International Campaign to Abolish Nuclear Weapons via Foter.com / CC BY-NC, zdroj

Jaderná hrozba se studenou válkou neskončila. Objevují se nová rizika zneužití jaderných zbraní

Napsal/a Robert Břešťan 15. srpna 2016

Od doby, kdy americký prezident J. F. Kennedy v souvislosti s hrozbou jaderné války varoval, že „každý obyvatel planety musí myslet na to, že jednoho dne už Země nebude obyvatelná“ uplynulo více než půl století. Mohlo by se zdát, že s koncem studené války už nemá smysl podobná varování opakovat. Opak je pravdou. 

Jak upozorňuje text na stránkách Světového ekonomického fóra (WEF), najdou se i hlasy varující, že jde jen o falešný pocit bezpečí a že hrozby jsou nyní dokonce větší.

16 tisíc jaderných hlavic

Patří mezi ně například William Perry, bývalý ministr obrany v administrativě amerického prezidenta Billa Clintona. “Jsem pevně přesvědčen, že hrozba jaderných zbraní je nyní větší než v dobách studené války,“ varoval nedávno ve svém veřejném vystoupení.

Je to přehnané tvrzení s cílem zaujmout a šokovat posluchače, nebo realistický pohled na stav jaderné bezpečnosti ve světě?

Uplynulo šest let od chvíle, kdy USA a Rusko obnovily dohodu START o omezení počtu jaderných zbraní. Jak ale ukazuje grafika níže, obě země stále disponují tisíci jaderných hlavic.


ČTĚTE TÉŽ: V září 1983 byl svět na pokraji jaderné války. Na Sovětský svaz letěly americké rakety, ukazuje dokument


Za jaderné velmoci se považuje dalších sedm zemí světa. Odhaduje se, že celkově je nyní v arzenálech armád 16 tisíc jaderných hlavic (drtivá většina je v držení USA a Ruska).

Čtyři ze zemí – Izrael, Indie, Pákistán a Severní Korea – přitom nejsou signatáři Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, jejíž ideou je úplné jaderné odzbrojení.

Odhad počtu jaderných hlavic ve světě za rok 2015

jadernezbrane

Co tedy vede některé experty k přesvědčení, že současné hrozby jsou dokonce vyšší než v době studené války? Ve stručnosti řečeno – složitost současného světa.

Ve svém nedávném textu pro Washington Post napsal americký prezident Barack Obama, že jaderná bezpečnost by měla být na vrcholu priorit mezinárodního společenství. “Ze všech hrozeb pro globální bezpečnost a mír, je tou nejnebezpečnější hrozba použití jaderných zbraní,“ napsal.

Na druhé straně republikánský kandidát na amerického prezidenta Donald Trumpodmítl vyloučit použití jaderných zbraní v Evropě a na Blízkém východě.

Otázka vlastního přežití

Jakkoli takový scénář z aktuálního hlediska vypadá nepravděpodobně, existují reálné bezpečnostní hrozby: další ochlazování vztahů mezi NATO a Ruskem, krize v západním Pacifiku mezi Čínou a Japonskem a rozšiřování jaderných zbraní do dalších zemí Blízkého východu.

„Svět je v pohybu, možnosti různých nedorozumění a eskalace napětí je obrovská a může získat svou jadernou dimenzi,“ varuje Světové obchodní fórum (WEF) ve své analýze o budoucnosti jaderné bezpečnosti.

Svou odvrácenou stranu může mít podle WEF i technologický vývoj a hackerské útoky. Zkušený útočník může přimět systémy jaderných států, aby nabyli přesvědčení, že je proti nim veden jaderný útok, což může vést k odvetnému úderu.

I další pokročilé a již běžně rozšířené technologie mohou být spouštěčem možných problémů. Kupříkladu drony s nákladem výbušnin mohou zaútočit na skladiště vyhořelého jaderného paliva.

Jaderný arzenál nadále pracuje s konceptem vzájemného odstrašení: pokud jedna strana ví, že její jaderný útok spustí zničující odvetu, racionální úvaha velí pomyslné „rudé tlačítko“ nezmáčknout.

Jenže co když jsou na druhé straně lidé, kteří se takovou racionální úvahou nenamáhají? Co když nepřítele otázka vlastního přežití nezajímá?

Odstrašení a odrazení nestačí

Po březnových útocích v Belgii tamní vláda rozhodla posílit ostrahu všech jaderných zařízení v zemi kvůli obavám z možného zneužití radioaktivních materiálů stoupenci Islámského státu.

Později při vyšetřování vyšlo najevo, že kriminalisté při jedné z razií narazili na videozáznam dokumentující každodenní život ředitele střediska pro výzkum jaderné energetiky.

V Belgii jsou také umístěny jaderné zbraně z arzenálu Spojených států. Vojenská základna Kleine Brogel už jednou v zájmu islamistů byla – po útocích z 11. září 2011 – belgická policie překazila plán džihádistů odpálit nálož přímo na základně.

A teď co s tím? Na nová rizika je nutné reagovat novou taktikou, říká Tate Nurkin, ředitele analytické společnosti  IHS Jane’s Aerospace, Defence and Security. Světoví lídři podle Nurkina si nejprve rozměr hrozeb musí plně uvědomit a pochopit, jak moc se liší od toho, co znají z minulosti:

“Nové dimenze jaderné bezpečnosti vyžadují novou schopnost se v nich orientovat. Nelze už aplikovat staré modely odstrašování a odrazování. Pro současné rychle se rozvíjející nové hrozby to prostě nestačí.“

Čtěte též

Nebyl vložen žádný komentář
Přidávání komentářů není povoleno
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies