Žádný skandál netrvá déle než týden, zní známá poučka politické komunikace. A pokud ano, dá se přebít jiným skandálem. Ale i po týdnu stojí za to vrátit se ke kauze „udělejte mi teze a podklady na toho zm*da,“ v níž Andrej Babiš požadoval po svých lidech složku na ministra zahraničí Jana Lipavského. Ostatně – je kvůli tomu na úterý svolána i mimořádná schůze Poslanecké sněmovny.

Přinejmenším pro část veřejnosti není na celém příběhu překvapivá ani tak sama žádost o informace, jako spíše to, že takovou složku Andrej Babiš a jeho hnutí ANO už dávno v archivu neměl.

Jakkoli nyní Babiš v souvislosti s „kauzou Lipavský“ popírá, že by „měl nějaké složky“, byly časy, kdy se jejich existencí nijak netajil. Třeba při vystoupení na půdě Poslanecké sněmovny v říjnu 2014, když mluvil o výroční zprávě ČSA. Takto to zachytil oficiální stenozáznam:

„Já se ČSA zabývám denně, tady mám celou složku. (Ukazuje sálu průhlednou složku s barevnými grafy.) Takže pokud pan poslanec má zájem, mám takovou krásnou prezentaci tady, jak to vypadalo, jak tam byl ředitel Kůla, potom Tvrdík, co nakupoval, Lašák, Dvořák, Sinčák… Skvělá prezentace o ČSA. Mám tady plno papírů, můžu vás informovat.“

Mám tady s sebou složku

To, že „Babišovy složky“ jsou svého druhu politický terminus technicus, naznačuje i veselí v sále, když Jaroslav Faltýnek (kdysi dvojka v ANO) při jednom z vystoupení ve sněmovně prohlásil: „Mám tady s sebou ne složku, ale knížku…“

O Babišových složkách pravidelně mluvili (a mluví) i politici z ostatních stran. Takto třeba dnešní ministr financí Zbyněk Stanjura v červnu 2015, když se obracel na tehdejšího premiéra Bohuslava Sobotku:

„Jestlipak víte, zda má i na vás Andrej Babiš složku, na členy koaliční rady, na členy koaličních klubů nebo na členy opozičních klubů. Zda se ho na to zeptáte, a pokud on odpoví ano, zda ho požádáte, aby to v rámci politického boje nepoužíval.“

Někteří z poslanců dokonce sami zjistili, že se již stali i objektem zpravodajského zájmu Andreje Babiše a jeho týmu. Třeba někdejší poslanec ČSSD Ladislava Šincl, na něhož v roce 2015 prý Babiš vytáhl informace s údaji o jeho kontaktech a soukromí.

„Babiš měl před sebou černou složku a na ní žlutý štítek s mým jménem. Z této složky na mě vytáhl papír o tom, že jsem byl údajně vyhozen z banky a potom i informace o mojí rodině… Byl jsem označen za korupčníka a za člověka, který nemá právo se ho vůbec na cokoliv ptát,“ vyprávěl Šincl.

O údajných nelegálních odposleších ze strany soukromých firem mluvil už v roce 2015 v Poslanecké sněmovně exministr Miroslav Kalousek.

Babiš následně tvrdil, že měl pouze „výtah článků z médií, aby věděl, s kým vlastně jedná“. Odborně se takovému materiálu říká OSINT, tedy informace z otevřených zdrojů (které bývají běžnou součástí podobných „personálních složek“, jež si s vysokou mírou pravděpodobnosti vedou i týmy jiných politických stran).

V květnu 2017 dal na plénu Poslanecké sněmovny tehdejší poslanec ČSSD Václav Votava k dobru tuto vzpomínku na jednání rozpočtového výboru:

„Bylo tam asi čtrnáct poslanců a byl jsem naprosto šokován tím, co jsem tam viděl, co se stalo! Jak pan ministr Babiš vytáhl složku s nápisem Šincl a začal z té složky předčítat. A většinou to – a já věřím tomu, co říká pan kolega Šincl – byly věci vykonstruované, lži. Nikdy (předtím) jsem se tady na půdě Poslanecké sněmovny nesetkal s něčím takovým, (…) že by někdo prostě vytáhl nějakou složku a začal tam předčítat takovéto dehonestující věci.“

O tom, že na něj měl Babiš svou složku, mluvil otevřeně třeba bývalý hejtman za ANO a nyní nezařazený poslanec Ivo Vondrák. „Nevím, co o mně přesně zjišťovali. Ale když jsem potom dostal seznam, byly tam všechny položky, jak jsem se v čem provinil a co jsem udělal. Už to beru jako standard nějakého politického boje,“ řekl nyní Českému rozhlasu.

Kde jsou ti policisté?

Pravidelně se do politických debat vracejí i výroky o „bezpečnostní divizi Agrofertu“. O ní a o tom, že jej údajně měla odposlouchávat, mluvil na půdě parlamentu i později v médiích ministr vnitra Vít Rakušan.

Přišel s tím ve chvíli, kdy se snažil vysvětlovat, proč používal šifrovaný telefon: prý kvůli obavám z odposlechů. A „jedním ze subjektů, o kterém si myslel, že by v období před parlamentními volbami mohl mít zájem o informace z prostředí STAN, mohl být Agrofert“.

