Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
FOTO: Premiér Andrej Babiš (Facebookový profil Andreje Babiše)
Facebook: Andrej Babiš,

I bez covidu by nás čekaly horší časy. Kvůli Babišově vládě bude ale náraz tvrdší

ANALÝZA. Některé výroky premiéra Andreje Babiše již zlidověly, jako třeba ty, jimiž odráží vše k němu kritické: Je to kampaň a účelovka! O to užitečnější je podívat se na práci Andreje Babiše a jeho vlády trochu z odstupu – prizmatem institucí, které by z principu měly být nezávislé a přitom věci znalé: Nejvyšší kontrolní úřad, Národní rozpočtová rada, BIS nebo Ústavní soud.

Je nepochybné, že pandemie nemoci covid-19 se tvrdě promítla do hospodaření Česka. Snaha vlády napumpovat do ekonomiky peníze na dluh je pochopitelná, stejně jako to, že loňský rok skončil nejhorším výsledkem hospodaření v historii ČR a letos to nebude o moc lepší. Jenže i s návrhem rozpočtu na rok 2022 by se prý ministryně financí „ráda vešla“ pod deficit 400 miliard.

„Z našeho úhlu pohledu na sebe pandemie vzala roli katalyzátoru, zesilovače problémů, kterými naše země v oblasti nakládání s veřejnými prostředky trpí dlouhodobě a na které jsme dlouhodobě upozorňovali,“ konstatuje prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala. Výroční zpráva jeho úřadu z počátku dubna státní aparát v čele s vládou nijak nešetří.

Nakročeno do horších časů

„Rok 2020 skončil nejhorším výsledkem hospodaření v historii ČR, v tempu zadlužování patříme v Evropské unii k rekordmanům. Vysvětlení, že za neradostnou statistikou stojí pandemie, ovšem neobstojí. Pravdou totiž je, že za téměř polovinou z nárůstu státních výdajů nestála protiepidemická opatření, ale růst celkových výdajů na provoz státu, sociální výdaje a další položky,“ zdůrazňuje ve svém úvodním slově Miloslav Kala. Přeloženo: I bez pandemie bychom měli nakročeno do horších časů.

NKÚ popisuje i zaostávající digitalizaci státu a nízkou výkonnost veřejného sektoru. Krize jen potvrdila, jak nefunkční systém správy věcí veřejných jsme budovali a financovali, jak zoufale komplikovaný je náš právní řád, jak těžkopádné a byrokratické je řízení státu a jak poddimenzované jsou jeho zásoby a kapacity. „Není divu, že roste nedůvěra občanů ve státní instituce a že se vyčerpává jejich ochota podřizovat se státním opatřením,“ konstatuje Kala.


KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG


Stát podle zprávy NKÚ není schopen jednat cíleně a systematicky, neví, čeho a jak chce dosáhnout, a neumí dovést projekty úspěšně do konce, nedostatečná či zcela chybějící je koordinace a komunikace mezi úřady a odpovědnými orgány.

„Stát svou nedostatečnou činností negativně ovlivňuje přímo životy občanů, například v oblasti investic a dostupnosti bydlení. Extrémně dlouhé procesy při získání stavebních povolení jsou alarmující,“ čteme ve výroční zprávě.

Počet státních zaměstnanců pravidelně od roku 2016 narůstá, efekt na zlepšení výkonu státní správy to však nemá a vysoká administrativní a byrokratická zátěž stále dopadá hlavně na občany. Nárůst počtu státních zaměstnanců a výdajů na jejich platy je přitom plánován i na další roky. Ve výhledu na letošní rok se počítá s nárůstem počtu zaměstnanců „eráru“ až o sedm tisíc a s výdaji na platy vyššími téměř o 13 miliard korun.

