České firmy se v Rusku mají měnit na ruské. Rusové v Česku pohodlně podnikají
Zástupce ruské ambasády v Praze Sergej Stupar se na setkání s českými podnikateli tvářil, jako by žádné sankce Evropské unie kvůli ruské anexi Krymu ani neexistovaly. Pochvaloval si, že vzájemný obchod v posledních letech roste a že do Česka vloni přijelo více než půl milionu ruských turistů.
Opačným směrem – z Česka do Ruska – ovšem podle něj vloni putovalo násobně méně turistů, zhruba 35 tisíc.
„Nárůst vzájemného obchodu je ale 17 % za poslední dva roky. Investiční spolupráce se stále vyvíjí, v roce 2018 přišlo do Česka asi 20 miliard korun přímých ruských investic,“ konstatoval Stupar.
O politice na středečním podnikatelském fóru zaměřeném na export do Ruska na půdě ministerstva průmyslu až na drobné výjimky nikdo nemluvil.
„I s ohledem na sankce razíme heslo politika do Moskvy, obchod do regionů,“ prohlásil Václav Lidl, vedoucí oddělení východní Evropy a střední Asie MPO.
„Jsme banka opatrná a důsledná a na všechna sankční omezení si dáváme pozor,“ ujišťoval Miloš Večeřa z týmu korporátního bankovnictví ruské banky Expobank. Tu ze dvou třetin vlastní ruský podnikatel Igor Kim. Banka se soustředí výhradně na podnikatelskou klientelu a podle prezentace představené na podnikatelském fóru agentury Czech Trade má Expobank v Česku necelých 600 klientů a kapitál 102 milionů eur.
Kam se hrabe Čína
Sankce, které Evropská unie, Spojené státy a další země zavedly vůči Rusku v roce 2014 po anexi Krymu, český obchod s Ruskem viditelně proměnily.
V minulosti dosahoval vývoz do Ruska až 4,5 % celkového českého exportu, nyní jsou to cca dvě procenta celkového objemu.
MAPA ČESKÉ JUSTICE od HlídacíPes.org
ZEMAN útočí na nezávislost soudů. Je justice připravená na podobné ataky?
„V rámci exportu mimo EU je ale Rusko stále téměř nejdůležitější partner. Vývoz je zhruba ve výši 90 miliard korun, skoro stejný jako do USA. Pro srovnání – český export do Číny přes veškerou podporu a nejrůznější státní návštěvy je jen 56 miliard korun,“ říká Milan Ráž, ředitel sekce služeb pro exportéry CzechTrade.
Kvůli dovozu ropy a zemního plynu je obchodní česko-ruská obchodní bilance trvale v deficitu. Z Ruska (plus Ázerbajdžánu a Kazachstánu) se do Česka dováží celkem 95,7 % v tuzemsku spotřebované ropy a plynu.
„Naopak mezi nejúspěšnější české vývozní komodity patří stroje a dopravní prostředky a také pivo,“ vypočítává Václav Lidl, vedoucí oddělení východní Evropy a střední Asie Ministerstva průmyslu.
Po výrazném propadu zejména v roce 2016 se nyní český vývoz do Ruska zvedá. Objem vývozu v roce 2016 klesl pod tři miliardy dolarů, v roce 2017 byl 3,54 miliardy a vloni již 4,125 miliardy dolarů.
Na protiruských sankcích se ale nic měnit nemá, dokud Kreml nezačne plnit takzvané minské dohody ve vztahu k Ukrajině. Sankce jsou proto ze strany Bruselu a členských zemí EU pravidelně potvrzovány a prodlužovány. Navzdory výrokům například českých politiků – premiéra Andreje Babiše i prezidenta Miloše Zemana – že sankce jsou nesmysl a že nepřinášejí žádný efekt.
15 tisíc ruských firem
Odvetná opatření, například sankce na dovoz některých zemědělských výrobků, zavedlo i Rusko. Výpadky evropského zboží nahrazuje především dodávkami ze zemí jihovýchodní Asie, v oblasti zemědělství je už ovšem podle expertů v podstatě soběstačné.
Kromě toho Kreml tlačí zahraniční firmy k tomu, aby takzvaně lokalizovaly – začaly vyrábět své zboží přímo na území Ruska.
