Čína v zahraničí disponuje rozsáhlou sítí agentů, kteří pomáhají plnit úkoly často na hraně nebo i za hranou právního systému daného státu. Jejich úkolem je dostat zpět do Číny uprchlé etnické Číňany obviněné – právem či neprávem – z hospodářské či finanční kriminality, nejčastěji podvodů a korupce. Hrozbám vydírání a násilné repatriace ale čelí i kritici čínského režimu či příslušníci Pekingem pronásledovaných menšin.

Několik případů, jimiž se v současnosti zabývá americká FBI a které jsou součástí globální čínské operace známé pod názvem „hon na lišku“, popsal v červenci server ProPublica. Jedná se o operaci, která odstartovala v roce 2014 v návaznosti na rozsáhlé Si Ťin-pchingovo tažení proti korupci zahájené o rok dříve.

Čínská strana tehdy zveřejnila seznamy nejvíce žádaných provinilců a úspěchy „honu“ byly pravidelně oslavovány i v anglické verzi státního média China Daily (v roce 2021 dokonce vznikl stejnojmenný film „Fox Hunt“, v němž se dvojice čínských policistů snaží rozbít mezinárodní finanční kartel). „Hon na lišku“ je propojen s repatriačním programem známým jako Operation Sky Net, jehož úkolem je dostat „lišky“ zpět domů, a to jakýmkoli způsobem.

Nedobrovolné repatriace

Podle zjištění amerických policejních a bezpečnostních orgánů a serveru ProPublica Čína vysílá do zahraničí, anebo přímo v cizině najímá agenty a pověřuje je úkoly od vystopování cílových subjektů přes jejich sledování a zastrašování až po jejich tajnou a nedobrovolnou repatriaci zpět do Číny.

Čínská vláda a bezpečnostní složky se k takovému jednání uchylují částečně proto, že s mnoha zeměmi, včetně USA (ale např. i Českou republikou), nemá Peking podepsanou extradiční dohodu, tedy dohodu o vzájemném vydávání obviněných nebo odsouzených na území jiného státu za účelem trestního stíhání nebo výkonu trestu.

Důvodem jsou hlavně nedostatečné záruky ze strany čínského režimu, že budou chráněna základní občanská a lidská práva zadržené osoby a dostane se jí spravedlivého zacházení v rámci řádného soudního procesu, případně že tato osoba nebude popravena.

Na základě několikaletého pátrání novináři prokázali, že Čína vysílá do zahraničí „repatriační týmy“ pověřené úkolem dostat zpět konkrétní lidi, včetně těch, kteří mají v dané zemi povolení k trvalému pobytu a v některých případech dokonce občanství. Reportáž popisuje, jak tito čínští agenti, vyslaní i najatí přímo v USA, používají metody, jež jsou v rozporu s americkým právem a porušují základní lidská práva – stalking, vyhrožování, citové vydírání apod.

Na příkladu dvou rodin, jedné z New Jersey poblíž New Yorku a druhé z Kalifornie, ProPublica ukazuje, jak akce v rámci globálního „honu na lišku“ pořádaného čínskou vládou probíhají.

Stalking a citové vydírání

Jednou z hlavních postav reportáže je wuchanský policista Chu Ťi, který se údajně podílel na repatriačních operacích na Fidži, v Mexiku či Francii. Do USA se opakovaně dostal na obyčejná turistická víza a nemusel ani tajit své povolání policejního důstojníka. V létě 2016 se jeho týmu podařilo zpět do Číny dostat bývalého hlavního účetního provinční letecké agentury, který byl posléze v Číně postaven před soud. Chu se mezitím vrátil zpět do USA a výhružkami přiměl mladého synovce dopadeného úředníka ke spolupráci.

Celý tým podle autorů reportáže čítal asi dvacet osob, včetně několika najatých „goril“ a jednoho soukromého detektiva, který to v minulosti dotáhl až na seržanta newyorské policie. Jejich tajné aktivity zahrnovaly užívání falešných identit, přesuny informací i peněz, ale hlavně tvrdé vydírání. K tomu tým využíval informace o rodinných příslušnících hledaných osob, kteří zůstali v Číně, a neváhal přistoupit ke konkrétním činům jako vyhození příbuzných z práce či školy nebo dokonce jejich únosy a perzekuce.

Jednou z účinných taktik při vydírání je také metoda zvaná „citová bomba“ v podobě negativního překvapení šitého doslova na míru cílové osobě. Manželskému páru z New Jersey tak například dopravili před dveře domu starého otce, kterého předtím unesli z jeho domova v Číně a přivezli ho do USA s cílem přesvědčit syna k návratu.

Loni v říjnu byli Chu a sedm jeho spolupracovníků po tři roky trvajícím vyšetřování newyorskou prokuraturou obviněni ze spiknutí a působení coby zahraniční agenti ve službách čínské vlády.

Podle autorů reportáže případ dokazuje „míru, s jakou Čína drze perzekvuje Číňany po celém světě, přičemž zcela beztrestně a neomaleně porušuje zákony jiných států“. Případ rovněž vrhá světlo na dosud veřejnosti jen málo známé skryté bitvy mezi čínskými a americkými agenty na půdě USA a narůstající napětí mezi oběma zeměmi, píše ProPublica.

