Uživatel

Post Bellum

„Mohl jsem se jen dívat, jak po mé rodině střílejí,“ vzpomíná na útěk z ČSSR. Ke svobodě měl 25 metrů

Večer 13. srpna 1967 přijela na hraniční přechod v Českých Velenicích velká stará škodovka s osmičlennou rodinou Šindarových: nejstarší byl otec Karel (ročník 1920), nejmladší vnučka Claudie (1965). Chtěli do Rakouska, avšak nebyli svobodní občané, nýbrž obyvatelé komunistického státu, který se jim rozhodl nevydat pasy. Vzpomínky Ctibora Šindara jsou součástí Příběhů 20. století.

Jak se pekla bábovka v židovském ghettu: mletá lebeda, slupky od brambor, sacharín a mouka

Ghetto v polské Lodži (přejmenované na Litzmannstadt) zřídili nacisté počátkem roku 1940. Tísnilo se v něm 160 tisíc lodžských Židů, které nacisté využívali na práci ve více než stovce továren. V letech 1941-1942 deportovali Němci do ghetta 38 tisíc Židů z jiných míst. Bylo mezi nimi i pět tisíc lidí z Čech, kteří přijeli mezi 16. říjnem a 3. listopadem 1941 –

Rok 89 očima esenbáka: V Palachově týdnu „bránil stát“ a zásah na Národní „nebyl jednostranný“

V neděli 15. ledna 1989 lidé přišli na Václavské náměstí v Praze uctít památku Jana Palacha. Bezpečnostní složky proti přítomným zasáhly a následovaly několikadenní početné a surově rozháněné demonstrace, známé jako Palachův týden. Jak viděl tehdejší události příslušník SNB, převelený do obležených Všetat, ukazují Příběhy 20. století.

Pojď k tabuli a řekni, kde je maminka. StB při šikaně odpůrců režimu nešetřila ani malé děti

V březnu 1981 dorazili do venkovského domu disidentů Věry a Pavla Roubalových na Vysočině příslušníci Státní bezpečnosti a začali provádět domovní prohlídku. Jeden z nich se posadil na velká akumulační kamna a podivoval se, že nehřejí. Spokojil se s vysvětlením, že Roubalovi si na přílišné teplo nepotrpí. Štěstí pro těhotnou Drahomíru Šinoglovou, která byla uvnitř kamen.

Život si koupil za kilo cukru. Před sovětskými komunisty utekl do Čech, před českými do Izraele

„Nevěděl jsem, co u Mengeleho znamenalo doprava nebo doleva. Že jedni jdou na práce, druzí do plynu,“ vzpomíná Antonín Moťovič na selekci v Osvětimi. Komunisté se ale podle něj později chovali podobně jako nacisté: „Tvořili seznamy Židů. Rozhodovala ne odbornost, ale loajalita k režimu,“ vysvětluje, proč v polovině 60. let nakonec s rodinou odešel z Československa do Izraele.

Muž, kterého semlely dějiny. Během deseti let nucená práce pro Hitlera, sovětský lágr i pétépáci

Za druhé světové války byl Vladimír Bernát nuceně nasazen v nacistickém Německu. Po porážce třetí říše prožil bezmála pět let v zajateckých táborech na území SSSR. A pak, v Československu, strávil ještě dva roky v Pomocném technickém praporu PTP pro „nespolehlivé občany“. Stačilo, že se narodil ve špatné době na špatném místě.