V době, kdy se Česko snažilo na nejvyšší politické úrovni tvářit jako nejvěrnější evropský přítel Číny, dorazilo na přelomu let 2015 a 2016 do republiky osm desítek pronásledovaných čínských křesťanů a požádali zde o politický azyl. Způsobili tím pozdvižení, které – dočasně a potichu – skončilo až letos v létě.

Skupina zhruba osmi desítek čínských křesťanů získala postupně mezi dubnem a červencem letošního roku takzvanou doplňkovou ochranu na dobu 36 měsíců. Přestože šlo původně o téma velmi sledované, vše proběhlo prakticky bez pozornosti veřejnosti a médií. I když tedy ve své většině dosud azyl nezískali, jsou nyní na dobu tří let v Česku pod mezinárodní ochranou.

„Všichni žadatelé z řad čínských křesťanů, o kterých víme že v období let 2015 a 2016 přijeli, dostali v dubnu až v červenci 2021 doplňkovou ochranu na 36 měsíců,“ potvrzuje právnička Ludmila Špoková, místopředsedkyně organizace Christian Refugee Service, která v Česku čínským křesťanům i dalším uprchlíkům pomáhá.

KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG

„Zůstala pouze menší skupina, u níž se momentálně řeší před soudy procesní otázky. Tato skupina ale není kontaktní a jejich pobyt nám není znám, v těchto případech bylo zastavené řízení,“ dodává.

HlídacíPes.org se s dotazy obrátil i na ministerstvo vnitra, jehož Odbor azylové a migrační politiky má problematiku v gesci. „Ministerstvo vnitra není oprávněno poskytovat informace tykající se individuálních řízení o mezinárodní ochranu,“ reagoval mluvčí ministerstva Petr Korbel. Ze statistických dat „o mezinárodní ochraně státních příslušníků Číny“ však plyne, že letos byl udělen jeden azyl, ve 41 případech doplňková ochrana a řízení bylo zastaveno v 31 případech.

Zdroj: Ministerstvo vnitra ČR

Boření kostelů, perzekuce, smrt

Čínští křesťané přijeli do České republiky v druhé polovině roku 2015 a na začátku roku 2016. Požádali zde o mezinárodní ochranu z důvodu pronásledování pro jejich křesťanskou víru a členství v křesťanských církvích. Hlásí se k Církvi Boha všemohoucího, mnozí z nich zažili perzekuci, zatčení i mučení.

„Již od svého založení Komunistická strana Číny označuje náboženství za opium lidstva, zejména křesťanství, které v sobě nese i prvky západního vlivu, který ČLR už od svého vzniku považovala za nepřátelský,“ vysvětluje sinoložka Simona Fantová z projektu Sinopsis. Jak dodává, od roku 2014 v Číně probíhá kampaň za „počínšťování náboženství“, kdy se strana snaží do náboženství implementovat vlastní ideologii.

„Míra perzekuce věřících se liší podle toho, jakého společenství jsou součástí, a do jisté míry se i odvíjí od benevolence úřadů v různých oblastech Číny. Členové státem nespravovaných církví jsou ale často zatýkáni, vězněni, mučeni. Stát tlačí na to, aby se hnutí zaregistrovala pod některou ze státních organizací, zakazuje jim jejich náboženské aktivity. Také se jim nyní masivně bourají kostely,“ doplňuje Fantová.

Od svého příchodu do Česka žili čínští křesťané de facto v právním vakuu s permanentní hrozbou vydání zpět do Číny.

„Z příběhů klientů vyplývá, že hledali demokratický stát, kde je svoboda náboženského vyznání. Věřili, že když sami máme totalitní minulost, že bychom mohli jejich příběhům rozumět. Roli mohlo hrát i to, že v předmětné době díky čínsko-českému přátelství létaly přímé spoje Peking-Praha, je možné, že tento trend byl spojen také se snazším získáním turistických víz,“ vysvětluje Ludmila Špoková okolnosti toho, jak se osm desítek čínských křesťanů ocitlo v Česku.

