Generální ředitel České televize Jan Souček. Foto: Anna Boháčová / MAFRA / Profimedia

Ondřej Neumann: Vyšší poplatky za Českou televizi a Český rozhlas většina lidí odmítá

Napsal/a Ondřej Neumann 14. března 2024
FacebookTwitterPocketE-mail

IN MEDIAS RES. Češky a Češi většinově považují média veřejné služby nezávislá na politické moci za důležitou součást demokracie. Stejně tak i oceňují jejich produkci. Připlatit si za služby České televize a Českého rozhlasu je ovšem ochotna pouze čtvrtina z nich. Nabízíme k tomu nová data z ojedinělého výzkumu.  

V současné době přispívá 3,3 milionu koncesionářů České televizi a tři miliony Českému rozhlasu. Koncesionářské poplatky se u ČT nezvyšovaly přes patnáct let, u ČRo přes osmnáct.

Jejich reálná hodnota za tu dobu klesla zhruba na polovinu. Ministerstvo kultury proto loni v září představilo plán na zabezpečení financování veřejnoprávní televize a rozhlasu. Navrhuje:

  • Zvýšení koncesionářského poplatku od 1. ledna 2025 za Českou televizi o 25 korun na celkem 160 korun měsíčně a o deset korun za Český rozhlas na celkových 55 korun.
  • Rozšíření okruhu poplatníků. Nově má platit i skupina lidí, která doposud poplatky vázané zatím pouze na rozhlasový a televizní přijímač neplatila.
  • Změnu definice zařízení, ze kterého je poplatek odváděn. Nově má jít o jakékoli zařízení, které může přijímat a reprodukovat rozhlasové nebo televizní vysílání, tedy například chytrý telefon či počítač. V případě, kdy je v domácnosti více takových zařízení, má být poplatek odváděn pouze za jedno.
  • Změnit se mají také platby právnických osob: nebudou se dotýkat malých firem do pěti zaměstnanců a živnostníků a firmy mají odvádět poplatek dle počtu zaměstnanců.

Návrh ministerstva kultury vzbudil prudkou reakci vlastníků soukromých médií. Silně proti se vymezily i svazy, které zastupují firmy a podnikatele.

Pro ČT by totiž zvýšení znamenalo plus 1,4 miliardy na celkových necelých devět miliard korun ročně, pro ČRo plus 500 milionů na cca 2,5 miliardy každý rok. A protože se veřejnoprávní i soukromá média pohybují na jednom trhu, znamenalo by to podle kritiků výrazné vychýlení panující křehké rovnováhy.

Více jsem o tom psal zde:

Ondřej Neumann: Černý scénář zvyšování koncesionářských poplatků

 

Paradox koncesionářských poplatků

Jednání mezi ministerstvem kultury, soukromými vysílateli a vydavateli i zaměstnaneckými svazy dále pokračují. Ale co na to občan? zeptal by se klasik mezi českými moderátory politických debat.

Odpověď nabízí čerstvě publikovaný výzkum Maríny Urbánikové z Katedry mediálních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Příliš radosti nevyvolá ani na Kavčích horách, ani ve Vinohradské ulici. Proti zvýšení koncesionářského poplatku je 60% dotázaných, pro necelá čtvrtina.

Podrobněji viz tento graf:

Zdroj: Katedra mediálních studií a žurnalistiky, Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita
Brno

Občané – celkem nepřekvapivě – zkrátka hlouběji do peněženky sahat nechtějí. A to ani v případě, že mnohdy ani nevědí, kolik za ČT a ČRo vlastně aktuálně platí.

Vyplývá to z odpovědí v úvodu dotazníku, kdy dotazovaní měli sami zvolit výši souhrnného poplatku, kterou považují za adekvátní platit za služby poskytované ČT a ČRo. V současné době činí tato výše 180 korun měsíčně.

