ANALÝZA. Tomio Okamura – či jím ovládaná politická uskupení – plnili pravidelně od roku 2015 výroční zprávy o tuzemském extremismu. Za rok 2020 si Okamura a spol. dokonce od ministerstva vnitra vysloužili nálepku „lídra mezi českými xenofoby“. V nejnovější zprávě za rok 2023 však bude i pozorný čtenář jakoukoliv zmínku o Okamurovi hledat marně. Čím to? A proč je to v každém případě smutná zpráva?

Jakoby člověk četl dva popisy jednoho a téhož jevu, ovšem se zcela rozdílným závěrem. Posuďte sami. Za rok 2022 ministerstvo vnitra ve výroční zprávě o extremismu a předsudečné nenávisti na území České republiky píše:

• Xenofobně populističtí politici a aktivisté dlouhodobě prokazují vysokou míru flexibility při hledání témat, resp. nepřátel. U řady z nich bylo možné sledovat plynulý přechod z kritiky údajné islamizace na kritiku údajné „covidové totality“. Od března byla tato témata upozaděna a byla nahrazena konfliktem na Ukrajině. V posledním případě pak dochází ke stále intenzivnějšímu a jednoznačnějšímu přejímání prokremelských narativů. Takovým vývojem si prošlo i dosud bezkonkurenční těleso na této scéně – hnutí Svoboda a přímá demokracie. To si svou dominantní pozici úzkostlivě střežilo. V podstatě jako jediný „vlastenecký“ subjekt uspělo v komunálních volbách. Jako jediné také prostřednictvím poslaneckých hlasů dokázalo nominovat do voleb svého prezidentského kandidáta Jaroslava Baštu.

A rok 2023? Tradiční extremistické strany jsou v útlumu. Scéně dominuje antisystémové hnutí. Pod tímto titulkem publikovalo ministerstvo vnitra tiskovou zprávu informující o tom, že vláda v úterý schválila Zprávu o extremismu a předsudečné nenávisti na území České republiky za zmiňovaný rok. A opět citace:

• V roce 2023 pokračoval trend započatý koronavirovou pandemií, kdy na extremistické scéně dominuje takzvané antisystémové hnutí. Jeho představitelé nedůvěřují demokratickému systému, často vyjadřují obdiv k ruskému režimu a nerespektují stát a jeho instituce. Mezi témata, která hnutí účelově zneužívalo, patří zdražování, energetická a migrační krize, ruská agrese na Ukrajinu nebo konflikt na Blízkém východě. (…) Slabinou tohoto hnutí je roztříštěnost a absence jakéhokoliv politického programu. Přesto se některým aktivistům prostřednictvím různých dezinformací a konspiračních teorií dařilo získávat důvěru nespokojených občanů převážně středního a vyššího věku.“ 

Otočka ministerstva vnitra

V čem je rozdíl? V zprávě za rok 2023 chybí hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD). To a jeho klíčová postava Tomio Okamura přitom byli ve výročních zprávách o tuzemském extremismu každoročně zmiňováni od roku 2015 do roku 2022. Podrobně to HlídacíPes.org popsal zde:

Od populisty ke xenofobovi. Tomio Okamura ve zprávách o českém extremismu

Přitom ještě ve zprávě za první pololetí roku 2023 lze nalézt následující citáty:

• „Většina xenofobních uskupení vzniklých v reakci na migrační krizi z let 2014–2015 již ztratila na významu, nebo přestala úplně existovat. Jedinou stálicí na této scéně tak zůstává hnutí Svoboda a přímá demokracie. Ve sledovaném období si vysloužilo pozornost prostřednictvím kontaktů představitelů hnutí s německou Alternative für Deutschland, resp. její mládežnickou organizací Junge Alternative. Německý Spolkový úřad na ochranu ústavy přitom stranu označil ve vazbě na pravicový extremismus za ,podezřelý případ‘, mládežnickou organizaci pak přímo za pravicově extremistickou.“
• „Městský soud v Praze v únoru zamítl žalobu hnutí (SPD) na ochranu dobré pověsti podanou na týdeník Respekt. Médium ho v minulosti označilo za ,fašistické‘.“

Ve výroční zprávě za celý loňský rok však ještě v prvním pololetí zmiňovaná „xenofobní stálice“ už absentuje. Přitom „zdražování, energetická a migrační krize, ruská agrese na Ukrajinu nebo konflikt na Blízkém východě“, bezpochyby i v roce 2023 patřily mezi oblíbená témata Okamury a spol.

Špatné zprávy

Čím si to vysvětlit? Obvodní soud pro Prahu 7 v první instanci letos v dubnu nepravomocně rozhodl, že se má stát omluvit SPD za to, že ji vnitro ve zprávě za rok 2020 spojilo s xenofobií a předsudečnou nenávistí mimo jiné výrokem, že nejvýznamnějším uskupením mezi „extremistickými skupinami s dominujícím xenofobním prvkem“ je právě hnutí SPD.

Že by tedy za „vyřazením“ Okamury z výročních zpráv o extremismu bylo náhlé „polepšení“ dotyčného? Nic z jeho veřejných výstupů a počinů loni ani letos tomu nenasvědčuje. Nebo že by „předběžná opatrnost“, respektive obava z pravomocné prohry státu a následné omluvy? To už zní mnohem pravděpodobněji.

Pokud platí druhá varianta, jsme v každém ohledu svědky smutných zpráv. Protože buď český stát dlouhá léta neoprávněně špinil nevinného označováním za „populistu“ či „xenofoba“, nebo úředníci tohoto státu nejsou schopni popsat „populistovo“ či „xenofobovo“ jednání tak, aby jim to později soud neomlátil o hlavu.