vlada.cz, zdroj

Česko a spol. na rozcestí: těžce zkoušená demokracie i vysoká daň za vládnutí

Napsal/a Vojtěch Berger 29. listopadu 2017

Visegrádské státy by měly umět lépe vysvětlovat Západu svou rostoucí skepsi vůči EU i svůj hodnotový konzervatismus. Tvrdí to čerstvá analýza Aspen Institute. Ta Česko hodnotí jako politicky svobodnou zemi s otevřenou justicí i relativně efektivní státní správou – alespoň v porovnání se sousedy z Visegrádské čtyřky.

Aspen připomíná, že Česko je jedinou zemí V4, která patří do TOP 20 v žebříčku kvality demokracie, podle dat Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Zbylé tři země skupiny, Slovensko, Polsko a Maďarsko, jsou na tom hůř.


Text je výběrem ze studie zpracované pro výroční konferenci Aspen Institute Central Europe. Ten konferenci aspenneworganizuje spolu s deníkem Hospodářské noviny. Mediálním partnerem je i HlídacíPes.org.


Společná pro celou čtveřici je podle Aspenu „vysoká cena za vládnutí“, tedy jednoduše řečeno – strany, které v zemích kdysi dominantně vládly, často končily ve volbách se špatným výsledkem, někdy dokonce úplně zmizely z politické mapy.

Jako příklady uvádí maďarské socialisty expremiéra Gyurcsánye, polskou levici vedenou Aleksandrem Kwaśniewskim, nebo slovenské HZDS Vladimíra Mečiara. Z novější doby pak mezi bývalými vládními stranami, kterým to voliči „spočítali“, zmiňuje i českou ODS a ČSSD.

Stabilní, ale nepředvídatelní Češi

U Česka analýza vyzdvihuje především jeho dlouhodobou politickou a ústavní stabilitu, která ho odlišuje od jeho visegrádských sousedů.

Pozitivně podle Aspenu působí jak existence dvojkomorového parlamentu, tak fakt, že Poslanecká sněmovna a Senát mají odlišné délky funkčního období. To dohromady vyžaduje široký parlamentní konsenzus například nad ústavními změnami, píše Aspen.

Oproti Polsku, kde se vláda vedená stranou Právo a spravedlnost pustila do radikálních zásahů vůči veřejnoprávním médiím a justici, má Česko také nebývale stabilní Ústavní soud.

Aspen připomíná, že kabinet v Polsku se nejdřív soustředil na změny v obsazení tamního ústavního soudu, aby případné změny v zákonech provedené vládou nebyly napadnutelné právě kvůli protiústavnosti.

Efektivita vládnutí (otevřenost, finanční efektivita a dostupnost státní správy), Visegrád vs. Německo a Rakousko. Tabulka: Aspen Institute

Od roku 1993 byl český Ústavní soud vždy plně obsazený a funkční (s výjimkou krátkého období na konci druhého prezidentského mandátu Václava Klause a začátku funkčního období Miloše Zemana) a nevedly se politické souboje o jeho roli, jako právě ve zmiňovaném Polsku.

Česko může sice sázet na dobrou historickou bilanci, jeho další vývoj je ale krajně nepředvídatelný.

Nástup Andreje Babiše, podnikatele, ministra financí a vlastníka médií v jedné osobě, sice hodnocení kvality české demokracie (podle zmiňovaného hodnocení) bezprostředně neovlivnil, právě fenomén „Babiš“ je ale podle Aspenu důvodem, proč se budoucí vývoj Česka jasněji ukáže až při dalších volbách v roce 2021.

Evropané ano, ale bez unie

V analýze kvality vládnutí se v hodnocení nejčastěji na chvostu ocitá Maďarsko. Změny ve struktuře a kompetencích maďarského ústavního soudu vedly v roce 2012 k tomu, že soud nemůže zkoumat ústavnost zákonů, ale jen procedurální správnost ústavních změn. Ústavní soudce volí maďarský parlament kvalifikovanou většinou.

Podobně se reforma dotkla i nejvyššího soudu v Maďarsku, jehož situaci řešil i Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku (zastal se předčasně odvolaného šéfa soudu Andráse Baky).

Aspen zmiňuje i letos přijaté zákony v Polsku, které oslabují nezávislost justice (možnost vlády měnit složení nejvyššího soudu a zasahovat více do soudcovské samosprávy).

A co bude s Visegrádem dál? Aspen zmiňuje na prvním místě rostoucí skepsi vůči Evropské unii, která je momentálně všem zemím V4 společná. Vychází prý z toho, že i když se země Visegrádu cítí být součástí Evropy, s nelibostí přijímají byrokracii a nařízení „z Bruselu“.

S tím souvisí i další společný rys všech zemí Visegrádské čtyřky – rostoucí byrokratická zátěž kvůli stále komplexnějším domácím i evropským zákonům i složité daňové legislativě, a přitom nedostatky v online přístupu občanů ke státním institucím.

Jak se vládám daří prosazovat zákony tak, aby nepoškozovaly, ale naopak podporovaly soukromý sektor. Nižší skóre znamená lepší výsledek. Tabulka: Aspen Institute

Jsme jiní a musíme o tom mluvit

Aspen také tvrdí, že lidé v Česku, Maďarsku, Polsku a na Slovensku jsou víc kulturně konzervativní než západní Evropa, a proto jinak reagují i třeba v oblasti boje proti diskriminaci, v tématech jako feminismus nebo multikulturalismus a migrace z muslimských zemí.

V různých zemích V4 se také různě projevuje oligarchizace politiky. Zatímco Slovensko a Maďarsko se vyznačují spíš blízkostí vládní garnitury k bohatým zájmovým skupinám nebo byznysmenům, v Česku se jeden takový sám stal ministrem financí a brzy bude zřejmě i premiérem.

Dobré vztahy Visegrádu se starými členskými zeměmi EU tak podle Aspen Institute do velké míry závisí na tom, jak se tyto země naučí svoje kulturní odlišnosti vysvětlovat západním sousedům (například jiný názor na migraci nebo prosazování pomalejšího přechodu k obnovitelným zdrojům energie).

Na Evropské unii pak je, aby silou neprosazovala takové změny v těchto oblastech, s kterými by Česko a další země regionu zásadně nesouhlasily.

11 komentářů

  1. ČERT napsal:

    A co je z pohledu EU tak špatného na hodnotovém konzervatismu? Tady pak opravdu může působit jako něco podezřelého a v principu nedemokratického právě ta tzv. liberální demokracie, o které se najednou tolik mluví… A když se níže píše o migraci z muslimských zemí… Tak společnosti v muslimských zemích obecně jsou přece hodnotově ještě mnohem konzervativnější než společnosti ve středoevropských zemích V4. To je paradox…

    • Vojtěch Berger napsal:

      Hodnotový konzervatismus není jen postoj k migraci, týká se třeba i práv LGBT osob. Právě kvůli pochybnostem o tom, že například Slovensko dokáže práva těchto lidí dostatečně garantovat (zákonné překážky pro adopci dětí homosexuálů, ale i homofobní nálady ve společnosti), otevřeně nechtěla jít třeba do Bratislavy část zaměstnanců Lékové agentury EU, i když se o ni město hlásilo. Hodnotový konzervatismus může mít taky leccos společného s nacionalismem a netolerancí vůči dalším společenským nebo národnostním menšinám (viz Slovensko a Maďarsko – maďarská menšina na SVK, romská v obou zemích, atd.)

      • ČERT napsal:

        Tak já chápu, že je to daleko, daleko složitější. Ale předhazovat české, slovenské, polské či maďarské společnosti nějaký hodnotový konzervatismus, a na druhou stranu hájit přistěhovalectví lidí z muslimských společností, které jsou obecně ještě daleko konzervativnější (možná zrovna ani ne v duchu takového klasického nacionalismu, ale samozřejmě v řadě jiných ohledů, v první řadě souvisejících už se samotným náboženstvím), to mi přijde jako vrchol paradoxu… A pak je také otázka (jistě, může jít o věc osobního názoru), zda některé ty jevy, a zcela konkrétně mám na mysli adopci dětí homosexuály, přece jen nepůsobí až jaksi nepřirozeně či revolučně extrémisticky… Prostě cosi na způsob toho, jako když komunisté hlásali vytvoření beztřídní, naprosto rovnostářské společnosti, apod.

      • jan rich napsal:

        Na tento hodnotový konzervatizmus bych sázel.To je jako opření se o tvarohový dort.

  2. teufel3424 napsal:

    Jsem vděčný za zveřejnění té druhé tabulky, z ní jasně plyne to, co víme už dávno. Že totiž předpisy EU nejsou mnohdy tak strašné, děsivou skutečnost z nich vyrábí naši státní úředníci a svádí všechnu vinu na Brusel. Německy mluvící sousedi mají evidentně mnohem míň prudící úřednictvo a to jim závidím.

  3. petrph napsal:

    Tak ano, pan Berger to sice píše v závěru naprosto správně – jenomže v tom je právě popis problému a nikoliv jeho reálné řešení.
    Tedy že – „..se země Visegradu naučí . vysvětlovat západním sousedům –
    například jiný názor na migraci nebo prosazování pomalejšího přechodu k obnovitelným zdrojům energie.
    Na EU pak je, aby silou neprosazovala takové změny .. se kterými by Česko a další země regionu zásadně nesouhlasily.“
    Obě tyto podmínky musí být plněny současně. Což nejsou
    A pak je tady ta zpropadená politická korektnost. Protože právě v rámci ní vlastně ty země Visegradu uvádět skutečné a pádné a faktické důvody nesmí, protože to je v rámci EU považováno za politicky nekorektní.
    A za druhé, EU může jejich argumenty ignorovat a odmítat, se zcela formálním (politicky korektním) vyjádřením, bez hlubšího zdůvodnění..

  4. monarchista napsal:

    Aspen institut, původem z východu USA, šiřitel liberálních idejí včetně nesmyslů jako je korektnost, gender, boje proti vymyšleným diskriminacím, u nás podporovaný Bakalou, (čekal by\ch, že vtom bude taky Soros, kterého Maďaři správně vyhodili) nemůže se vyjadřovat jinak, neb to má v popisu práce.
    „Aspen také tvrdí, že lidé v Česku, Maďarsku, Polsku a na Slovensku jsou víc kulturně konzervativní než západní Evropa, a proto jinak reagují i třeba v oblasti boje proti diskriminaci, v tématech jako feminismus nebo multikulturalismus a migrace z muslimských zemí“. To považuji za pochvalu, ukazuje se, že tak snadno nepodléháme pitomostem a „trendům“ vytvářeným v tzv. neziskových organizacích, které jsou ovšem vysoce ziskové díky statním i soukromým dotacím od těch, kdo soustavně pracují na destrukci Západu.
    V EU i NATO musíme samozřejmě zůstat, jinak přijde Rus, jen ta EU se bude muset postupně změnit a to nejen kvůli V4. V kritice levičáckého směru evropské politiky není naštěstí sama.

    • petrph napsal:

      V tom je ta bída že EU se nemusí změnit, stačí když se rozštěpí a společně s NAT0 bude před Rusem bránit jen to co bránila předtím, tedy až od východních hranic Německa…

  5. sandy napsal:

    Názorově je to jasné -hlásná trouba známého ostravského lidumila Bakaly – hodnocením úrovně naší demokracie je právě Bakala – pro Českou republiku platí následující úměra : čím větší zloděj – tím větší pocit ohrožení demokracie

  6. jan rich napsal:

    Ano,Evropská Unie,my stále nevíme,zda u vás zůstaneme.To nám ale nebrání z vás nadále dojit dotace.Jsme politicky nestabilní,máme rádi Rusko,ale vás o kousek víc.Jste víc dojitelní.Jste víc,víc,víc,ale…..

  7. Tondach napsal:

    Všechno souvisí s inteligencí národa, která se neustále snižuje… důkazem je, že Zeman, Babiš a celé ANO jsou považováni téměř za spasitele! Při pohledu na výsledky maturitních zkoušek si nemyslím, že by se pád obecné inteligence nějak omezil, případně zastavil a jsem rá, že jsem stár a mám už většinu žití za sebou…..

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies