Snaha velmocí dohodnout se na budoucím uspořádání Sýrie vynáší na povrch i dlouho potlačované problémy. Patří sem i nábor kurdské mládeže do války s Islámským státem. Teenagery měly k výcviku verbovat skupiny spojené s Kurdskou stranou pracujících (PKK) a jako lákadlo používat třeba i fotbal nebo jiné volnočasové aktivity. O návrat svých dětí teď začali otevřeně žádat někteří z rodičů.

Rawan Alekuovou, šestnáctiletou kurdskou studentku střední školy ve městě Dirbasiya, pohřešují rodiče od 8. října. Případ popsali reportéři portálu Al-Monitor.

Rawanin tec Umran tvrdí, že ji unesla ozbrojená skupina „Ciwanen Soresger“ neboli Revoluční mládež. V listopadu proto veřejně apeloval na vrchního velitele Syrských demokratických sil (SDF), prakticky nejmocnějšího muže autonomní kurdské oblasti na severovýchodě Sýrie, generála Mazluma Kobaniho, aby Rawan našel a vrátil domů:

„Pokud jsi upřímný, vrať mi mou dceru. Bolest z jejího zmizení mě zabíjí. Bojuji za to, abych ji získal zpět, ať už mě to bude stát cokoli, dokonce i můj život,“ napsal Umran Aleku na svůj Facebook. Podobně se začínají ozývat i další rodiče ve stejné situaci.

Kurdové do boje s Islámským státem vyslali mnoho mužů i žen, kteří se teroristy snažili s nasazením vlastních životů porazit. O život ale společně s nimi přišlo i dost nezletilých bojovníků. A jak teď vychází najevo, zdaleka ne všichni se nechali do války naverbovat dobrovolně.

Fuad, další člen rodiny Alekových, řekl Al-Monitoru, že jeho synovci Lewendovi bylo teprve třináct, když ho v roce 2015 zrekrutovala PKK. Převezli ho do ústředí strany v pohoří Kandíl na pomezí Iráku a Íránu. Po dvouletém výcviku ho v 15 letech vyslali bojovat do Sýrie. Padnul v roce 2019 u Deir ez-Zoru.

Jedno dítě propustí, deset naverbují

„Zkoušel jsem snad všechny způsoby v rámci institucí autonomní správy, abych svou dceru získal zpět,“ popsal kurdským médiím otec Rawan. Vždy prý odcházel s nepořízenou, s tím, že nikdo nic nezmůže, protože rozhodnutí přicházejí „shora“: „Zdá se, že oblast Rodžavy neovládá nikdo jiný než sám Bůh,“ poznamenal jízlivě a apeloval na pomoc nejmocnějšího muže kurdské enklávy Mazluma Kobaniho.

Ten sám opakovaně prohlásil, že není zastáncem zapojení nezletilých do války a vloni v červnu podepsal dohodu s OSN. V ní slíbil zastavit rekrutování dětských bojovníků a zavázal se také k návratu těch, kteří už v kurdských jednotkách působí. Autonomní správa také otevřela Úřad pro ochranu dětí, který se snaží pomáhat s návraty dětských bojovníků zpět k rodinám. Zatím se to podle informací úřadu povedlo v patnácti případech. Dalších 50 stížností ze strany rodin se vyřizuje.

OSN ve statistice zveřejněné v červnu uvádí, že do bojů v syrském konfliktu bylo zapojeno 820 dětí. Podle Al-Monitoru kurdské Ženské obranné jednotky YPJ (ženské křídlo kurdských Lidových obranných jednotek) propustily v první polovině tohoto roku 51 dívek ve věku 13 – 17 let, které byly umístěny do rehabilitačního centra. Z YPG (mužských Lidových obranných jednotek) odešlo 18 chlapců.

Mazlum Kobani podle Al-Monitoru v rozhovoru z července tohoto roku uvedl, že rekrutování nezletilých považuje za nepřijatelné a pachatelé budou potrestáni. Zatím ale k žádnému trestnímu stíhání nedošlo. Hrozbám a zastrašování naopak čelí rodiče, kteří se staví proti Revoluční mládeži, skupině napojené na PKK, píše Al-Monitor.

„Úřad na ochranu dětí propustí jedno dítě a ti mladí muži v pozadí jdou a ve stejnou dobu vezmou 10 nebo 15 jiných dětí a pošlou je do školicích středisek,“ citují reportéři jednoho ze svědků.

Chcete fotbal? Pojďte na výcvik

Jak dále píše Al-Monitor, podněty k rekrutaci nezletilých bojovníků přicházejí od Kurdské strany pracujících (PKK). Tato povstalecká skupina vznikla v roce 1974 na obranu práv kurdské menšiny v Turecku a od roku 1984 vedla proti turecké vládě ozbrojený boj původně za kurdskou nezávislost, nyní za politickou autonomii.

Základny má PKK v Sýrii už od osmdesátých let, kdy Kurdům poskytl neoficiální útočiště otec současného syrského prezidenta Háfiz Asad. Z řad PKK vzešlo i současné velení Syrských demokratických sil (SDF), včetně Mazluma Kobaniho, který býval vysoce postaveným členem povstalecké organizace a osobním přítelem jejího vůdce Abdullaha Öcalana.

Ozbrojené jednotky YPG, YPJ propojené s PKK jsou v podstatě páteří arabsko-kurdských milic SDF. I to je důvod, proč se podle místních analytiků navzdory oficiálním slibům nábory nezletilých jen tak nezastaví.

„Mazlum je proti náboru dětí, ale nemůže to zastavit. Proč ne? Protože vojenské kádry v PKK řídí nábor dětí prostřednictvím Revoluční mládeže,“ řekl reportérům Al-Monitor jeden z kurdských novinářů. Podle něj má Mazlum Kobaní moc nad SDF jako organizací, ale vojenští velitelé PKK, většinou Turci a Íránci, jeho rozhodnutí nedodržují. Na nábor mládeže do svých řad má PKK promyšlenou strategii. Láká na volnočasové aktivity.

„Revoluční mládež sleduje děti prostřednictvím pořádání akcí – sportovních, hudebních, rekreačních. Proti takové činnosti nemůže nikdo protestovat,“ řekl Al-Monitoru jeden z postižených otců. „Řekněme, že se bude hrát fotbalový zápas. Revoluční mládež obchází tyto typy akcí, všímá si, kdo se jich účastní a ptá se chlapců, jaké mají koníčky. Co rádi dělají. A obratem jim to nabídnou. Chcete ping-pong? Fotbal? Všechno u nás budete mít,“ popisuje Al-Monitor strategii „dobrovolné“ rekrutace mládeže.

Vzdělaná mládež, co umí bojovat

Reportéři kontaktovali také mluvčího PKK v Kandílu, ten ale vazby organizace s Revoluční mládeží nebo přítomnost velitelů PKK uvnitř oblasti Rodžava odmítl komentovat.

Že by Revoluční mládež využívala sportovní akce k náboru dětí do jednotek, zásadně popřel Násir Afrin, člen koordinačního výboru hnutí: „Jsme nezávislá skupina pro mládež. Nejsme součástí autonomní správy. Naším cílem je organizovat mládež ve všech oblastech severovýchodní Sýrie, vzdělanou mládež, mládež se zájmem o sport, kulturu. Nejsme vojenská organizace,“ řekl Afrin Al-Monitoru. Přiznal ale, že součástí jejich aktivit jsou i vojenská cvičení, která podle něj umožňují mládeži rozvíjet svůj potenciál a schopnost bránit se.

Hosheng Ossi, syrský Kurd a bývalý sympatizant PKK, který nyní žije v exilu v Evropě, Al-Monitoru řekl, že Revoluční mládež je podobná ozbrojeným mládežnickým milicím napojeným na PKK v Turecku, které se objevují pod měnícími se jmény. „Všichni podléhají přímo vojenskému křídlu PKK, kurdským lidovým jednotkám odporu,“ tvrdí Ossi.

Čím dál více veřejně diskutované propojení kurdské samosprávy s PKK však začíná být pro politické vedení Kurdů komplikované. Turecko jím totiž na diplomatické úrovni ospravedlňuje pokračující útoky na kurdská území v Sýrii, a to zase komplikuje americko-turecké vztahy.

Spojené státy i Evropská unie také PKK – na rozdíl třeba od Ruska – stále klasifikují jako teroristickou organizaci.