Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Šéf české pobočky IT společnosti Tieto Evry Petr Lukasík. FOTO: SME/ Gabriel Kuchta/ Profimedia
,

Fyzické peníze zaniknou, nastoupí umělá inteligence. Překážkou české digitalizace je nedůvěra

Registrovat si nové vozidlo nebo si vyměnit řidičský průkaz online, bez hodinových front, bez zbytečného čekání a papírování? V Česku to bohužel stále zní trochu jako sci-fi. Přitom firmy, které něco takového dobře zvládají a umí připravit, v Česku jsou – a podobné služby zajišťují zahraničním vládám.

Ředitel české pobočky severské IT korporace Tieto Evry Petr Lukasík je přesvědčen, že do dvaceti let zaniknou fyzické peníze. Nejdále je v tom podle jeho zkušeností Švédsko.

Banky tam vytvořily společnou aplikaci, jíž si mohou platit elektronicky i lidé mezi sebou. Je to okamžitá platba, v reálném čase a tím pomalu přestávají mít fyzické peníze smysl. V mnoha zemích světa se na vás pořád dívají divně, kdy nemáte hotovost, ve Švédsku už je to naopak – diví se, že ještě někdo platí fyzickými penězi,“ popisuje v rozhovoru pro HlídacíPes.org a ekonomický pořad Řečí peněz Českého rozhlasu Plus.

Připouští, že možný konec fyzických peněz řada lidí vnímá jako hrozbu pro vlastní svobodu a jako riziko života pod kontrolou „Velkého bratra“. „Pak je ale otázka, zda je co schovávat. Já osobně v tom problém nevidím,“ říká Lukasík.

Začnu trochu osobně – jak se vám v Ostravě dýchá? Nedávno byla zveřejněná studie barcelonských vědců, podle níž jsou Ostrava, Havířov a Karviná v první desítce nejznečištěnějších měst Evropy…

Mně se dýchá dobře. Ta data ukazují realitu, nepochybně Ostrava není úplně čisté město. Ale je potřeba vzít v potaz posun, jak se vzduch a znečištění v Ostravě změnilo, a také to, jak blízko tam máme hory. Když člověk sedne do auta, je za nějakých 25 minut v Beskydech, což taky nemá každé město. Takže tu máte extrémní rozdíl: znečištěná Ostrava a za chvilku velice čisté Beskydy.


KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG


Jen v Ostravě zaměstnáváte 2500 lidí, každý rok přibíráte nové, vedle IBM jste v Česku největším zaměstnavatelem v informačních technologiích. Jakou roli hraje právě to, že sídlíte v Ostravě, v zájmu potenciálních zaměstnanců o práci u vás?

Pomáhá nám to, že jsme jediná takto velká IT firma v oblasti. Není sice úplně jednoduché nalákat lidi z jiných regionů Česka ani ze světa právě do Ostravy, ale i tak máme lidi, co k nám dojíždějí z Brna, z Polska i Slovenska. Celkově máme asi 17 % zahraničních zaměstnanců.

Takže je to i konkurenční výhoda – ta blízkost Polska a Slovenska, možnost odtamtud lákat experty v oboru?

To, že jsme takto v „rohu“ republiky, nám jednoznačně pomáhá, stejně jako to, že jsme v regionu s jedním z nejhustších osídlení v Evropě. Když uděláte od Ostravy stokilometrovou kružnici, zjistíte, že tam žijí vyšší miliony lidí – z toho už je slušná zásobárna lidí i pro obor IT. I díky tomu, že je v tom perimetru i pár univerzit. Každý rok nabereme řádově stovky lidí, v posledních letech je to těžší a těžší, nicméně díky značce, již máme, díky firemní kultuře i projektům, na nichž u nás lidé mohou pracovat, se nám to daří.

Kanceláře jako místo přemýšlení

Když už jste sám zmínil tu firemní kulturu, píšete o sobě, že „součástí podnikové kultury je snaha o rovnováhu mezi pracovním a osobním životem zaměstnanců, včetně možnosti pracovat z domova“. Z toho bych soudil, že pokud jde o systém práce, v tom vás covid moc neovlivnil?

My už mnoho let pracujeme v módu, kdy si sám zaměstnanec volí, jak moc chce pracovat z domova. Ale s nástupem covidu jsme udělali taková testovací kola, kdy jsme půlku firmy poslali na home office, pak i tu druhou půlku a tím jsme si vyzkoušeli, že vše i tak funguje. Takže v kancelářích pro dva a půl tisíce lidí, kde je nás běžně tak 1600 lidí, je dnes sto, sto padesát lidí a jde to.

Vyvodíte z toho něco do budoucna, například že nebudete potřebovat takovou kancelářskou plochu?

Dalo by se jistě ušetřit hodně peněz na pronájmu, je to oblast, na níž se budeme dívat, nicméně si myslím, že je nutné se potkávat, protože se jinak vytrácí část kreativity, kdy se lidé baví a jen z toho hovoru vznikají nové nápady. To nám chybí a k tomu ty kanceláře budeme i dál potřebovat. Spíše než o sekání metrů čtverečních půjdeme cestou změny konceptu. Tak, aby kancelář sloužila víc k potkávání, než k tomu, aby si člověk sedl a na své židli seděl osm hodin.

 

 

Jak moc vám komplikuje život covid, právě s ohledem na to, že nějakých 17 % vašich zaměstnanců jsou cizinci a jsou tu komplikace a omezení při cestách za hranice?

Pokud jde o zaměstnance, tam to většinou řeší ten home office. Horší je, že se příliš nedostaneme k našim zákazníkům v severských zemích – Finsku, Švédsku, Norsku. Vloni to byl po hodně dlouhé době první rok, kdy jsem nebyl ve Finsku; normálně tam bývám každý měsíc. Vztah se zákazníky, s kolegy na severu je zásadní, je třeba chápat, co potřebují, jak jsou spokojení…

A jak jste spokojení vy? Říká se, že IT sektor je jeden z těch, který žádné negativní dopady pandemie nepocítil, spíše naopak. Je to pravda i ve vašem případě?

I na IT to dopadá, i když nepřímo. Když má problémy například výrobní firma, přestává investovat i do IT a odkládá projekty. Jinde ale zase naopak projekty rozjíždějí, aby mohli zefektivnit výrobu, zrychlit ji, dostat se na nové trhy. Takže my v oboru IT jsme do jisté míry vyhráli jackpot v tom, že krize přináší nové příležitosti v e-commerce a podobných oblastech.

Pandemie koronaviru nepochybně otevřela i nové příležitosti směrem k digitalizaci státu, elektronickému styku občana s úřady. Vy dlouhodobě pracujete pro státní sektor ve zmíněných severských zemích, jak jsme na tom ale z vaší zkušenosti tady v Česku?

Máme určité zpoždění a je tu také výrazný rozdíl v pojetí. Naopak nejdál je myslím Finsko. Ten základní princip a rozdíl je důvěra. Tedy to, že Finové jako občané věří své vládě a úřadům, vláda věří lidem a lidé si věří navzájem… Důsledkem je pak i jednodušší digitalizace, protože je díky tomu dobrý přístup k datům. Existuje tam například i komunita, která pomáhá navrhovat, jak by měly být řešeny služby týkající se občanů a jejich životních událostí. Prostupuje skrz všechna ministerstva a úřady, proto se může soustředit jen na službu samotnou a neřeší izolované projekty pro jedno ministerstvo nebo nedejbože jeden úřad.

Příkladem funkční digitalizace ve Finsku je vládní dopravní agentura Trafi a možnost výměny řidičských průkazů online. U nás jsou to naopak hodinové fronty na papírové podání žádosti a další čekání na vydání průkazu o pár týdnů později. Kdyby vás oslovil český stát, abyste připravili třeba tu digitální výměnu řidičáků, jak náročné by to bylo?

To nemůžu takhle od stolu odhadovat, ale víme, že to jde, protože to děláme právě v tom Finsku. Na tom se ukazuje, proč je ta zmíněná důvěra důležitá. Nejde totiž jen o to, že se digitalizuje agenda řidičských průkazů, ale je to i celá návazná agenda. Data jsou totiž veřejná a do registru mohou přistupovat nejen sami lidé, ale i firmy, třeba autosalony. Koupíte si auto a prodejce vás na místě automaticky zaregistruje. Když pak budete chtít auto prodat v bazaru, zase ho snadno a přímo na místě elektronicky přepíšete.

