KOMENTÁŘ. Byli chudáci a dnes patří k celosvětově pěti nejbohatším zemím. Irové přilákali velké firmy. My je nyní zatím spíše odrazujeme. Nemůžeme se tak divit, že regiony kromě Prahy a Brna zrovna příliš nerostou. A řada oblastí Česka si v životní úrovni za poslední tři roky pohoršila, jak ukázala nejnovější mapa exekucí a sociálních příspěvků.

Ještě před třiceti lety patřilo Irsko k nejchudším zemí Evropské unie. Dnes je po Lucembursku druhou nejbohatší zemí EU. Se svým HDP 105 tisíc dolarů na obyvatele patří mezi pět nejbohatších zemí světa. HDP Česka se pohybuje kolem 45 tisíc dolarů na obyvatele.

„Kořeny irské prosperity sahají do konce 80. let 20. století. Do té doby se v Irsku praktikovala politika ekonomického nacionalismu, která zapříčiňovala zaostávání,“ uvedl nedávno vedoucí kanceláře agentury CzechTrade v Londýně Martin Macourek na proexportním portále BusinessInfo.cz.

Otevřít zemi světu

V devadesátých letech Irsko výrazně snížilo daň z příjmů právnických osob ze 40 % na 12,5 %. Stalo se daňovým rájem v rámci EU. Přilákalo spoustu technologických firem, hlavně z USA. Výhodou byla v té době levnější pracovní síla a nulová jazyková bariéra. Později se přidaly farmaceutické firmy, další příliv přišel po brexitu.

„Irští politici zemi zliberalizovali, otevřeli světu a výrazně omezili přerozdělování peněz přes státní rozpočet. „Dramaticky klesla daňová zátěž. To zjednodušilo podnikání a přitáhlo zahraniční investory,“ dodává Macourek.

V Irsku žije jen pět milionů lidí, ale sídla zde mají Apple, Meta Platforms, eBay, Google, Amazon, Pfizer. Irsko vsadilo na příliv zahraničních investic s vysokou přidanou hodnotou.

V ČR jsme se v devadesátých letech potýkali s uzavíráním velkých firem, které zaměstnávaly méně kvalifikovanou pracovní sílu. Vznikaly investiční pobídky pro firmy jako Philips, Peugeot, Hyundai, Hitachi, Dalkin. Stali jsme se montovnou. Málo přidané hodnoty.

Velký růst, ale také velké dluhy

S rozvojem Irska přišel velký hlad po nemovitostech. V roce 2008 však nemovitostní bublina praskla a irský stát se velmi zadlužil, aby zabránil bankovní krizi.

Zadlužení Česka je přes 3,1 bilionu korun, to je 286 tisíc korun na obyvatele (necelých 12 tisíc eur na obyvatele). Zadluženost Česka je něco přes 40 % HDP, zadluženost Irska je k 90 % HDP.

My se teď potýkáme s rekordními schodky státního rozpočtu. Naopak příjmy Irska z daní firem jsou enormní (díky nízkým sazbám) a irská vláda řeší, co s obrovskými přebytky státního rozpočtu – buď snížit vysokou zadluženost nebo řešit důchodový systém.

Za covidu v Irsku vyskočila nezaměstnanost na více než 20 %, ale vrátila se na nynějších 7 %. „Na rozdíl od řady jiných západoevropských ekonomik se pozitivně vyvíjí spotřeba domácností. Růst však již nebude dosahovat úrovně z roku 2022 a měl by se v následujících dvou letech pohybovat od čtyř do pěti procent,“ shrnuje výhledy analytiků Macourek.

„Za poslední tři roky vzrostly ceny základních potravin o 80 %. Služby ale tolik nezdražily, už předtím byla jídla v restauracích hodně drahá. Zajímavé jsou ceny nemovitostí, které jsou téměř na stejné úrovni jako před deseti lety,“ shrnul můj někdejší spolužák, rodák z Irska Nigel Tirney.

Útěk do Dublinu a zpět

Když vyjedete z Dublinu, je zde nádherná příroda. Všude pořádek. Irský venkov je mnohem útulnější než český. Ještě před dvaceti lety nebyly v Irsku téměř žádné dálnice, venkov se vylidňoval a firmy utíkaly do Dublinu.

Žebříček kvality měst

O mnohém vypovídá Index kvality života světových velkých měst. Respektovaný server Numbeo.com svůj nejnovější ranking vydal ve druhé polovině letošního roku. Praha obsadila 74. pozici, Brno je 76., Bratislava 97. a Dublin až na 113. místě. Výrazně lepšího umístění dosáhl irský Cork, celosvětově je čtyřiadvacátý.

Orientační srovnání cen Praha vs. Dublin (irské ceny s využitím Numbeo.com)

• PLAT – V Praze činí průměrný plat 52 tisíc korun měsíčně, v Dublinu 3100 eur (zhruba 76 tisíc korun).
• VLASTNÍ BYT – V širším centru Prahy se ceny bytů pohybují v průměru kolem 130 tisíc korun za metr čtvereční. V Dublinu je to pět tisíc eur (123 tisíc Kč) za metr čtvereční.
• RESTAURACE – V levnější restauraci se v Praze najíte za 250 korun na osobu, v Dublinu za 20 eur (490 Kč).
• PIVO – Pivo v pražské hospodě stojí zhruba 40-60 korun, v Dublinu i 6,50 eur (160 Kč).
• MĚSTSKÁ HROMADNÁ DOPRAVA – Základní jízdenka na městskou hromadnou dopravu stojí 30 Kč v Praze a 2 eura (50 Kč) v Dublinu, měsíční jízdenka je v Praze 550 Kč a v Dublinu 120 eur (2950 Kč).
  

  ---

Po roce 2010 se začalo s výstavbou dálnic a situace je lepší, města jako Galway, Limerick a Cork se zvedla. Dublin „zmezinárodněl“ a je zde spousta špíny, podivných existencí. V porovnání s Prahou Dublin hodně pokulhává.

Třeba metro se zde teprve staví. Linka má mít necelých dvacet kilometrů se šestnácti stanicemi. Dokončení je plánováno na začátek příštího desetiletí.

Jak Česku utíkají příležitosti

Sice nemáme tak velký výkon ekonomiky jako Irsko, ale Praha je mnohem zajímavější a příjemnější pro život než Dublin. Jsme také mnohem méně zadlužení. Chtělo by to ale více uklízet a opravovat. Začít na domácích dvorcích. Bohužel řada lidí hlavně v pohraničí nemá k místu vztah a kořeny. Mají sice dům s novou fasádou, ale všude kolem harampádí.

Bolestně celé České republice schází dopravní infrastruktura. Střílíme se tak do vlastní nohy. Nemusíme se snažit být hned daňovým rájem, ale potřebujeme přilákat zahraniční firmy. Bohužel například Microsoft zrušil u nás zamýšlenou výstavbu datového centra kvůli složitostem se stavěním. Raději půjde do Polska.

Firmy jako Microsoft ovšem přitahují odborníky z ciziny, kteří přinášejí zkušenost a časem takoví lidé začínají sami podnikat, zakládají nové firmy a vytvářejí další pracovní příležitosti. Škoda je nechat si je utéct k našim šikovným severním sousedům. Polsko má podle mě velmi dobře vykročeno a bude to stejně jako Irsko silná ekonomika.