Evropa významně zvýšila v uplynulých letech své výdaje na vyzbrojování. Vyplývá to ze zprávy vydané Stockholmským mezinárodním institutem pro výzkum míru (SIPRI). Ten srovnával období mezi lety 2013 -2017 a 2018 – 2022 a upozorňuje, že evropské státy navýšily nákup zbraní o 47%. Evropské členské státy NATO dokonce o 65%. Celkový mezinárodní obchod se zbraněmi přitom klesl o 5,1%.

Turecký Istanbul hostí tento týden jeden z největších mezinárodních veletrhů se zbraněmi IDEF (Mezinárodní veletrh obranného průmyslu).

Právě Turecko se spolu s Polskem a s Austrálií za poslední roky významně posunulo vzhůru na žebříčku světových vývozců zbraní. Mezi největší vývozce zbraní stále patří Spojené státy, Rusko a Francie.

„V první polovině roku jsme dosáhli rekordní úrovně exportu zbraní ve výši 2,3 miliard dolarů. Do konce roku očekáváme, že prodáme zbraně v hodnotě 6 miliard dolarů, což by byl 36% nárůst oproti loňskému roku,“ říká turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ve videoproslovu určeném účastníkům veletrhu.

Drony Made in Turkey

Podle SIPRI se turecký zbrojní export zvýšil za posledních pět let o 69%. Úspěchy zaznamenává Ankara především s bojovými drony Bayraktar, které používá už více než 30 zemí.

Minulý týden podepsali Turci dohodu se Saúdskou Arábií, která patří ke světovým největším dovozcům zbraní a projevila zájem o nákup pokročilých dronů Akinci a dalších vojenských technologií v odhadované hodnotě až tří miliard dolarů.

S Turky už přitom dvě saúdské společnosti koprodukují výrobu dronů Karayel-SU pro lety ve střední výšce.

Česká republika se ve statistikách SIPRI nijak významně neumístila. SIPRI připomíná, že v roce 2021 Česko objednalo izraelské protiletadlové raketové systémy v hodnotě 13,7 miliard korun. Čeká se také na nahrazení stíhaček JAS-39 Gripen, které si Česko  pronajímá od Švédska. Pronájem končí v roce 2027, respektive v roce 2029 při využití dvouleté opce. Vláda nyní aktivně jedná s USA o nákupu 24 nadzvukových letounů páté generace F-35. Na obranu má stát nyní vyhrazen rozpočet ve výši 111,8 miliard korun, téměř o 23 miliard víc než v roce 2022.

Podobnou spolupráci navázali Turci třeba také z Kazachstánem, kde se vyrábí středně velké bezpilotní letadlo Anka určené pro průzkumné mise. Koprodukční drony by se měly začít vyrábět také na Ukrajině.

Tu studie SIPRI označila – nijak překvapivě – za „skokana roku“. V období, které studie zkoumala, tedy mezi roky 2018 – 2022 byla Ukrajina 14. největším dovozcem zbraní na světě. V loňském roce ale poskočila na třetí místo.

V souvislosti s válkou na Ukrajině se ale dá podobný trend vysledovat i v dalších evropských zemích.

Podle SIPRI sice Evropa v celosvětovém měřítku nakupuje méně zbraní než asijské a blízkovýchodní státy, v porovnání s „mírovým obdobím“ let 2013 – 2017 se ale mnohé změnilo a zbrojení v evropských členských státech NATO se zvýšilo v posledních letech o 65%.

Statistiky uvedené ve zprávě mezi hlavní evropské dovozce zbraní zařadily Velkou Británii, Ukrajinu, Norsko, Nizozemsko a Polsko. Zajímavý je v těchto zemích právě trend významného nárůstu dovozu zbraní mezi sledovanými obdobími, které tyto země nakoupily především ve Spojených státech, Jižní Koreji a v Německu.

Prodej ruských zbraní padá

Nákupu zbraní se ve srovnání pětiletek 2013-17 a 2018-2022 na Ukrajině zvýšil o 8 631%, v Nizozemsku o 307%, v Norsku o 285%, v Polsku o 64% a ve Spojeném Království o 31%.