Takto to funguje ve Finsku?

Přesně tak. Přístup do registrů mají například i pojišťovny či stanice technické kontroly. A jakýkoli občan má podle SPZ právo si zjistit, kdo je majitelem auta. A to jsme zase u té důvěry – protože u každého člověka a auta je automaticky nastaveno, že tato informace je veřejná. Pokud ale chcete, můžete si tuto možnost jako občan zrušit. Právě v tomto přístupu, důvěře že vaše data někdo nezneužije, jsme oproti severským zemím nejvíce pozadu.

Co byste vypíchl ještě z té dobré severské praxe v digitalizaci státní správy – kde bychom se mohli inspirovat?

Dobré je nedívat se na to z pohledu procesů, které na úřadech máme teď. Ta nejjednodušší digitalizace vypadá tak, že vezmete něco, co se dnes vyřizuje v papírové podobě a jenom to uděláte bez papírů. Jenže to je jen malý posun. Lepší je dívat se na to, jako na životní událost, kterou člověk potřebuje řešit, a celý proces tomu přizpůsobit. Důvod, proč je ve Finsku digitalizace státní správy tak daleko, je v tom, že k tomu právě takto přistupují a jsou k tomu schopni připravovat rychle i legislativní podmínky. Je tam extrémní vůle veřejné správy digitalizovat. Při zavádění nových služeb či povinností tam mají tam politiku digital-by-default, to znamená, že je snaha vše řešit v první řadě digitálně.

Jak jako expert hodnotíte třeba český systém na objednávání k očkování, nebo třeba prodej dálničních známek, s nímž byl zpočátku problém?

U obou systémů je zjevné, jak rychle to bylo ušito. Zjistíme, že máme nějaký problém a jdeme ho rychle řešit. Chybí nám strategie, plánování toho, co bude potřeba, jak bude celý systém vypadat, co je nutné propojit… Rozhodně by to mohlo být lepší.

Zkoušeli jste někdy uspět ve státních veřejných IT zakázkách tady v Česku?

Na český trh se v tuto chvíli nezaměřujeme. Jsme dost vytíženi zakázkami na severu, jsou to pro nás primární trhy.

Na sociální síti LinkedIn máte mezi oblastmi svého zájmy uvedeny i dva lidi z IT byznysu: Billa Gatese a Michaela Della – jsou to vaše vzory?

Určitě ano. Každý z nich je trochu jiný. Michael Dell má neuvěřitelné charisma, zároveň měl odvahu převzít si zpět firmu, kterou vybudoval, když se mu nelíbil směr, jakým se ubírá. U Billa Gatese je to jeho až absurdní schopnost absorbovat informace a dělat si z nich relativně přesné závěry a vyvozovat z nich další akce. Ani už ne tak v IT sektoru, ale v oborech, kde se pohybuje dnes: energetika, podpora chudých zemí a podobně.

Asi pokud jde o Billa Gatese sledujete i ty dnešní konspirační teorie, jak nám skrze testy na covid implantují do nosu čipy…

Zaznamenal jsem to. Ale takto nám určitě nikdo žádné čipy nikam aplikovat nebude…

Nastoupí umělá inteligence

Ve firmě Tieto jste od jejího příchodu do Česka, od roku 2004. Ostravské sídlo mělo tehdy 54 zaměstnanců, dnes zmíněných 2500. Co za těch 16 let vnímáte jako hlavní změnu, game-changer ve vašem oboru?

Řekl bych, že tou první věcí někdy kolem roku 2004 byl nástup indických firem, změna konkurenčního prostředí a vyšší úroveň outsorcingu služeb. Později to byla cloudová řešení. Obvykle to v IT od nějaké novinky k běžnému masovému využití trvá nějakých pět až deset let a cloud teď nabývá extrémně na síle. Z poslední doby z oboru IT pochází takzvaný agilní přístup k řízení projektu, který pochází z vývoje softwaru a dnes se podle toho stavějí třeba nové služby v bankovnictví.

Vy zrovna s bankovním sektorem opět v severských zemích hodně spolupracujete. Pamatuji si už před pár lety, že v norském Oslu se mi poprvé v životě stalo, že jsem si nemusel vyměnit ani korunu a vše od nákupu jízdenky po cokoli dalšího šlo snadno vyřešit bezhotovostně. Je tohle podle vás nevyhnutelná budoucnost? Zaznamenal jsem váš názor, že do dvaceti let zaniknou fyzické peníze…

Já v to věřím. Nejvíc k tomu má zatím našlápnuto Švédsko, kde se daly dohromady banky a vytvořily společnou aplikaci, jejímž prostřednictvím si mohou platit elektronicky už i lidé mezi sebou. Je to okamžitá platba, v reálném čase, ne, že někdo pošle peníze do banky a trvá, než se vám objeví na účtu. Tím pomalu přestávají mít fyzické peníze smysl. V mnoha zemích světa se na vás pořád dívají divně, když nemáte hotovost, ve Švédsku už je to naopak – diví se, že ještě někdo platí fyzickými penězi.

To jsme ale zase u té už několikrát zmíněné důvěry ve stát. Řada lidí se obává, že zrušením fyzických peněz přijde o část svobody, bude úplně pod kontrolou…

Je to tak. Pak je otázka, zda je co schovávat. Já osobně v tom problém nevidím.

Jakou změnu pracovních náplní v IT čekáte, ať už jde o příchod nových profesí, nástup umělé inteligence, další robotizaci…?

Už dnes se hodně mluví o datech a o tom, jak se využívají a jak se do toho zapojí umělá inteligence. Roboty sice už vidíme skoro všude, většinou ty fyzické, ale mnohem víc se už objevují ti, kteří nemají svůj fyzický tvar. Je to vlastně kus software, který něco dělá – a myslím, že tohle je ten směr, pro nějž se ještě hledá ideální využití. Tak jako se kdysi hodně mluvilo o zmíněném cloudu, ale původně se málo využíval v realitě, to samé se stane u umělé inteligence: prolne se všemi sektory a změní se způsob, jak konzumujeme služby jak od veřejné správy, tak od privátních subjektů.

Co bude ta umělá inteligence umět, koho třeba nahradí na trhu práce?

Ona v dohledné době nebude tak chytrá, že by dokázala učit samu sebe. Většinou má zatím jen jeden účel a bude schopna nahradit rutinní úkoly. Ale o to více bude zase lidí, kteří budou připravovat data, z nichž se ta umělá inteligence učí. Vznikne proto i mnoho nových profesí, které dnes neexistují. Některé zaniknou, jiné vzniknou.

Jak se na to připravujete u vás?

U nás jsou to neustále investice do vzdělávání zaměstnanců, jsou to stovky milionů každý rok.


Audioverzi rozhovoru si můžete poslechnout zde:

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

22 komentářů

  1. Karl von Banhof napsal:

    Lidství se vytratilo. Zpátky do trenek. Zničit celou digitální lobby.

  2. Tom Klíčník napsal:

    To, že nemám co skrývat neznamená, že mi může kdokoliv čmuchat v soukromí. V tomto se pan Lukasík velmi plete.
    Zánik fyzických peněz by opravdu znamenal konec nejen konec svobody, ale možnost absolutní kontroly včetně zavedení záporných úrokových sazeb, omezení prodeje určitých komodit, případně konfiskací úspor ve jménu vyššího dobra a vesmírné lásky. Ostatně, nemusíme číst Orwella, stačí se podívat do Číny, kde jsou podobné praktiky realitou dneška.
    Je strašidelné, jak se mladí a vzdělaní lidé rádi zbavují svobody a ještě to pokládají za správné.

    • Václav napsal:

      Zrušením hotovosti budou mít kontrolu nad vším.Dneska zatím při placení hotovostí jsou vedle.A vůbec co je komu po tom, za co já utrácím svoje peníze a tak by to mělo zůstat.Zrušením hotovosti se vládě naskytne možnost zaplatit dluhy které sama způsobila zápornou úrokovou sazbou a nebude proti tomu žádná obrana.Nechtěl bych žít ve světě který přijde a ve kterém budou žít děti a vnuci.

    • Pavel Liška napsal:

      Tak tak … Stačí vypnout proud 🙁

    • Tonda napsal:

      Nemusíte jezdit do Číny. Pravděpodobně vůbec netušíte kdo a jakými způsoby a nástroji Vás šmíruje v Česku.

      • Jan Valenta napsal:

        To je výhoda šmíráckého režimu, že hromada hlupáku si to vůbec neuvědomuje a pak čumí jak je možné to či ono. V činé službě jsou i komouští práskači ,kteří budou šmírovat a práskat i na pitevním stole.

    • FMach napsal:

      Jedno pozitivum by to molo mít, pokud bude ta umělá inteligence slušná a poctivá, nebude znát podvody a korupci a spekulace a navíc to dokonale rozezná, pak by to mohlo pomoci. Jenže v tomto jsem pesimista, budou jí tvořit lidé a tak bude záležet právě na nich.

  3. liberal shark napsal:

    Jen šílenec by dal takovou moc do ruky státní správě a bankovním korporacím, zejména potom, co předvádějí posledním rokem. Zrušení fyzických peněz by nevyhnutelně vedlo k nejhorší formě nevolnictví. Stačí pozorovat chování komunikačních a platebních platforem v USA.

  4. Pavel Liška napsal:

    Jóó … a pamatujete na prognózy zániku divadla s nástupem filmu a televize ?

  5. petrph napsal:

    Tedy že bych se naivně zeptal, jak to že „:.
    „..Řada lidí se obává, že zrušením fyzických peněz přijde o část svobody, bude úplně pod kontrolou… Je to tak. Pak je otázka, zda je co schovávat. Já osobně v tom problém nevidím!.“.
    Když třeba v případě Číny v tom problém je? Tam, jak je ostatně i zde připomínáno, státní orgány k těmto informacím přístup mají, takže bez jejich souhlasu si proskribovaný jedinec nekoupí ani jízdenku na vlak.
    Ale proč hned myslet na Čínu, stačí si připomenout u nás za poslední pravicové vlády zaváděné SKarty, u kterých bylo rovnou státem omezováno, co si s nimi může či nemůže občan kupovat..:)))

  6. virus napsal:

    Co pořád proti té Číně máte , desítky milionů čínských turistů jezdí po světě ! U nás je bodový systém u řidičského průkazu , proč by to nemělo být u všeho , lidi se budou chovat slušně !

    • petrph napsal:

      No, pokud na to chcete odpověď, tak jde o to, že i v názoru „jak se mají lidé chovat slušně“ (resp. správně) nejen mohou být, ale už jsou na demo Západě diametrální rozdíly. Když si vezmete požadavky hnutí jako Black Lives Matter, a jejich sympatizantů , tak asi představte tu hrůzu, kdyby se měly podle nich zavádět zmíněné bodové systémy—-

    • Jan Valenta napsal:

      Jak řekl Pompeo, Čína provádí genocidu. Jak řekl církevní prelát Duka covid 19 je biologická zbraň . A komu se to hodí , a kdo z toho ekonomicky má.

    • A. S. Pergill napsal:

      Jenže u nás se prohlašují za „slušné“ lidé, kteří za protektorátu seděli ve Vlajce nebo Kuratoriu pro výchovu mládeže. A těm takovou zbraň do ruky nelze dát.

  7. A. S. Pergill napsal:

    Peníze je třeba mít fyzické a je nutno jejich krytí zlatem, aby měna nemohla podléhat útokům různých spekulantů.

  8. Jan Valenta napsal:

    Pan odborník ,zapomíná na jednu věc, pravda ta se mu nehodí !! Ale Česká republika nebo jak nazývat toto uskupení vládnoucích jedinců, či skupin ,má v evropě nejhorší a nejmizernější a slabé pokrytí jak mobil signál ,tak internet. Takže Bulhar či Rumun je na tom lépe . No a pevná linka ta má v některých místech parametry jak v první polovině devatenáctého století. Pan nedůvěra moc důvěry nemá.

    • ČERT napsal:

      V první polovině 19.století, k jejímu konci (před rokem 1850), se teprve začínal v USA rozvíjet elekromagnetický telegraf jako prostředek dálkové komunikace. Telefon (pevná linka) tehdy ještě neexistoval, to je až vynález poslední čtvrtiny 19.století.

      • Jan Valenta napsal:

        Dovolil bych odporovat ,ale USA s pevnou linkou byly až druzí . Je to asi jako z  automobilem VW Brouk .

        • ČERT napsal:

          Tak když jste psal v 19.století (a jestli jste tedy náhodou nemyslel až 20.století, kde ty roky začínaly číslovkou „19..“, protože se taky stává, že lidé, kteří s těmi stoletími zase v hlavě tolik neoperují, tak si to prostě kvůli tomu posunu mohou občas splést), tak jsem v té první polovině zmínil ten Morseův telegraf v USA…

          Ale pokud jde o tu pevnou telefonní linku, tak nechtěl bych se přít, ale podle všeho počátky jsou taky v USA. V USA si tedy nechal v roce 1876 Alexander Graham Bell patentovat první telefon (i když je taky znám ten jeho spor s Elishou Greyem, který ve stejné době vynalezl něco podobného, ale to byl taky Američan). Ano, taky se dnes uvádí, že první přístroj, uznaný za telefon, je přístroj, který vynalezl Ital A. Meucci už v roce 1849, ale který to o něco později tak nějak veřejně prezentoval poprvé zase v New Yorku…
          Pokud jde o toho A. G. Bella, tak Američané to tehdy měli předložit i Velké Británii, jenže tam o to zpočátku tolik nestáli. Zato v USA je k roku 1878 uváděna třeba první telefonní ústředna v Connecticut, a v rámci vytváření telefonní sítě tam už působila Bell Telephone Company, která v roce 1885 splynula nebo nějak přešla v American Telephone and Telegraph Company.

          Tak je možné, že se lze setkat s jinými verzemi, podle kterých je v tomhle ohledu jinde tak nějak „předběhli“, ale k tomu, co jsem teď tak narychlo vyhledal, tak třeba http://www.earchiv.cz/b07/b0700001.php3

          Tam je k té historii něco už v první fázi článku. Ale asi by se daly najít k tomu i kvalitnější zdroje.

    • petrph napsal:

      Tak tím už se argumentovat nedá, protože si to stát nechtěně vyzkoušel, díky páně Babišově vynálezu EET – a všichni prodejci si ten internet „nějak “ musel zajistit, a nějak jim musel fungovat.. Ani se myslím nikdy nepublikovalo, jakému promile se podařilo prokázat, že u nich to fakt nejde.
      Ovšem, to co u nás hapruje mnohem víc jsou právě ty finanční platby. Které jakž takž fungují v hypermarketech. Ale v malých obchůdcích je platit kartou porod.
      Ale úplně největší sranda je platit třeba v Karlových Varech kartou v MHD .. Tam se to dost často zasekne – hlasí to „karta na
      blacklistě“ – ale všem . Tudíž -v buse si lístek kartou nemůžou koupit a za placení penízem u řidiče je vysoká přirážka…

  9. Karel Špecián napsal:

    Digitalizaci státní správy, aby byla funkční, ano, zrušení hotových peněz v tomto existujícím systému ne.

  10. A. S. Pergill napsal:

    Proskočila zpráva, že se objevil náznak algoritmizace rozdělení velkých čísel na dvě prvočísla (velká čísla, která jsou násobkem dvou prvočísel + ona dvě prvočísla, tvoří páteř šifrování i např. kryptoměn). Pokud by se tato informace potvrdila, znamenalo by to prakticky pád elektronických peněz (ale taky elektronického podpisu i šifrování https, stávajícího internetového bankovnictví a mnoha dalších zavedených aktivit). Protože tohle vše je založeno na tom, že ta dvě čísla lze najít jen hrubou silou: Zkoušením dělení daného čísla jedním prvočíslem za druhým a testováním, zda je výsledek dělení celočíselný. Což i na moderních superpočítačích zabere až léta.
    Druhým problémem je, že rodící se kvantové počítače by měly tento úkol i „hrubou silou“ zvládnout podstatně rychleji než počítače klasické, s analogickými negativními důsledky pro tento zavedený typ šifrování.

Přidávání komentářů není povoleno