I když se povědomí o škodlivosti nadměrné konzumace alkoholu v české populaci zvyšuje, na celkovou spotřebu to příliš vliv nemá. Češi stále ročně vypijí téměř nejvíce alkoholu v Evropě. Otázkou je, co alespoň s letošní spotřebou udělají plošně, byť dočasně zavřené restaurace a hospody; na straně druhé pak domácí konzumace alkoholem dobře zásobených Čechů.

Výraznější změny ve spotřebě alkoholu lze v Česku zaznamenat snad jen v mládežnické kategorii. Dříve oblíbené „bezcílné poflakování“ venku spojené s popíjením alkoholu totiž naráží na těžkého konkurenta – moderní technologie.

Na letošní kampaň Suchej únor, podobně jako většinu ostatních témat, lidé v důsledku pandemie nového koronaviru rychle zapomněli. Přesto ji organizátoři hodnotí pozitivně. Opět totiž zaznamenali nárůst těch, kteří dobrovolně zůstali takříkajíc na suchu.

Podle průzkumu agentury Nielsen Admosphere se letos v únoru nedotklo alkoholu 9 % dospělé populace, tedy zhruba 650 000 osob. Akci alespoň zaznamenalo dokonce 58 % Čechů. Odborníci proto tuto kampaň vítají. Roli hraje to, že „nudným“ adiktologům a alkohologům málokdo věnuje pozornost, naopak mladí organizátoři moderní kampaní „Suchej únor“ budí o téma zájem.

Češi, národ alkoholiků?

S alkoholem má problém více než milion Čechů. Podle odborníků z Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) je to ale ještě o něco více. Konkrétně jde o 18,6 % dospělé populace, což je téměř 1,6 milionu jedinců nad 18 let.

Pracovníci NÚDZ a Státního zdravotního ústavu vytvořili na základě dat o spotřebním chování reprezentativního vzorku české dospělé populace tzv. pyramidu spotřeby, která se skládá ze čtyř pater.

Spodní nejširší patro tvoří abstinenti a umírnění konzumenti, kteří spotřebují jen tolik alkoholu, kolik je z hlediska zdravotních rizik přípustné.

„Podle metodiky Státního zdravotního ústavu jde o 24 gramů alkoholu denně pro muže, kdy v jednom pivu je zhruba 16 – 18 gramů, a 16 gramů pro ženu. Zároveň se ale doporučuje alespoň dva dny v týdnu nepít, aby nevznikl návyk,“ říká psycholog Ladislav Csémy, vedoucí Centra epidemiologického a klinického výzkumu závislostí NÚDZ.

Pětina populace, dvě třetiny spotřeby

Celkem je abstinentů, respektive umírněných konzumentů v Česku více než 28 %, což je zhruba 2,4 milionu dospělých. Větší polovina, tedy 53 % Čechů, pak patří do kolonky konzumentů s nižším rizikem.

To jsou muži, kteří se denně v průměru spokojí se dvěma pivy, a ženy, jež si dávají jedno. Zároveň občas, nejvýše jednou měsíčně, popíjí přes míru.

Pak zbývá zmíněná necelá pětina populace tvořící horní dvě patra pyramidy. Mužská část z nich každodenně vypije dvě a půl až tři a půl piva a v tom nejvyšším patře ještě více, a navíc to dost často přeženou úplně.

Ženy si každý den dávají jedno a půl až dvě a půl piva a více a relativně často se opijí. Ročně tato skupina zkonzumuje 67 % veškerého spotřebovaného alkoholu v České republice a zásadně si tím, nejen ze zdravotního hlediska, škodí.

Závislost je ale jen část problému; podle odborníků se týká „pouze“ necelých sedmi procent české populace. „Takovou kapacitu léčebny pochopitelně nemají, navíc řada těchto osob se na ně dobrovolně neobrátí, výrazně zde totiž fungují mechanizmy stigmatizace a popření.

