Ilustrační foto: Válka v bývalé Jugoslávii
Mark Milstein / Alamy / Alamy / Profimedia,

Balkán může bouchnout kvůli dědictví 90. let, nedůvěře k EU i zájmům Ruska a Číny

Napsal/a Robert Břešťan 16. května 2020

Západní Balkán je oblast, kde si Rusko a Čína mimo jiné testují své postupy a vlivové operace, které pak zkouší aplikovat i ve střední Evropě. Proto se situace v regionu úzce dotýká i Česka. O tradičním balkánském „sudu prachu“ HlídacíPes.org mluvil s Janinou Hřebíčkovou. Ta 25 let působila ve všech zemích západního Balkánu pro různé mezinárodní organizace i české ministerstvo zahraničí.

Na konci dubna mělo české ministerstvo zahraničí v Praze hostit velkou konferenci o západním Balkánu. Tedy o části Evropy, k níž má Česko historicky blízko. Část balkánských zemí je již členem Evropské unie, část je v NATO, další o vstup usilují. Zároveň jde o oblast, v níž rapidně zvyšují svůj vliv i Čína a Rusko.

Plánovaná pražská konference se kvůli pandemii koronaviru nakonec nekonala, přesto je témat spojených se západním Balkánem stále dost.

„Neexistuje žádný zákon, který by říkal, že Balkán patří Rusku. Tento region je sférou vlivu všech,“ konstatuje v rozhovoru diplomatka Janina Hřebíčková. Ta naposledy působila v Černé Hoře jako vedoucí mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Nyní je zvláštní zmocněnkyní ministra zahraničí Tomáše Petříčka pro region západního Balkánu.

Jaká část Balkánu je dnes nejvýbušnější a proč? 

Balkán může bouchnout jak kvůli nedořešeným problémům z války v 90. letech, tak ve chvíli, kdy by tamní vlády ztratily důvěru v EU a nebyly ekonomicky a bezpečnostně stabilní. Mnoho lidí trpí tím, že Miloševičovy vraždy a traumata nebyly potrestány, že se Srbsko neomluvilo. Z druhé strany Srbsko trpí rozpadem bývalé Jugoslávie a bombardováním NATO v 1999. Nejkomplikovanější je situace v Bosně a Hercegovině a ve vztazích mezi Srbskem a Kosovem. Chci se na to ale dívat pozitivně. To, že je všech šest zemí regionu v aktivním procesu integrace do EU, některé i do NATO, ten potenciální výbušný vývoj znemožňuje. Proto je tak nesmírně důležité, aby země plnily reformy, přibližovaly se členství v EU a také, aby si EU vážila důkazů, že tyto země sdílejí stejné evropské hodnoty a standardy a nadále podporovala koncept rozšiřování.

Což se ale děje…

Naštěstí po tom neúspěšném říjnovém rozhodnutí Evropské rady dala letos v březnu EU zelenou k zahájení přístupových rozhovorů Severní Makedonii a Albánii. Tím obnovila kredibilitu celého regionu v EU, protože obě ty země pro to splnily podmínky. Je také důležité, že se Černá Hora a Severní Makedonie staly členy NATO.

Ovšem destruktivní vliv protievropských a protiamerických snah ze strany Putina, Erdogana, Číny nebo islamistů stále trvá. Cílem Ruska a Číny je podkopávat jednotu EU, oslabovat trhy EU i místní vlády, které se k EU a k NATO jednoznačně hlásí, a naopak posilovat síly přes opozici, média, nevládní organizace, podnikatele, nebo část pravoslavné církve, zkrátka ty, kdo vystupují proti západně orientovaným demokratizačním snahám svých vlád. Balkán je historicky výbušný, byl a bude. Jsem proto naprosto přesvědčená, že jedinou kotvou pro mír a stabilitu jak regionu, tak celé Evropy je integrace těchto zemí do EU a tedy i do proevropských principů, standardů a zákonů, hodnot, fundamentálních svobod a respektu k principům právního státu.

Balkán Rusku nepatří

Už jste zmínila, že o země západního Balkánu má enormní zájem Čína i Rusko. Neprovokujeme ale vlastně především Rusko tím, že se EU i NATO dále rozšiřuje do oblasti, kterou považuje tradičně za svou sféru vlivu? 

On ale neexistuje žádný zákon, který by říkal, že Balkán patří Rusku. Tento region je sférou vlivu všech. Už od nepaměti. Je třeba si uvědomit, že region leží v Evropě, patří do Evropy, chová se evropsky a vlády všech těch šesti zemí usilují o to, aby měly možnost implementovat pravidla hry EU, nikoli Ruska, ani Turecka, dokonce ani ne USA, ani islámských společenství. Proto si Rusko nemůže nárokovat něco, co mu nepatří, co většinová společnost ve všech zemích regionu odmítá. Jisté je, že mocnosti i nadále budou o Balkán bojovat, to není nic nového.

Klíčové je ale vidět fakta. Tedy, že za posledních 30 let investovala do zemí západního Balkánu nejvíce Evropská unie a USA: finančně, bezpečnostně, právně, lidsky, expertně, akademicky, nevládním sektorem, médií i hodnotově. Ani Rusko, ani nikdo jiný se s výčtem tohoto typu investic nemůže srovnávat. Bez mírového, demokratického a stabilního Balkánu nebude nikdy mírová, demokratická a stabilní EU. Je ale zároveň nutné budovat novou komunikaci mezi EU a Ruskem, EU a USA, Čínou a dalšími. Region potřebuje spolupráci, nikoli konfrontaci.

