Psát kriticky o Rusku má svá rizika. A to i v případě, že sedíte v teple pražské redakce. Své o tom ví řada českých novinářů, kteří své názory a komentáře na dění v Ruské federaci či na Vladimira Putina pravidelně zveřejňují v českých médiích.
České ministerstvo zahraničí zůstává v napětí. Stále není jasné, zda do Prahy a na terezínské pietní shromáždění 26. ledna v rámci připomínky 70 let od osvobození koncentračního tábora Osvětim přijede, či nepřijede ruský prezident Vladimir Putin.
Už v únoru chtěla mít Česká republika od Evropské komise schválené první tři operační programy v celkové hodnotě sedmi miliard eur (196 miliard Kč), v Bruselu ale narazila. Zpoždění bude minimálně v řádu měsíců.
I když české výdaje na vědu a výzkum postupně rostou, ve srovnání s vyspělými západními je Česko stále pozadu. Podle Českého statistického úřadu celkové výdaje na vědu a výzkum činily v roce 2013 (poslední dostupné kompletní údaje) 77,9 miliard Kč, proti roku 2012 vzrostly o 5,5 miliard.
Kdyby ceny benzínu a nafty u českých čerpacích stanic mohly plně kopírovat vývoj cen ropy na světových trzích (viz graf), jezdili by dnes čeští řidiči méně než za dvacet korun za litr.
Svět, Evropa a tak i Česká republika má co do činění s novou formou terorismu, napsal na stránky Bezpečnostní informační služby její mluvčí Jan Šubert. Text, v němž popisuje rizika plynoucí z nepředvídatelných útoků takzvaných osamělých vlků, publikoval v polovině prosince loňského roku.
V reakci na teroristické útoky v Paříži se vláda rozhodla „personálně i finančně posílit“ Bezpečnostní informační službu. Pro začátek by ale stačilo, aby adresáti zpráv BIS začali brát její informace a varování vážně.
Aktuální teroristický útok v Paříži jen potvrdil, že radikální islamisté se v Evropě obvykle rodí z druhé až třetí generace uprchlíků, jež daná země před lety přijala.
Svoboda projevu, právo na informace, globálně působící média a sociální sítě mají i svou odvrácenou podobu: záměrné dezinformace, šíření konspiračních teorií a propagandu. Tohle umění sice ovládá a také financuje řada vlád světa, podle Institutu pro moderní Rusko (IMR), think-tanku se sídlem v New Yorku, je ale mistrem v oboru Kreml.
Shodnete se ve svých názorech spíše s Tomiem Okamurou, Bohuslavem Sobotkou nebo třeba Miroslavem Kalouskem?
