Babiš chtěl vysílat české vojáky do bojových misí, žádal aktivnější NATO. V kampani se popírá
Jako prezidentský kandidát Andrej Babiš tvrdí, že „nezavleče Česko do války“. Není to přitom tak dlouho, co jako premiér naopak navrhoval aktivní účast českých vojáků v zahraničních bojových misích a mluvil o tom, že za svobodu je třeba bojovat. Tehdy šlo především o boj proti islámskému terorismu. Jenže dnes, kdy Rusko podobným způsobem terorizuje ukrajinské civilisty, Babiš najednou otočil a voličům sugeruje, že válka na Východě se nás netýká.
„Možná bychom se měli znovu zamyslet nad tím, že kdysi jsme bojovali, naši vojáci NATO proti teroristům přímo,“ řekl Babiš novinářům po Pařížském mírovém fóru v roce 2018 a dodal, že podle něj „bychom se měli vrátit k té původní strategii“. Česká armáda se v té době zaměřovala nikoli na bojové, ale především na výcvikové mise například v Afghánistánu, Mali, Pobaltí nebo na Balkáně.
Babišovy úvahy vedly i k mediálním titulkům, které by si při své současné protiválečné kampani za rámeček rozhodně nedal, viz třeba „Babiš na mírové konferenci navrhl válku: Naše vojáky chce poslat do boje“.
Nepřítel? Terorismus
U podstatné části tehdejší opozice každopádně narazil Babiš s touto myšlenkou na odpor či minimálně na skepsi. Komunisté, kteří Babišovu vládu podporovali, dokonce pohrozili, že toleranci kabinetu vypoví. Myšlenka na české vojáky bojující v první linii se nelíbila ani hnutí SPD.
„Od stolu tohle přece nikdo normální předem a bez znalosti věci schvalovat nemůže,“ řekl tehdy šéf SPD Tomio Okamura. A i ODS, která dnes jako hlavní vládní strana podporuje vojenskou pomoc Ukrajině napadené Ruskem, tehdy k bojovým misím českých vojáků měla své výhrady.
„Z principu nemůžeme poskytovat jakýsi bianco šek vládě,“ řekla v listopadu 2018 k možné transformaci mírových a výcvikových misí na bojové tehdejší předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová.
Za pozornost stojí i to, jak v té době Babiš coby premiér zapojení českých vojáků do bojových misí zdůvodňoval: „Je to o tom definovat nepřítele. V tom jsem přesvědčen, že je to mezinárodní terorismus,“ řekl po zmiňovaném mírovém fóru v Paříži v roce 2018.
Dnes, o čtyři roky později v roli opozičního poslance a kandidáta na Hrad už Babiš nic podobného nežádá. Naopak – z billboardů se s protiválečným poselstvím vymezuje proti svému soupeři, generálovi ve výslužbě Petru Pavlovi: „Jsem diplomat, ne voják.“
Když je pachatelem Rusko
Mezinárodní terorismus však mezitím nejenže nezmizel, ale rozšířil navíc se do nových podob. Kromě islámských radikálů, kteří v uplynulých letech spáchali útoky v různých zemích Evropy, se jako teroristický stát chová i Rusko, které během své invaze na Ukrajinu několik posledních měsíců cíleně útočí na civilní obyvatelstvo a infrastrukturu. Jenže v Babišově rétorice mezitím „boj proti terorismu“ vystřídal „boj za mír“.
„Pokud pan Pavel říká, že mír je iluze, tak já jsem zásadně proti. My nechceme válku, my chceme mír. A Evropa od druhé světové války má mír a za to musíme bojovat. Ano, pomáhali jsme Ukrajincům, pomáháme, to je dobře, ale je potřeba, aby někdo začal mluvit o míru,“ řečnil Babiš na své první tiskovce po 1. kole prezidentské volby.
Ještě jako premiér přitom – alespoň verbálně – viděl roli Česka při budování světového míru úplně jinak, včetně přímé účasti českých vojáků v bojových misích.
„Je nepřijatelné, aby z úst některých bývalých vysokých představitelů státu vycházela poraženecká slova vyzývající ke stažení našich vojáků ze zahraničních misí. Věřím, že jsem s vámi zajedno, když prohlásím, že my Češi svoje spojence neopouštíme a z boje neutíkáme!“ burcoval Babiš v listopadu 2018 na Velitelském shromáždění Armády ČR.
Přítomným velitelům a velitelkám připomněl, že podle tehdejších statistik byla Česká republika šestou nejbezpečnější a sedmou nejklidnější zemí na světě. „To je obrovská hodnota. Abychom si i nadále udrželi vysokou pozici na příčkách nejbezpečnějších zemí světa, musíme být i nadále aktivní a bojovat hlavně proti terorismu, hybridním hrozbám a nadále posilovat naši obranyschopnost a vnitřní bezpečnost.“
Babiš: Vlastenectví, odvaha, boj
Za svým si stál ještě krátce před sněmovními volbami v roce 2021. „Osobně si myslím, že bychom měli volit jinou taktiku. NATO by mělo začít mnohem aktivněji zasahovat proti všem, kdo poskytují zázemí mezinárodnímu terorismu. Přednost by měla mít cílená likvidace těchto ohnisek za pomoci krátkých, cílených a chirurgicky přesných úderů,“ řekl na Dnech NATO předloni v září.
Jako z jiné dimenze zní také závěr jeho tehdejšího projevu. Nic podobného by totiž „současný“ Babiš veřejně v kampani nepochybně neřekl: „Musíme v mladých generacích pěstovat odvahu a zdravé vlastenectví. Uvědomění a osvojení si hodnot a vědomí toho, že naše svoboda a bezpečnost nejsou nic samozřejmého a musíme za ně vždy být připraveni bojovat.“
Následné volby ale Babiš prohrál a nedlouho po nich vpadlo Rusko na Ukrajinu. S ruskou armádou přišla i zvěrstva, mučení ukrajinských civilistů včetně žen a dětí, a po vojenských neúspěších Kremlu také zbabělá a otevřeně teroristická taktika ostřelování ukrajinské civilní infrastruktury.
Jenže to už Babiš nebyl premiér a z opozice rozjížděl prezidentskou kampaň. Jeho ujišťování o nutnosti boje proti terorismu, o tom, že Češi z boje neutíkají a že za vlastní bezpečí je nutné bojovat, se rychle změnilo: vystřídala ho současná alibistická protiválečná rétorika.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Příběh Vrbětic chce Rusko rozbít. Nehodí se mu do poválečných plánů s Českem
Rusko je jako upadající impérium extrémně nebezpečné, říká exšéf britské MI6
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
8 komentářů
Myslím si, že to podstatné, na čem se volba Babiše nebo Pavla láme, je předpokládaná reakce na ruskou agresi.
Postoj generála Pavla je víceméně jasný. Rusko by mělo být na Ukrajině poraženo a vyhnáno z co největší části Ukrajinského území. Pokud by Rusko v této válce zvítězilo, byla by to nejen katastrofa pro Ukrajinu, ale i hrozba pro naši zemi. Proto je potřeba Ukrajinu podporovat všemi rozumnými prostředky včetně dodávek zbraní a sankcí namířených proti Rusku.
Postoj Andreje Babiše vyplývá podle mne z „jeho billboardu“, ve kterém se prezentuje jako mírotvorce. Tedy jako spojenec německé a francouzské opatrnosti a „mírotvorby“ bez ohledu na to, co by to znamenalo pro Ukrajinu. Vypadá to tak, že Babišovým cílem je „bussiness as usual“.
Moje postoje v této věci jsou blízké postojům generála Pavla. Nevím, zda ze stejných důvodů. Mým důvodem je kromě velkého hněvu na masové vrahy i obava, co by Rusové mohli provádět po případném vítězství na Ukrajině. A to s nimi nelze dojednat. Jsou to vrazi a lháři. Proto podporuji a budu podporovat dodávání kvalitních zbraní Ukrajině.
Naprosto souhlasím, jsem pro zachování míru, proto je nutno za mír bojovat.
Proto podporuji pana Pavla, který chce bránit mír, nemění názory jak mu to pasuje – prostě mu věřím více, než panu Babišovi. Jeho morální vlastnosti jsou na daleko vyšší úrovni než Babišovi – nelže, nekrade, neobohacuje se na úkor nás všech, ve světě má daleko lepší morální kredit
… no ale podporoval Pavel ten mír když byl v čele vojenského výboru NATO, když to NATO vesele válčilo v Afghanistánu a Iráku ? Nevím a ani si nevzpomínám, že by on Pavel hlasitě řekl, že jdeme domů, protože to není válka NATO… Co tam po tom NATO v těchto dvou zemích zůstalo za pořádek, jen chaos a zhroucené státy, statisíce uprchlíků, aj. ..
Chtěl jsi říct co zůstalo po rusácích a invazním pákistánském talibanu respektive po ssaddámovi, jen chaos a zhroucené státy, josef.
naprosto souhlsím s panem Pavlem
Souhlasím OK
Což je ale dosti podstatný rozdíl, zahraniční bojové mise, kam je omezený kontingent našich profesionálních vojáků poslán, a žádná další rizika pro stát v tom nejsou – a spuštění války s Ruskem.
Což je doslova nebe a dudy, takže i ta podpora našich politiků je v tomto pochopitelně zcela rozdílná.
Ne, že bych měl něco proti dudám, petříku. Ovšem co se týče spouštění, tak na to dochází jedině u tebe a tvých kalhot sto kilometrů před puťkou. Narozdíl od Bureše dnes nikdo nevyskakuje s posíláním jednotek, aby o pět minut později otočil o 180 stupňů, protože z toho náhodou lze uplést z h.. bič na konkurenci.