Ministerstvo vnitra nejprve opakovaně prodlužovalo lhůty pro vydání rozhodnutí; nakonec po více než dvou letech, v únoru 2018, žádosti o azyl zamítlo. Podle kritiků šlo o ryze politický verdikt. „Otálení s udělením azylu bylo poplatné tehdejší politice – Čína byla považovaná za zásadního obchodního partnera a udělení azylu by se rovnalo veřejnému přiznání, že se v Číně porušují lidská práva,“ konstatuje sinoložka Fantová.

Azyl se podařilo získat jen v osmi případech v „prvním kole“, než se na přítomnost křesťanských uprchlíků z Číny upřela pozornost Pekingu. „Více šťastných už při druhém pokusu nebylo,“ shrnuje Špoková.

Vnitro si dalo na čas

Rozhodnutí o neudělení ochrany ale na podzim roku 2019 zvrátil Nejvyšší správní soud. Ten vnitru vytkl řadu pochybení, například i logický rozpor, kdy ministerstvo argumentovalo tím, že žadatelé o azyl žádným pronásledováním v Číně netrpěli, ale zároveň jim vyčítalo, že nevyužili možnosti vnitřního přesídlení do jiné části země, kde by jim pronásledování nehrozilo. Ministerstvo se žádostmi muselo zabývat znovu – a dalo si v tom opět velmi na čas, jak upozorňují právní zástupci čínské skupiny.

„Ačkoliv je naše politická situace už méně pročínská, na jednání Ministerstva vnitra se to moc neprojevilo. Určitým faktorem může být také obecně protimigrační politika. Řízení čínských křesťanů rozhodně nebylo standardní. Řešili jsme desítky procesních pochybení. Zásadní ovšem samozřejmě byla délka řízení. Řada osob čekala na své rozhodnutí bezmála šest let. Standardní řízení má přitom trvat nanejvýš šest měsíců,“ říká Ludmila Špoková.

Kde se nyní čínští křesťané nacházejí, není jasné. „To je informace, kterou nemůžeme vzhledem k mlčenlivosti i bezpečí klientů sdělit. Můžeme ovšem říct, že žijí napříč celou republikou a snaží se integrovat,“ říká Ludmila Špoková. Někteří z nich podle dostupných informací bydlí například v ubytovnách, které nabízejí jejich tuzemští zaměstnavatelé, jiným s bydlením pomáhá Christian Refugee Service a část z nich využila i možnosti bydlet v zařízeních pro státní integrační program. „Většinou bydlí v menších skupinkách a snaží si navzájem vypomáhat,“ podotýká Špoková.

O čínské křesťanské uprchlíky v Česku se živě zajímali i zástupci čínské ambasády v Praze, kteří proti udělení azylu u českých politiků také lobbovali. „Čínská ambasáda se snaží velmi důkladně kontrolovat všechny Číňany v ČR přes různé krajanské spolky napojené na takzvanou Jednotnou frontu. Zároveň dle výpovědi křesťanů, kteří zde žádali o azyl, víme, že byli sledováni, snažil se mezi ně i infiltrovat člověk z ambasády – již pár dní po jejich příletu do ČR přímo v jednom z uprchlických zařízení,“ říká Fantová.

Kontaktům s ambasádou se uprchlíci i proto snaží úzkostlivě vyhýbat: „Klienti se vyhýbají jakémukoliv kontaktů s jinými Číňany na území ČR a jsou ve svém chování velmi obezřetní,“ potvrzuje Špoková.

Skupině čínských křesťanských uprchlíků díky udělení doplňkové ochrany nyní, respektive v horizontu následujících tří let, nehrozí, že by mohli být vyhoštěni a vydáni do Číny. „Nyní mají řádný pobytový status na základě doplňkové ochrany. Poté budeme doufat v prodloužení doplňkové ochrany, o kterou budou muset poté znovu žádat,“ konstatuje Špoková.