Česko si přístupem ke koronaviru správně kupuje čas. Strategii ale bude nutné změnit, tvrdí ekonom
KOMENTÁŘ. Česká veřejná diskuse ohledně epidemie koronaviru je chaotická, emotivní a neinformovaná současnou vědou. Věci se na nás teď valí a zdá se, že nikdo neví, co bude. Jaký je náš výhled na další rok? A máme teď vůbec nějakou volbu?
Ve světle nejnovějších poznatků epidemiologů je postup české vlády v tuto chvíli v zásadě správný. Má v sobě však značná rizika a bude nutné jej korigovat, tak aby byl udržitelný. První náznaky této korekce už existují.
Hlavní strategie boje s koronavirovou pandemií analyzuje aktuální studie epidemiologa profesora Fergusona a třiceti jeho kolegů profesorů z Imperial College v Londýně. Studie byla publikována před týdnem, ale nejde o nějakou rychlou analýzu, nýbrž aplikaci modelů chřipkových pandemií, na kterých tito vědci pracují dlouhodobě a které byly dříve publikovány v nejlepších vědeckých časopisech.
Fergusonův tým nyní modely aktualizoval o poslední dostupné poznatky o koronaviru.
Protože se koronavirus neřídí mezinárodními hranicemi, jsou nálezy Fergusona a jeho kolegů významné i pro jiné země, včetně České republiky.
Strategie 1: hlavou proti zdi
První strategie, které můžeme říkat „brzdící“, má za cíl zpomalení, nikoli však zastavení epidemie. To vyžaduje implementaci účinných, ale ještě relativně mírných opatření, zejména jde o domácí izolaci možných nakažených jednotlivců a členů jejich domácností a sociální oddělení starší populace a dalších ohrožených skupin. To vše by bylo v platnosti po dobu tří až čtyř měsíců.
Oproti základnímu (nerealistickému) scénáři, kdy by epidemie měla úplně volný průběh, jsou odhadované dopady brzdící strategie tyto: redukuje nároky na zdravotní systém o 2/3 a počet úmrtí na koronavirus o 50%. Její výhodou je, že by populaci umožnila vybudování imunity a následně vedla k rychlému a trvalému konci epidemie. To byla vskutku původní strategie britské vlády.
Fergusonova studie však odhaduje, že brzdící strategie by i tak vedla k počtu úmrtí v řádu stovek tisíc Britů a mnohonásobnému přehlcení zdravotního systému. Potřebný počet lůžek JIP by byl až třicetinásobkem toho, co má Británie k dispozici.
Dopady brzdící strategie se ukázaly jako nepřijatelné a ten samý den vedly britskou vládu k jejímu opuštění. Ano, takto promptně tamní vláda reaguje na aktuální vědecké poznatky! A to může i vláda naše. V Česku pozorujeme obdobu druhé strategie, kterou Fergusonův tým analyzuje. I ta má ale zásadní nevýhody.
Strategie 2: hlavu do písku
Cílem této, říkejme jí „potlačovací“, strategie je přijmout opatření, která epidemii zastaví a postupně potlačí. Aby toho bylo dosaženo, je třeba, kromě již zmíněných opatření, trvale uzavřít školy a univerzity (ale ne nutně zavést všeobecnou karanténu, ta je dle Fergusonova týmu nejspíše méně účinná než samotné uzavření škol).
Nevýhodou této potlačovací strategie je, že neumožňuje vybudování imunity, a proto by tato opatření musela být v platnosti, než nebude vyvinuta účinná vakcína a bude dostupná v potřebném množství. To může dle dosavadních poznatků trvat 18 měsíců i déle.
Klíčový problém této strategie je, že zmíněná opatření jsou velmi nákladná a hrozí, že budou uvolněna dříve, než se objeví vakcína.
Pro ilustraci, představme si, že během léta dojde k úspěšnému potlačení epidemie koronaviru. Lze realisticky očekávat, že budou platit stejná omezení, jaká akceptujeme nyní? Právě to ale potlačovací strategie vyžaduje, neboť koronavirus tu stále bude a naše populace nebude imunní.
Tato strategie nám tedy kupuje čas a teď je to skutečně ta správná. Není však udržitelná tak dlouho, jak by to pro její úspěšnost bylo třeba.
Strategie 3: dívat se dopředu
Jak z toho tedy ven? Asi největší přínos studie Fergusona a jeho týmu je právě třetí strategie, kterou navrhují. Jde o strategii „dávkovací“. Ta má také za cíl potlačení epidemie, ale současně by měla nechat společnost a ekonomiku dýchat – tedy spíše jí občas dovolit se nadechnout.
Dávkovací strategie je vlastně kombinací předchozích dvou, neboť „zapíná“ a „vypíná“ preventivní opatření tak, aby nedošlo k přehlcení zdravotního systému, zejména kapacit JIP. V britském kontextu by to znamenalo spuštění potlačovacích opatření ve chvíli, kdy by počet případů koronaviru vyžadujících intenzivní péči překročil 100 až 200.
Tím by došlo k potlačení epidemie dříve, než by byl zdravotní systém přehlcen. Ve chvíli, kdy by počet těžkých případů naopak klesl pod 50, byla by potlačovací opatření uvolněna.
Fergusonův tým odhaduje, že po potlačení první vlny epidemie, by preventivní opatření musela být zapnutá vždy po dva měsíce a jeden měsíc by si lidé oddechli. To by trvalo, dokud by nebyla dostupná účinná vakcína proti koronaviru.
Dávkovací strategie by navíc umožnila průběžné ověřování a revizi, toho, co je, a co není účinné a alespoň částečné vybudování imunity v populaci.
Co z toho plyne pro Česko?
Oproti Británii máme pravděpodobně dvě výhody. První je přibližně dvojnásobný počet JIP lůžek na obyvatele. Druhou je nižší hustota populace, což by mohlo zpomalovat dynamiku epidemie. Máme tedy o něco lepší manévrovací prostor.
Přesně to však nevíme, neboť vláda zřejmě dosud nemá k dispozici epidemiologický model, na kterém by to bylo možné vyhodnotit. Naštěstí na něm čeští výzkumníci již pracují a doufejme, že bude brzy zveřejněn. Nikdy není pozdě.
Co potřebujeme, abychom náš prostor a poznatky využili? Podle mého názoru je nejvíce potřeba, aby česká vláda jasně deklarovala, že koronavirus nemůžeme eliminovat. Nemůžeme, a musíme počítat s tím, že tu stále bude. A i když na chvíli zmizí, přijde si klidně zpět. Je tedy třeba, aby vláda lidem nalila čistého vína a představila první udržitelnou strategii boje s touto nebezpečnou nemocí.
Zásadní však je, aby zvolená opatření a jejich cíle byly do takové strategie jasně zasazeny, byly transparentní a měly oporu ve vědeckých poznatcích. Tak tomu teď vždy není a to jen zhoršuje nejistotu, které jako společnost čelíme.
Samozřejmě, žádná strategie nebude dokonalá, a s postupujícím vývojem a novými vědeckými poznatky o dosud neznámém viru bude třeba ji korigovat. Tak je to ale správně.
Bez ní však světlo na konci tunelu neuvidíme. Nebudeme pak vědět kam a kudy jít.
Autor je ekonom a v současnosti pracuje a přednáší na Katedře národního hospodářství Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Právo a ekonomii studoval na univerzitách v Praze, Turíně, Hamburku a na Cornellově univerzitě v USA. Publikoval řadu vědeckých prací v mezinárodních vědeckých časopisech, zejména na témata v oblastech veřejného zdraví, ekonomie kriminality, či ekonomie životního prostředí.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Investor Brůna: Jak jsem našel poklad v Krušných horách
Investor Brůna: Buďte připraveni na dobré i špatné časy
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
9 komentářů
Jelikož jsem nezaznamenal , že by dodávky materiálu z Číny procházeli dezinfekcí při vykládce z letadel. Tak se nebezpečného viru nezbavíme.
