Jsou to už tři roky, co Českem rezonovala kauza „syrských sirotků“. Vláda se tehdy nepřipojila k evropskému relokačnímu programu a rozhodla, že nepřijme ani jediné dítě bez doprovodu. Téma se poté z veřejného prostoru ztratilo, skupina Čechů se ale rozhodla pomáhat na vlastní pěst. Osamělým dětem v Řecku zajišťují ze svého alespoň základní vzdělání a další potřeby.

Občanskou iniciativu „Pomoc dětem na útěku“ dala vloni dohromady lékařka Hana Pospíšilová s podporou podnikatelky Heleny Šuranské. Na řeckém ostrově Lesbos Češi podporují 144 dětí bez doprovodu:

„My jsme si ty děti našli. V podstatě v reakci na tvrzení vlády, že v Řecku žádní sirotci nejsou. Jsou. Nejsou sice všichni sirotci, ale v táborech jsou ty děti samy, nemají dospělý doprovod a některé dokonce jsou sirotci,“ říká Pospíšilová, která na řecký ostrov Lesbos jezdí už několik let ve svém volném čase a uprchlíkům se věnuje jako lékařka.

Při svých návštěvách v dnes již neexistujícím táboře Moria (vyhořel v září 2020 – pozn.red.) byla sama zděšena podmínkami, ve kterých děti bez doprovodu vyrůstají.

Aby nemusely na ulici

Lékařka Hana Pospíšilová pomáhá ve svém volném čase na ostrově Lesbos už několik let. Stojí také za vznikem iniciativy „Děti na útěku,“ která pomáhá 144 uprchlickým dětem bez doprovodu. Foto: T. Engelová

„V táborech byly velmi špatné hygienické podmínky, řada dětí se do nich ani nevešla a žije na ulicích ve větších městech na pevnině,“ popisuje situaci Pospíšilová. Rozhodla se oslovit řeckou neziskovou organizaci Iliaktida, která na ostrově Lebos spravuje několik bytů, kam se nakonec vešlo 144 nezaopatřených dětí ve věku od půl roku do 17 let:

„Iliaktida byla dříve podporována UNHCR, a teď už není. Dětem je schopná zajistit střechu nad hlavou a stravu, ale nic víc. My jsme je oslovili, že bychom jako česká občanská společnost dětem rádi pomohli se vzděláváním, aby alespoň něco uměly, až se z táborů dostanou ven,“ přibližuje hlavní náplň spolku „Děti na útěku“.

V jeho rámci se 186 Čechů zavázalo po dobu jednoho roku přispívat několik set korun měsíčně na program, který Iliaktida ve spolupráci s českým spolkem pro děti zorganizovala:

„Část peněz šla na nezbytnou lékařskou péči. Takže teď mají všechny děti ošetřené zuby, jsou očkované a mají pravidelné lékařské prohlídky. Také s nimi pracuje psycholog a financujeme sociální pracovnici,“ vypočítává Hana Pospíšilová, co všechno Češi dokázali částkou třicet euro měsíčně na dítě zařídit. Kromě zdraví je prioritou „Dětí na útěku“ vzdělání. Pro děti se během covidu podařilo vybudovat dvě učebny s deseti laptopy, kde část z nich měla online výuku.

„Pak jsme jim sehnali učitele angličtiny a učitele informatiky. Snažíme se, aby se děti domluvily a také dosáhly na nějaký certifikát. Aby se měly čím prokázat, až z tábora odejdou, a lépe se jim podařilo sehnat práci. Aby neskončily na ulici, protože pak hrozí nebezpečí radikalizace, stoupá kriminalita. To, co my do těch dětí vložíme, to se nám vrátí. Té společnosti se to vrátí,“ říká Pospíšilová.

I když byl projekt původně plánován na rok, jeho výsledky jsou tak výrazné a dopad podpory z Česka na děti tak zásadní, že se chystá jeho pokračování:

KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG

„Iliaktida musela kvůli ukončení financování ze strany UNHCR většinu svých projektů zastavit. Řecká vláda nedá peníze na nic víc než stravu a ubytování. Bez nás by děti neměly školu, žádnou náplň volného času, domluvili jsme se, že seženeme znovu dobrovolníky, kteří by na vzdělání dětí přispívali další rok. Rádi bychom je teď v rámci vzdělávání směřovali ke konkrétním profesím, které si děti vyberou,“ popisuje plány „Dětí na útěku“ Hana Pospíšilová. Sama vnímá aktivitu spolku i jako otázku cti a vylepšení image Čechů v rámci evropské společnosti:

Konec „bezcitných Čechů“

Děti pro dárce vyrobily děkovné medaile, které poslaly do Česka. foto: T. Engelová

„My jsme přemýšleli i nad tím, jak být platným členem EU, týmový hráčem. Německo, Švýcarsko, Lucembursko a další státy si vzaly z Řecka desítky dětí bez doprovodu. Češi ani jediné. Ale můžeme teď alespoň říct, že se česká občanská společnost stará o 144 dětských uprchlíků. Nemáme je sice doma, ale jako dárci jim pomáháme na dálku,“ říká Hana Pospíšilová.

Celková částka, na kterou se Češi každý měsíc pro děti skládají, je 4320 eur. Zásluhy českých dárců kvituje také šéf Iliaktidy Antonis Zeimbekis:

„To, co Češi dokázali, je úžasné a oceňujeme, že jsou velmi flexibilní, protože potřeby dětí se mění. Takže když například někdo potřebuje brýle, aby lépe viděl, můžeme mu je pořídit. Teď na zimu chceme sehnat učitele informatiky, aby se víc dětí naučilo pracovat s počítačem. To by bez pomoci „Dětí na útěku“ nebylo možné,“ dodává Zeimbekis.