ANALÝZA. Prestižní londýnský vojenský a zpravodajský think tank Royal United Services Institute (RUSI) upozorňuje v jedné z posledních analýz, jaký dopad bude mít pokračující válka proti Ukrajině na vnitřní bezpečnost Ruska.

Analytička RUSI Emily Ferrisová, která výzkumný projekt koordinovala, soudí, že Rusku se jisto jistě nevyhne návrat domácího terorismu. Což potvrdil loňský březnový útok na obchodní centrum Krokus, za kterým stáli bojovníci tzv. islámského státu Chorásán.

Ruská domácí rozvědka FSB byla evidentně natolik zaměstnána ukrajinskou válkou a snahou potlačit byť jen náznak protiválečného disentu, že teroristickou akci neodhalila předem, i když Moskvu varovaly Spojené státy i Írán.

Text, jehož autorem je novinář Ivan Kytka, je na základě vzájemné spolupráce převzat z aktuálního vydání nezávislého týdeníku Přítomnost. Titulek a mezititulky jsou redakční. 

Vyrovnat se s traumatem konfliktu

Potenciální hrozbu představuje podle Ferrisové také zpomalení válečného konfliktu a demobilizace ruských vojenských veteránů.

„Jejich rozhořčení a pocit křivdy se můžou transformovat v organizovanou politickou sílu… schopnou nahlodat (například) v Čečensku status quo,“ uvádí analýza RUSI.

Historicky v poválečných obdobích byly organizace a hnutí veteránů užitečným prostředkem, jak se vyrovnat s traumatem konfliktu. A hrály roli v domácí politice. Právě proto se snaží Kreml vracející se válečné veterány „vstřebat a neutralizovat“. Ale snaha nemusí nutně stačit.

Další nebezpečí se ukázalo při ukrajinském útoku a převzetí kontroly nad ruskou provincií Kursk. Útok byl překvapivě úspěšný (i) proto, že místní úřady byly zcela jasně zkorumpované.

Na prostředcích určených na posílení ruské obrany na hranici s Ukrajinou vydělaly prostřednictvím zbrojních zakázek a stavebních kontraktů místní bossové. Nepřinesly však větší bezpečnost.

Rozpoutáním nikdy nekončící války upřednostnili ruští vůdci konflikt, který odvrátil pozornost od již existujících bezpečnostních hrozeb a odčerpal zdroje na jejich řešení.

Administrativní korupce charakterizovala Rusko od dávných carských časů. Teď prostupuje Putinovu válečnou ekonomiku.

A za čtvrté: Putina můžou ohrozit současné machinace churavějícího čečenského vůdce Ramzana Kadyrova, který byl až dosud označovaný za Putinova loajálního spojence.

Podle nezávislých zdrojů hledá pro nejbližší členy své rodiny, či spíše klanu, útočiště v zahraničí, nejspíše v některém ze států Perského zálivu. V Čečensku může už brzy propuknout krvavý nástupnický konflikt s dominovým efektem a dopadem na stabilitu samotného Putinova režimu.

Válka k odpoutání pozornosti

Ferrisová poukazuje na to, že válka na Ukrajině se stala organizační základnou, na níž buduje Putin celý svůj systém. Slouží k ospravedlnění důležitých politických rozhodnutí i schvalování finančních rozpočtů. Stává se ideologickou základnou ruského patriotismu a také základnou pro nejrůznější výchovné aktivity.

Rozpoutáním nikdy nekončící války upřednostnili ruští vůdci konflikt, který odvrátil pozornost od již existujících bezpečnostních hrozeb a odčerpal zdroje na jejich řešení.

„Válka sama otevírá novou zranitelnost Ruska, jak ukázal ukrajinský vpád do Kurské oblasti. A tuto zranitelnost zhoršují existující korupční praktiky, jež se ukazují systémovou slabostí se závažnými bezpečnostními implikacemi,“ uvádí Ferrisová, podle které válka nabídla Rusku také nového nepřítele.

