Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Ceny pohonných hmot k počátku března 2022. Foto: Michal Růžička/ MAFRA/ Profimedia
,

Petr Bartoň: Proč řešíme benzín a ne plyn? Co týden dal a vzal ekonomice

V éteru došlo k podobnému zmatení, jako dochází u energií mezi „američtinou a britštinou“. Když řekne Američan „gas“, myslí tím benzín. Když to řekne Brit, myslí tím plyn. Stejně tak my „řešíme“ ceny benzínu, a přitom ceny plynu, již dvacet hodin na historickém rekordu, nás nechávají chladnými…

Co dál přinesl týden ekonomice, a jaké jsou další vyhlídky?

Česká koruna: zdánlivá stabilita

  • Proti euru koruna oslabila z 24,35 na 24,50, tedy ani ne o jedno procento. Euro se však vrátilo k „válečnému“ trendu oslabování proti dolaru, tentokráte o 1,5 procenta. Opět se tedy potvrdil princip gumy od kalhot, jen v opačném směru. Zatímco předchozí týden se guma stahovala a hodnoty dolaru, eura a koruny se na ní přibližovaly k sobě, tentokrát se opět guma začala natahovat. Euro oslabilo vůči dolaru a koruna navíc ještě proti euru. Prostým součtem obou vzdáleností tak koruna musela oslabit vůči dolaru o 2,5 procenta, na 22,60 dolaru.
  • Dobrá zpráva je, že koruna se proti euru pohnula méně, než euro proti dolaru. Znamená to, že zmenšila i nejistota o budoucnosti, která se projevuje primárně na vzdálenosti eura a koruny. Špatná zpráva je, že pohyb vůči dolaru za jediný týden o 2,5 procenta je poměrně závažný. Cena ropy tvoří dnes zhruba 40 procent ceny benzínu. 44korunový benzín by tak měl zdražit o 44 haléřů, tedy o jedno procento, jen kvůli kurzovému pohybu.
  • Slábnoucí koruna navíc opět posílí již tak silné inflační tlaky, jak přímo skrze dovezené výrobky, tak zdražením materiálů do výroby.
  • Vyhlídky: Kurzy budou nadále kmitat nahoru dolů mnohem více, než v dobách míru. Jako vždy v nejistotě. Vysoká a stále rostoucí inflace v eurozóně přiblížila tlak na Evropskou centrální banku, aby přiblížila zvyšování sazeb (alespoň na méně záporné). Pořád je to velice nepravděpodobné v příštím půlroce, ale efekt takového kroku na oslabení koruny by byl tak výrazný, že i drobný posun v pravděpodobnosti může již nyní ovlivňovat drobné slábnutí koruny. Dolar bude vůči euru dál sílit s tím, jak sílí signály, že se v USA zrychlí tempo zvyšování úrokových sazeb.

Energie: rekordy jinde, než bychom čekali.

  • Zatímco média neustále řeší jen benzín (který narostl „jen“ o nějakých 20 procent), v posledních hodinách prolomila cena plynu historické rekordy. Dokonce i ty z loňského podzimu, kdy byla krátkodobá panika z prázdných evropských plynojemů před zimou. Od té doby se snížila o celou třetinu, ale od začátku války zase začala růst. Za tento týden zdražil plyn zhruba o tolik, o kolik zdražil za předchozích 5 týdnů války. (Hovoříme o americkém trhu, který ale určuje světové ceny. Na nizozemské burze byla cena po invazi ještě vyšší, ale jinak jedou trhy v tandemu.) To je drtivá zpráva pro průmysl, který je na aktuální ceny mnohem více navázán než domácnosti. S těmi se nikomu nevyplatí měnit rychle ceny a měřit, kolik odebraly za jakou cenu, tak mají dlouhé paušály. U velkoodběratelů by to byl ale risk, tak se jim mění ceny rychle. V cenách potravin (zejména tepelně zpracovaných) se to projeví dvojnásobně – skrze plyn jednak spálený, jednak zhmotněný v hnojiva.
  • Evropská ropa začala týden na 103 dolarech, uprostřed týdne vystřelila na 105 a končí jej na 101, když ve čtvrtek večer krátce koukla pod 100, poprvé za 3 týdny. Kvůli zdražení dolaru tedy v korunách setrvalý stav. Lidé (a politici) občas nechápou, proč ceny benzínu a nafty rostou rychleji než by odpovídalo podílu ropy. Tento týden opět významně narostla cena dopravy pomocí tankerů. Velká část jich je ruská, a ty jsou teď nedotknutelné. Je tak o to větší pranice o zbylé, neruské tankery. Před válkou stál pronájem tankeru méně než 10 tisíc dolarů na den. Dnes je to 65 tisíc. Z toho 15 tisíc narostlo jen za uplynulý týden. V Evropě je také nedostatek těch frakcí ropy, ze kterých vzniká nafta (i proto, že více pocházejí z Ruska). Můžeme tedy čekat další rozevření cenových nůžek mezi dražší naftou a levnějším benzínem. Tedy opět zdražení všeho, skrze nákladní dopravu.
  • Když jsme u benzínu a nafty, vláda oznámila snížení spotřební daně o 1,50 Kč z litru obého. (Původně prý chtěla naftě odpustit víc.) Snižovat daně je jistě záslužná činnost, nicméně dělat to cíleně jako kompenzaci objektivně vysokých světových cen se může vymstít. Spotřebitele to neuspokojí, je jen zhruba desetina válečného nárůstu cen, a bude se nadávat, až se bude daň v září vracet na původní úroveň. Navíc sleva bude platit až od června, jde tedy spíše o slevu na „letní cestování“ než na válečné události. Nejhorší je ale očekávání, že ceny mají zlevnit o 1,82Kč protože se sníží i „daň z daně“ DPH. (Ano, český stát považuje uvalení spotřební daně za akt, který benzínu „přidává hodnotu“, takže uvaluje daň z přidané hodnoty i na spotřební daň.) V prvním ročníku ekonomie se učí důkaz, že ceny nikdy neklesnou o plnou hodnotu snížené daně – stejně jako nikdy nestoupnou o plnou daň. Jednou větou: když by cena skutečně klesla o plných 1,82Kč, lidé by chtěli spotřebovávat více, tak by se zase cena o trošku vrátila směrem vzhůru.
  • Cena elektřiny také ve čtvrtek překonala válečný rekord ze 8. března, za týden vzrostla o 3 procenta. A to opět při venkoncem nezměněné ceně emisních povolenek. Tady je však do historického rekordu daleko, před Vánoci byla krátce cena ještě o 70 procent výš.
  • Vyhlídky: zlevnění cen energií těžko čekat, bude zůstane to ekonomickým tématem roku. Podle všeho už se ve čtvrtek EU dohodla, že od srpna se odpoutá od ruského uhlí. Rusku to finančně moc neuškodí, ale Evropu to může udělat ještě závislejší na ruském plynu. Namísto dražšího uhlí bude levnější vyrábět elektřinu i drahým plynem, když zrovna nebude foukat a svítit. Klíč k nižším cenám v Evropě dále drží německá energetická politika, zatím stále nezměněná.

Byty: kde se nestaví, tam se nesleví

  • V únoru se začalo stavět o 9,4 procenta méně bytů, než v loňském únoru. To je špatné znamení pro všechny, kteří si myslí, že zvýšené úrokové sazby a ztížené hypotéky přivodí pokles cen bytů. Desetina méně zahájených bytů totiž znamená i o desetinu méně dokončených bytů za pár let. A to i když všechny budou dokončeny v termínu.
  • A ony spíše nebudou, oproti minulosti. Náklady stavebnictví jsou (zhruba) půl napůl v lidech a v materiálu. Spousta těch lidí odešla bránit svou vlast, a to je přitom z pohledu stavebníka ještě ten menší problém. Materiální náklady rostou ještě rychlejším tempem, než práce. A některé materiály nelze koupit za „jakoukoli“ cenu, když prodejci čekají na ještě vyšší ceny.
  • A vysoké úroky se propisují zásadně i do ceny stavby. Opět, málokdo si to uvědomuje, ale proces stavění na sebe váže spoustu peněz zaparkovaných na dlouhou dobu, než se stavba prodá. A toto „uvěznění“ peněz padá do nákladů vynásobeno vysokými úroky.
  • Vyhlídky: růst cen může maximálně zpomalit, neobrátí se dolů. Lidem s drahými hypotékami raději pomůže širší rodina, než by museli opustit byt, který je stále jednou z nejlepších ochran proti inflaci.

Hospodářský růst: …bude hůř.

  • Ministerstvo financí oproti lednu snížilo očekávání letošního růstu z 3,1 na 1,2 procenta. S tím, s jakým zpožděním se v minulosti realita prolívala do ministerských odhadů, to v podstatě říká, že ve skutečnosti bude růst záporný. Tedy hospodářská recese. To naznačují také nová čísla o maloobchodu, kde již v únoru, před válkou, tržby rostly polovičním tempem oproti lednu, nově 4,6 %.
  • A teď pozor, vysoká matematika: To jsou tržby, pro realitu musíme odečíst inflace. I když odečteme vliv energií na 11procentní inflaci a řekneme, že ceny v obchodech stouply třeba „jen“ o 9 procent, pořád to znamená, že reálně kleslo nakupování v obchodech o více než 4 procenta. A pozor – v porovnání s loňským, zalockdownovým únorem. Mráz přichází, ať už z Kremlu nebo ne.
  • Odhad inflace na 2022 ministerstvo zvýšilo z 8,5 na 12,3 procenta. Jinými slovy: při poslední naměřené inflaci 11,1 jsme stále ještě pod údajným celoročním průměrem. I konzervativní ministerstvo čeká, že po zbytek roku bude inflace vyšší než dnes, aby ten celoroční průměr byl takto vysoký. Zároveň ale ministerstvo (a i ČNB) stále trvají na tom, že příští rok bude inflace „zpátky“ na 4,4 procentech. Co tím říká?
  • Vyhlídky: Jsou dvě možnosti. Buď v Rusku proběhne demokratická revoluce, nový vladař vymění všechny kádry, svět Rusku vše odpustí, a ceny energií, pšenice a všeho klesnou. A pak se všichni probudí. Mezitím, na této planetě, jediný způsob, jak by realisticky mohla inflace být příští rok takto nízká, by bylo obrovské ochlazení hospodářství a poptávky, skutečná zásadní krize, proti které by i Covid byl drobným pšiknutím. Než to, to snad paradoxně doufejme, že namísto toho bude „jenom“ vyšší inflace, než je oficiálně čekáno. Ta bolí méně, zejména pokud člověk nemá úspory uloženy pasivně k sežrání v bance ale aktivně je nechává vydělat.

Petr Bartoň působí jako hlavní ekonom investiční skupiny Natland a na Twitteru píše jako @petr_barton.

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře

4 komentáře

  1. A. S. Pergill napsal:

    Ukazuje to jasně, že musíme pracovat na soběstačnosti. Začít těžit svůj břidličný plyn, vrátit se k uhlí tam, kde nebude stačit, urychleně stavět jaderné bloky a začít používat, pro potraviny i technické plodiny (včetně energetických) GMO.

  2. -Pepe- napsal:

    Plyn nahradíš tepelným čerpadlem , podlahovým vytápěním , krbem … to je možností ale palivo do motoru není jak nahradit.

  3. ivan napsal:

    Česká republika nemá zdroje energie. Uhlí, jediné co tu máme, nám EU zakázala a plyn a ropa u nás prakticky není. To je fakt. Mohli jsme mít levný plyn a ropu z Ruska ale naše loutková vláda ve službách USA se toho pod nátlakem vzdala. Budeme platit jak mourovatí za nekvalitní plyn z USA a naše závislost bude smrtící. Doslova a do písmene. Chytrý Orbán má především na mysli blaho maďarů a proto má domluveny dodávky plynu a ropy v cenách, o kterých se nám nesní. Fiala je mimořádný pitomec a vlezdoprd a na občany ČR zvysoka kašle. Na příkaz USA se stará jen o Ukrajince. Ukrajinec není našinec, je to parazit, který nás jen vysává, nic nám nedal, jen plnými hrstmi bere. Kam se poděla naše hrdost a vlastenectví, když nám na našem národu nezáleží? Jako loutkový stát USA jsme ztratili přítomnost a nemáme ani budoucnost. Západ nás vždy zradil a udělá to klidně zas. USA nemá přátele, jen své zájmy a to je, oč tu běží. Západ si klidně si s náma vytře pozadí, jako vždy. Fialové kecy na tom nic nezmění.

    • A. S. Pergill napsal:

      Nějaká ropa v břidlicích je údajně na Kroměřížsku, plyn v břidlicích je na více lokalitách.
      Mohli bychom rovněž plynovat uhlí (svítiplyn, vodní plyn), alespoň pro průmyslové účely. A vyrábět z něj syntetický benzín.
      Je třeba zcela zastavit (a zvrátit) dekarbonizaci, dokud nebude příslušná energetická kapacita v jaderných blocích, nebo dokud nebude vyvinut efektivní a v potřebné kapacitě dostupný způsob skladování energie z OZE (obávám se, že úspěšné vyvinutí perpetua mobile 1. typu má srovnatelnou pravděpodobnost). A to i za cenu roztržky s Bruselem a odchodu z EU.

Přidávání komentářů není povoleno
ReklamaMediální Gramotnost