PSÍ UŠI. V době mravního úpadku není možné zachovat si neutralitu, sic budeme uvrženi do nejtemnějších komnat pekla, jak správně kázal Dante. Proto i my, ač neradi, musíme se ponořit do hlubin duše pana prezidenta a prozkoumat kauzu dětského porna, nastrčeného do hradních periferií zlovolnými hackery z Alabamy. Je to činnost náročná a odpovědná, tak rychle k věci, než nám dojde odhodlání a trpělivost.

• Kauzu hradního dětského porna podrobně rozebíráme v přiložené videoreportáži, čili zde se zastavíme jen u dvou nejdůležitějších bodů. Tím prvním je náhled do soukromého života hlavy státu a poznání, jak tento velký muž tráví své osamělé večery. Ke střetu se závadovým obsahem, jak TOMU krásně říká mluvčí Ovčáček, totiž došlo, když Miloš Zeman googloval svou nejoblíbenější historickou postavu.

„Pan prezident jako každý večer vyhledával články na téma Miloš Zeman a některé z těchto serverů, které o něm zveřejnily články, byly napadeny hackery.“
(vrchní ředitel hradní sekce fake news a odvádění pozornosti Jiří Ovčáček pro Aktuálně.cz, 3. dubna)

Druhý aspekt je vážný. My nechceme vypadat nějak mravokárně, nesluší nám to a necítíme se v té kůži dobře. Ale zaznít to musí: Je neuvěřitelné, že se o dětské pornografii, ať už skutečné, nebo domnělé, dozvídáme po roce a za okolností připomínajících spíš vrtění psem. Dětská pornografie, tedy znásilňování dětí, prostě není politický happening skupiny Pussy Riot, ať už si o něm Miloš Zeman myslí cokoli. Svým mlčením se prezident stal spoluviníkem mučení dětí. Tečka.

• Je tu zároveň ze strany pana prezidenta snaha navázat na tradice, které českým prezidentům velí nejprve pobýt nějaký čas ve vězení, nebo být aspoň odsouzen k trestu smrti. Šli touto cestou velikáni jako Masaryk, Husák a Havel, čili nám se to jako kvalifikační předpoklad jeví dobrý. Načež přichází ten logický úskok, který zvlášť oceňujeme: Nebyl´s sám ve vězení? Tak z něj aspoň někoho pusť. Vyprávět by mohl třeba Václav Klaus, který byl za svou disidentskou snahu naleptat režim víkendovou rekreací zavřen leda tak na chalupě v Prudicích. A jak si to před čtyřmi roky vynahradil!

„Vážně uvažuji o milosti pro pana Kajínka. Říkám vážně uvažuji, to znamená hodně.“
(Prezident-osvoboditel na setkání s občany v Čáslavi, 6. dubna)

O Miloši Zemanovi je známo, že justici rozumí zhruba stejně jako internetu, zahraniční politice nebo české žurnalistice v meziválečném období, to znamená jako koza petrželi. Při nástupu do funkce celkem moudře přenechal rozhodování o milostech na ministerstvu spravedlnosti. Teď si svou pravomoc bere zpět způsobem, který bere dech. Při absenci relevantních důvodů jeho milosti bereme jako svého druhu politické gesto, jako taková státní vyznamenání pro osobnosti toho času v lochu. Zeman tak rozšiřuje svůj Pantheon českých velikánů: Toman, Hůlka, Ringo Čech, Kajínek.

• Když už jsme u právní problematiky, není možné pominout rozhovor, který Lidovým novinám poskytla vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová. Vyjádřila se v něm i k ošklivým větičkám, které k posledním neúspěchům státních zástupců v kauze Rath trousí bez znalosti spisu někteří její kolegové-právníci.

„Mrzelo mě to, protože obecně si myslím, že právníci mají povinnost bránit dezinformacím a prezentování neodborných a nepodložených informací.“

Tomu rozumíme, právní stanoviska mají být podložená a odborná, o tom nemůže být sporu. Jak si takové vysoce odborné stanovisko paní vrchní představuje, ukázala v další části rozhovoru, kde hodnotila práci nové centrály pro boj s organizovaným zločinem.

„Hlasy policistů, které slyším, shrnu do krátkého vyjádření – nový útvar nemá srdce.“
(koučka vztahů v Policii ČR Lenka Bradáčová, Lidové noviny, 8. dubna)

Sice nevíme, kde přesně se z odborného uvažování žalobkyně, která má k policii vztah dozoru daného zákonem, vytratily pojmy a nastoupily dojmy, ale ten slovník se nám líbí. Prostě to srdíčko, taky štěstíčku je třeba jít naproti, ono to tam snad spadne.

• Byly doby, kdy měli lidé ještě trochu rozum. A když ho neměli, tak měli aspoň strach. Tyto doby jsou dávno pryč, soudě podle oslavného článku, který si do časopisu Menhouse nechal vyrobit starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký. Titulek zní Vévoda srdce Prahy a píše se v něm toto:

„Šlechetným srdcem a statečnými činy vede Oldřich Lomecký náš poklad ve středu metropole ke vzkvétajícímu a revitalizovanému území.“
(z pajánu na starostu MČ Praha 1, časopis Menhouse č. 16)

Dlouho jsme přemýšleli, zda je to míněno vážně, studiem doprovodných indicií jsme ovšem dospěli k názoru, že jde o happening. Nepřišli jsme totiž na to, proč by se jinak nechal starosta fotit v županu.

• My samozřejmě nevíme, kdo a kdy přesně rozhodl, že se letošní sněmovní kampaň ponese v duchu Ein Kessel Buntes, jak k potěše internetového publika ukazuje senátor Jan Veleba a zbylí tři příznivci Miloše Zemana.

[aesop_video align=“center“ src=“youtube“ id=“MRfmkUq28i4″ disable_for_mobile=“on“ loop=“on“ autoplay=“on“ controls=“on“ viewstart=“on“ viewend=“on“ revealfx=“off“]

Co ale víme s jistotou, že budeme všichni potřebovat pevné nervy. Klidnou mysl.

Follow @malecak