Uživatel

Post Bellum

„V Osvětimi nebyli ptáci ani stromy.“ Miloš Gut-Dobrý přežil ghetto i koncentrační tábor

Svou pozdější ženu poznal v terezínském ghettu. Společně prošli také koncentračním táborem v Osvětimi-Birkenau: „Hnali nás v pětistupech nocí a já si připadal jak v hororu. Všechno šlo strašně rychle,“ vzpomínal Gut, který si později německou variantu svého příjmení nechal změnit na českou. „Gut – to je německy a já měl Němců po krk,“ vysvětloval.

Válku chtěl přežít v díře ve slovenských horách. Na poslední výpravě pro jídlo ho zatkli Vlasovci

Alexandru Gajdošovi šlo za 2. světové války nejméně třikrát bezprostředně o život. Zachránili ho přitom lidé, od kterých pomoc rozhodně čekat nemohl: nacistický velitel věznice ho za podivných okolností propustil. Podruhé ho důstojník wehrmachtu bránil před podřízenými, kteří ho chtěli popravit. Do třetice ho nacistický kolaborant varoval před nočním útokem na opilé partyzány.

Vzpoura v Treblince: zoufalý boj lidí zbavených téměř už všeho lidského

Před šestasedmdesáti lety, 2. srpna 1943, vypukla vzpoura ve vyhlazovacím táboře Treblinka ve východním Polsku. Patří k nejvýznamnějším činům protinacistického židovského odboje – a jedním z mála lidí, kteří se jí zúčastnili a přežili, byl československý občan Richard Glazar (1920-1997), pozdější autor dnes již slavné knihy Treblinka, slovo jak z dětské říkanky. Jeho vzpomínky přinesly Příběhy 20. století.

Nadávku na Němce chtěl vyžehlit vstupem do protektorátního vojska. Domů se vrátil až po válce

Bedřich Jiránek vyrazil v roce 1942 do kina. Dávali propagandistický film Heimkehr (Návrat) o utlačovaných Němcích v Polsku. V potemnělém sále během filmu kdosi zařval: „Vyližte nám s tím p*del! Už toho máme dost!“ Tenhle incident ho nakonec poslal do bojů v Itálii i v severní Francii, i když sám za nic nemohl. Jiránkovým vzpomínkám se věnují Příběhy 20. století.

„Škoda, že tě Hitler nezabil.“ Hrůzy obyčejného života v SSSR. Gulag, který si lidé dělali navzájem

Viktor Pivovarov patří k představitelům tzv. moskevského konceptualismu, ruského uměleckého směru šedesátých a sedmdesátých let. Od roku 1982 žije v Praze, narodil se však v ruském hlavním městě v lednu 1937. V Příbězích 20. století vzpomíná především na dětství a dospívání, na každodenní život v Sovětském svazu v časech druhé světové války a poválečného stalinismu.