Nebyli tam, ale třeba tam být mohli. Severočeské doly rozeslaly předžalobní výzvu k úhradě údajných škod aktivistům, kteří loni v létě vnikli do dolu Bílina a obsadili tam rypadlo. Má to ale háček: řada z nich na místě vůbec nebyla. Otázka tedy zní, jak se těžařská společnost dostala k údajům o údajných přestupcích, které shromáždili policisté, a jak takové seznamy severočeská policie vůbec vytvořila. Ta na tuto otázku odpovědět odmítá.

Minulý týden Severočeské doly rozeslaly předžalobní výzvu aktivistům, kteří se loni účastnili Klimakempu na severu Čech. Během protestního pochodu proti těžbě hnědého uhlí vnikli do dolu Bílina a obsadili rypadlo.

Společnost teď škody způsobené zastavením těžby vyčíslila na 670 tisíc korun, které se chystá vymáhat po zhruba stovce účastníků kempu. Pokud do konce dubna nezaplatí svůj podíl na údajné škodě, který činí kolem šesti tisíc korun u každého, podají těžaři žaloby k soudu.

Hnutí Limity jsme my, které akci pořádalo, ale tvrdí, že doly žádají náhradu i od lidí, kteří v dole Bílina prokazatelně nebyli. Tyto údajně falešné požadavky se navíc kryjí s postupem policie, která stejné případy předala úřadům pro podezření z přestupku.

Seznamy z roku 2017?

Limity jsme my popisují trojici konkrétních případů lidí, kteří se v době obsazení rypadla pohybovali na úplně jiných místech. Blízkých i vzdálených stovky kilometrů. Dohromady má být takových případů kolem deseti.

Prvním je případ Filipa Zrůsta, který se na chodu Klimakempu podílel, staral se o zázemí v Louce u Litvínova.

„Od začátku Klimakempu až do jeho konce jsem pomáhal s jeho chodem. Nestačil jsem si ani zajít do místní hospody. Akce občanské neposlušnosti proti fosilnímu průmyslu, který způsobuje nenávratné změny klimatu, považuji za legitimní. Ale vůbec nerozumím tomu, čím jsem se já konkrétně mohl vůči Severočeským dolům provinit a proč jim mám platit takové peníze,“ uvádí Filip Zrůst.

Případ druhý: Klára Berg. „V den přímé akce jsem byla na svatbě kamaráda v Olomouci. Fosilní průmysl tím ukazuje svou bezradnost a policie svou nekompetentnost,“ řekla Klára Berg.

A do třetice Johana Drlíková, která se akce účastnila o rok dřív a byla za to v přestupkovém řízení potrestána. „Loni jsem akce bohužel vůbec nemohla zúčastnit, protože jsem byla na brigádě v Národním parku Šumava, kde jsem se věnovala biomonitoringu pro správu parku. Přesto jsem dostala pokutu za to, že jsem byla v dole Bílina,“ uvedla Drlíková.

Její případ policie předala k řešení litvínovskému přestupkovému úřadu, který řízení zastavil – podobně jako devíti dalším lidem, kteří byli obviněni neprávem.

Policie nekomentuje, doly mlčí

Otázka pro policii tedy zní, na základě čeho shromáždila data účastníků pochodu a jak je možné, že jsou mezi nimi i lidé, kteří byli zcela jinde. A proč jsou na seznamech i aktivisté, které legitimovala o rok dřív, což by jisté vodítko nabízelo.

Policie na konkrétní otázky ovšem odpovědet odmítá, prý kvůli ochraně dat samotných aktivistů. „Ke konkrétním osobám nemůžeme s ohledem na ochranu osobních údajů poskytnout žádné informace,“ říká mluvčí ústecké krajské policejní správy Šárka Poláčková. Dodává, že policie oznamovala podezření na spáchání přestupků místně a věcně příslušným správním orgánům, tedy Báňskému úřadu a obcím – tedy například zmíněnému Litvínovu.

Severočeské doly se brání, že seznamy údajných pachatelů přestupků převzaly od Báňského úřadu. „Vychází z údajů, které byly SD poskytnuty v rámci přestupkových řízení ve věcech spáchání přestupku neoprávněného vniknutí do důlního díla nebo do území, na kterém je vykonávána hornická činnost,“ uvedl na dotaz HlídacíPes.org mluvčí společnosti Lukáš Kopecký.

Dodal, že identifikační údaje zajistila Policie ČR buď při zadržení aktivistů a jejich legitimování, nebo byly zjištěny dodatečně při identifikaci na základě fotografie pořízené Policií ČR po jejich zadržení. „Osoby obviněné ze spáchání shora uvedeného přestupku mají zákonnou možnost se obvinění bránit, pokud se na daném místě nenacházely,“ řekl Kopecký.

„V tomto případě jsou nástroje práva zamýšlené k účelům zcela jiným, používány způsobem, který vzbuzuje obavu, zda neslouží spíše k zastrašení od občanského aktivizmu a vyvolání atmosféry právní nejistoty a ohrožení,“ komentuje případ advokát Pavel Uhl, který aktivisty zastupuje.