Hon na kriminálníky nebo disidenty?

Díky operacím Fox Hunt a Sky Net se údajně již do Číny podařilo vrátit přes osm tisíc stíhaných Číňanů. V naprosté většině se jedná o bývalé státní úředníky a funkcionáře nebo podnikatele obviněné z různých druhů finanční kriminality. Mnozí z nich si po svém útěku z Číny v zahraničí zařídili luxusní život s drahými nemovitostmi a miliony dolarů na offshorových účtech.

Podle ProPublica jsou však mezi nimi i disidenti nebo lidé, kteří se doma stali terčem pronásledování kvůli zveřejnění pro stranu a vládu nepříjemných informací. Někteří stíhaní jsou rovněž ve skutečnosti spíše oběťmi finančních podvodů, které na ně svedli jejich nadřízení funkcionáři v Číně, aby zamaskovali vlastní korupci.

Newyorská prokuratura například v roce 2019 na základě takového zjištění udělila politický azyl jistému mladému bývalému úředníkovi z Pekingu. Na to, že čínské chování na cizí půdě je nebezpečným precedentem, nedávno upozornil mimo jiné také bývalý šéf Odboru národní bezpečnosti amerického Ministerstva spravedlnosti generál John Demers.

Ten rovněž uvedl, že „někteří tito lidé neudělali to, z čeho jsou obviňováni“, a naznačil, že jsou mezi nimi případy politicky motivovaného pronásledování. Podle Demerse je celý „hon na lišku“ odrazem autoritářské povahy čínského režimu a jeho zneužívání státní moci k vymáhání poslušnosti a potlačování disentu.

Najdeme si vás… Všude

Podle ProPublica repatriační týmy se skrytou identitou vstupují do země za smyšlenými účely a najímají americké spolupracovníky, aby neúprosně štvaly své oběti. Aby je donutily k návratu, vystavují úřady jejich příbuzné v Číně pronásledování, věznění, mučení a dalším perzekucím, které někdy dokumentují pomocí videozáznamů, jež poté posílají do USA.

V některých zemích, například ve Francii, Austrálii či Vietnamu, již došlo přímo k únosům pronásledovaných, poměrně mediálně známý je například případ tzv. hongkongských knihkupců. Jinde se však tyto týmy musí pohybovat obezřetněji, jak ukazuje historie urputného pronásledování magnáta Kuo Wen-kueje v USA. Proto čínské úřady často raději volí cestu nátlaku a vydírání.

V Česku je známý případ malíře Pa-tiou-cchaa, který svou zkušenost s čínským nátlakem a vydíráním zaznamenal ve filmu „Čínský umělec“ (promítaném na festivalu Jeden svět 2020 a 2021). Kvůli vyhrožování rodině čínskou policií musel zrušit svou výstavu v Hongkongu a na čas se stáhnout z veřejného života. V současnosti žije a tvoří v Austrálii (a spolupracuje s projektem Sinopsis).

Tyto operace jsou zároveň jasným signálem Pekingu, že nikdo není mimo dosah jeho moci, ať je kdekoli. Jinými slovy, Čína vyváží represi vlastních občanů, včetně těch bývalých, za hranice vlastní země. Čínské komunity ve světě tak jsou pod neustálým dozorem tajných agentů, kteří se často rekrutují přímo z jejich vlastních řad. To představuje velké riziko a ohrožuje pocit bezpečí nejen disidentů, ale obecně všech Číňanů kdekoli ve světě.

Právník zabývající se lidskoprávními případy Tcheng Piao, který nyní působí jako hostující profesor na University of Chicago, pro server ProPublica uvedl, že nyní se i Číňané v zahraničí běžně uchylují k autocenzuře, aby ochránili své příbuzné a známé doma v Číně.

Počet případů roste

Podle ředitele americké FBI Christophera Wraye je v USA nyní vyšetřováno přes dva tisíce případů souvisejících s působením čínských zahraničních agentů a počet těchto případů v posledních letech meziročně prudce narůstá. V případech jsou zapleteni nejen agenti vyslaní z Číny, ale i Číňané narození v USA, bývalí pracovníci amerických tajných služeb či přímo čínští vojenští důstojníci. Pronásledovanými přitom zdaleka nejsou pouze osoby obviněné doma z finanční kriminality, ale i aktivisté z řad obyvatel Hongkongu, Ujgurů, Tibeťanů nebo vyznavačů Fa-lun-kung.

Peking toto své chování zejména na americké půdě hájí zmíněnou absencí extradiční dohody a špatnou spoluprací s americkými úřady, které obviňuje z „maření čínského úsilí o dopadení kriminálníků a jejich navrácení do Číny“.

Autoři reportáže však na základě rozhovorů s důstojníky FBI, lidmi z ministerstva spravedlnosti, bývalými příslušníky bezpečnostních a informačních složek, s disidenty a čínskými emigranty a s přihlédnutím k soudním dokumentům a dalším veřejně přístupným materiálům dobře zdokumentovali postupy, jimiž čínské orgány systematicky budují sítě agentů, pronikají do místních komunit a tvrdě pronásledují oběti, které si Peking ve světě vyhlédne.