Blízký spolupracovník ředitele Českého rozhlasu a bývalý šéf slovenských veřejnoprávních médií Jaroslav Rezník má nový reputační problém. Slovenský Denník N upozornil, že náklady na studium svých dcer na zahraničních univerzitách Rezník neplatil ze svého účtu, ale peníze posílal podnikatel obžalovaný aktuálně v jedné z největších korupčních kauz v zemi. Rezník mu prý peníze vracel zpětně v hotovosti. Celkem šlo v přepočtu o milionové sumy, nestandardní transakce se odehrávaly v letech 2015-2020.

Rezníkovo jméno a záznamy o zmíněných platbách se objevily v dokumentech během vyšetřování korupční kauzy přezdívané „Dobytkář“, která se týká přidělování dotací ze Zemědělské platební agentury a legalizace příjmů z trestné činnosti. V případu je obžalován i jistý Peter Kuba. Právě on peníze na studium Rezníkových dcer posílal.

Měl také „vyprat“ peníze bývalému řediteli agentury, který podle obžaloby na úplatcích z dotací v letech 2012-2016 získal zhruba 2,5 milionu eur, připomíná Denník N. Kuba i další obžalovaní vinu odmítají.

Jaroslav Rezník vedl do loňského léta slovenský veřejnoprávní telerozhlas RTVS. Od září pracuje jako „odborný pracovník“ pro generálního ředitele Českého rozhlasu Reného Zavorala, s nímž se řadu let zná.

Před RTVS působil Rezník jako ředitel agentury TASR a na přelomu tisíciletí také jako ředitel Slovenského rozhlasu. Jak zjistil Denník N, všude tam také spolupracoval a objednával si služby u reklamní agentury Roko, jejímž majitelem je právě zmíněný Peter Kuba.

„Bylo to pohodlné“

Rezník na dotaz Denníku N transakce s Petrem Kubou potvrdil. A přidal vysvětlení, proč peníze dcerám na studium neposílal sám, ale pět let to za něj dělal právě podnikatel, s nímž roky spolupracovala veřejnoprávní média, jež Rezník vedl.

Podle Rezníka za to mohla na začátku nepřesnost, kterou udělal při zadávání čísla účtu při platbě školného: „Byli jsme na jednom obědě, řekl mi, že právě jde zaplatit školné synovi. Na to jsem řekl, že mám mega průser, protože i já jsem měl zaplatit školné před několika dny. Nabídl mi, že to vyřídí. Od té doby to probíhalo takhle. Vždy, když bylo třeba zaplatit školné, on zaplatil a já jsem dal dohromady peníze, zanesl jsem mu je,“ řekl Denníku N.

Tato „spolupráce“ začala v roce 2015, kdy byl Jaroslav Rezník šéfem agentury TASR, a skončila před třemi lety, kdy byl generálním ředitelem RTVS. Celkem měl Kuba na účty Rezníkových dcer, respektive škol, kde studovaly, nebo i ubytovacích zařízení, která využily, poslat zhruba 200 tisíc eur, tedy asi pět milionů korun.

Jaroslav Rezník na dotazy Denníku N doplnil, že to tak „bylo pohodlné“ a že mu nepřišlo nic divného na tom, že podobné transakce za něj vyřizoval podnikatel, jehož agentura byla s médii pod Rezníkovým vedením v obchodním vztahu a soutěžila v nich o zakázky.

Podle obžaloby měl Peter Kuba prát peníze přes sérii fiktivních půjček právě skrze svou agenturu Roko. Peníze v hotovosti vkládal postupně na svůj účet a pak je převáděl na účet agentury.

Kuba loni před soudem jakýkoli nelegální postup popřel a svou náklonnost k hotovosti vysvětloval vytvářením nutné rezervy i vlastní negativní zkušeností z 90. let, kdy přišel o desítky tisíc eur při pádu jedné rakouské banky.

Od Sputniku do rozhlasu

Posledních osm měsíců působí Jaroslav Rezník ve službách Českého rozhlasu, respektive jeho ředitele Reného Zavorala. Ten Rezníka podle vlastních slov zná řadu let. Jak nedávno upozornil HlídacíPes.org, není zcela jasné, co přesně bývalý šéf slovenských veřejnoprávních médií pro ČRo dělá.

Podle rozhlasu Rezník především sleduje trendy ve fungování veřejnoprávních médií v Evropě, výstupy jeho práce však „nejsou ve formě konkrétního písemného dokumentu“. Za své analýzy a další činnost dostává odměnu, jejíž výši rozhlas odmítl zveřejnit. Svou práci pro ČRo vykonává Jaroslav Rezník ze Slovenska.

Aktuální zjištění o nestandardních transakcích s obžalovaným podnikatelem není zdaleka první negativní zmínka o Rezníkově manažerském působení v médiích.

Ještě jako šéf agentury TASR například podepsal spolupráci s kremelskou agenturou Sputnik, od které po veřejné kritice krátce poté odstoupil.

Později jako šéf RTVS musel čelit výrazné nespokojenosti části podřízených a posléze i odchodu části reportérů. Zpravodajství veřejnoprávní televize na Slovensku bylo v Rezníkově éře opakovaně kritizováno za novinářské přešlapy. Šlo například o odvysílání zkreslené reportáže naznačující úmrtí učitelky v důsledku očkování proti covidu nebo o pomalou reakci zpravodajství na začátek války na Ukrajině.

Rezníka ve svém hodnocení nijak nešetřila ani odborná komise, která loni pomáhala s výběrem nového šéfa RTVS. Rezník tehdy obhajoval funkci: .„Kandidát je schopný řídit RTVS, v současnosti jsou však k dispozici mnohem zdatnější kandidáti po morální stránce, kteří jsou přitom porovnatelní v manažerských schopnostech a s mnohem vyšším společenským kreditem. Reputační zátěž kandidáta je obrovská, až diskvalifikační,“ stálo ve stanovisku.

„RTVS trpí jeho pragmatismem a schopností dohodnout se na politické úrovni prakticky s kýmkoli, kdo ho podpoří. V oblasti veřejnoprávních médií přechází z funkce do funkce. Na některé otázky na veřejném slyšení neodpověděl pravdivě,“ shrnula komise.

Naopak generální ředitel Českého rozhlasu svého známého vždy hájil. „Je to pozice odborná, nikoliv manažerská, nemá žádné podřízené, jeho jediným bezprostředním nadřízeným jsem já. Nemá žádné pravomoci,“ řekl Zavoral loni na zářijovém jednání Rady Českého rozhlasu.

„Protože kolegu Rezníka znám léta – to říkám patnáct let, možná i více – tak logicky v momentě, kdy jsem řešil například otázku financování, otázku evropských fondů, tak takhle přišel tenhle nápad,“ dodal ředitel ČRo na dotaz pořadu Newsroom ČT24.