Jak ale vidí Balkán putinovské Rusko? 

Rusko se snaží v zemích, kde existuje ve společnosti proruský potenciál, nebo kde část pravoslavné církve má politickou a ekonomickou moc, použít je jako nástroj, skrze nějž může nepřímo zpomalovat integraci do EU a rozšiřování NATO. Jde o širší ruskou strategii, oslabovat evropskou bezpečnost, podkopávat snahy o rozšiřování NATO.

Příkladem je asi hlavně Srbsko…

Rusko podporuje Srbsko například v otázce Kosova ne proto, že tomu věří, ale proto, že samo potřebuje legitimizovat svoji činnost na Krymu, v Moldavsku, Gruzii, Abcházii či Jižní Osetii. Ruská politika na Balkáně je tedy motivována spíše širšími strategickými prioritami než konkrétními zájmy v regionu. Rusko se tím brání před expanzí Unie a NATO do postsovětského prostoru, do bývalých částí sovětského impéria.

Bude to zajímavé sledovat teď, po zahájení přístupových rozhovorů se Severní Makedonií a Albánií. Pokud EU dokáže, že to myslí s integrací a rozšířením vážně, tam i jinde, může to Rusko vytlačit na diplomatickou periferii, protože Rusko má omezené zdroje, je geograficky relativně vzdálené a hlavně nemá vizi ani plán skutečných projektů v regionu. Nedokáže státům západního Balkánu oproti EU a USA nic moc udržitelného nabídnout.

Přesto se ale říká, že pro Rusko a také pro Čínu je Balkán laboratoří toho, co pak zkouší aplikovat někde jinde… 

Tak to samozřejmě je. Naštěstí se jim to ale nepodařilo tak, jak by si představovali. Je to mimo jiné zásluha vlád a tajných služeb, spolu s EU, USA a NATO. Ať už šlo o pokus o převrat v Černé Hoře před parlamentními volbami v říjnu 2016, snahu koupit dva klíčové černohorské přístavy nebo snahu překazit historickou Prespanskou dohodu mezi Řeckem a Severní Makedonií o názvu země a o vzájemné spolupráci.

Rusové hodně využívají část pravoslavné církve, a podobně jako i Čína se snaží působit na centrální i komunální politiky. V protikladu s EU nabízejí mimo právní rámec snadné půjčky, investice do infrastruktury, bez reálné možnosti splácet, a tak posilují závazky zemí vůči sobě. Srbský prezident sice jasně deklaruje hlavní strategický zájem, tedy členství v EU, ale neváhá veřejně hovořit více o přízni k Rusku a k Číně a o těchto strategických alternativách. Srbsko z Ruska kupuje moderní i vysloužilé zbraně, vloni podepsalo obchodní dohodu s Euroasijskou unií, v kontrastu k zájmům EU. Přitom 73 procent vzájemného obchodu a 60 procent přímých investic jde do regionu z EU.

A jak se ta snaha překlopit zkušenosti třeba právě ze Srbska projevuje v dalších zemích, i v Česku? V Srbsku je kupříkladu velká energetická společnost NIS, která se dá přirovnat k ČEZ, Rusko i Čína mají své zájmy v srbské energetice… To zní vlastně dost povědomě. 

To je složité a citlivé téma. Ale vycházejme z faktů. Srbsko a Rusko kupříkladu podepsaly několik smluv o partnerství v jaderném výzkumu. Někdo to čte i tak, že dřív nebo později Rusko prosadí v Srbsku projekt jaderné elektrárny. Rosatom, největší ruská jaderná korporace, přes nabídku inovací a technologického vývoje demonstruje pevný základ spolupráce, slibuje projekty ne na rok, ale na desetiletí dopředu. Jsou to návrhy na stavbu reaktorů, modernizaci medicíny, výzkum a vývoj, což má pak své dopady vlastně na celý průmysl, či na oblast vzdělávání.

Čína, zkušený našeptávač

A jak se projevuje vliv Číny? Co ji motivuje angažovat se na západě Balkánu? 

Čína má stejný způsob chování v celém postsocialistickém bloku. Nejvíce čínských ekonomických projektů v tomto regionu je spojeno s dopravním a energetickým sektorem, v posledních dvou letech přibývají i investice do digitální infrastruktury. Více než polovina těchto čínských projektů se týká Srbska. Většinou je mají na starost velké státní čínské podniky. Pouhá čtvrtina ze všech oznámených projektů je ale dokončená.

Čína každopádně postupuje krok za krokem, tiše a chytře a bez velkých řečí zabírá prostor. V tom, jak spolupracuje s místními politiky a byznysmeny, se od sebe moc neliší její působení na Balkáně nebo ve střední Evropě. Nabízí se třeba ve stavbě dopravní infrastruktury – silniční či námořní, nabízí investice a půjčky a další benefity, o kterých se nemluví, které nejsou ve smlouvách, ale jsou partikulárně velice atraktivní. Nabízí obchody v kultuře, v byznyse…

Nedávno třeba investovala do projektu nové srbské uhelné elektrárny. 

To je ten „kontrazelený“ přístup, v rozporu s přístupem a vizí Evropské unie a jejích hodnot. Čína to umí velice dobře rozebrat, vykreslit to jako zelené šílenství a nabídnout výhodné podmínky vzdálené principům unijního právního systému. To je velice atraktivní. Podobně umí Čína skvěle odklánět pozornost, jako teď v případě koronaviru. Našeptává, že ona je ten, kdo pomáhá, že Evropská unie je nejednotná. Pak srbský prezident klidně i před evropskými lídry řekne, že bez svého přítele čínského prezidenta, bez jejich ocelového přátelství a pomoci, by snad už v Srbsku všichni pomřeli.

A bohužel je to i tak, že pro některé politiky je lákavý i ten autoritářský systém Ruska a Číny, v němž v obchodě nemusí být respektováno právo, kde nejsou respektována lidská práva, mizí nepohodlní lidé, vědci, lékaři, novináři, kdokoli, kdo si dovolí systém kritizovat.

Už jsme řekli, že plánovaná velká konference o západním Balkáně se v Praze kvůli koronaviru koncem dubna nakonec konat nemohla. Přesto – co měla přinést, co bylo cílem? 

Západní Balkán je vstupní branou do Evropské unie a integrace všech šesti zemí západního Balkánu do EU je i naší zahraničně politickou prioritou. Konference měla přispět k debatě o tom, jak důležité to je, jak klíčová je regionální spolupráce, jak budovat dobré sousedské vztahy a také odolnost proti dezinformacím a hybridním hrozbám třetích stran, Ruska, Číny, Turecka nebo zemí Zálivu, jak posilovat zčásti oslabenou důvěryhodnost EU v regionu.

My, jako Česká republika, jsme se zasazovali o to, aby Evropská rada změnila své loňské rozhodnutí a dala letos v březnu zelenou pro zahájení přístupových rozhovorů se Severní Makedonií a Albánií, aby Kosovo získalo vízovou liberalizaci poté, co pro ni splnilo veškeré podmínky. Klíčové je, aby země pokračovaly v přijímání reforem nutných pro vstup do EU.

Jak se vůbec země západního Balkánu vypořádávají s koronavirem? 

Zasaženy byly podobně jako ostatní evropské země. Ale jejich ekonomiky jsou slabší, mají poválečná etnická a jiná stále nedořešená traumata, více bojují s korupcí. Je dobře, že Evropská unie se rozhodla ukázat svou solidaritu a západní Balkán podpoří balíkem 3,3 miliardy eur. Ty půjdou na zdravotnictví, sociální a hospodářskou obnovu, a v úzké spolupráci s mezinárodními finančními institucemi také na humanitární pomoc uprchlíkům a migrantům a na investice. Jde o skutečně vysokou finanční pomoc, nesrovnatelně převyšující jakoukoli pomoc ze strany Číny nebo Ruska.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Čtěte též

32 komentářů

  1. "Nový! přístup k mezinárodnímu právu napsal:

    Bohužel paní diplomatka používá argumenty, jak se jí líbí. Pokud je přednější právo národů na sebeurčení (kosovští albánci) a je legitimní toho dosáhnout i násilím jiného státu (Kosovo). Nechápu, jak legitimně odmítat „násilné“ postupy Ruska v oblastech s majoritou rusů. Dost dobře chápu obavy Estonska, Lotyška a Litvy, protože NATO svým postupem ohledně Kosova Rusku pomohlo v jeho expanzivní politice. Tenhle přístup se ještě šeredně vymstí.
    A, bohužel, aktuální situace v mnoha islámských státech jasně ukazuje, že svržení despotického režimu (ve snaze zavést demokracii) leckde nefunguje. A tudíž není obhajobou vojenského zásahu (OSN, NATO, USA) a možná ani podpory opozice – rozpad systému vládnutí v Sýrii, Lýbii, Iráku, Jemenu je toho důkazem. Husajnovi stačilo udělat tytyty 20km od Bagdádu a byl by klid. Chtěl bych vidět hlasování lybijců, zda současný systém, nebo zpět zemi v době Kadáfího.

  2. Krátká paměť napsal:

    Co takle si u toho ještě vzpomenout co za prasárny prováděli Chorvati v Krajině, zejména proti Srbům…

    Kdo za to byl někde reálně potrestán?
    Kolega z bývalé práce tam byl „mírových silách“ – měli jenom mandát na to sebrat Srbům zbraně a dát jim jídlo, chránit je před Chorvaty měli explicitně zakázáno.

    V kosovu se nedělo prakticky nic jiného než se dělo Krajině… ale akorát to bylo víc na očích. A tenhle pokrytecký přístup byl v podstatě to co rozvrátilo Balkán na kusy…

    Balkán se stabilizovat dal, ale to by šlo jenom za podmínky že by v těchto konfliktech NATO sice zasáhlo, ale zasáhlo zcela rovnoměrně proti všem participantům, a ne jenom proti tomu kdo měl zrovna momentálně navrch.

    Situace Krajině měla být řešena aktivním zásahem i proti Chorvatům.

    stejně tak i to Kosovo – zásah proti Srbům byl reálně nutný, ale stejně tak se mělo zasáhnout i proti Albánii a jejich UCK loutkám a neumožnit jim se dostat k moci.

