Čech žádal od Putina politický azyl. V Rusku ho ale nechtěli, teď zkouší štěstí v Doněcku
Bylo z toho na pseudovlasteneckých a proruských webech před čtyřmi lety velké haló: Čech Petr Michalů se rozhodl odejít „jako první vlašťovka“ do emigrace do Ruska. Ve svých textech na sociálních sítích nejprve matičku Rus opěvoval, střet s realitou byl ale zjevně tvrdý. Z Ruska začal „svým věrným“ adresovat žádosti o finanční podporu, u slovanských bratrů skončil ve vězení a na vytoužený politický azyl taky nedošlo.
Kdo tedy je Petr Michalů a jaký je dnes jeho osud? Dnes osmapadesátiletý muž pochází ze severočeského Varnsdorfu. Za minulého režimu pracoval jako vězeňský dozorce. Posléze se stal zkušebním komisařem pro získání zbrojního průkazu. Jenže při zkouškách napomáhal podvodům, a v roce 2010 tak stanul před soudem.
Emigrace nejprve ve Španělsku
O dva roky později, jak sám uvádí, odchází do emigrace. Podle něj se to v Česku již nedalo vydržet. Cílovou zemí se mu stává Španělsko, kde po dlouhém hledání našel práci jako řidič autobusu. Odtud začal usilovně publikovat na sociálních sítích a jedním z jeho článků je i „omluva ruskému národu, ruskému lidu a prezidentu Putinovi“.
V něm Michalů uvádí: „Věříme, že již dozrává doba, kdy budou všichni ti zaprodaní vlastizrádci, velezrádci a jejich přisluhovači, kteří nejenže rozbili a zničili svobodnou a prosperující Československou socialistickou republiku, ale též chtěli i navždy přerušit a zničit naše přátelství a spolupráci s bratrským ruským národem, po zásluze odsouzeni, a hlavně co nejpřísněji spravedlivě potrestáni.“
V jiném článku opěvuje invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968: „Díky včasnému, perfektnímu, dobře zorganizovanému a bleskovému zásahu vojsk obranného vojenského paktu socialistických států přejících si žít v míru – Varšavské smlouvy, bylo Československo zachráněno a chráněno celých nádherných 21 let, kdy lidé v důsledku této bratrské a přátelské pomoci mohli v klidu a míru žít, pracovat, studovat, budovat prosperující stát, bavit se, žít beze strachu, milovat se a rodit děti.“
Ale ani Španělsko pro Michalů nebylo dost dobré a v roce 2016 se přes Prahu vydal do Ruska. Po příjezdu se stává hvězdou hlavních ruských provládních „médií“. Ta o odsouzeném podvodníkovi referovala jako o nezávislém novináři, který byl vyhnán z vlastní země a nyní hledá politický azyl v Rusku.
Přispějte na život v Rusku
Michalů se usadil nedaleko Moskvy a sociální sítě zásoboval příspěvky o skvělém životě v Rusku, o němž se nám ostatním v Česku může jenom zdát. „Oni si žijí po svém, dobře a kvalitněji než v západní Evropě. Mám pocit, že jim to celá západní Evropa závidí, závidí jim jejich způsob života. Američané nemají být na co hrdí, nemají žádnou historii. Nemají duši, nemají nic,“ uvedl na konto Rusů v rozhovoru pro Parlamentní listy.
Podobně jako u dalšího českého „emigranta“ do Ruska Tomáše Zlatušky (ten se silnými slovy emigroval, ovšem po třech měsících se v tichosti do ČR vrátil) i Michalů nabízel ke koupi různé propriety, které nesmí chybět u každého českého „vlastence“.
Nicméně prodej triček Agent Kremlu či mikin Stalingrad na obživu nestačí a Michalů se začínal ochomýtat okolo různých spolků a hledal nějaké mecenáše. Ale v tom nebyl kdovíjak úspěšný, a na sociálních sítích proto publikoval výzvy, aby mu Češi na jeho život v Rusku posílali peníze. Čechy současně nazýval otroky Západu a volal je do zbraně.
Michalů se také chtěl v Rusku oženit a na různých seznamkách hledal partnerku. Nicméně ani v tom nebyl úspěšný; ruské ženy zřejmě nedokázaly dostatečně docenit kvality téměř šedesátiletého Čecha žijícího na ubytovně a bezmezně milujícího Putina a Sovětský svaz.
Po nějaké době proto Michalů mění prostředí a přesunuje se do Petrohradu. Své fanoušky se snaží oslovit i dalším projektem. Tím je „cesta přátelství“; Michalů proto z onoho „ruského blahobytu“ znovu vyzývá „české otroky“, aby mu posílali peníze. Tentokrát na nákup auta, s nímž by rád objel Rusko a cestou utužil „věčné československo-ruské bratrství“. Za vybraných 1 000 000 rublů (cca 330 000 Kč) hodlá pořídit vůz UAZ Patriot. Ale ani tento projekt mu nevyšel.
Po několika letech ilegálního pobytu v Rusku přišel v lednu 2020 zlom. Michalů píše již několikátý dopis Putinovi. V něm prosí, aby mu ruský prezident udělil občanství, nebo ať ho ruské úřady zadrží a deportují, protože prý takto dále nedokáže žít.
Poslední pozdrav z Doněcku
Na konci ledna je obdivovatel Ruska a Putina policií skutečně zadržen a po několika dnech vazby se dostává před soud. Následně je tomuto dle ruské propagandy „z vlastní země vyhnanému politickému uprchlíkovi hledajícímu azyl v Rusku“ soudně nařízeno, že musí tolik milované a oslavované Rusko opustit.
Michalů se proto přesouvá na jih do Rostova na Donu a následně se objevuje na Ruskem okupovaném území východní Ukrajiny, konkrétně v Doněcku.
Tajemstvím není, že chudý, vojenskou diktaturou řízený Doněck mnoho příležitostí nenabízí. Pro jedince typu Michalů z toho vyplývá v podstatě jediná možnost – vstoupit do řad nezákonného ozbrojeného uskupení s názvem Doněcká lidová republika, v němž bude Michalů bojovat za Putinovo Rusko. Za to Putinovo Rusko, které ho zavřelo, vyhostilo, odkoplo.
A jak Michalů pravděpodobně skončí? Jednoho dne patrně zmizí. Stejně jako po jeho předchůdcích bojujících na Ukrajině za „ruský svět“, se po něm jednoduše slehne zem.
Pozn. Více ze života a díla Petra Michalů naleznete v článcích Pokud ruské tanky znovu přijedou do Československa, už nikdy nedopustíme, aby odjely a Na Česko chce poslat ruské tanky, současně od Čechů prosí peníze.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Rozhodněte o přesunu sochy okupanta. Místostarosta je brzda, vyzývá iniciativa
Jan Horník: Putin neustoupí. Nás čeká moment pravdy
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
8 komentářů
to je to kouzlo, ze ve svobodny spolecnosti muzes nalozit se svym zivotem jak uznas za vhodny.
nekteri to evidentne nezvladaj.
ale treba si mysli, jak nam to vsem natrel …
1) Ten clovek je ocividne mimo misu. Perfektni zasah armad obranneho paktu zemi prejicich si zit v miru – neni tam trochu protimluv? 2) Vsem rusofilum by se mel doprat stejny osud. Napr. Vyvadil, Zbytek, Ondracek, Liskova. Nejake dalsi tipy? 3) Co tem Rusum muze svet zavidet? Hole zadky a bidu? Kagebacko-fasisticky rezim? Nulovou vymahatelnost prava?
Za to v ČR, je vymahatelnost práva přímo vzorová. Má žena má právoplatný rozsudek KS, proti kterému není odvolání (výslovně uvedeno v rozsudku) už asi 18let, ve kterém se praví, že jí má JZD, které hospodařilo 42 let (40+ 2 roky po listopadu 1989) na jejích polích, zaplatit transformační podíl (dnes už to s úroky dělá několik set tisíc), soud ale není schopen výkon svého rozhodnutí na odsouzeném JZD, které je dodnes v likvidaci, vymoci. To je vymahatelnost práva jako řemen. Rada právníka? Jít k soudu v Haagu, ale to by to zaplatili daňoví poplatníci a to má žena nechce.
U českého soudu se však vaše manželka práva domohla když má právoplatný rozsudek. Soud rozsudek vydal a víc dělat nemůže. Zde by měla snad zasáhnout policie. Proč nekoná policie jste neuvedl. Manželka by jistě uspěla i u soudu v Haagu, ale opět by bylo na policii, aby donutila JZD rozsudek respektovat. Jenže v Rusku byste neuspěl už u první instance, tedy u soudu. To je ten velký rozdíl mezi Ruskem a ČR. Myslím, že si toto uvědomujete i vy, proto nechápu, proč jste přišel právě s takovýmto pochybným příkladem.
Tohle je takový krásný čtivo. Vytvrdl jsem u toho na hoďku, když jsem poklikal na další odkazy. Srandovní čtení, i když to je vždycky, když si člověk čte o loserech, kteří si myslí, že mají na víc.
Asi mají Rusové svých vlastních vězeňských dozorců dostatek, import z České republiky nepotřebují.
To je opravdu zajímavý obrázek, jak se v „zemi, kde zítra již znamená včera“ zacházejí se žadateli o politický azyl. Počítám že kdyby tímto způsobem přistupovala ke všem žadatelům západní Evropa, problém migrace by už byl dávno vyřešen..
Chtěl být zářící hvězdou Ruska, už od mládí o tom snil.
Místo toho poflakování, sociálního psaní zaměřit se měl na budování a překročit svůj vlastní stín.
Trpělivost mu schází, pracovitost a sebereflexe.
Místo toho na zbraň sáhl a do Donbasu se náhle stáhl. Ego jméno mé. Střílet a zabíjet zarytě. Zůstane navždy sám neskrytě. Československo ruský bratr 21.8.1968.