A když už přeci jen do léčebny nastoupí, mají na počátku léčby pocit, že oni tam přece nepatří,“ uvádí Ladislav Csémy. Zároveň dodává: „Těch zbývajících 12 % by pomoc taky potřebovalo. Nikoliv protialkoholní léčbu, naprostá většina z nich totiž není závislých. Nicméně mají spoustu zdravotních problémů. Vysoký krevní tlak, problémy s trávením, nesmírně jim to zatěžuje játra.“

Právě tito lidé patří mezi nejčastější kandidáty na cirhózu a jiné onemocnění jater, kterých eviduje Ústav zdravotnických informací a statistiky dlouhodobě mezi 4000 a 5000 ročně.

Zdravotních následků je ovšem mnoho, alkohol patří mezi významné karcinogeny, tedy látky, které napomáhají vzniku rakoviny, taky přispívá k nemocem srdce, způsobuje poruchy spánku, poškozuje mozek, oslabuje imunitu… Je toho zkrátka spousta.

Podle farmakoekonomické analýzy společnosti iHeta, kterou si loni nechal vypracovat Úřad vlády ČR, činily u nás v roce 2016 celospolečenské náklady v souvislosti s konzumací alkoholu zhruba 56,5 miliardy korun.

Vůbec největší ztráty, asi 24,3 miliardy, vznikly vlivem poklesu produktivity práce, druhé největší náklady se týkaly zdravotnictví, další pak předčasných úmrtí, důsledků kriminálních činů, dopravních nehod atd.

Vybrané spotřební daně z alkoholu přitom částku pokryly jen zhruba z jedné desetiny.

Stát zavírá oči

V souvislosti se spotřebou alkoholu je zajímavé mezinárodní srovnání. Například graf OECD z roku 2016, podle kterého se Česko nachází na nelichotivém druhém místě v Evropě.

Podle odborníků je to proto, že většina evropských zemí situaci už nějakou dobu řeší, a to prostřednictvím alespoň z části ucelených programů. Razantně omezují reklamu, dostupnost alkoholu, zvyšují daně na alkohol, uveřejňují zdravotní varování formou piktogramů na etiketách lahví, udávají kalorickou hodnotu nápoje atd.

Ostatně i zmíněná studie společnosti iHeta české vládě doporučila deset různých opatření, která by, pokud by byla přijímána takto v balíku, mohla vést ke snížení konzumace.

Kromě výše popsaných kroků by bylo zapotřebí mimo jiné zvýšit kontroly alkoholu za volantem a okamžitě odebírat řidičské průkazy při nadlimitní konzumaci, omezit prodejní dobu alkoholu či identifikovat problémové jedince a dál s nimi pracovat. Také by bylo namístě zvýšit daň z alkoholu, a to bez rozdílu, zda jde o lihoviny, pivo či víno.

Jenže například pokud jde o systémové zvyšování spotřebních daní, zákonodárci na konci roku udělali přesný opak.

Jejich nárůst odsouhlasili s platností od letošního ledna pouze u lihovin, zatímco piva a vína se změny nedotkly. Podle dat Českého statistického úřadu ovšem Češi v roce 2018 vypili na osobu 4,8 litrů čistého lihu právě v pivu, zatímco v lihovinách to bylo 2,8 litru.

Vytloukání klínu klínem?

Jedna věc je v trendech spotřeby alkoholu přeci jen optimistická, patnáctiletí Češi v posledních letech pití poměrně výrazně omezují.

Potvrzují to jak závěry studie ESPAD (European School Survey on Alcohol and Other Drugs), tak studie HBSC (Health Behaviour of School-aged Children).

Podle odborníků se o to, možná trochu paradoxně, postaraly moderní technologie, tedy sociální sítě, počítačové hry a internet vůbec.

Na druhou stranu, nebylo pár piv sem tam v parku lepších než současná závislost na technologiích? Názory odborníků se v tom velmi liší a určitě není možné se s tématem snadno vypořádat, což ani není cílem tohoto článku.

Například psycholog Csémy říká, že dosavadní studie zatím neprokázaly spojitost nadměrného užívání sociálních sítí a počítačových her s patologickými jevy, jako je třeba deprese. Pokud ovšem nezkoumaly problémové jedince.