Uživatel

Post Bellum

Tvrdil, že je na nemocenské, ale cvičil na agenta chodce. Prožil deset let v nejhorších věznicích

V prosinci roku 1953 kdosi zaklepal na dveře ostravské ubytovny, kde žil údržbář, vyučený stolař a ajznboňák Alois Čoček. Otevřel a s radostí a údivem přivítal své dva mladší bratry Jana a Josefa, které neviděl skoro deset let. Alois měl za sebou čtyři roky uranového lágru. Právě ho propustili na podmínku. Vzpomínky bratrů Čočkových patří do

„Jako mrtví na dovolené,“ vzpomínal vězeň zachráněný z Osvětimi. Nacisté ho potřebovali k padělkům

Osud Adolfa Burgra se v mnoha ohledech liší od ostatních přeživších z nacistických koncentračních táborů. Když Američané dne 5. května 1945 osvobodili tábor Ebensee, nevěřili, že Burger je vězněm. Nebyl oholen dohola jako ostatní, byl zdravý s dobrou fyzickou kondicí. Zachránila ho účast v padělatelském projektu hitlerovského Německa. Podle Burgrova příběhu vznikl oscarový film Ďáblova dílna. Jeho vzpomínky patří i

Kvůli doktorátu jsem se musel naučit Internacionálu, vzpomíná jeden z posledních letců RAF

Tomáš Lom je jedním z posledních žijících československých letců, kteří za 2. světové války sloužili v britské RAF. Přežil požár letadla i výbuch bomby. Po návratu domů nakonec vstoupil do KSČ, v době, kdy řada jiných bývalých letců mířila naopak do vězení coby údajní západní špioni. Jeho vzpomínky patří do Příběhů 20. století.

Sedláci protestovali proti komunistům, pak přišlo zatýkání a monstrproces. Dnes farmaří jejich děti

Koncem roku 1949 chodili okolo Dobrušky od statku ke statku kontroloři povinných odvodů a lidé se proti nim bouřili. Nakonec se před Okresním národním výborem ve městě sešlo asi 250 protestujících. Otec Václava Daška v následném procesu dostal dvacet let. Vzpomínky dětí sedláků, které po revoluci navázaly na starou rodinnou tradici, patří do Příběhů 20. století.

Jak StB „pečovala“ o zahraniční novináře. Vypuštěné pneumatiky, zastrašování i dotěrné pokojské

Americký novinář Jolyon Naegele, syn německého otce a anglické matky, před třiceti lety působil jako zpravodaj Hlasu Ameriky pro střední a východní Evropu. Jeho líčení pádu komunismu v Československu a v dalších zemích je pozoruhodné tím, že se v něm spojuje nadhled cizince ze svobodného západního světa a hluboká znalost místních poměrů. Patří do Příběhů 20. století.

„Jak to přečetli na Hlasu Ameriky, tak mě sebrali,“ vzpomíná bývalý mluvčí Charty 77

Disident, evangelík Jan Kozlík se narodil v roce 1946 ve Mšeně u Mělníka. V únoru 1977 podepsal Chartu 77 a o pět let později se stal jedním z jejích mluvčích. „Vůbec největší strach jsem ale měl, když někdo v neobvyklou dobu zazvonil u dveří,“ popisuje Kozlík šikanu komunistické Státní bezpečnosti. Jeho vzpomínky jsou součástí Příběhů 20. století.

Jsi zrádce socialismu, odsoudili ho svazáci. Do sametové revoluce zbývalo pár dnů

Dne 9. listopadu 1989 hlasovali studenti čtvrtého ročníku gymnázia v Táboře na pokyn ředitele školy a třídní učitelky pro okamžité vyloučení nepřítomného studenta Ondřeje Tichého ze všech studentských organizací SSM. Tichý se totiž údajně dopustil nanejvýš zavrženíhodného činu: zradil socialismus, emigroval do západního Německa. Jeho vzpomínky jsou součástí Příběhů 20. století.

Komunisté ho nespravedlivě věznili třináct let. Havlova amnestie přišla tři týdny před koncem trestu

Když se 17. listopadu 1989 začala hroutit v Československu komunistická vláda, byl Josef Römer ve vězení ve Valdicích. Dostal se tam, aniž by cokoli provedl, věznili ho téměř 13 let. Jeho případ patří k nejotřesnějším příkladům politické perzekuce v normalizačním Československu – je vysoce výmluvnou zprávou o povaze tehdejšího státního zřízení. Zachytily ho Příběhy 20. století.

Ženy ve válce: „Chtěla jsem umřít, tak jsem si lehla na sníh. Prý je to dobrá a lehká smrt.“

Něco přes tři tisíce žen vstoupilo v Sovětském svazu v letech 1943 – 1944 do československých jednotek. Podkarpatské Rusínky, volyňské Češky, dělnice z továren, vězeňkyně gulagů a další. V armádním sboru sloužily nejčastěji jako kuchařky, v prádelně, jako zdravotnice, spojařky. Právě jim se tentokrát věnují Příběhy 20. století.