„Trendem je vyšší forma spolupráce než pouhý export – kooperace, lokalizace výroby. Ruská ekonomika se v některých oblastech uzavírá, to je prostě fakt, a firmy musejí buď lokalizovat, nebo hledat uplatnění na jiných trzích. Může se nám to nelíbit, ale nic s tím nenaděláme,“ říká Štěpán Jílek, ředitel regionálního centra Czech Trade Rusko a SNS.
Pokud chtějí zahraniční firmy na ruském trhu uspět, dost často jim ani nic jiného nezbývá. Kvůli propadu hodnoty rublu řada dovozového zboží citelně zdražila a i etablované firmy mají problém se na trhu udržet.
Podle Jílka je lokalizace pro mnoho českých firem i jedinou možností, aby se dostaly k zajímavým státním zakázkám, kdy podmínkou bývá, že dodavatelem musí být místní firma.
„Lokalizovaná“ je již dlouhodobě například Škoda Auto a její dva závody Kaluga a Nižnij Novgorod. Za Škodou pak do Ruska přišly další firmy, například Brisk Tábor, Brano Group nebo TOS Varnsdorf.
Pro ruské firmy v Česku je podnikatelské prostředí mnohem otevřenější. Ruští občané v ČR také vlastní nejvíce firem se zahraničním majitelem, registrovaných jich je zhruba 15 tisíc.
V Česku přibývá i Rusů, kteří zde dlouhodobě žijí. Zatímco před deseti lety mělo povolení k pobytu 23 300 občanů Ruska, v polovině loňského roku jich ministerstvo vnitra oficiálně evidovalo 37 300. Většina z nich žije v Praze, zhruba třetina jich podniká, téměř 40 % jich v Česku studuje. Po Ukrajincích, Slovácích a Vietnamcích jsou Rusové čtvrtou nejpočetnější cizí národností v Česku.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
7 komentářů
Proč pořád píšete ty nesmysly o anexi Krymu ? Krym byl i v rámci Ukrajiny autonomní republika , která se v referendu rozhodla k připojení k RF , předchozích 5 referend Kyjev ignoroval ! Upíráte snad Krymčanům lidská práva ? Krym byl až do roku 1954 součástí Ruska , většina obyvatel jsou Rusové , myslíte si , že chtějí zpátky na chudou , k Rusům nepřátelskou Ukrajinu ??
Až na to, že to referendum proběhlo až po té okupaci.
A kdo to uznal? Ani My ne, takže i pro nás, je to okupace. Pro Vás soukromě, to může být cokoli, ale Vašim názorem se vláda řídit nemusí. Až bude například v Praze většina obyvatel ruského původu (což se snad doufám nikdy nestane), odhlasují si, že se má ČR připojit k rusku, tak se k rusku připojíme? Bylo by to stejně nelegitimní, jako na to bylo nelegitimní na Krymu. I kdyby tam bylo 99.99999 procent rusů, rusko svou anexí porušilo mezinárodní právo a zachovalo se úplně stejně, jako Fašistické Německo, když požadovalo připojení Českých Sudet. A Hitler se alespoň pokusil učinit pokus, provést to nějak legitimně a proto svolal mezinárodní jednání do Mnichova. I tak to samozřejmě moc legitimní nebylo, ale v případě Krymu se ani takový pokus neudál. Prostě Krym přepadli a pod hlavněmi samopalů uspořádali referendům. To samozřejmě nikdy nebude uznáno i kdyby se opakovalo.
1) 20 milliard zasantrocenych z rozpoctu Ruska? 2) Typicka ukazka zaostale zeme – postavte u nas fabriku, my to okoukame a pak uz vas nepotrebujeme. Nebo pod nejakou zaminkou „znarodnime“. Mimochodem podobne se „rozvinula“ i Cina.
Nechápu, co divného je někomu na tom, že k nám přijelo půl milionu Rusů a od nás do Ruska cestovalo „jen“ 35 tisíc lidí. Rusko má totiž 150 milionů obyvatel, my jen deset. Čest, o schválení snad ani nestojím, cenzore, ale napsat jsem to musel
V čem je problém? Jestli je to výhodné, udělejme to u nás stejně. Kdo nám v tom brání? Východní trhy jsme přenechali našim novým přátelům a ještě s nimi máme držet basu ohledně nějakých sankcí? To je ale bomba!
Ono to ale moc nefunguje u malých zemí, tu klidně obejdou, protože tak zajímavé co do velikosti trhu zase nejsou. A pak, je jasné, že to všichni investoři vnímají hodně negativně a některé firmy do toho prostě nikdy nepůjdou, protože to riziko zneužití i krádeží, je příliš velké.