Tünde Bartha, Andrej Babiš, Viktor Orbán (2024). Foto: ANNA BOHÁČOVÁ / MAFRA / Profimedia

Deset let nenávisti. Kdo chce otrávit Česko podle maďarského receptu

Napsal/a Vojtěch Berger 27. května 2025
FacebookXPocketE-mail

KOMENTÁŘ. Už podruhé za poslední dobu přišel z Maďarska dokument ukazující skutečnou povahu režimu Viktora Orbána. Po snímku Dynastie mapujícím původ bohatství Orbánovy rodiny je na internetu i s titulky volně dostupný film „10 let nenávisti“. Ten je pro Česko v letošním volebním roce ještě mnohem aktuálnější – ukazuje totiž, kam vede cílené dlouhodobé vykopávání společenských příkopů a umělé vytváření vnějšího nepřítele.

„Tohle páchají ti stejní policisté, kteří vás za půl hodiny můžou zastavit při běžné kontrole,“ popisuje zaměstnanec Maďarského helsinského výboru brutální násilí policistů na přísně střežených maďarských hranicích z posledních let.

Reflexe skutečné povahy maďarského režimu se od českých Orbánových fanoušků s největší pravděpodobností čekat nedá. Namísto toho se tuzemští aspiranti na návrat do vlády aktivně podílejí na maďarské státní propagandě.

Nejsou to nové informace, tyto přešlapy maďarských pohraničníků jsou dobře zdokumentovány a některé z nich skončily třeba i před mezinárodním soudem ve Štrasburku.

Stejně tak veřejnost z médií už dlouho zná nehumánní podmínky v někdejších maďarských takzvaných tranzitních zónách pro migranty nebo brutální „push-backy“, tedy vracení uprchlíků od maďarských hranic násilím zpět do sousedních zemí. Za deset let od migrační vlny, která se tehdy stala celoevropským tématem, ale leccos z toho zapadlo.

Státem podporovaná nenávist

V Maďarsku, jak ukazuje snímek z autorské dílny populárního internetového maďarského média Partizán, měl ale rok 2015 zvlášť přelomový význam. Vláda Viktora Orbána si tehdy poprvé vyzkoušela, jak efektivní může být státem podporované a financované šíření nenávisti.

Uprchlíci se na základě rozhodnutí vlády stali nepřítelem číslo jedna a provládní média pomáhala politikům Orbánova Fideszu šířit příběh o Maďarsku jako poslední baště, která brání Evropu, a o uprchlících jako bezvýhradném riziku pro bezpečnost, ale i blahobyt Maďarů, kteří se sotva oklepali z ekonomické krize z roku 2008.

Výmluvný je v tomto smyslu archivní záběr, jak Maďarsko hermeticky uzavírá své jižní hranice a poslední zbývající mezeru na železničních kolejích přímo před televizními kamerami „ucpává“ najíždějící železniční vagón omotaný žiletkovým drátem.

Maximalizovat démonizaci

Symbolem tehdy nastoleného maďarského postoje k migraci se stal hraniční plot. Nový film autorství této myšlenky nepřisuzuje Viktoru Orbánovi, ale László Toroczkaiovi, tehdejšímu starostovi jednoho z pohraničních maďarských měst.

Toroczkai dnes vede krajně pravicovou stranu Mi Hazánk (Naše vlast) a loni se „proslavil“ výroky o tom, že pokud Ukrajina ve válce s Ruskem padne, Maďaři si pro sebe odtrhnou Zakarpatí. Z českého pohledu je podstatné, že má Toroczkaiova strana od roku 2023 podepsanou dohodu o spolupráci s českým hnutím SPD Tomia Okamury. Navzdory tomu Okamurovci tvrdí, že prioritním partnerem v Maďarsku pro ně zůstává Fidesz Viktora Orbána.

Ten využil migrační krizi jako šanci k vyhlášení krizového stavu, který byl poté mnohokrát prodloužen, a Maďarsko v něm – i pod dalšími záminkami jako covidová pandemie nebo naposledy válka na Ukrajině – prožilo většinu uplynulé dekády.

