Ilustrační foto generované umělou inteligencí. Foto: Profimedia

Jan Urban: Brexit, Trump… Demokracie chřadne, dorazí ji umělá inteligence?

Napsal/a Jan Urban 10. ledna 2024
FacebookTwitterPocketE-mail

KOMENTÁŘ. Na samém počátku jednadvacátého století ohrozilo rozšíření zcela nové informační technologie sociálních sítí nechtěně samu podstatu klasického modelu parlamentní demokracie. O necelých dvacet let později teď už nevyhnutelné zneužití další technologické inovace – umělé inteligence – hrozí demokracii zničit.

Ovlivňování a programování voličských preferencí, probíhající v masovém měřítku v reálném čase spolu s automatizovanými analýzami obsahu, reakcí i jazyka, jsou skutečností. V parlamentní politice nám v důsledku toho před očima mizí schopnost racionální diskuze a kompromisu.

To není požadavek voličů, ale nechtěná funkce zvulgarizovaného média, které v této podobě neprodukuje nic než prvoplánové konfrontace.

Parlamentní demokracie nikdy nemohla být ideálním systémem. Jak kdysi trefně poznamenal Winston Churchill, byla vždy jen nejlepším řešením ze všech špatných. Představa všeobecného volebního práva mužů i žen vznikla v devatenáctém století na základě idealistické představy o vítězství vědy a rozumu nad tmářstvím.

Po několik desítek let se mohlo zdát, že rostoucí vzdělanost s sebou automaticky přinese nejen vyšší životní úroveň, ale i odstranění příčin sociální nespravedlnosti a fungující právní stát.

Lůza u moci

Představa demokracie vzdělaných a důstojných občanů propojených antickým duchem spoluzodpovědnosti za obec a její blaho však byla fikcí. Příliš spoléhala na to, že všeobecné volební právo automaticky vytvoří zodpovědného občana a politika, kteří budou nadřazovat zájem společenství nad svým vlastním.

Ve skutečnosti se ve chvílích krizí v naší části Evropy dostávala ve jménu demokracie a spravedlnosti k moci jen zdivočelá lůza. Namísto kritické výměny co největšího počtu názorů, která by měla tvořit podstatu demokracie, se prosazovala jediná povolená ideologie a strach. Výsledkem byla jen etnizace „politiky národních zájmů“, totalitní režimy, dvě světové války, holocaust a studená válka.

To, co v postkomunistickém světě následovalo po roce 1989, jen zkopírovalo naivní víru v samoléčící moc formální demokracie z devatenáctého století. Halasně prosazovaná formulka „demokracie = volby + tržní ekonomika“ se ukázala být jenom další prázdnou ideologickou zkratkou.

Velká brexitová lež britských konzervativců ukázala v přímém přenosu cenu za populismus. Poškodila britskou ekonomiku na desítky let.

V „moderních“ vyspělých společnostech vymizely v posledních padesáti letech hodnototvorné elity, klesla prestiž vzdělání a politika, která dosud ovládala většinu veřejného prostoru, musela ustoupit zábavě přihlouplých bavičů a dnes už i většiny z nové kasty „influencerů“. Tradiční média ztratila respekt a s ním i dominantní vliv.

Informační revoluce jednadvacátého století nechtěně tuto krizi jen dále prohlubuje. Společenství ztratila potřebu pozitivního příběhu, zodpovědnosti za vlastní osudy a s tím i paměť.

Dnešní politika se smrskla na marketing emocí. Velká brexitová lež britských konzervativců ukázala v přímém přenosu cenu za populismus. Poškodila britskou ekonomiku na desítky let.

Žádný z vychvalovaných programů na podporu vědy a výzkumu, které měly nahradit spolupráci v rámci Evropské unie, nefunguje. Zkrachoval i ten nejjednodušší z nich, nazvaný Turing Scheme, který měl nahradit evropský výměnný vzdělávací program Erasmus.

Ale opoziční labouristé, jejichž vítězství v ještě oficiálně nevyhlášených podzimních parlamentních volbách se zdá být už dnes mimo diskuzi, zatím nedokázali přijít s uvěřitelným programem nápravy.

„Rudý César“ Donald

Iracionalita současné politické scény ve Spojených státech už zahrnuje i volání po nahrazení demokratických institucí a právního státu diktaturou. A jedenáct měsíců před prezidentskými volbami vede ve všech volebních průzkumech „Rudý César“ Donald Trump.

Z pohledu historie jen další nevzdělatelný paranoidní egomaniak, přesvědčený, že k vyřešení všech problémů země mu bude stačit pouze „jeden den diktatury“. Přitom oslabení demokratického řádu ve Spojených státech by samo o sobě mělo globální následky.

Okupace Tchajwanu Čínou a možnost indicko-čínské konfrontace, oslabení záruk pro demokratickou Jižní Koreu a Japonsko, by z pohledu Evropy představovaly asi ty nejmenší problémy.

Brutální agrese proti Ukrajině je jen začátek snů o obnově sovětské říše nejméně od Aše po Vladivostok.

Expanzivní protievropské Rusko pro svůj klid a moc nemůže dlouhodobě tolerovat prosperující demokratickou a spolupracující Evropu. Brutální agrese proti Ukrajině je jen začátek snů o obnově sovětské říše nejméně od Aše po Vladivostok. Putinovská diktatura proto už léta podporuje všechny – i ty nejobskurnější – skupiny a síly, které mohou oslabit Evropskou unii a posílit populistické proudy uvnitř evropských zemí.

Právě proto jsou diskuze o demokracii a všechny příští volby v evropských zemích životně důležité. A o to víc to platí pro bývalé sovětské kolonie ve střední Evropě.

Jejich historické nepochopení podstaty demokracie nadřazením národních zájmů nad zájem a práva jednotlivce spolu s následnou tragédií dvou světových válek a totalitních diktatur zdecimovaly hodnototvorné elity všech středoevropských společenství.

Existence Evropské unie a Severoatlantické aliance jim dala čas a podněty k regeneraci, ale nepřipravila je na obnovenou ruskou agresivitu, proměnu světa a informační věk.

České politické strany nedokázaly za více než třicet let vygenerovat kromě Karla Schwarzenberga jediného politika evropského formátu, srovnatelného třeba s polským premiérem Donaldem Tuskem.

Ostudné figurky naštěstí dnes už minulých prezidentů Václava Klause a Miloše Zemana či absolutní většiny polistopadových premiérů jsou smutnou ilustrací ne-kvality. Pro svoji vlastní demokratickou budoucnost, jakkoliv složitá bude její post-informační forma, musí střední Evropa, a my s ní, vygenerovat novou generaci skutečně evropských politiků. Jakkoliv nedokonalá je současná demokracie, nic lepšího mít nebudeme.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)