KOMENTÁŘ „České republice se výborně daří. Rosteme, bohatneme a hlavně jsme bezpečná země a svět by to měl vědět,” řekl premiér Andrej Babiš na pravidelné schůzi českých velvyslanců v Černínském paláci. A čeští velvyslanci a velvyslankyně by to prý měli v zahraničí stále zdůrazňovat: „Mluvte o tom na těch recepcích,“ vyzval je Babiš.

Ve svém více než půlhodinovém projevu toho premiér suma sumárum mnoho neřekl. Zjevně byl ale dotčený titulkem, který si prý přečetl v nejmenovaných zahraničních novinách (text se týkal sporu o odvolání ministra kultury Antonína Staňka a jmenování jeho nástupce):

„Teď jsem si přečetl, že česká parlamentní demokracie skončila. Ani sekundu nikdo neporušil ústavu! Nešťastný příběh s ministrem kultury skončil, bylo to nedorozumění v komunikaci,“ prohlásil Babiš.

Jenže jsou to právě tahle „nedorozumění“, „nešťastné příběhy“ a tanečky kolem prezidenta a ústavy, či premiérův střet zájmů, čeho si v zahraničí nutně všímají.

Co domů píší velvyslanci

Ne jen prostřednictvím médií (jako třeba v tomto dokumentu rakouské ZDF, který Babiše taktéž velmi rozladil), ale i zahraniční politici prostřednictvím zpráv svých velvyslanců v České republice. Ti situaci v Česku z podstaty své práce důkladně monitorují.

Za příklad, jak to asi funguje, může sloužit britský velvyslanec v USA Kim Darroch, který v depeši do londýnské centrály popsal amerického prezidenta Donalda Trumpa jako „nestabilního“ a „neschopného“ a napsal, že nevěří v možnost zlepšení jeho vlády.

Depeše – i když je normálně neveřejná – unikla do médií (zveřejnil ji britský nedělník Mail on Sunday), byl z toho skandál a rezignace velvyslance.

Dnes už bývalá britská premiérka Theresa Mayová se Darrocha zastala s tím, že dobrá vláda závisí na pracovnících, kteří jsou schopni poskytnout „úplné a upřímné“ informace.

Co asi upřímně píší zahraniční velvyslanci domů o českém prezidentovi nadbíhajícímu otevřeně Číně a Rusku? A o českém trestně stíhaném premiérovi, o jeho střetu zájmů, o důvodech statisícových demonstrací na náměstích, o tom, jak si prezident ukrajuje navzdory ústavě stále větší pravomoci a jak tomu premiér zpovzdálí uctivě přihlíží? To se můžeme jen dohadovat, i když jistou představu máme.

Konverzace na recepcích

Babiš si zakládá na tom, že se se zahraničními politiky dokáže domluvit francouzsky i anglicky. Rád by byl vnímán jako uznávaný státník, ten, kdo se vyzná, ten, kdo patří do party, do první ligy evropských politiků.

Jenže v té partě vyčnívá – trestně stíhaný premiér členské země EU je unikát. Stejně jako člověk kombinující politickou, byznysovou a mediální moc, který je kvůli čerpání fondů z Evropské unie v podezření ze střetu zájmů.

Jako politik Babiš vyjednává o evropském rozpočtu a dotacích, které pak končí u firmy, již založil a na jejímž finančním zdraví má stále osobní zájem. A s koncem léta se v kauze Čapí hnízdo možná dočkáme i jeho obžaloby.

To se i zkušeným českým diplomatům „na těch recepcích“ prostě vysvětluje těžko.