Průměrná navrhovaná suma ovšem dosáhla 242 korun, což je dokonce více než ministerstvem kultury navrhované zvýšení na 215 korun. „Část lidí tedy zřejmě pociťuje vůči aktu zvyšování poplatků odpor, i když spontánně oceňuje služby ČT a ČRo sumou, která navrhované zvýšení dosahuje nebo přesahuje,“ upozorňuje Urbániková.

Zdroj: Katedra mediálních studií a žurnalistiky, Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita

Další důležitá zjištění výzkumu:

Jak mají být financovány ČT a ČRo?

Hlavní, i když nikoliv nadpoloviční část dotazovaných (46 %) se kloní k tomu, aby média veřejné služby platila přímo veřejnost (ať už prostřednictvím televizních nebo rozhlasových poplatků, nebo, hypoteticky, z předplatného nebo dobrovolných příspěvků). Státní rozpočet by pak měl být hlavním zdrojem podle 31 % dotazovaných a reklama dle 22 % dotazovaných (zbylé jedno procento volilo jiný model).

 

Zdroj: Katedra mediálních studií a žurnalistiky, Fakulta sociálních studií,
Masarykova univerzita

Kdo by měl platit koncesionářský poplatek?

Zdroj: Katedra mediálních studií a žurnalistiky, Fakulta sociálních studií,
Masarykova univerzita

Zrušit či zachovat ČT a ČRo?

Pokud by respondenti byli poslanci a v Poslanecké sněmovně by se hlasovalo o zachování nebo zrušení ČT a ČRo, hlavní část z nich (58 % v případě ČT a 48 % v případě ČRo) by hlasovala pro jejich zachování. Menšina, i když nikoliv zanedbatelná (25 % v případě ČT a 33 % v případě ČRo), by hlasovala pro zrušení.

Zdroj: Katedra mediálních studií a žurnalistiky, Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita

Potřebujeme média veřejné služby?

Těsná většina dotazovaných (51 %) souhlasí s výrokem, že naše společnost potřebuje média veřejné služby, tedy média placená občany, která nemá pod kontrolou vláda ani soukromý vlastník. Necelá čtvrtina (24 %) nepovažuje média veřejné služby za potřebná.

Zdroj: Katedra mediálních studií a žurnalistiky, Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita

Kdo jsou odpůrci ČT a ČRo

Výzkum týmu Maríny Urbánikové je daleko obsáhlejší (celý je ke stažení ZDE). Soustředil jsem se především na tu část, která řeší postoje lidí k placení koncesionářských poplatků, které jsou a budou (stejně jako vymezení šíře „veřejné služby“) předmětem tvrdého politického boje i jednání managementu ČT a ČRo s reprezentanty soukromého mediální sektoru.

V souvislosti s očekávaným politickým „divadýlkem“ si proto dovolím ocitovat následující pasáž výzkumu, která popisuje názory té části veřejnosti, která je vůči veřejnoprávním médiím negativně naladěná:

„Celkově je zhruba čtvrtina až třetina respondentů (v závislosti na přesné formulaci otázky) vůči médiím veřejné služby kritická: není s nimi spokojena, nedůvěřuje jim, nepovažuje je za důležité pro sebe a své blízké ani pro společnost a hlasovala by pro jejich zrušení. Obecně jde statisticky významně častěji o lidi bez vysokoškolského vzdělání; ty, kteří uvádějí, že jejich domácnost je v horší finanční situaci (musí se uskromňovat nebo si půjčovat); lidi deklarující příklon k levici; ty, kteří v posledních parlamentních volbách volili jiné strany než strany současné vládní pětikoalice; ty, kteří uvedli, že je nezajímá politika a veřejné dění; ty, kteří uvedli, že jsou nespokojeni se životem, který vedou, a také se současnou politickou a ekonomickou situaci v Česku a s fungováním demokracie; a ty, kteří uvedli, že ČT a ČRo sledují méně než jednou týdně a že nepatří k jejich hlavním informačním zdrojům.“


Autor je místopředseda Asociace online vydavatelů

 

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)