    • ČERT napsal:

      Tady se počátkem 90.let hodně upozorňovalo, možná otázka, do jaké míry oprávněně či opodstatněně, na roli Německa při genezi těch jugoslávských konfliktů (třeba už to, že Německo, samo tehdy vlastně čerstvě znovusjednocené, v roce 1991 předčasně uznalo nezávislost Slovinska a Chorvatska)…
      Každopádně, v souvislosti s tou chorvatskou operací v Krajině v roce 1995 se pro to nacházela v našich médiích jistá omluva nebo pochopení zase s odkazem na Německo a Němce těsně po druhé světové válce, když se osud těch Srbů srovnával s osudem našich sudetských Němců (nebo třeba Němců v Polsku), že to není sice nijak morálně správné, ale stejně jako tehdy ti Němci, tentokrát Srbové byli těmi „hlavními viníky“…
      V případě Kosova se pak už ten „německý model“ jako precedent k potrestání nějakého státu (resp. národa) může samovolně podsouvat…
      Tím sám nic neomlouvám, ale konstatuji, že se zdá, že prostě takový přístup ze strany západního společenství vůči Srbsku byl rozhodující (s tím tedy, že tentokrát za válečné zločiny z 90.let byli stíháni a před mezinárodním tribunálem souzeni jednotlivci nejen ze srbské, ale třeba i z té chorvatské strany)…

      • skeptik napsal:

        Zločinů se během balkánských válek dopouštěly obě strany. I srbská, i chorvatská. Jenže tím, kdo to zlo na Balkáně rozpoutal, byl Slobodan Miloševič se svými diktátorskými ambicemi. Na Balkáně byla celá řada problémů, ale Miloševič byl tím problémem úplně největším.

        • ČERT napsal:

          Tak s tím může souviset i ten celkový pohled na Srby jako na „hlavní viníky“, vzhledem k tomu, že Slobodan Miloševič byl už od 80.let titulárně stranickým (komunistickým) šéfem a posléze presidentem jen v Srbsku, ale ne v celé té tehdy už dost decentralizované a dost kolektivně spravované Jugoslávii. Zdráhal bych se nějakého opravdu objektivního posouzení (třeba jeho chorvatský protějšek Franjo Tudjman tady v těch 90.letech byl občas vykreslován v ne až tak o moc lepším světle), ale ten Miloševičův vliv (třeba i na ty srbské komunity v Chorvatsku nebo Bosně a Hercegovině, a nakonec, přece i ta dost napjatá situace v Kosovu už koncem 80.let), tak ten jeho rozhodující vliv rozhodně vůbec nezpochybňuji.

  3. Misot napsal:

    hlavně rychle do EU přijmout Kosovo, demokraticky vedené narkomafií obchodující s orgány (dle vyšetřování Interpolu)…..

  4. reakce na balkánskou krizi napsal:

    To jak se řeší veškeré poitické otázky a teď i v regionu Srbska,které zažívalo genocidu Němců a Chorvatů v druhé světové válce,kde hlavní strůjce vítězství Srbů,bylo Rusko a pochopitelně jejich vůdce Tito jak v partizánské a postupně, celorepublikové vojenské aktivitě,po které vznika Jugoslávská republika a dá se říci na tu dobu na demokratických principech.Jugoslávci měli možnost cestovat a pracovat na západě a byli v pohodě.Ale našel se světový šťoura a tak jsme z hrůzou sledovali další genocidu,která zase řešila staré časy a do toho se zamotalo NATO,Amerika.A všichni víme jak to dopadlo.Svět je rozvařený,vnucovaná demokracie nefunguje dle not,které nám jsou od kamarádů za velkou louží vysvětlovány.Ahoj

    • skeptik napsal:

      Koho jste myslel, když jste psal, že se našel „šťoura“? Slobodana Miloševiče? Pak máte ovšem úplnou pravdu. Právě čtu paměti Madeleine Albrightové, která byla během bojů v Chorvatsku, Bosně a Kosovu buď americkou zástupkyní při OSN, nebo později ministryní zahraničí USA v Clintonově vládě. Balkán měl řadu problémů, ale tím úplně největším problémem na Balkáně byl Slobodan Miloševič. Paměti Madeleine Albrightové vydalo nakladatelství Argo v roce 2013, kniha je stále k dostání v internetovém knihkupectví http://www.kosmas.cz.

      • josef napsal:

        No světový „šťoura“ jsou USA. Před bombardováním býv.Jugoslávie (Srbsko a Černá Hora) probíhalo jednání v Rambouillet ve Francii pod „taktovkou“ Madeleine Albrightové – tedy USA. Ten jejich návrh byl v podstatě ten, že býv.Jugoslávie má umožnit „volné působení“ vojsk NATO na svém území !!!.
        To by musel odmítnout každý prezident svrchovaného státu – no když to Miloševič právem odmítl, tak začalo bombardování (humanitární). UCK ještě chvíli předtím byla ze strany USA řazena mezi teroristy, pak ale je Madeleine „zařadila“ mezi povstalce…. Z toho plyne obecné poučení, že o tom kdo je terorista nebo povstalec rozhodují jen USA…

        • skeptik napsal:

          Josefe, nejprve si ty paměti Madeleine Albrightové přečtěte a neplácejte nehorázné nesmysly. UCK Madeleine Albrightové mezi „povstalce“ nikdy nezařadila a po celou dobu usilovala o jejich odzbrojení. A byl to právě Miloševič, který způsobil nepokoje v Kosovu, když vzal Albáncům v Kosovu autonomii, kterou jim dal Tito. Nepokoje se pak snažil vyřešit etnickými čistkami, které od druhé světové války neměly v Evropě obdoby. Pokud by Miloševič bojoval s UCK, nejspíše by mu něco takového ještě prošlo. Jenže Miloševič nechával hromadně vraždit civilní obyvatelstvo včetně žen a dětí. A nebylo to u Miloševiče nic nového. V Bosně se začátkem devadesátých let choval úplně stejně a tím proti sobě západní země popudil tak, že pak v Kosovu mu už podobné chování nebyly ochotny tolerovat.

