IN MEDIAS RES. Šéf fotbalové Slavie Jaroslav Tvrdík nepustil na domácí zápasy svého klubu fotografa deníku Sport. Provinil se tím, že v Evropské lize při duelu s Leicesterem nefotil jen hřiště, ale „vyblejsknul“ i VIP tribunu. Na té seděl nejen Tvrdík (bez povinné roušky), ale i další tuzemští mocní. Například tehdejší poradce premiéra pro pandemii Roman Prymula,
IN MEDIAS RES. Na informační půdu „hnojenou“ dlouhé měsíce webem Sputnik a dalšími dezinformačními projekty před pár dny razantně vstoupil prezident Miloš Zeman. Oznámil, že mu ruský prezident Vladimir Putin přislíbil dodávky vakcíny Sputnik V. Prý dorazí již brzy. Vzápětí Hrad avizoval, že po dohodě s premiérem Zeman vyjednal i dodávku další vakcíny bez evropského razítka,
IN MEDIAS RES. Vakcíny proti onemocnění covid-19 jsou pro výrobce skvělým byznysem. Pro autoritativní vlády Ruska a Číny navíc představují vítaný nástroj pro zvýšení jejich vlivu ve všech koutech světa. Včetně České republiky. K ovlivnění veřejného mínění se pochopitelně hodí metody osvědčené v hybridní válce. Obzvláště se v tomto směru činí místní hlásná trouba Kremlu – web Sputnik.
Zdeněk Hoření byl ve službách leninsko-stalinské totality vším možným, jenom ne novinářem. Přesto některá média po nedávném úmrtí Hořeního psala o jeho „novinářské kariéře“. Coby předlistopadový šéfredaktor Rudého práva byl ale především prominentní propagandista a cenzor. Jeho úkolem bylo dusit a umlčovat vše, co by skutečnou novinařinu mohlo byť i jen vzdáleně připomínat.
IN MEDIAS RES. V noci na pátek 12. února zemřel předlistopadový šéfredaktor Rudého práva Zdeněk Hoření. Informaci přinesl deník Právo, který komunistického funkcionáře Hořeního označoval jako „novináře“ a psal o jeho „novinářské kariéře“. Tuto informaci převzala i další média. Zdeněk Hoření přitom ve službách leninsko-stalinské totality byl vším možným, jenom ne novinářem.
IN MEDIAS RES. Ve čtvrtek v noci sněmovna odmítla žádost vlády o prodloužení nouzového stavu kvůli covid – 19. Řekl jsem si, že je to dobrá příležitost porovnat, jakou interpretaci nabídnou komentátoři médií patřících Andreji Babišovi a jakou „zbytek světa“. Přečetl jsem tedy 25 komentářů reagujících na vládní prohru v papírových denících i na nejčtenějších webech do nedělního
IN MEDIAS RES. Komunistický novinář a bohém Julius Fučík zkoušel hrát s gestapem „vysokou hru“. Prohrál a stálo ho to život. Novinář a mediální manažer István Léko zkoušel hrát svoji „vysokou hru“ s tuzemskými miliardáři Petrem Kellnerem a Andrejem Babišem. Prohrál a stálo ho to dobré jméno.
IN MEDIAS RES. „Osobně vůbec necítím, že bych prohrál na Bílé hoře. Neprohrál jsem ale ani na Moravském poli. A už vůbec ne u Lipan.“ Když jsem dočetl až k této větě, pochopil jsem, proč mi vydavatel a šéfredaktor Forum24 Pavel Šafr při debatě o své poslední knize Češi mezi pravdou a lží do esemesky napsal:
Členka Rady České televize Hana Lipovská v rozporu se zákonem o ČT, na jehož dodržování má ve veřejném zájmu dohlížet, působí „ve prospěch jiných skupinových zájmů“. Konkrétně ve prospěch Institutu svobody a demokracie Jany Bobošíkové. Střet zájmů podrobně zmapoval HlídacíPes.org a opakovaně upozornil na fakt, že by měla být Lipovská poslanci za porušení zákona o ČT
IN MEDIAS RES. Nejlepší obranou je útok. A nejlépe se vyvrací tvrzení, která oponent sice nevyslovil, ale my budeme tvrdit, že ano. Pak můžeme oponenta rozcupovat na kousky, obvinit ho ze lži a nadto odvést pozornost od vlastního průšvihu, na který poukazoval. Říká se tomu demagogie. Nejnověji se k podobnému postupu snížily členka Rady České televize
