Kdopak za to může. Když zaměnila svoji úlohu od informovat za manipulovat, tak se to postupně projeví na důvěryhodnosti. Konzumenti to prokouknou.
Konzumenti nic neprokouknou. Naopak: čerpat z alternativních zdrojů (sociální sítě, Youtube apod.) je pro ně daleko jednodušší, názory se jim překládají jednoznačné a lehčí na pochopení (kdo by se také otravoval s nějakým vyjádřením protistrany, když to po něm žádná profesionální pravidla ani novinářská etika nepožaduje). Takže problém není v práci tradičních médií, ale těch „nových“.
Novinářskou práci nejlépe porovnávat s realitou.
Nejlepší info pocházejí z konfrontace protichůdných názorů – tomu se brání mainstrém jako čert kříži.
Že se po něm něm žádná profesionální pravidla ani novinářská etika nepožaduje (???) ,neznamená, že neexistují.
To máš tak, plavčíku, názor je jako díra do p…e. Každý má jeden. Jestli chceš něco porovnávat tak fakta. Tzv. ne mainstreemovou žumpu porovnávat nelze. Protože s fakty je zcela mimoběžná.
Jistě, fakta. Kolik pravdivých fakt o současném dění v Německu se dočtete ve vládních a provládních médiích a kolik v médiích alternativních, případně na sociálních sítích?
Obávám se, že hlavní zdroj důležitých informací (včetně toho, které další skupiny se k protestujícím už přidaly) jsou alternativní média. Už proto, že celé toto dění narušuje vládní a eurounijní lži o „pokrokovém Německu, našem vzoru“.
Jenže z těchto zdrojů, co jmenujete, pochází pořád ještě nějaké syrové a nemanipulované informace (jistě i vedle různých účelových manipulací), zatímco oficiální zdroje jsou už prakticky zcela jako zdroj pravdivých informací bezcenné.
Chápu, plavčíku. Těžce neseš, když se burešova, orbánova, čínská či rusácká svinstva ukazují v pravém světle.
Úpadek morálky vyspělého západu je příčinou krachu západní demokracie. A proto jí nikdo nevěří, nikdo jí nerespektuje, politici jsou lidmi opovrhováni a nikdo je neuznává. A to je ten problém. Demokracie bez autority a morálky se stává totalitou. Represe, donucování, pronásledování a sledování občanů, jen jeden správný názor a jediná pravda. Totalita zvaná liberální demokracie je v koncích. Proto máme války v Evropě. Kde selže diplomacie nastupují zbraně. A bude hůř…
Západní demokracii („establismentu“) část lidí (v různých evropských zemích mezi 5 – 20 %) nevěří, neuznává politiky. Je to problém jen jich. Někdy jsou to lidé, kteří neuznávají žádné autority a mají pokřivenou morálku, ale ne vždy. Skoro vždy jsou ale frustrovaní, že nevyhrává „jejich“ pravda. Liberální demokracie si s tím ale poradí, ale samozřejmě výhrůžky násilné řešení není dobré brát na lehkou váhu. Každopádně nesmíme dopustit, abychom tu měli Rusko nebo Kavkaz a obdobné války.
1. Je rozdíl mezi demokracií a „establišmentem“, jehož vláda je její negací.
2. Jsme svědky toho, že podpora antiestablišmentového hnutí roste, to ukazují i současné události v Německu.
3. Svoje udělalo i převzetí Twitteru Muskem, protože ten zastavil fašistickou cenzuru na této sociální síti a mj. se tam nyní objevují příspěvky vědců o klimatu (opravdových, ne nájemci spekulantů s emisními povolenkami, kteří se za vědce pouze vydávají), jasně dokazující nesmyslnost blábolů o „klimatické nouzi“. A jistě se tam objeví i další demaskování podvodníků v jiných oblastech, jejichž výkrm nás také stojí nemalé peníze.