          • josef napsal:

            Přiznám se, že paměti Madeleine A. jsem nečetl (a asi bych se k tomu nepřinutil), ale nedávno jsem je opětně slyšel při čtení v rozhlase. Ona tam mj. uvádí „tlaky“, které jsou schopny USA stupňovaně provádět až po vojenský konflikt, Pochopitelně si ale vždy vybírají kde mají takto bránit „mír a demokracii“. V „době Bosny“ byl mj.také konflikt ve Východním Timoru, který měl tehdy cca 800 tis.obyvatel a tam právě gen.Suharto prováděl genocidu na obyvatelích, protože poté co Portugalsko se vzdalo této kolonie tak tam „hupsla“ sousední Indonésie (spojenec USA) a začala to tam čistit. Bylo zabito minimálně 200 tis.občanů Vých. Timoru a „demokratický svět“ mlčel včetně našeho Václava Havla… No a uvádět, že Miloševič „vzal autonomii“ Kosovu jako podnět k „nepokojům“ ze strany Kos. Albánců je úplně mimo, protože on vzal autonomii také tehdy zároveň i Vojvodině, kde převažují etničtí Maďaři – a tam se nic nedělo… UCK byly na seznamu teroristických organizací, ale pak je USA „odsud“ vyjmuly… Čili o tom kdo je terorista nebo povstalec rozhodují jen a jen USA. I v Afghanistánu za doby“SSSR tam“ hlásila RFE, že tam jsou bojovníci za svobodu nebo modžahedidé… Dle USA je teroristické hnutí i Hamas, ačkoli vzniklo až v roce 1988 – tedy 40 let po Izraeli a nemá -kromě Izraele- žádného deklarovaného nepřítele. Je to tedy terorista nebo povstalec, když bojuje proti okupaci vlastního území (byť u té Gazy je forma bantustanu jako kdysi v JAR) ? Za 40 let tam měla být neskutečná symbioza všech etnik, no a kde to je .

          • skeptik napsal:

            Josefe, pokud jste se už donutil k poslechu nějakého úryvku z pamětí Madeleine Albrightové v rozhlasovém vysílání, donuťte se i k jejich přečtení. Rozhodně vám to prospěje. A vytýkat Albáncům v Kosovu, že se začali bouřit, když jim Miloševič vzal autonomii, zatím co Maďaři ve Vojvodině se nebouřili a byli zticha? Jistě se Maďarům odebrání autonomie také vůbec nelíbilo, ale patrně nenašli dost odvahy, případně tam hrály roly i jiné okolnosti. Čechoslováci se v roce 1956 na rozdíl od Maďarů a Poláků také nebouřili, přestože se jim vládnoucí režim nelíbil také. A na východním Timoru měly západní země zasáhnout také? Dovedu si živě představit, jak byste nyní v této diskuzi v takovém případě západním zemím těžce spílal. Možná západní země na východním Timoru zasáhnout měly, možná neměly. Nevím. Ale jsem rozhodně rád, že zasáhly po dlouhém váhání v Bosně a pak i v Kosovu. Tyto oblasti jsou jak nám, tak západním zemím, určitě mnohem blíž, než východní Timor a davy uprchlíků z východního Timoru by se na rozdíl od uprchlíků ze zemí bývalé Jugoslávie nehrnuli ani k nám, ani do jiných zemí západní Evropy. Veřejnost v západních zemích by nejspíše nelibě nesla, kdyby se finanční prostředky z jejích daní věnovaly na vojenský zásah ve východním Timoru a to vlády západních zemí jistě dobře věděly a musely na to brát ohled. Situací na východním Timoru by se měly zabývat spíše země jako Japonsko, Jižní Korea, Taiwan, Malajsie, Singapur, Filipíny, Austrálie a Nový Zéland.

          • josef napsal:

            odpověď pro : Skeptik 26.5.-22,04
            Já jsem knihu M.Albrightové (M.A.) poslouchal vcelku pozorně při čtení v „Radioknize“ na ČRo plus a obecně si rád vyslechnu a přečtu všechny názory třeba i protichůdné. Pak jsem také viděl i neskutečné rozčílení M.A. při její knižní autogramiádě před několika lety a to přímo v  její „američtině“… A ten Vých.Timor by vůbec neměly „zachraňovat“ tzv.západní státy Evropy – to se skutečně nestalo (a asi těžko by ho měl zachraňovat např.Taiwan- tak jak uvádíte, když to není stát uznaný OSN, městský stát Singapur asi také ne, a je také zvláštní, že také těmito Vámi uváděnými státy pro zachraňování neuvádíte Čínu nebo Vietnam …, ale to jen tak k okolním také státům). A k tomu Kosovu a k té „odebrané autonomii Kosova (a Vojvodiny) : V rámci bývalé SFRJ mělo pouze Srbsko autonomní republiky – to dávalo smysl ještě v době SFRJ, ale pokud už bylo Srbsko skoro samostatný stát (resp.dvoustátí s Č.Horou), pak „odejmutí“ autonomie mělo skoro logický význam. Nechalo by se pochopit, že když se osamostatnilo Slovinsko s menším počem obyvatel než Kosovo, Bosna nebyla také až tak větší a Černá Hora už vůbec ne, že Kosovo chce také samostatný stát. Akorát, že ty cesty k tomu byly až hodně krvavé a protiprávní – je také znám výrok jednoho významného generála (Francouz ?, Kanaďan ?) zúčastněného osobně z té doby na této “ mírové“ akci, že : bombardovali jsme špatnou stranu …