Mezi největší dovozce zbraní ale evropské země ani s takovými čísly nepatří. Evropský kontinent pokrývá v součtu jen 16% z celosvětového importu zbraní. Nejvíce jich stále nakupuje Indie (11%), Saúdská Arábie (9,6%), Katar (6,4%), Austrálie (4,7%), Čína (4,6%) a Egypt (4,5%).

Zajímavé je sledovat také vývoj obchodu z hlediska prodejců. Ačkoliv se mezi srovnávanými obdobími nezměnil fakt, že k největším výrobcům zbraní na světě stále patří Spojené státy (40%), Rusko (16%), Francie (11%) Čína (5,2%) a Německo (4,2%), výdělky z obchodů se zbraněmi se pro zmíněné země značně proměnily.

Spojené státy si ve vývozu zbraní v období 2018- 2022 polepšily o 14% a Francie dokonce o 44%. Významný propad naopak zaznamenala Velká Británie a Německo, jejichž export se snížil o 35%. Propad vykázalo také Rusko (-31%) a Čína (-23%).

Na těchto změnách nejvíce vydělala Jižní Korea, jejíž podíl na celosvětovém trhu se zbraněmi se zvýšil o 74% a celkově se na trhu výroby zbraní podílí ze 2,4%. Své výrobky prodali Korejci například Britům, Norům, Thajcům, Filipíncům, Indonésanům, ale také třeba Polákům.

Významný propad zaznamenali Rusové, kteří zásobují zbraněmi tradičně například Indii, Čínu, Egypt nebo Pákistán. Jejich export zbraní se snížil především v posledních třech letech a podle analytiků je pravděpodobné, že tento trend bude pokračovat i nadále.

SIPRI uvádí, že v letech 2021–22 například nedošlo k žádným dodávkám do Egypta, který v dřívějších letech odebíral přes devět procent z celkového exportu ruských zbraní. Vloni Egypťané dokonce zrušili velkou objednávku na bojová letadla, pravděpodobně kvůli tlaku ze strany USA.

Významně klesly také objemy dodávek do Číny, která se na trhu se zbraněmi snaží čím dál více osamostatnit a zvyšuje vlastní výrobu i export zbraní.

Do poklesu příjmů z vývozu ruských zbraní se promítla i válka na Ukrajině a to nejen z důvodu sankcí a obchodních omezení uvalených na Rusko, ale také proto, že Moskva potřebuje více zbraní pro vlastní armádu.

Polsko mohutně nakupuje

Podle SIPRI je těžké predikovat jaké trendy se na trhu se zbraněmi objeví v následujících letech, ale podle autorů studie se dá ze současných statistik alespoň vyčíst, které státy budou patřit k největším vývozcům zbraní.

Výmluvné mají být zejména údaje o bojových letounech a velkých válečných lodích, které mají vysoký vojenský význam i hodnotu. Podle závěrů SIPRI budou téměř jistě i po roce 2023 největším exportérem velkých zbraní Spojené státy.

A to i proto, že přibližně 60 procent všech bojových letounů, které jsou v současné době objednány různými zeměmi, budou dodávat právě Američané.

V počtu dodávek bojových letadel se na druhém místě drží Francie následovaná Jižní Koreou a Itálií. V oblasti výroby válečných lodí zase vedou Němci, dále Britové, Číňani a Francouzi.

Ačkoliv Rusům se podle predikcí do budoucna prodeje dále zkomplikují, ani tak prý není pravděpodobné, že by z žebříčku největších výrobců a exportérů zbraní hned tak vypadli.

Analytici očekávají, že bude i nadále růst dovoz zbraní evropských států NATO. Například Polsko, které už v letech 2018–21 objednalo 32 bojových letadel a čtyři systémy protiraketové a protivzdušné obrany ze Spojených států, oznámilo vloni další objednávku na 394 amerických tanků, 96 bitevních vrtulníků a 12 systémů protiraketové a protivzdušné obrany.

Celkem 48 bojových letadel, 1000 tanků, 672 samohybných děl a 288 vícenásobných raketometů pak objednalo z Jižní Koreje a koupit hodlá i tři fregaty z Velké Británie.