Šíření strachu z uprchlíků fungovalo – preference Fideszu začaly po období propadu znovu růst a bylo na čase přiložit pod kotel. Na scéně, či spíše na vládních billboardech a plakátech, se proto objevil George Soros, finančník maďarského původu, ze kterého Viktor Orbán (ač kdysi sám příjemce Sorosova studijního stipendia) udělal s pomocí státních fondů a mediální mašinérie nového arcinepřítele státu.

Autoři filmu připomínají, že tato strategie vychází od někdejšího poradce amerických republikánů Arthura Finkelsteina, který byl s Fideszem před lety v kontaktu a jako nikdo druhý dokázal „maximalizovat démonizaci“.

Soros dostal nálepku toho, kdo chce zaplavit Evropu a Maďarsko migranty. Na vládních billboardech byl stylizován jako stařec vysmívající se maďarské veřejnosti.

K tomu se postupně přidalo téma neziskových organizací a boje proti genderové ideologii. V roce 2022 po invazi Ruska na Ukrajinu škálu témat polarizujících a rozeštvávajících maďarskou společnost rozšířilo téma „míru“.

Od hraničního plotu k „chirurgům z dovozu“

Autoři filmu docházejí prostřednictvím výpovědí expertů v dokumentu k závěru, že maďarská společnost je touto desetiletou cílenou nenávistnou kampaní těžce zasažená. Projevuje se to právě třeba brutalitou policistů na hranicích, online i fyzickými útoky vůči zástupcům neziskových organizací i dalších skupin společnosti nebo vymizením otevřené veřejné diskuse.

„Hlavní odpovědnost leží samozřejmě na vládě, která to vymyslela a více než deset let udržovala. Ale my jsme také zodpovědní, protože to podporujeme. Někdy tiše, někdy nahlas,“ říká jeden z respondentů.

Co z toho plyne pro Česko? Vzhledem k blízkosti části českého politického spektra k Viktoru Orbánovi víc než dost.

Některé tuzemské kampaně z posledních let neměly k těm Orbánovým vůbec daleko. Třeba plakáty šéfa hnutí ANO Andreje Babiše při posledních prezidentských volbách s nápisem „Nezavleču Česko do války“ nebo černoch s krvavým nožem a nápisem „Chirurgové z dovozu“ z dílny SPD.

Zmíněný maďarský plot s žiletkovým drátem v kampani před volbami v roce 2021 osobně na hranici obdivoval a nechal se u něj natáčet i Andrej Babiš. Jeho blízká spolupracovnice Tünde Bartha dostala od Viktora Orbána vysoké státní vyznamenání, stejně jako někdejší šéfredaktor Lidových novin (patřících tehdy ještě pod Babišův Agrofert) István Léko. Sám Babiš označuje Orbána za přítele.

Strana Fidesz se však po deseti letech chytila tak trochu do pasti své vlastní antimigrační hysterie, když musí vysvětlovat voličům, proč do země pouští pracovníky z ciziny, bez nichž by se maďarský pracovní trh neobešel. Zároveň preference Fideszu už nějakou dobu zaostávají za nově založenou stranou Tisza.

Po nás potopa

Důvodů k nervozitě má tak Orbán dost, hodí se tedy cokoli, co pozornost od domácích problémů odpoutá. Třeba nedávná aféra, kdy si Ukrajina s Maďarskem navzájem vypověděly několik diplomatů kvůli ukrajinskému obvinění, že Maďaři prováděli na západě Ukrajiny špionáž.

Maďarsko po deseti letech kontinuální vládní nenávistné masáže veřejnosti ukazuje, že je to hraní si s ohněm, které společnosti neprospívá, ale ničí ji. Čeští politici i tak naivně věří, že naše střecha od tohoto požáru nechytne, nebo uvažují stylem „po nás potopa“.

Reflexe skutečné povahy maďarského režimu se od českých Orbánových fanoušků s největší pravděpodobností čekat nedá. Namísto toho se tuzemští aspiranti na návrat do vlády aktivně podílejí na maďarské státní propagandě.

Vidět to znovu bude už tento týden na konferenci CPAC v Budapešti, která je výkladní skříní Orbánových zahraničních kontaktů a která maďarské daňové poplatníky vyjde v přepočtu na desítky milionů korun.

Mezi spíkry jsou avizována i dvě česká jména – obě z hnutí ANO. Orbánův přítel Andrej Babiš a europoslanec Ondřej Knotek. Oba mají vystoupit v panelu „Mír skrze sílu“.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)