          • skeptik napsal:

            Josefe, sotva je vám vymluven jeden nesmysl, přicházíte vzápětí s dalšími. Z poslechu pamětí Madeleine Albrightové jste si toho sice příliš mnoho nezapamatoval, ale zapamatoval jste si její údajné rozčílení, aniž uvádíte příčinu tohoto rozčílení. Já se občas také rozčílím, pokud k tomu mám důvod. Narazila-li Madeleine Albrightová při autogramiádě na někoho takového jako jste vy, pak bych se rozčílení paní Albrightové ani příliš nedivil. Nevidím vůbec žádnou logiku v odebrání autonomie Kosovu a Vojvodině, když se stalo Srbsko téměř samostatným státem. Opravdu nevidím, co má takové odebrání autonomie společného s logikou. A už vůbec nic nevidím logického na následných etnických čistkách, jaké neměly od konce druhé světové války v Evropě obdobu, na hromadném vraždění civilistů včetně žen a dětí a to zdaleka nejen v Kosovu. Před tím byla Bosna a Chorvatsko. Těžko se divit, že se nechtělo Chorvatům, Bosňanům a Kosovanům žít ve státě vedeném gaunerem, jakým Miloševič bezesporu byl. UCK nebyli žádní beránci a velmi dobře si toho byla vědoma i Madeleine Albrightová i když se vy snažíte tvrdit opak. Už jsem tu jednou napsal, že kdyby Miloševič bojoval s UCK, nejspíše by mu to ještě prošlo, jenže on zdaleka nebojoval jen s UCK. To, co prováděl s civilisty, a to nejen v Kosovu, mu zlomilo vaz. A je to dobře. Co se týče Číny a Vietnamu, tyto země s uprchlíky z východního Timoru zcela jistě žádný problém neměly, protože pokud lidé z východního Timoru utíkali, tak zcela jistě ne do těchto zemí s diktátorským režimem. Taiwanu zcela jistě nic nebránilo zabývat se situací na východním Timoru, přestože není zastoupen v OSN. Zcela běžně se zabývá situací v jiných státech, zaujímá k ní nějaký postoj, provádí podle této situace například svoji obchodní politiku, mohl a měl se tedy zabývat i situací na východním Timoru a mohl a měl podporovat jiné demokratické země, které by se situací na východním Timoru zabývaly. Co se týče Singapuru, pak jste Josefe zcela mimo. Tento městský stát má více obyvatel, než leckterý stát s mnohem větším územím a má i ve světě větší vliv, než mnohé územně větší státy. Má svoji armádu i když ne příliš početnou a má i své námořnictvo. Jsem zvědav, s jakými nesmysly přijdete příště. Nejhorší je, že nejspíše jste si velmi dobře vědom, že se o nesmysly jedná.

          • skeptik napsal:

            Josefe, kde jste přišel k tomu údajnému výroku francouzského nebo kanadského generála (jehož jméno bohužel neuvádíte) že „bombardovali jsme špatnou stranu“? Já jsem našel pouze podobné výroky od Kateřiny Konečné, místopředsedkyně UV KSČM, otištěné v Haló novinách 23. 3. 2019. Opět jedna z vašich fake news? Patrně ano. Uveďte celé jméno onoho generála a zdroje, kde si lze tento údajný jeho výrok ověřit. Ruské a proruské weby však vynechte. Ty neberu vážně.

          • josef napsal:

            pro Skeptik z 28.5-14.08 a 17.38 :
            1. Ten generál, který prohlásil, že : “ bombardovali jsme špatnou stranu“ byl Lawrence Mc Kenzie z Kanady a prohlásil to dávno před naším „slavným uznáním“Kosova jako samostatného státu v roce 2008 (mj. loni Ivan Langer – jako tehdejší ministr vnitra v Topolánkově vládě, která uznání Kosova schválila a on hlasoval také pro uznání, prohlásil pořadu Interwiev na ČT 24 u redaktorky Tvarůžkové, že to byla velká chyba…),
            2. K situaci v tehdejší Jugoslávii existují „mraky“ podkladů. Já bych Vám doporučil třeba : CZP ! (Czech Free Press), článek od Diany Johnstoneové -Rozbíjení Jugoslávie (6.4.2010 a k tomu jsou tam i jiné články — např. Mary Walshová – Vraní soud- Osobní vzpomínky na Kosovo 1999-2009 z 17.3.2012).
            Dále i na webu : Odmaturuj.cz v sekci dějepis, a také i na EU server 7.1.2017 od Jiřího Jaroše Nickella. Hodnocení lze najít i u Thomase Kulidakise (zpravodaj ČRo z Balkánu)…
            Zdrojů na „hodnocení“ tehdejšího bombardování je pochopitelně více, ale z Vašich názorů jsem dospěl k tomu, že jste už dávno přesvědčen. Já touto odpovědí končím, protože se nedomnívám, že se lze dobrat ke smysluplné diskusi… Je to jako sen.Cato : Ostatně soudím, že Karthágo…

          • skeptik napsal:

            Josefe, co to máte za zdroje? Já jsem vás výslovně žádal, abyste ruské a proruské weby vynechal! A vy jste mi doporučil jakýsi Czech Free Press, na který mi můj antivirový program zablokoval přístup, protože je v něm infekce a hned mi doporučil otestovat počítač na viry a mall ware! Tak vy pracujete s takovýmito zdroji? Pak se nedivím, že na diskuzní stránky HP píšete takové nehorázné nesmysly! Toho údajného kanadského generála Lawrence Mc Kenzie jsem také nenašel. Jistého Lawrence Mc Kenzie jsem sice našel, ale to je milionář a ne generál. Stejně tak Jiřího Jaroše Nickella. Opět, našel jsem sice Jiřího Jaroše, ale bez onoho dodatku Nickell, je profesorem na brněnské univerzitě a k bývalé Jugoslávii se nikde nevyjadřuje. Na web odmaturuj,cz jsem po zkušenostech s vašimi zdroji už raději nešel. O žádné viry v mém počítači nestojím. Jestliže čerpáte z takovýchto prapodivných a podezřelých zdrojů, pak se opravdu vůbec nedivím, že na diskuzní stránky HP píšete takové nehorázné nesmysly.

          • josef napsal:

            pro Skeptik z 1.6, 10,54
            Ačkoli jsem se zařekl, že už nebudu odepisovat, tak jsem ještě udělal vyjímku. Já jsem si zadal do vyhledávače odkaz : Výroky generálů po bombardování Jugoslávie a tam se objevily „mraky“ zdrojů a trvalo mi to skoro půl dne než jsem asi jich 15 přečetl. A ten generál se správně jmenuje Lawrence MacKenzie ( já jsem uvedl předtím McKenzie) a ve svých zdrojích ho uvádí i Jan Eichler, který tak hodnotil „Války legální a ilegální od r.1990″. Ten výrok MacKenzie uvedl už v roce 2004 a jan Eichler ho tam uvádí pod č.24 citací. I tak jsem ale přesvědčen, že Vám to stačit nebude a asi bude lepší se zabývat “ pravdami“ Albrightové, Powella, Perleho, Wolfovitze, Kagana a dalších guru…

    • ČERT napsal:

      Jen mimochodem ale, Josip Broz Tito byl sám chorvatského, resp. chorvatsko-slovinského původu (uvádí se, že matka byla Slovinka). Ale tak především by se svojí identitou dal klasifikovat jako Jugoslávec. Těch Jugoslávců (vlastně ekvivalent Čechoslováka) bylo ještě v 80.letech v té Jugoslávii obrovské množství, a myslím, že dodnes se tak v těch postjugoslávských státech dost lidí identifikuje.

  5. vrtěti psem napsal:

    Naštěstí paní Hřebíčková má zkušenosti a je objektivni, což článek pana Břešťana rozhodně není. Aby byl, tak do ucelené mozaiky nechť položí identické dotazy, avšak jen s faktickými zeměpisnými změnami, a to:
    „Balkán Turecku resp. arabům nepatří“
    „Jak ale Balkán vidí wahábistická Saúdská Arábie?“
    „Příkladem je asi hlavně Bosna a Hercegovina…“
    „Přesto se ale říká, že pro Turecko a také pro Saúdskou Arábií je Balkán laboratoří toho, co pak zkouší aplikovat někde jinde…“
    „Saúdská Arábie, zkušený našeptávač“
    „A jak se projevuje vliv Saúdské Arábie? Co ji motivuje angažovat se na západě Balkánu?“
    „Nedávno třeba investovala do projektu v sarajevské Ilidži“

  6. Srbsko a Rusko jsou tradiční spojenci, už od dob před první světovou válkou. Ostatně Rusko vyhlásilo válku Rakousku – Uhersku poté, co tento stát přepadl právě Srbsko. Na tom se dosud nic nezměnilo a ten, kdo atakuje Srbsko, si musí uvědomit, že to hnědé a huňaté, do čeho kope, je kožich ruského medvěda.

    Druhou věci jistě je, že rozdíl mezi odtržením Kosova od Srbska a odtržením Krymu od Ukrajiny spočívá ve dvou věcech:
    1. Krym byl historické území Ruska a nikoli Ukrajiny, zatímco Kosovo bylo vždy centrem Srbska (a zastávalo v něm podobnou roli, jako pro nás centrální části původního přemyslovského státečku – cca od Prahy po Říp)
    2. S odchodem Krymu od Ukrajiny a jeho následným vstupem do Ruské federace souhlasila ve svobodném referendu naprostá většina obyvatelstva (včetně Krymských Tatarů, kteří si od toho právem slibovali efektivnější ochranu proti náboženským extrémistům), zatímco Kosovo bylo odtrženo od Srbska na základě diktátu narkomafie a islámských teroristů.

    • josef napsal:

      … Ale protiprávně, protože Rezoluce RB OSN 1244 z června 1999 má stále právoplatné znění, že „Kosovo je nedílnou součástí Srbska pod dočasnou správou OSN- tehdy tedy posunuto na NATO“. Tato rezoluce stále platí a „vláda práva v demokraciích je jaksi fuč…“. Čili vláda práva se používá jen jak se to hodí, protože např. základna USA Bondsteel v Kosovu by vůbec neměla být…

    • Guláš napsal:

      Vlastnictví území je v čase historie dost proměnlivé. To by ČR mohla nárokovat půlku Rakouska a ještě kus Itálie, celé Slezko, Horní a Dolní Lužice a další.

      Demokratické volby, pod kontrolou „demokratického“ Ruska. Není to oxymóron?
      Rusko udělalo chybu, že nepozvalo mezinárodní pozorovatele. Asi k tomu mělo důvod (= asi volby nebyly dost demokratické i na ruské standardy)

      To, že napadám postup vůči Kosovu, neznamená, že nebudu kritizovat Rusko.

      • Je otázka, zda by tam demokratičtí pozorovatelé vůbec šli (a neobávali se následujících sankcí od států, fandících spíš Ukrajině).
        Rozhodně tam ale nějaký masový odpor ani proti vyhlášení samostatnosti, ani proti vstupu do svazku s Ruskem nebyl. Ozývali se hlavně náboženští extrémisté z řad muslimů, kteří pod vládou Ukrajiny měli otevřené pole k šikaně umírněných muslimů. Ti druzí si naopak od toho slibovali zlepšení poměrů, což se také stalo. A Rusové to podporovali prakticky stoprocentně.

    • skeptik napsal:

      Pane A. S. Pergille, když už jste u té historie, Krym byl ve své historii i územím Turecka, nejen Ruska. Rusko ale začátkem devadesátých let svým podpisem na smlouvě stvrdilo, že Krym patří Ukrajině. Následnou okupací Krymu pak dalo Rusko jasně najevo, že k podepsaným mezinárodním smlouvám má stejný vztah, jako kdysi hitlerovské Německo. A nakolik svobodné bylo asi ono referendum, na které nebyli připuštěni žádní nezávislí pozorovatelé, si lze domyslet.

      • josef napsal:

        Tak jak to uvádíte tak vlastně Rusko okupuje (převážně) občany ruské národnosti na Krymu ? A občané ruské národnosti na Krymu se vzpouzí a konají další skutky občanské neposlušnosti proti Rusku, že ? A co taková okupace Izraele na části území určeném Palestině ? Tam je dozajista symbioza a klid obou etnik ? Nyní když v EU chtějí některé členské státy hlasovat o tom, že se jedná o nepřípustnou anexi palestinských území Izraelem, tak my – ČR – už víme, že proti Izraeli hlasovat nebudeme. Krym je tedy anexe nepřípustná, ale „anekse“ území Palestiny Izraelem je „jaxi“ v pořádku…

        • skeptik napsal:

          Já tvrdím, že tak jako Adolf Hitler neměl žádné právo okupovat československé pohraničí, přestože na něm žili převážně Němci, nemělo Rusko žádné právo okupovat Krym, přestože na Krymu žijí převážně Rusové. Zvláště když Rusko samo začátkem devadesátých let ve smlouvě s Ukrajinou svým podpisem uznalo, že Krym je ukrajinský. A chaos na palestinském území s tím má společného asi tolik, jako zemětřesení na Novém Zélandu.

          • j napsal:

            K tomu „chaosu na palestinských uzemích“ jenom dodávám aktuální vyjádření „našich“ 3 ministrů zahr.věcí. Čili takové názory na anexe vers.anekse nemám jenom já. Nevím jestli je Vám znám film od Klusáka a Remundy, vysílaný někdy před 3 lety (?) o obou bojujících stranách. Tam z „Doněcko-ruské fronty“ jasně zaznělo, že pokud by se tehdy konaly dohodnuté volby 3 ministrů zahr.věcí (Polsko, Německo a Francie) a Janukovyče, tak k žádnému ozbrojenému povstaní na východě Ukr. nedošlo a výsledky voleb by byly respektovány. No a když Kličko to přednesl na Majdanu, tak ml. Parubij (syn předsedy Nár.rady Ukrajiny) tehdy prohlásil, že kvůli tomu (dohodě o volbách) tady „nebojovali“. A dohody padly a byl to tedy puč jak vystřižený – a dohoda z r.1993 o celistvosti Ukr. byla na vodě, když demokracie padla… Jak už jsem psal dříve, tak každá akce plodí reakci a bída na Ukrajině se dál (bohužel) prohlubuje (což je ale dobře pro nás tj ČR , protože jejich občané nám najednou zachraňují hospodářství…).

          • skeptik napsal:

            Krátce a stručně: k ozbrojenému povstání na východě Ukrajiny pane j by nedošlo, kdyby nabylo rozpoutáno a vyzbrojeno Ruskem a hlavně jeho tajnými službami jako odpověď na odklon Ukrajinců od proruské orientace Janukoviče.

      • Krym měli původně Skytové, potom tam měli osady Řekové, nějaký čas tam vládli, nebo se o to snažili, Peršané, pak se tato území stala součástí Říma, posléze Byzance a po jejím pádu poloostrov obsadili Turci. Poté tam sídlila Zlatá horda (jejíž řádění je v paměti Rusů dosud živé, jak jsem toho byl svědkem na stáži v SSSR v 80. letech), pak zase Turci, poté to dobylo Rusko. Pak to ožrala Chruščov, asi jako kompenzaci státem řízeného hladomoru a jiných excesů Ruska (SSSR) proti Ukrajině dal Ukrajincům. Pak Krym vyhlásil samostatnost a následně vstoupil do svazku s Ruskem (podobně se zachoval kdysi třeba Texas).

        • skeptik napsal:

          Opomněl jste napsat, že Krym přivedly do svazku s Ruskem „zelení mužíci“ vyslaní Putinem. A stále platí, že začátkem devadesátých let to bylo Rusko, které stvrdilo svým podpisem na smlouvě s Ukrajinou, že Krym je Ukrajinský. Uznalo tím tedy bez námitek i akt provedený ožralou Chruščovem.

  7. Hmmm napsal:

    Historicky Balkán + středomoří + západ Evropy = římská říše. Diktatura fungovala staletí

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *