V květnu 1949 se americký voják Frank Fernetti vracel do Rakouska z manévrů v Německu. Putoval zpátky k jednotce, ale taky k dívce, kterou poznal v Linci, chtěl si ji vzít a těsně před odjezdem se dozvěděl, že s ním čeká dítě. Nenašel ji – a do smrti žil zřejmě v přesvědčení, že ho zradila a utekla s jiným. Dívka byla Češka, jmenovala …
Skaut Jiří Navrátil se ve svém životě zachoval nejednou jako hrdina. U soudu v roce 1949 dostal za pokus o státní převrat dvacet let vězení. Před tím se morseovkou domluvil s ostatními zatčenými skauty, že na sebe vezme vinu. Navrátilovy vzpomínky jsou součástí Příběhů 20. století.
Jiřímu Navrátilovi, dlouholetému starostovi českého Junáka a bývalému politickému vězni, nedělalo obtíže ani v devadesáti letech odjet na tábor, spát ve spacáku jako ostatní a krmit se z připáleného kotlíku. „Jeho“ skauti se v roce 1949 podíleli i na přípravě protikomunistického převratu. Navrátilovy vzpomínky jsou součástí Příběhů 20. století.
Dalo se po 2. světové válce obnovit soužití Čechů, Židů a Němců, vyhnout se odsunu a odplatě oko za oko? Tuhle otázku vyvolávají vzpomínky Evy Lukášové a Ilse Eichnerové z cyklu Příběhy 20. století. V době, kdy mnozí čeští Němci čekali na zařazení do odsunových transportů a sedláci si je mohli vyžádat na výpomoc, přijali Lukášovi nejen jednu židovskou, …
„Náš dům vyvlastnili a vystěhovali nás v roce 1983, krátce poté, co jsme nechali pokřtít děti. Křtil je Zdeněk Bárta, evangelický farář a disident bez státního souhlasu, za kmotra šel nejmladšímu synovi Václav Havel. Pro Státní bezpečnost to byl zřejmě impulz, aby to s námi rychle vyřídila,“ říká dnes signatář Charty 77 Viktor Parkán. Jeho vzpomínky jsou …
Cyklista Josef Wolf z Brna býval hvězdou, miláčkem davů. Úspěšně závodil na dráze i na silnici. Reprezentoval Československo na olympiádě i mistrovství světa. Mohl být spokojený. Měl peníze, dům i auto. Přesto nechtěl, aby jeho malý syn vyrůstal v komunismu, a v sedmadvaceti s celou rodinou poměrně dramaticky utekl do Švédska. Jeho vzpomínky jsou součástí Příběhů 20. století.
Ke „kulatým osmičkovým výročím“ patří i výročí 1. vídeňské arbitráže z listopadu 1938. Krátce po uzavření Mnichovské dohody byla okleštěná republika donucena předat i značnou část jižního a východního Slovenska a také jihozápadní část Podkarpatské Rusi Maďarsku. Výrazně se to dotklo Židů žijících v těchto oblastech. Právě jim tentokrát věnujeme Příběhy 20. století.
V polovině 80. let to bylo ze severní Moravy do Prahy tak daleko, že je dnes těžké si to představit. Nebyly mobilní telefony ani internet. Veškerý tisk pod kontrolou komunistické strany. Lidé, kteří na Ostravsku nesouhlasili s režimem a chtěli s tím něco dělat, byli izolováni a vystaveni častější a často brutálnější estébácké perzekuci. Vzpomínky dvou z nich jsou …
Když se v Čechách a na Moravě připomíná konec nacistické okupace, o židovských osudech se příliš nemluví. Z celkových 343 tisíc obětí nacismu v Československu bylo přitom 270 tisíc těch židovských. V první řadě to ale byli českoslovenští občané a se židovstvím jako určujícím „znakem“ mnohé spojil až nacistický antisemitismus. V Příbězích 20. století tentokrát vzpomínají dvě dívky z tzv. smíšených manželství.
Gumové holínky, kalhoty i plášť. Muži podobní rybářům na výlovu rybníka vyfárali z uranové šachty. Jáma Ležnice byla zbudována na kopci, pod kterým se táhlo údolí řeky. Výhled do krajiny přinášel vždy nesmírnou úlevu, popisuje své roky v Jáchymově dnes 91letý Antonín Zelenka, vojenský pilot, kterého v roce 1949 uvěznili za šíření protikomunistických letáků. Jeho vzpomínky jsou součástí …