O údajných nelegálních odposleších ze strany soukromých firem mimochodem mluvil už v roce 2015 v Poslanecké sněmovně exministr Miroslav Kalousek. V debatě o zákonné povinnosti informovat odposlouchávanou osobu o tom, že byla odposlouchávána navrhoval, aby bylo doplněno slovo legálně:

„Tak jako my se na rozpočtovém výboru snažíme dobrat procenta šedé ekonomiky, která se podílí na hrubém domácím produktu země, komise by se mohla dobrat od příslušných složek informací, jaké asi tak procento nelegálních odposlechů realizovaných jednotlivými bezpečnostními divizemi některých soukromých firem může za současné situace představovat procento odposlechů v zemi. Nejsou pouze legální odposlechy, jsou také nelegální,“ řekl Kalousek.

Babiš tvrdil, že v bezpečnostní divizi Agrofertu nejsou žádní bývalí policisté. Což je ale zjevná lež. Z otevřených zdrojů je snadno dohledatelné, že jsou.

Avšak Agrofert tehdy Kalousek přímo nejmenoval. Na rozdíl od ministra Rakušana. Babiš se v reakci na Rakušanovy výroky rozzlobil;  citujeme ze stenozáznamu z jednání Poslanecké sněmovny z 26. září 2023:

„Takže já se chci zeptat pana ministra, že jestli vůbec ví, co dělají bezpečnostní odbory soukromých firem. Může je nazývat divizemi, nebo… Úplně neuvěřitelné, kolik lží odznělo v mediálním prostoru. Bývalá kolegyně tam vykládá, že v té divizi, jací jsou tam policisté. Ne, žádní nepřišli od státu! Nevím o tom, že by tam byli. (…) každá firma má nějakou bezpečnostní divizi, ale hlavně na to, aby hlídala majetek uvnitř firmy. Agrofert není orgánem činným v trestním řízení, aby mohl nařizovat nebo žádat o odposlechy, ani nemá koncesi na činnost soukromých detektivů. Takže, pane ministře Rakušane v pozici ministra vnitra, vy jste obvinil soukromý subjekt z nelegální činnosti. Neuvěřitelné! Neuvěřitelná drzost!“

V emocích pronesené tvrzení, že v bezpečnostní divizi Agrofertu nejsou žádní bývalí policisté, se ale nezakládá na pravdě. I z otevřených zdrojů je dohledatelné, že v Agrofertu bývalí policisté jsou.

Navíc je dost možná angažoval sám Babiš. Přinejmenším toho, kdo má celou tuto oblast na starosti: ředitele divize interní bezpečnosti Jiřího Veselého, bývalého náměstka Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality. Ten do Agrofertu nastoupil v roce 2011; zrovna v době, kdy se Babiš rozhodl jít do politiky a založil hnutí ANO.

Nástup Veselého tehdy sám Babiš v médiích okomentoval: „Společnost Agrofert Holding dlouhodobě hledala vhodného kandidáta na tuto pozici, který vzešel z výběrového řízení. Jiří Veselý splňuje veškerá kritéria pro uvedenou pozici. Je prověřen Národním bezpečnostním úřadem na stupeň tajné. Jeho odborné znalosti, praxe v bezpečnostní problematice a morální kredit jsou na velmi vysoké úrovni.“

Mýty opředená divize

Babiš má jinak pravdu v tom, že úkolem bezpečnostních oddělení ve firmách je primárně ochrana majetku, zamezení krádežím, vnitřní zabezpečení… Je to ale i získávání informací v konkurenčním boji a takzvaná business intelligence. A nelze opomenout, že není v Česku mnoho jiných firem, jež by byly skrze svého skutečného konečného vlastníka tak spojeny s aktivní politikou.

Mýty opředená bezpečnostní divize Agrofertu samozřejmě existuje, podezření z toho, že snad činí cokoli nelegálního, se ale holding brání.

Bezpečnostní divize Agrofertu zaměstnává i další bývalé policejní důstojníky i lidi, kteří odešli ze zpravodajských služeb. To potvrdil Jiří Veselý před několika lety pro týdeník Ekonom: „Kdo jiný než odborník by měl takovou práci dělat?“

V roce 2017 do bezpečnostní divize Agrofertu nastoupil například bývalý vysoký policejní důstojník Josef Bečvář. Jeho lidé prý v minulosti řešili kauzu privatizace Unipetrolu, která je s Babišem úzce spjata.

I na počátku existence Agrofertu byl zpravodajský důstojník, již zesnulý Libor Široký. Ten v 80. letech pracoval v sekci kontrarozvědky StB zaměřené proti spolupracovníkům emigrantů a těsně před sametovou revolucí byl analytikem tajné policie. Měl koordinovat sběr informací, odposlouchávání, výslechy a tajné akce. V 90. letech se stal právníkem v Agrofertu.

Bezpečnostní divize Agrofertu tedy samozřejmě existuje, nařčením z toho, že by snad činila cokoli nelegálního, se ale holding brání. Na ministra Rakušana proto vloni koncem roku podal žalobu.

„I v tomto případě platí, že probíhající soudní řízení nekomentujeme,“ potvrzuje mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský, že věc je v běhu a firma požaduje omluvu za „zcela nepravdivé tvrzení či přinejmenším snahu vyvolat dojem, že Agrofert protiprávně odposlouchává telefonní hovory třetích osob“.

A brání se i Babiš: žádné složky ani kompro prý na nikoho nemá a nikdy neměl.