Putin jako „zkušený agent KGB“ šikovně manipuluje západní politiky a obluzuje Rusy propagandou. K zastrašování a represím používá obraz „vnějšího nepřítele“, čímž vede Rusko k rozpadu, řekl v rozhovoru pro L´Express známý šachista a představitel ruské opozice Garry Kasparov.

Zdůraznil také, že je čas, aby se Západ a ruská opozice konečně probudily a přijaly nějaká opatření, dokud má země ještě „šanci se vzpamatovat“. HlídacíPes.org nabízí zajímavé pasáže z rozhovoru díky překladu Evy Romancovová a Lenky Benešové.

Šachový stratég, známá opoziční figura a otevřený kritik ruského vedení Garry Kasparov otevřeně kritizoval „kremelského pána” Vladimira Putina, kterého neváhal srovnávat s Hitlerem či mafiánskými kmotry, píše L´Express.

Podle Kasparova, „výstřelky Putinova režimu“ již začínají Rusko drolit, vznikají „náznaky regionálních povstání“. Proto, i kdyby po Putinově pádu nastal v Rusku chaos, pořád bude „lepší dnes vydržet chaos, než čelit zítra katastrofě”, myslí si opozičník.

Nicméně v rozhovoru s redaktorem francouzského týdeníku Kasparov nešetřil ani západní politiky, kteří, dle jeho názoru, před Moskvou „kapitulovali“.

Když Západ zavírá oči

Kasparov řekl, že při srovnání Putina s Hitlerem pro něj nehraje roli „velikost jejich zločinů“, ale velikost jejich moci. V obou případech Západ bezstarostně zavíral oči před všemi příznaky blížící se katastrofy, což k ní skutečně vedlo a vést stále může, míní Kasparov:

„Jsem pobouřen neschopností západních demokracií vidět signály, které Putin vyslal již před 15 lety. Úplně stačilo slyšet jeho vyjádření, že rozpad SSSR byl nejhorší geopolitickou katastrofou 20. století, nebo, že není možné přestat být agentem KGB. I Hitler se ,  navzdory „Mein Kampfu“, Evropanům a Američanům zpočátku zdál  být spíše nepříliš nebezpečným populistou, a mysleli si, že bude možné ho uklidnit. Do Křišťálové noci. Taková úmyslná slepota umožňuje diktátorovi konsolidovat moc v zemi. A pokud jejich projevy síly nebo šílenství nenarazí na odpor, lid nakonec uvěří v jejich oprávněné vůdcovství a spolu s úpadkem opozičních hlasů na pozadí je bude aktivně podporovat.“

Pro vedoucí představitele minulého století bylo obtížné určit, odkud přichází nebezpečí, protože pro takovou situaci neměli žádný historický precedens. Ovšem dnešním západním lídrům stačí otevřít si učebnici historie, věří Kasparov.

Místo toho, jeden po druhém navštívili Putina v Kremlu a stali se „figurkami na šachovnici jeho propagandy“, promarnili příležitost podpořit demokratické změny v Rusku na začátku 90. let a nechali Rusy napospas nové diktatuře, zdůraznil opoziční představitel v rozhovoru.

V době hospodářské krize, kdy společnost častěji klade otázky po legitimitě, musí vládci, aby ospravedlnili “autoritářský režim uvnitř státu” a vyhnuli se odpovědnosti za “spáchané zločiny”, vyvolávat konflikty s vnějším, demokratickým světem a hledat aktivně vnější nepřátele.  A přesně to dle Kasparova nyní dělá Putin.

„Pro Putina je konflikt jediným způsobem, jak se udržet v úřadě. Od roku 2013 vykřikuje o hrozbě NATO, i přesto, že Obama důsledně snížil vojenskou přítomnost: V Evropě neuvidíte jediný americký tank. A tak je dnes Putin v Sýrii, protože potřebuje novou konfrontaci.“

Spiknutí, nebezpečí, nepřátelé

Kasparov také řekl, že po rozpadu Sovětského svazu, byla ve vývoji svobodného tisku a boje proti korupci ve srovnání s Ruskem napřed i sousední Ukrajina. „Občas se mě lidé ptají na rozdíly mezi Ukrajinou a Ruskem, dvěma tak navzájem blízkými si zeměmi. Ukrajinci dosáhli v roce 1994 změny režimu pokojnou cestou – hlasováním. Mimo to, v zemi se utvořila malá, ale pevně ukotvená opozice a řada nezávislých médií. Za Putina nic takového neexistuje.“

Již v roce 2005, tj. krátce poté, co Kasparov vstoupil do politiky, neměla ruská opozice „ani minimální přístup k médiím“ – i přesto, že v té době byl Putin ve „vegetariánské“ etapě své vlády. Nyní ovšem přešel do dravé etapy a posílil represe, vysvětlil v rozhovoru pro L´Express ruský opoziční představitel.

Kasparov je přesvědčen, že s opozičníky se v současnosti v Rusku „vypořádávají chladnokrevně“. On sám se ještě v roce 2013 na radu Borise Němcova odstěhoval do New Yorku. Obával se totiž, že ani jeho sláva by ho nemusela uchránit před trestním stíháním.

„Zato Němcova zavraždili „pár kroků od Kremlu“ poté, co svolal protestní pochod „proti putinské intervenci na Ukrajině“. Němcov byl přitom „vrcholný politik“, svého času  považovaný za Jelcinova nástupce, známý po celé zemi,“ zdůraznil šachista.

A putinovská propaganda ve vysílání hromadných sdělovacích prostředků podle jeho slov Rusy každodenně straší a přesvědčuje je, že všude kolem nich je spiknutí, nebezpečí a smrtelní nepřátelé.

Kasparov v rozhovoru přiznal, že vkládá naděje do předvolebních debat amerických politiků, během kterých se aktivně probírají i zahraničně-politická témata. „Západ musí pochopit, že pokud jde o Rusko, doba objetí a kompromisů už skončila,“ říká Kasparov.

Výstřelky Putinova  režimu

Týká se to i evropských lídrů, které se podle Kasparova Putin snaží manipulovat, zneužívaje k tomu proud běženců jako ideálního prostředku nátlaku na společnost, i jako „trumfu v rukou Putinových přátel v evropské krajní pravici, která je Kremlem zcela otevřeně financována“. „Posílením těchto hnutí v Evropě může Moskva dosáhnout i zrušení sankcí,“ varuje Kasparov.

Kromě toho prý Putin utrácí miliardy, za které si kupuje „mezinárodní politické celebrity“, pomocí obchodních dohod se snaží naklonit nadnárodní firmy a nešetří ani při financování sítě informační propagandy, vysvětloval Kasparov v rozhovoru s redaktorem L´Express.

Kasparov dále varoval, že „výstřelky Putinova režimu“ začínají drolit ruskou jednotu a mají potenciál vyprovokovat „regionální nepokoje“, zatímco Čína již dlouho zálibně pokukuje po ruských řídce obydlených oblastech.

„Těmto a jiným nebezpečným tendencím je nutné učinit přítrž okamžitě, dokud je země ještě schopná se vzpamatovat,“ vyzývá Kasparov v rozhovoru. „Říkají, že po odchodu Putina bude následovat chaos. Ale lepší dnes vydržet chaos, než čelit zítra katastrofě,“ zdůraznil Kasparov.