Článek pana J. Montaga je jen další střípek informací, které tady zoufale chybí ( pro ty, kteří chtějí informace) a za ně je třeba poděkovat. Dnes jsme se dověděli, že respirátory nejsou správně, správně fyzikálně jsou roušky sdělil pan Prymula a je to samozřejmě správně, pokud rouška je také ok. Bude zajímavé, co ještě správně pan profesor učiní v dalších dnech objevného. Třeba jej napadne, že i ty úžasné zpěvy a tleskání sobě a všem z balkónů činžáků je totální pitomost a zakáže je! Jinak z článku a bádání pánů vědců plyne, že člověk se schovává před odpovědností, nechce se mu platit za svoje hříchy, nejde v souladu s přírodou, která má více geniality, než má namyšlený člověk. Pramení to především z toho, že se pokouší ignorovat nejlepšího lékaře přírody a to je imunitní systém každého živočicha na zemi. Všechno počínání človíčka, které nebude v souladu s přírodou jej přijde dříve, či později draho, kličkováním se tomu nevyhne. Člověk se dokázal oklepat po válkách, coby tvůrce chaosu, ale s přírodou to tak snadné mít nebude, neboť mnozí si její sílu a dokonalost neuvědomují. Zajímavě na mne působí vzývání božích sil naším současným šéfem našich životů AB. Doufám, že to Vatikán ocení a pošle nějakou materiální pomoc, nebo aspoň modlitební potřeby.
Při vší úctě, profesor Ferguson i autor příspěvku opomněli jednu „maličkost“.
Cítil bych se mnohem lépe, kdyby byl počet testovaných v ČR desetkrát vyšší. Od dubna by to mělo být deset tisíc denně. Což není žádné závratné číslo (jedno promile z populace, přičemž Rakousko má ještě předtím dosáhnout patnácti tisíc), nicméně kdyby bylo tolik lidí testováno od poloviny března, mohlo to šíření nákazy zásadním způsobem zpomalit – bez ohledu na (ne)dostupnost vakcíny. Takto se obávám, že už je pozdě a že obrovské nasazení a obětavost zdravotníků v první linii přijde z velké části vniveč. Vím, že je snadné kritizovat a nechci nikoho obviňovat, ale pokud mluvíme o strategiích, je třeba toto konstatovat.
Současně je zřejmé, že pokud formulují strategie ekonomové, má to svá omezení…
1) Ad Nemec – jak dlouho „prezije“ koronavirus na povrchu predmetu? Vite? Nevite? Proc o tom teda mluvite? 2) Podle me je „vysnena“ strategie nasi (ne)vlady na 14 dni zavrit vsechny lidi doma. Budto se vyleci nebo zemrou. Problem je v zasobovani – vsichni musime neco jist. 3) Nase vlada nema zadnou strategii. Jedinym cilem soucasneho „snazeni“ je PR. Na vedecke poznatky kasle. Nabidnutou pomoc (dobrovolniku) ignoruje. Nebo dokonce „zaklekava“ na prilis aktivni jedince. Klani se totalitnimu rezimu, ktery tohle peklo zpusobil. Jednoduse – tato vlada skodi CR vic nez samotny koronavirus. 4) Nekde jsem cetl, ze na tenhle vir muze clovek onemocnet opakovane (v kratke dobe). Proc se tedy resi vakcina? V takovem pripade jsou vsechny chripkove modely k nicemu. 5) Nejhorsi dusledky teto krize v CR – likvidace drobneho podnikani, rozpad spolecnosti na dav izolovanych, vystrasenych jedincu, otresena duvera ve stat.
Otázka je, jestli je na místě způsobit si takto vážné ekomonické ztráty, kvůli tomu, že snad zemřou nějací lidi 80+ s dalšími zdravotními problémy, kteří by nejspíš zemřeli stejně na něco jinýho, nebo není ani jasné, že zemřeli na koronavir, usuzuje se tak jen proto, že byli pozitivní… Ne nejsem cynik, kterej chce, aby někdo umíral, ale vážné ekonomické dopady můžou potom opravdu způsobit smrt a to i mladých a zdravých lidí v produktivním věku….