Tak, tak, když jdeš na západ, tak do toho totálně morálně upadnuvšího rusácka dorazíš. Nikdo mu nevěří, nikdo ho nerespektuje a neuznává, všichni jim opovrhují a proto se totalitní puťka stává vzteklým dítětem co se snaží dospělé kopat do nohou a plivat na ně a proto se mu za to dostává výchovných pohlavků.
Když jdete na západ od bývalé železné opony, ocitnete se ve světě, který velice nepříjemně, a stále více, připomíná tuzemský režim před listopadem 1989. Když půjdete do Ruska, ocitnete se v něčem dost podobném (zcela jistě ne stejném) devadesátým létům u nás.
Pan Urban coby demokrat, bojící se hlasování voličů. To je spíš parodie na demokrata.
Je mi velice líto: Neexistují prakticky žádní „zmanipulovaní“ voliči. Pouze existují lidé jako pan Urban, kterým leží zájmy této země i jejích obyvatel u koncové části trávícího ústrojí a rádi by své naprosto škodlivé až zhoubné projekty prosadili přes hlavy je odmítajících občanů.
Vážený čtenáři,
Mohu se zeptat, jak byste nazval člověka, který by v německých volbách po roce 1930 varoval před volbami, ve kterých hlasy pro extrémní levici a pravici představovaly více než dvě třetiny elektorátu? Nebo podobné pseudovolby v Československu v roce 1946? V obou případech šlo jednoznačně o „zblblé voliče“, jejichž existenci se snažíte popřít. Demokrat rozumní tomu, že demokracie není jen o volbách, tedy o „vůli lidu“. Právní stát, důvěryhodné instituce, státní správa, nezávislá na politické moci a politická kultura, omezující možnost lhaní a podvodů. Bez toho jsou volby jen dostihy o hlasy lůzy – jak bylo mnohokrát prokázáno. A, mohl byste definovat „zájmy této země i jejích obyvatel“? Protože ve Vaší logice je, že jakékoliv volby v jakékoliv situaci, kterými se dostanou k moci nacisté, komunisté nebo jacíkoliv jiní šílenci, jsou svaté a nedotknutelné. Pokud je toto opravdu Váš názor, pak komunistická diktatura v této zemi „byla v jejím zájmu i jejích obyvatel“?
1. Komunisté se nedostali k moci legální cestou. Navíc průzkumy pro volby v roce 1948 ukazovaly jasně pokles politických preferencí KSČ, což jasně ukazuje, že pokud by byla udržena demokracie, komunisté by šli od válu. Taky kvůli tomu demokratické strany komunisty podcenily. Je velmi pravděpodobné, že by něco podobného potkalo i Hitlera, pokud by v Německu zůstala demokracie.
Takže neviňte demokracii z něčeho, za co opravdu nemůže.
2. Není naším zájmem komplex bezcenných nesmyslů typu Green Dealu. Už proto, že na posledním klimatickém summitu padlo naprosto jednoznačné konstatování, že pro antropogenní klimatickou změnu neexistuje jediný vědecký důkaz (dokonce z úst předsedy této akce).
Dtto vítání ilegálních imigrantů, genderistický extrémismus, likvidace kvalitního školství inkluzí a mnoho dalších šíleností prosazovaných EU. Není naším zájmem ani podpora teroristů z Hamásu, jak ji činí EU (která po útoku na Izrael v loňském říjnu zvýšila apanáž těmto teroristům na několikanásobek, i z našich peněz, aby bylo jasno).
Není tudíž v našem zájmu podporovat ani naši vládu, ani EU, které toto nereflektují a hodlají zlikvidovat naši životní úroveň v rámci boje za jakési nesmyslné představy „odborníků na klima“. A není v našem zájmu podporovat ani další úlety EU, které vesměs naše vláda podporuje také.
3. V tom Německu šlo o to, že se tzv. demokraté sami a s velikým nadšením natolik zdiskreditovali, že šlo opravdu jen o to, zda zvítězí Hitler nebo Stalinova loutka Thälmann. Přičemž, obávám se, že to druhé by znamenalo Německo jako další členský stát SSSR, natahující tuto mocnost až ke hranicím Francie, Holandska a Belgie a k Severnímu moři. A miliony mužiků, ochotných přeplavat la Manche čubičkou s kalašnikovem na zádech.
4. „Právní stát, důvěryhodné instituce, státní správu, nezávislou na politické moci a politickou kulturu, omezující možnost lhaní a podvodů. “
tu stejně vesměs nemáme. Viz (mj.) porovnání předvolebních slibů soudruha Fialy s jeho nynějšími aktivitami.
Bohužel, pan Urban má sice v popisu těžké aktuální situace v mnohém pravdu, ale už jen hypoteticky formuluje onen závěr že se „nějak, neznámo jak“ vygeneruje nová generace skutečně evropských politiků s nějakou (neznámo jak formulovanou) vysokou kvalitou.
Asi snad nečeká, že „ta správná média“ poradí občanům „které ty jediné správné kvalitní a naprosto poctivé politiky “ mají volit..Ani ta média to předem odhadnout nedokáží, a kritizují až se značným zpožděním..
Ono by tu řešení totiž bylo . Už ve starých Aténách to tak fungovalo, že si občané volili dokonce aj přímo -jenomže jimi zvolení nebyli vládou v dnešním smyslu – ale „správními úředníky“, kteří si – a v tom je ta pointa zodpovídali tomu shromáždění občanů přímo – a doslova do hrdel a statků…
Takže – pokud by se zavedlo takové pravidlo dnes, že takový vládní politik, potom co něco zvorá by jen za to dostal (protože jsme humanisti) 10 let kriminálu a konfiskaci veškerého majetku. Tak se dá čekat, že by se tím kvalita politiků nebývale vzrostla. Ani hlupáci, ale ani ti co by si chtěli ve vysoké politice „přivydělat“ by se do té vlády ani nehlásili..:(ale že tím nemíním jen pana B., takových co to vydělávají přes prostředníky, by bylo mnohem víc:))
Ale to by asi dneska neprošlo…
A ještě je nutné připomenout, že v těch Athénách měli také ostrakizaci, tedy něco podobného tomu, po čem v tuzemsku volá Okamura. A taky se to v řadě případů pozitivně uplatnilo. Kdyby např. Fiala rok po nástupu (když už se jasně vybarvil) ztratil politická práva a musel odejít do vyhnanství, tak by to téhle zemi také dost pomohlo.
Pan Urban píše „V parlamentní politice nám v důsledku toho před očima mizí schopnost racionální diskuze a kompromisu.“ No myslím, že články pana Urbana jsou většinou nekompromisní a zhusta velmi agresivní.
Výborně pane Urbane, opět naprosto skvělé !!!
Možná ještě k tomu brexitu: Není vinou brexitu, že GB nevyužila ani ze třetiny šance s ním spojené (například odchod od ekoblbnutí či možnost tvrdších zásahů proti teroristům nejrůznějších druhů).
Demokracie už skončila,takže chřadnout nemůže.Místo ní náne liberální demokracii o kterou jsme se neprosili a stejně ji tu máme.Takže to není umělá inteligence co demokracii obrátilo naruby,ale Brusel.Už aby je čert vzal !
Demokracie nechřadne. Západní demokracie vždy obsahovala prolhané populisty a zloděje snažící se rozhazováním veřejných prostředků dostat ke korytu nebo k imunitě ala bureš nebo nácky ala pitomio snažící se o totéž vytvářením vnějšího nebo vnitřního nepřítele. Dnes jsou to migranti dřív to byli židi, a to se netýká jen Německa. Stačí si vzpomenout co se po prohrané válce s Pruskem dělo ve Francii.
Pro vládní koalici to jsou Rusové 🙂