Česko a spol. na rozcestí: těžce zkoušená demokracie i vysoká daň za vládnutí

Napsal/a Vojtěch Berger 29. listopadu 2017
FacebookTwitterPocketE-mail

Visegrádské státy by měly umět lépe vysvětlovat Západu svou rostoucí skepsi vůči EU i svůj hodnotový konzervatismus. Tvrdí to čerstvá analýza Aspen Institute. Ta Česko hodnotí jako politicky svobodnou zemi s otevřenou justicí i relativně efektivní státní správou – alespoň v porovnání se sousedy z Visegrádské čtyřky.

Aspen připomíná, že Česko je jedinou zemí V4, která patří do TOP 20 v žebříčku kvality demokracie, podle dat Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Zbylé tři země skupiny, Slovensko, Polsko a Maďarsko, jsou na tom hůř.


Text je výběrem ze studie zpracované pro výroční konferenci Aspen Institute Central Europe. Ten konferenci aspenneworganizuje spolu s deníkem Hospodářské noviny. Mediálním partnerem je i HlídacíPes.org.


Společná pro celou čtveřici je podle Aspenu „vysoká cena za vládnutí“, tedy jednoduše řečeno – strany, které v zemích kdysi dominantně vládly, často končily ve volbách se špatným výsledkem, někdy dokonce úplně zmizely z politické mapy.

Jako příklady uvádí maďarské socialisty expremiéra Gyurcsánye, polskou levici vedenou Aleksandrem Kwaśniewskim, nebo slovenské HZDS Vladimíra Mečiara. Z novější doby pak mezi bývalými vládními stranami, kterým to voliči „spočítali“, zmiňuje i českou ODS a ČSSD.

Stabilní, ale nepředvídatelní Češi

U Česka analýza vyzdvihuje především jeho dlouhodobou politickou a ústavní stabilitu, která ho odlišuje od jeho visegrádských sousedů.

Pozitivně podle Aspenu působí jak existence dvojkomorového parlamentu, tak fakt, že Poslanecká sněmovna a Senát mají odlišné délky funkčního období. To dohromady vyžaduje široký parlamentní konsenzus například nad ústavními změnami, píše Aspen.

Oproti Polsku, kde se vláda vedená stranou Právo a spravedlnost pustila do radikálních zásahů vůči veřejnoprávním médiím a justici, má Česko také nebývale stabilní Ústavní soud.

Aspen připomíná, že kabinet v Polsku se nejdřív soustředil na změny v obsazení tamního ústavního soudu, aby případné změny v zákonech provedené vládou nebyly napadnutelné právě kvůli protiústavnosti.

Efektivita vládnutí (otevřenost, finanční efektivita a dostupnost státní správy), Visegrád vs. Německo a Rakousko. Tabulka: Aspen Institute

Od roku 1993 byl český Ústavní soud vždy plně obsazený a funkční (s výjimkou krátkého období na konci druhého prezidentského mandátu Václava Klause a začátku funkčního období Miloše Zemana) a nevedly se politické souboje o jeho roli, jako právě ve zmiňovaném Polsku.

Česko může sice sázet na dobrou historickou bilanci, jeho další vývoj je ale krajně nepředvídatelný.

Nástup Andreje Babiše, podnikatele, ministra financí a vlastníka médií v jedné osobě, sice hodnocení kvality české demokracie (podle zmiňovaného hodnocení) bezprostředně neovlivnil, právě fenomén „Babiš“ je ale podle Aspenu důvodem, proč se budoucí vývoj Česka jasněji ukáže až při dalších volbách v roce 2021.

Evropané ano, ale bez unie

V analýze kvality vládnutí se v hodnocení nejčastěji na chvostu ocitá Maďarsko. Změny ve struktuře a kompetencích maďarského ústavního soudu vedly v roce 2012 k tomu, že soud nemůže zkoumat ústavnost zákonů, ale jen procedurální správnost ústavních změn. Ústavní soudce volí maďarský parlament kvalifikovanou většinou.

Podobně se reforma dotkla i nejvyššího soudu v Maďarsku, jehož situaci řešil i Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku (zastal se předčasně odvolaného šéfa soudu Andráse Baky).

Aspen zmiňuje i letos přijaté zákony v Polsku, které oslabují nezávislost justice (možnost vlády měnit složení nejvyššího soudu a zasahovat více do soudcovské samosprávy).

A co bude s Visegrádem dál? Aspen zmiňuje na prvním místě rostoucí skepsi vůči Evropské unii, která je momentálně všem zemím V4 společná. Vychází prý z toho, že i když se země Visegrádu cítí být součástí Evropy, s nelibostí přijímají byrokracii a nařízení „z Bruselu“.

S tím souvisí i další společný rys všech zemí Visegrádské čtyřky – rostoucí byrokratická zátěž kvůli stále komplexnějším domácím i evropským zákonům i složité daňové legislativě, a přitom nedostatky v online přístupu občanů ke státním institucím.

Jak se vládám daří prosazovat zákony tak, aby nepoškozovaly, ale naopak podporovaly soukromý sektor. Nižší skóre znamená lepší výsledek. Tabulka: Aspen Institute

Jsme jiní a musíme o tom mluvit

Aspen také tvrdí, že lidé v Česku, Maďarsku, Polsku a na Slovensku jsou víc kulturně konzervativní než západní Evropa, a proto jinak reagují i třeba v oblasti boje proti diskriminaci, v tématech jako feminismus nebo multikulturalismus a migrace z muslimských zemí.

V různých zemích V4 se také různě projevuje oligarchizace politiky. Zatímco Slovensko a Maďarsko se vyznačují spíš blízkostí vládní garnitury k bohatým zájmovým skupinám nebo byznysmenům, v Česku se jeden takový sám stal ministrem financí a brzy bude zřejmě i premiérem.

Dobré vztahy Visegrádu se starými členskými zeměmi EU tak podle Aspen Institute do velké míry závisí na tom, jak se tyto země naučí svoje kulturní odlišnosti vysvětlovat západním sousedům (například jiný názor na migraci nebo prosazování pomalejšího přechodu k obnovitelným zdrojům energie).

Na Evropské unii pak je, aby silou neprosazovala takové změny v těchto oblastech, s kterými by Česko a další země regionu zásadně nesouhlasily.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)