„Démonizace Ukrajiny je zvláště důležitá v době, kdy se z paměti pomalu vytrácí druhá světová válka,“ upozorňuje zpráva RUSI. Válečný konflikt odvrací pozornost od skutečných bezpečnostních problémů, kterým Rusko čelí a ke kterým přistupuje v různých částech země různě.

„Putinův systém se možná momentálně ukazuje jako dost odolný, aby takové hrozby neutralizoval. Nicméně tyto hrozby můžou mít znatelný dopad na to, jak bude systém fungovat v budoucnu, jakož i na ty, kteří ho kontrolují,“ uvádí čerstvá analýza

Podle Ferrisové by bylo předčasné vyvozovat, že tyto potenciální slabiny jsou znakem křehkosti režimu. Nicméně odrážejí pokračující boj o zdroje, které nejsou nevyčerpatelné.

Rusko to musí bolet, a to nejen na bitevním poli. Nestane-li se tak, Putin si bude myslet, že (jedinou možnou) odpovědí na neukončenou válku s Ukrajinou je začít další válečný konflikt někde jinde.

Čím více bude válečný konflikt propojen s logikou fungování politického systému, tím více bude jeho prioritou a tím více poroste jeho financování. A čím déle bude pokračovat, tím více bezpečnostních pochybení na ruské straně odhalí. A to ať už z politického, či čistě praktického hlediska. A zdroje, které bude mít přitom Kreml k dispozici, budou stále tenčí a tenčí.

Rychle přijmout nové sankce

Analýza RUSI neunikla pozornosti britského tisku. Veterán mezi britskými zahraničními komentátory Roger Boyes upozorňuje na nerovnoměrné dopady války. Mnohem více je cítit v ruských provinciích. „Právě v nich jedou na tři směny továrny na munici. Právě tam sjíždějí z výrobních linek tanky a naplno jedou opravny vojenské techniky,“ poznamenává Boyes.

Hlavní ruské metropole Petrohrad a Moskva přitom zůstávají válkou prakticky nedotčeny a vojáci se rekrutují především z odlehlých oblastí. Boyes označuje ruské tažení proti sousedovi za válku „dvou tváří“.

Pro Putina a jeho režim se agrese proti Ukrajině stane problémem, jakmile boje na frontě zpomalí, napsal Boyes v článku pod titulkem „Mír v Moskvě předznamenává trable pro Putina“.

Chce-li Evropa odvrátit další rozšíření války na kontinentu, měla by podle Boyese urychleně přijmout další sankce a synchronizovat je se Spojenými státy. Měly by cílit na to, aby narušily bublinu chránící Moskvany. A zbavit je také jakékoliv iluze, že nejlepšího ochránce mají v prezidentu Trumpovi.

Rusko to musí bolet, a to nejen na bitevním poli. Nestane-li se tak, Putin si bude myslet, že (jedinou možnou) odpovědí na neukončenou válku s Ukrajinou je začít další válečný konflikt někde jinde. Nekonečná a pokračující válka mu poskytne prostor k dalšímu úniku před realitou,“ píše krom jiného Boyes.

Jak poznamenal v diskusi k Boyesovu komentáři jeden ze čtenářů Timesů, ochranná bublina Moskvy jde na vrub „vypůjčených“ obětí a potu provincií. „Otázkou je, jak s touhle informací naložit,“ píše a pokračuje:

„Vyrovnejte míru, s jakou je konfliktu vystavena Moskva a oblasti – odejměte Rusům hotovost, která jim dovoluje hlavní město izolovat. Oznamte sankce vůči stínové flotile (ropným tankerům) a vůči bankám, které ji úvěrují; přiškrťte paralelní import; zaměřte se na luxusní zboží a profesionální služby, které chrání moskevskou elitu… Doprovoďte rétoriku odpovídající politikou a učiňte náklady na válku viditelné jak v Moskvě, tak v Kursku. Nic z toho sice nezaručí neklid v provinciích, ale omezí to Putinův manévrovací prostor, až boje zpomalí.“