Západní sankce proti režimu běloruského diktátora Alexandra Lukašenka nefungují, kritizuje vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská. Režim má podle ní dostatek času obcházet sankce zakládáním nových společností a využívat mezery v pravidlech na omezení obchodu s klíčovou surovinou – potašem.

„Lukašenko a jeho zločinná tlupa využívají nedostatků v unijním mechanismu a sankce obcházejí,“ shrnuje Cichanouská v rozhovoru pro server Euractiv.

Příkladem, jak se Lukašenko restrikcím vyhýbá, je podle ní obchod s uhličitanem draselným neboli potašem. Tato látka, často využívaná jako hnojivo, je klíčovým vývozním artiklem Běloruska. Peníze z jejího prodeje i přes mezinárodní omezení stále z velké části financují Lukašenkův režim.

Potaš figuruje na sankčním seznamu EU již od letošního června. Podle dohodnutých pravidel podléhá sankcím potaš s obsahem draslíku méně než 40 procent a více než 62 procent v případě sypkého potaše. Potaš ve zbývající kvalitě tak může přes hranice proudit bez omezení. Podle Cichanouské jsou tato pravidla nedostatečná.

Jak Lukašenko obchází sankce

„Navíc, západní země nejsou jednotné v tom, na jaké společnosti se sankce vztahují. EU uvalila sankce na společnost Belaruskalij, kdežto Američané se zaměřili pouze na Belarusian Potash Company (BPC), což je obchodní divize Bělaruskalije. Jsou to jiné struktury, efektivita sankcí je tak nízká,“ uvedla představitelka běloruské opozice.

„S takovým nastavením to prostě nefunguje. Hodnota běloruského vývozu potaše se dokonce během posledního roku kvůli rostoucím cenám navýšila. Lukašenkův režim si tak vydělal o pět milionů eur víc,“ dodala.

Text vyšel původně na serveru Euractiv, s nímž HlídacíPes.org spolupracuje (autorka Alexandra Brzozowski, překlad Vojtěch Freitag).

Podle Cichanouské navíc není nikdo, kdo by vyšetřoval, zda se sankce dodržují. „Současné kroky pouze udržují Lukašenka u moci, a škodí tak běloruským občanům,“ shrnuje.

Představitelka běloruské opozice také zkritizovala dlouhé procesy mezi jednotlivými sankčními koly. Kvůli nim dokázal Lukašenko restrikce obejít. „Je tam příliš velká mezera. Režim tento čas využívá k založení nových společností, které ještě na sankčním seznamu nejsou.“

Šesté kolo sankcí nyní projednávají unijní diplomaté. Kdy další sankce začnou platit a jaký budou mít rozsah, dosud není jasné.

„Bojíme se, že to bude pozdě. Za tři, čtyři či pět měsíců? Nevíme. Přitom je to naprosto zásadní, protože se jedná o životy uvězněných Bělorusů,“ upozorňuje Cichanouská.

Nezapomeňte na vězně

Platforma YouTube se v minulosti stala terčem silné kritiky za to, že zveřejnila spoty s nuceným přiznáním opozičních aktivistů. Mezi nimi bylo i video s novinářem Ramanem Pratasevičem, kterého zadržela běloruská policie po nuceném přistání letadla v Minsku.

„To, co teď Lukašenkův režim dělá, je nechutné. Uvězní lidi, a poté je donutí se ve videu přiznat. Něco takového by nemělo nechat evropskou veřejnost chladnou,“ vyzývá Cichanouská.

Kromě videí s přiznáními si běloruský režim na YouTube platil také vlastní propagandistické spoty. Podle představitelky běloruské opozice podobné případy ukazují, že sociální média často nezvládají regulovat zveřejňovaný obsah a mohou být zneužita ve prospěch autoritářských režimů.

Cichanouská také apeluje, aby migrační krize na polsko-běloruských hranicích neodváděla pozornost od běloruských politických vězňů: „Naše mise je pomáhat lidem v běloruských věznicích. Jsou to rukojmí, stejně jako ti uprchlíci na hranicích.“

O Bělorusech bez Bělorusů?

Před summitem Východního partnerství již EU ohlásila, že zvýší svoji podporu občanské společnosti v Bělorusku na 30 milionů eur. Zástupci běloruské opozice se však samotného summitu nemohli účastnit kvůli mezinárodním pravidlům.

„Otázka účasti na summitu je pro běloruskou veřejnost klíčová. Debaty o budoucnosti Běloruska se nemůžou uskutečnit bez Bělorusů,“ konstatuje Cichanouská. Podle ní existuje v EU dostatečná politická vůle na Lukašenkův režim zatlačit, nicméně EU na to nemá dostatek efektivních nástrojů.

Cichanouská v minulosti směřovala kritiku i na konkrétní evropské lídry. Před měsícem například pokárala dnes už bývalou německou kancléřku Angelu Merkelovou za to, že vedla opakovaně telefonní hovory s Lukašenkem.

Nová německá vláda je však podle ní silným spojencem běloruské opozice a aktivně se situací zabývá. Stejné naděje podle svých slov vkládá i do Polska, které je přímo Lukašenkovými kroky zasaženo.