Vláda zároveň odkládá důležité reformy, neřeší nepříznivý vývoj stárnutí populace, s veřejnými prostředky nakládá neúčelně, nehospodárně a neefektivně. Neřeší dlouhodobou udržitelnost projektů, nesleduje jejich skutečný přínos ani návratnost vložených peněz…

Ve stručnosti: Stát nehospodaří dobře a není výkonný, není schopen reagovat na dlouhodobé úkoly ani na rychlé změny a potřeby, a v řadě oblastí tak neplní řádně svou funkci.

Dluhová brzda natlakována

To, že premiér Andrej Babiš šéfa NKÚ Miloslava Kalu příliš nemusí, není žádné tajemství. Docela rychle se u něj ale mezi „osoby non grata“ propracovala i Eva Zamrazilová, předsedkyně Národní rozpočtové rady, jejímž cílem je sledovat hospodaření veřejných institucí a ekonomické dopady kroků vlády.

Zákon o rozpočtové odpovědnosti vznikl v časech růstu, v roce 2017, v době, kdy byl Andrej Babiš ministrem financí. Národní rozpočtová rada začala fungovat v době, kdy již byl premiérem. Jenže radou prezentovaná data a fakta se teď Babišovi a spol. vůbec nehodí.

„Předsedkyně Zamrazilová je historicky spojena s ODS, je potřeba se podívat, kde všude byla, kdo ji tam nominoval. Zastupuje opozici,“ kritizoval šéfku rady veřejně Babiš – bez ohledu na fakta.

Zamrazilovou totiž do funkce na šestileté období navrhl tehdejší ministr financí za ANO Ivan Pilný, schválila ji vláda s ministry ANO a měl ji později potvrdit parlament. Ten se ovšem k nominaci po dobu 60 dní nevyjádřil (stejně jako u členů rady nominovaných Senátem a ČNB Richarda Hindlse a Jana Pavla), a tak její funkční období začalo ze zákona automaticky.

I Národní rozpočtová rada čerstvě vydala svou výroční zprávu a i ta nabízí zajímavé čtení. „Celé první dva roky své existence Národní rozpočtová rada upozorňovala na strukturální problémy veřejných financí, které tato pandemie naplno obnažila,“ píše Eva Zamrazilová ve svém úvodním slově.

Pokud by prý vláda v boji s epidemií přijímala pouze opatření, která s ní bezprostředně souvisejí, a jež by tedy časem i automaticky skončila, odrazilo by se to sice v nárůstu dluhu, ale už ne v mandatorních opatřeních. Jenže tak to v Česku není. Opatření jsou sice přijímána s odkazem na covid-19, ale dopady na příjmy i výdaje státního rozpočtu jsou nastaveny jako trvalé.

„Zatímco dluhová brzda na úrovni 55 procent HDP byla podle projekcí vytvořených do poloviny roku 2020 záležitostí až přespříští dekády, současné nastavení veřejných financí přiblížilo kolizi s dluhovou brzdou do období následujících tří až pěti let,“ konstatuje Zamrazilová.

Systém veřejných financí je podle Národní rozpočtové rady (NRR) v dlouhodobé nerovnováze, jež se za loňský rok jen prohloubila. „Bez zásadních změn provedených pokud možno co nejdříve ponesou zátěž budoucích opatření především generace narozené po roce 1980. Čím později nezbytná stabilizace důchodového systému přijde, tím bude muset být silnější. To s sebou může nést nepříznivé makroekonomické důsledky,“ čteme ve zprávě.

S nastupující předvolební kampaní, která zejména v případě hnutí ANO bude mířit především na starší generaci voličů, lze ale jen těžko od vlády očekávat rozpočtově odpovědné chování. To NRR tak trochu předjímá, když píše:

„Stávající konsolidační strategie výslovně přenáší veškerou odpovědnost za stabilizaci veřejných financí až na příští vládu. Tento postoj je vysoce rizikový, protože vláda vzešlá z voleb na podzim 2021 bude moci začít uplatňovat své vize v oblasti veřejných financí nejdříve v roce 2023. Státní rozpočet na rok 2022 již bude v době jejího vzniku připraven, ne-li schválen.“ A dodává, že bez ohledu na budoucí složení vlády a Poslanecké sněmovny „je jisté, že následující roky budou z pohledu veřejných financí nejen mimořádně obtížné, ale také kritické pro jejich dlouhodobou udržitelnost“.