Pokud se podívám do statistik, loňský rok zemřelo v ČR 1500 lidí na „obyčejnou“ chřipku, nikdo nenosil roušky, všichni pracovali a nikdo to nemedializoval…
Dle mého nás toho viru zbaví jen stádní imunita získaná nakažením tou namocí, logicky, když se budeme před vším ukrývat, desinfikovat se a nosit roušky, potkm nás zkolí každý ofouknutí větříčkem…Samozřejmě, že menšinu lidí, nemocných s oslabenou imunitou izolujeme, ano, TY izolujeme a ochráníme. Ale proč všechny plošně….Můj názor se plně ztotožňuje s tímto článkem https://www.aazdravi.cz/koronavirus-vyresi-stadni-imunita-obava-se-cast-expertu/
Ale no právě. Je otázka, zda by ona strategie 2 měsíce zapnuto – měsíc vypnuto “ a pak zase měla nějaký smysl lékařsky, ale k tomu ať se prosím vyjádří samotní doktoři kteří se s tou nemocí potýkají, nikoliv tedy akademičtí tvůrci počítačových modelů, kteří za nic neručí..
Každopádně, ale autor co by jako, ekonom a právník měl pochopit že tento způsob by brzo dohnal ten stát k ekonomickému i právnímu kolapsu.. Protože v takových cyklech ani ekonomika ani právo ani organizace státu fungovat nedokážou..
Jen skutečně drobná ukázka současné (jistě odborníky doporučené) opětovné změny nákupní doby pro seniory – a už jen kvůli chaosu v tom se srocují lidé a perou se s ochrankou…
„Jen skutečně drobná ukázka“…..“(jistě odborníky doporučené)…No, nevím, jak jste na to přišel, že konkrétně vyhrazenou dobu pro penzisty mohl „moderovat“ člověk bez deficitu inteligence. To je právě ukázka svévolné chaotické akce z neznalosti a nedostatku bystrého uvažování. Myslím, že takto něco řídit, či závazně nařizovat takovou „sociální“ prkotinu a ve zpětné vazbě se třeba omlouvat, je schopen jen nekompetentní člověk, jež neví která „bije“ a chybí mu především schopnost sebereflexe.
Ale o tom přece je,.. a v tom je celý ten problém „odkazování se na vědecké odborníky“.. Totiž – a jak se dalo dočíst,i v případě těchto omezení – různí odborníci z různých rezortů dávali (a dávají) v tomto zcela rozdílná a protichůdná doporučení, protože i tito odborníci v tomto uvažují jen určitý, poměrně malý vlivů ze svého rezortu Btw – co jsem četl, tak vláda v pondělí v tomto dostala snad stovky různých doporučení.
Když se nad tím zamyslíte, tak v případě takových plošných opatření by to chtělo sice vědecká doporučení, na základě matematických modelů, ale ty modely by musely by být co nejkomplexnější – z hlediska vlivů různých oborů, řekněme od té medicíny, (šíření té nemoci), přes ekonomiku, logistiku, až třeba k psychologii davu. Ale hlavně a to na konkrétních demografických datech v těch oblastech. Aby prostě !věděli“, jací lidé, odkud a kam a taky proč, se tam ti lidé přesunují, a co se stane když se do tohoto nějak zasáhne..
A takovou konkrétní analýzu dneska nikdo včas neudělá, natož aby se pod ní na svou zodpovědnost podepsal…
Ještě k těm dopadům na ekonomiku, které už teď je jasné že budou fakt obrovské. (větší než ty ztráty na životech- doufejme). V diskusi pod tím článkem zazněl takový návrh – ovšem je otázka zda proveditelný – izolujme staré, nemocné a tudíž ohrožené – a ostatní ať fungují, chodí do práce a tak. Ale jak zajistit aby důchodci a nemocní bydleli samostatně a byli safe aby je mladí při příchodu z práce nenakazili, to je otázka na nobelovku.