Jan Žabka

Redaktor

Reforma psychiatrie není pětiletka. Rozdíl mezi normálností a šílenstvím si definuje každý sám

ROZHOVOR. Duševní zdraví je pro řadu Čechů stále tabu. Změnit to má i probíhající reforma psychiatrické péče. „Je potřeba dobrá komunikace s veřejností, ať se u lidí psychiatr nerovná Chocholoušek a péče zase zavření za mříže,“ říkají v rozhovoru pro HlídacíPes.org nejen o zmiňované reformě autoři knihy Normální šílenství Adéla Plechatá a Jiří Pasz.

„Když umřít, tak se Sputnikem.“ U českých fanoušků ruské vakcíny vedou emoce nad fakty

Ruská vakcína proti covidu Sputnik V má stále řadu příznivců i v Česku. Očkovat by se s ní paradoxně nechali i ti, kteří jinak vakcinaci proti nemoci úplně odmítají. Argumentují tím, že údajně nemá žádné nežádoucí účinky, nebo o nich alespoň neslyšeli. I když po vrbětické kauze šance na očkování Sputnikem v Česku klesly v podstatě na nulu, například v Moravskoslezském

Duševní nemoci jsou v Česku pořád tabu. Lidi s psychickými problémy diskriminují i zdravotníci

Lidé s psychickými onemocněními čelí kromě nemoci i společenským předsudkům. Ty se v Česku projevují jejich diskriminací v zaměstnání, školství, a dokonce i zdravotnictví. Duševně nemocným jsou poskytovány menší objemy zdravotní péče a podstupují méně preventivních vyšetření. V Česku přitom duševním onemocněním trpí celá pětina populace.

Sčítání lidu jako šance pro polskou menšinu. Národnost ale dráždí i sto let po rozdělení Těšínska

Pište „polská“, vyzývají při sčítání lidu v Česku příslušníci polské menšiny na Těšínsku. Spustili kampaň za to, aby se lidé z polského pohraničí při sčítání hlásili k polské národnosti. Podpora národnostních menšin na českém území totiž přímo závisí na výsledcích sčítání lidu. Těšínsko je ale region s komplikovanou historií a kolonka „národnost“ je pro řadu místních stále citlivá.

I učitelé podléhají covidovým mýtům. Na severu Moravy váhá s očkováním třetina zaměstnanců škol

Většina zaměstnanců školských zařízení v Moravskoslezském kraji se už zaregistrovala k očkování proti covidu. Třetina z nich ale stále vyčkává nebo vakcínu vůbec nechce. Na vině mohou být také dezinformace o koronaviru. Podle průzkumu organizace Člověk v tísni totiž například pětina učitelů v Česku věří, že je očkování nebezpečné.

Jak přes internet z obýváku usvědčit Kreml. Investigativci z Bellingcatu už pátrali i v Česku

Příběh Eliota Higginse nepřestává udivovat ani po letech. Upozornil na sebe tím, že bez znalostí z vojenského průmyslu prokázal využití kazetových bomb v syrské občanské válce. Později založil mezinárodní investigativní tým Bellingcat a s ním usvědčil Rusko ze sestřelení malajsijského letadla MH17 nebo odhalil pravé identity ruských agentů zapletených do kauzy Skripal.

Spor na olomoucké univerzitě: mediální katedry si konkurují

Univerzita Palackého v Olomouci řeší spor mediálních kateder. Vedení Katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky, která dlouhodobě vyučuje žurnalistiku na filozofické fakultě, vadí obor Etika v médiích. Ten funguje od minulého roku na nové Katedře komunikačních studií na teologické fakultě. Obory se obsahově překrývají, což podle šéfa původní žurnalistiky Petra Orsága vede k vzájemné konkurenci. Poukazuje také

Uprchlíky vystřídal u dezinformátorů covid. Strach z migrantů ale ještě přijde vhod

ANALÝZA. Krize, strach z neznámého a prostor pro spekulace jsou základní předpoklady pro snadné masové šíření dezinformací. Platilo to při migrační krizi a platí to i dnes při pandemii koronaviru. Autoři dezinformací proto obě témata v uplynulém roce kombinovali. Virus měl podle nich sloužit jako záminka pro další uprchlickou vlnu a imigranti ho zároveň údajně šířili po