Stát není podnik

S ekonomikou státu i způsobem vládnutí souvisí i další ostře sledovaná výroční zpráva: Bezpečnostní informační služby. Ta aktuální byla sice zveřejněna už v listopadu 2020, za připomenutí ale stojí, i ve světle nejčerstvějších odhalení, že za výbuchem munice v areálu ve Vrběticích stáli agenti ruské tajné služby GRU.

Řediteli služby Michalu Koudelkovi letos v létě končí jeho první pětileté funkční období. O pokračování by sice zájem měl, podstatné ale bude, jak se Babišova vláda postaví k jasně vyslovenému přání prezidenta Miloše Zemana, že Koudelka musí skončit.

Podle Zemana by se „pan Koudelka měl místo fiktivního honění ruských a čínských špionů zaměřit na ekonomickou kriminalitu v České republice“. Kriminální případy jsou sice zcela mimo pravomoci BIS, dění v ekonomice se ale věnuje.

I když veřejná výroční zpráva situaci popisuje jen velmi obecně, leccos si lze o konkrétním obsahu domyslet. Třeba u pasáže, že BIS se zaměřovala „na rizikové aktivity týkající se několika strategických projektů, jejichž význam pro bezpečnost ČR svojí šíří přesahoval rámec ochrany významných ekonomických zájmů“ v oblasti energetiky či informačních a komunikačních technologií…

Podobně jako v letech předchozích BIS popisovala i řadu případů nelegitimního lobbingu, klientelismu a korupce či „zásahy do činnosti regulatorních a dohledových orgánů státu, které směřovaly proti nezávislému výkonu jejich funkce“. Stručně řečeno – jde o kmotrovské praktiky, na jejichž kritice hnutí ANO Andreje Babiše vyrostlo. Lze též bez větších obtíží odhadnout, jakým způsobem bude BIS ve své zprávě za rok 2020 popisovat například nákupy zdravotnických a ochranných pomůcek v době nástupu pandemie covidu.

Poněkud opomíjená bývá obvykle ročenka Ústavního soudu. Ani ta za rok 2020 není jen suchým výčtem nálezů a rozhodnutí, lze v ní – trochu mezi řádky – najít i popis stavu Česka a stávající vlády Andreje Babiše. 

Příkladem je verdikt, v němž Ústavní soud loni v únoru zamítl návrh prezidenta republiky a skupiny poslanců na zrušení částí zákona o střetu zájmů. Soudci v plénu dospěli k většinovému závěru, že napadená právní úprava není v rozporu s ústavním pořádkem.

Zajímavější je odůvodnění, které ročenka rovněž připomíná: „Stát není podnik; služba státu je sice honorována, avšak výkon veřejné funkce není podnikáním, natož správou vlastního majetku. Proto je povinností demokratického právního státu nejen vytvořit veřejnému funkcionáři takové podmínky, aby mohl svou funkci řádně vykonávat, ale také zamezit tomu, aby takto svěřenou moc mohl využívat k prosazování vlastních (osobních) zájmů na úkor zájmu veřejného, a tím i důvěry veřejnosti.“

Text se vztahuje k takzvanému „lex Babiš“, který premiéra přiměl, aby svůj rozsáhlý majetek vložil do dvou svěřenských fondů. Ústavní soud ovšem explicitně odmítl názor, že zákon o střetu zájmů je namířen proti konkrétní osobě. Je třeba jej vykládat „ve vztahu k desítkám tisíců osob, které vykonávají veřejné funkce často mimo své povolání a na úkor svých osobních zájmů, ve prospěch zájmu veřejného“.

Nakolik se to skutečně děje v případě Andreje Babiše, by měli na podzim u parlamentních voleb posoudit voliči. Je jisté, že marketéři hnutí ANO budou v rámci kampaně prezentovat zcela odlišný obraz Česka, než jaký lze vyčíst ve výše zmíněných výročních zprávách ctihodných institucí a úřadů.


Tento redakční text serveru HlídacíPes.org vyšel v rámci spolupráce i v aktuální tištěné verzi ekonomickéhtýdeníku Hrot.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

10 komentářů

  1. Jiří napsal:

    Ale , ale , lko by to zvládnul lépe ???

  2. Jiří napsal:

    HaF , hlídej pse dle zákona , argumentuj !

  3. Honzík napsal:

    To, že je Bureš naprosto bezkonkurenčně nejhorší a nejodpornější předsedá vlády v celých dějinách země České je fakt, který nelze zpochybnit. Současně je ovšem tragická jiná skutečnost, a to ta, že tu není žádná skutečná osobnost, která by ho mohla vystřídat a uvést tuto zbídačenou zemi do provozuschopného stavu, a to je skutečný průšvih.

    • Oskar (hanák z Hané) napsal:

      Ano, to je ten největší průsvih, že zde není nikdo momentálně lepší, než ten Babiš, který skutečně vždy byl ve střetu zájmů podle nových direktiv EK a vžy profitovaly jeho firmy, díky servilitě stáního úřednctva, z dotací, který neumí mluvit a často lže. Stejně tak je velký průšvih, že nebyl k dispozici lepší kandidát, než mstivý, bez servítků mluvící až vulgární, uštěpačný, občas se mýlící a vážně nemocný Miloš Zeman. Byl po prve i po druhé zvolen prezidentem, jako východisko z nouze pro ty, co volit považují za občanskou povinnost (v Belgickém království je dokonce povinné pro belgické občany volit, a to pod citelnou sankcí za odmítnutí.

      • Zdena napsal:

        Skutečně píšete, že zde momentálně není nikdo lepší než Bureš či Zeman ? To snad nemůžete myslet vážně. Sice Vás vůbec neznám, ale věřím, že i Vy byste byl lepší než ti dva !!!

  4. jiří kuchař napsal:

    tak je tu vir čínský,anglický,jihoafrický,brazilský a ted k nim přibyl bratranec z indie .bohužel,mám špatnou zprávu kolem parlamentu a vládních budov šíří se vir:parlamenták.vyznačuje se,infikovaná osoba nedokáže sesmolit souvislou větu,je tak zmatena,že místo doparlamentu,či vládím zasedáni,zabloudí do baru,či restaurace.takto postižený občan-poslanec lehce se stane obětí nějakého lobbysty,pokušitele.a proto je třeba totální lockdown,všech totálních totalti ten nejtotálnější.

  5. martin napsal:

    zlatej kalousek.
    babis udela sekyru 500mld jen za letosni prvni pololeti.
    kalousek 500mld sekyru udelal za 5.5 roku v dobe celosvetovy ekonomicky krize, a to prebiral polorozvraceny finance po socanech.
    zlatej kalousek.

  6. Marek Loucký napsal:

    Faktem je, že výrazná opoziční osobnost se během Babišovy éry nevyprofilovala. Snad s výjimkou Bartoše, který to má v hlavě dobře srovnané, bohužel velká část pirátí partaje je pytel blech a o excentriky a mimoně v ní není nouze. Sám to nemá šanci utáhnout.
    Současně je třeba říct, že tak špatně jako Babiš to snad ani dělat nelze, proto bude vláda pod vedením kohokoliv z demobloku nepochybně lepší než ochotníci z ANOfertu. Ale nevím, zda to na nápravu rozvrácené země po panování ANO+ČSSD+KSČ bude stačit 🙁

    • josef napsal:

      …no nevím jestli to má Bartoš v hlavě dobře srovnané, spíš si myslím, že to má na hlavě dobře srovnané ( a možná – pro někoho, i hezké…), ale nakolik by to stačilo na vládnutí, je velikou neznámou otázkou…

  7. Dušan napsal:

    Je neuvěřitelné, že se stále najde spoustu fanatiků, která Burešovi věří, že když ho zvolí, Bude líp!
    Pro koho?

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *