Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Foto: Profimedia
,

EU kvůli pandemii dočasně „vypnula“ pojistky proti nadměrnému utrácení. Teď řeší, jak je vrátit

Když loni začala v Evropě koronavirová pandemie, vlády potřebovaly rychle reagovat a také utrácet, aby své ekonomiky udržely funkční. To si žádalo hodně peněz, Evropská unie proto dočasně pozastavila svá dosavadní pravidla rozpočtové odpovědnosti. Po roce a půl teď EU hledá cestu, jak dluhovou uzdu znovu přitáhnout a nebrzdit přitom ekonomický růst.

V Evropské unii platí tzv. Pakt stability a růstu, který vyžaduje od členských států udržet jejich rozpočtový schodek pod třemi procenty a veřejný dluh pod 60 % HDP. Evropská komise loni v březnu rozhodla, že kvůli pandemii přestane tato pravidla vymáhat. Tato výjimka platí stále.

Podle ekonoma České spořitelny Petra Zahradníka se fiskální disciplína zemí v důsledku uvolnění těchto pravidel dramaticky zhoršila. „Na straně druhé však byl tento krok zcela správný, odůvodněný a těžko by bylo možné reagovat jinak. Pandemie představuje největší exogenní neekonomický šok pro globální ekonomiku od skončení druhé světové války, který má drastické ekonomické následky a náklady,“ vysvětluje Zahradník.


Text Ondřeje Pleváka vyšel původně na serveru Euractiv, s nímž HlídacíPes.org spolupracuje.


Státy však podle něj tento „pandemický důvod“ bohužel velmi pravděpodobně ve větší či menší míře zneužily k neodůvodněnému a s pandemií nesouvisejícímu mrhání veřejnými prostředky: „Diskutabilní současně je, jak efektivně byla veřejná pomoc a podpora určená ke kompenzaci následků pandemie využita, jak tato podpora byla dostupná a jak přispěla k zotavení ekonomiky i celé společnosti.“

Při pohledu na čísla je jasné, že loňský rok přinesl velký šok. V roce 2020 se průměrná hodnota schodku veřejných financí v EU zhoršila na 6,9 % unijního HDP, rok předtím přitom šlo o 0,5 % a v roce 2018 dokonce o 0,4 %. Velmi vypovídající je také fakt, že žádný členský stát EU nebyl v loňském roce v přebytku, zatímco v roce 2019 to platilo pro 17 zemí Unie.

Petr Zahradník odhaduje, že v roce 2020 byl tento vývoj minimálně z 80 % způsoben přímo a nepřímo následky pandemie, v roce 2021 pak lze propad veřejných financí „připsat“ pandemii přibližně ze 70 %.

Problémy už před pandemií

I když se rozpočtová disciplína napříč Evropou v letech před pandemií postupně zlepšovala, rozhodně nelze říct, že by byla situace ideální. Především státy jižní Evropy, jako jsou Portugalsko, Itálie a Řecko, dlouhodobě překračují limity veřejného dluhu o desítky procent. Konkrétně Řekové v současnosti více než trojnásobně.

Jak potvrzuje Boris Navrátil z Katedry ekonomie a hospodářské politiky Vysoké školy PRIGO, „mnohé ekonomiky, nejen jižní křídlo EU, byly churavé dlouhodobě, a to v důsledku nevhodné fiskální politiky, nedostatečné regulace bankovního sektoru či pomalosti strukturálních změn“.

Nabízí se však i jiné vysvětlení těchto problémů. V devadesátých letech nastavená fiskální pravidla podle Navrátila nereflektovala výrazně odlišnou situaci v jednotlivých zemích EU. Proto je státy nedodržovaly, a to ani velké a silné ekonomiky jako Francie či Německo.

„Podoba těchto pravidel v rámci tzv. konvergenčních kritérií byla důsledkem politické objednávky na vznik měnové unie se společnou měnou. Její vznik byl žádoucí, ale hospodářská politika EU nebyla dlouhá léta schopna dostatečně citlivě reagovat na problémy, jimž jednotlivé členské země hospodářské a měnové unie čelily,“ vysvětluje. Teprve Evropský semestr, vytvořený v reakci na hlubokou ekonomickou krizi, pomohl od roku 2011 tento systémový nedostatek postupně odstraňovat.

Tzv. Evropský semestr je proces koordinace hospodářských a fiskálních politik v rámci EU, který probíhá v půlročních cyklech. Jeho cílem je, aby členské státy uváděly své rozpočtové a hospodářské politiky do souladu s cíli a pravidly dohodnutými na evropské úrovni. V dobách pandemie je však tento proces „u ledu“.

Zlaté pravidlo

Evropská komise v červnu rozhodla, že pozastavení fiskálních pravidel bude pokračovat i po celý rok 2022, aby státy měly i nadále možnost podporovat své pandemií zasažené ekonomiky, a nemusely se tedy ohlížet na dodržování fiskálních pravidel nebo limitů pro veřejnou podporu. V současné době se jedná o tom, kdy tato výjimka, nazvaná jako přechodná či obecná úniková doložka, skončí a dojde k zahájení procesu fiskální konsolidace.

„Nedodržování fiskálních pravidel se v letech 2020 a 2021 stalo realitou. Zatímco v roce 2019 pravidlo související s výší rozpočtového deficitu nedodrželo v EU-28 jedině Rumunsko, v roce následujícím to byly už všechny státy EU s výjimkou Dánska. Předpoklad, že aplikace únikové doložky bude v roce 2022 ukončena, se nezdá být úplně reálným,“ myslí si Boris Navrátil.

O fiskální disciplíně se ale jedná i v dalších rovinách. Jednak jde o otázku zjednodušení institucionálních pravidel a správy, a jednak o vymezení tzv. zlatého pravidla pro dlouhodobější opatření související s překonáním následků pandemie a především pro investice spojené se zelenou a digitální transformací.

„Zlaté pravidlo má umožnit dlouhodobou, případně trvalou výjimku při dodržování pravidel Paktu stability a růstu, tedy to, že by se například výdaje spojené se zelenými investicemi určitého typu nezapočítávaly do deficitu a nebyl by jimi navyšován veřejný dluh. Tato oblast je zřejmě nejkontroverznější, neboť v případě výrazného prolomení Paktu stability a růstu by se stal tento nástroj neúčinným,“ upozornil ekonom s tím, že při předchozí krizi Pakt bezpochyby přispěl k významnému ozdravení veřejných financí.

Šetřivá čtyřka a ti druzí

Dá se očekávat, že najít shodu v otázce fiskální flexibility nebude vůbec jednoduché. Na jedné straně už nyní stojí země jako Francie, Španělsko, Itálie, Řecko a Portugalsko, které mají všechny veřejný dluh vyšší než 100 % HDP a které volají po „smysluplné reformě“. Takové, která by brala v potaz post-pandemickou realitu a finanční závazky zmíněné zelené transformace.

Na straně druhé stojí tzv. šetřivá čtyřka (Frugal Four), skupinka skládající se z Rakouska, Nizozemska, Dánska a Švédska, která dlouhodobě tlačí na přísnější pravidla. V zářijové výzvě tato čtveřice společně s Finskem, Lotyšskem, Slovenskem a Českou republikou volala po návratu k rozpočtově odpovědné politice. Nejasná je zatím pozice Německa, které čeká na novou vládu.

Podle Petra Zahradníka bohatě postačuje současná flexibilita, která se uplatňuje při „napravování rozpočtových hříšníků“ – každý z nich je posuzován zvlášť a v hodnocení se bere ohled na jeho specifika.

„Pokud je za flexibilitu považováno to, že na hříšníky bude konečně vzat bič a disciplinovaní budou této kúry uchráněni, jsem pro. Nejsem ale pro flexibilitu v podobě dalších ústupků a úlev. Na to teď opravdu není čas ani prostor,“ přimlouvá se Zahradník spíše za větší tvrdost vůči těm, kteří k nápravě nepřistupují dostatečně rychle, důsledně a odpovědně.

Výkonný místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis zodpovědný za ekonomické záležitosti se nechal slyšet, že snížení veřejného dluhu rozhodne o schopnosti EU reagovat na budoucí ekonomické šoky. Nová fiskální pravidla by však podle něj zároveň neměla brzdit ekonomický růst.

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře

9 komentářů

  1. petrph napsal:

    Neříkají nám snad pořád dokola na slovo vzatí odborníci, že covid tu s námi bude už napořád? Což tedy značí že i to bezuzdné utrácení státních peněz bude pokračovat dál, dokud to půjde.
    Nerad bych odhadoval, co se stane až „to nepůjde“ a co to bude značit.

  2. A. S. Pergill napsal:

    S covid epidemií bude třeba najít nějaký „modus vivendi“, minimálně do doby, než se podaří přemoci farmaceutický průmysl a nasadit skutečně fungující léčebné prostředky.
    EU tím, že nezasahuje vůči farmaceutickým oligarchům, si sama kope hrob, protože nekonečná epidemie, „řešená“ aplikováním vakcín, nemajících větší reálnou účinnost než injekce destilované vody, může vést k totálnímu kolapsu a rozpadu EU.

    • Pavel napsal:

      Copak, sputnik už není zázračné řešení, ty „oligarcho“?

      • A. S. Pergill napsal:

        Sputnik zcela jistě ano. Vzhledem k tomu, že imunizuje proti více antigenům, bude mít s vysokou pravděpodobností i lepší záběr proti novým mutantám. Jeho aplikace ve formě nosního spreje patrně (jako jediná z reálně dostupných vakcín) vyvolá slizniční imunitu, schopnou zajistit, že se člověk nestane infekčním („včelička“ do svalu, ani prodělané onemocnění toto z principu nezajistí).

        • Pavel napsal:

          Takže teď pro změnu se nechceš vypořádat s farmaceutickým průmyslem a nechceš zasahovat proti oligarchům, mutanto. Zkus snížit tempo změn názorů, protože budíš dojem babky z tržiště.

  3. Pavel Liška napsal:

    Pouštění mnoha peněz do oběhu, bez protihodnoty odvedené práce, znamená vysokou inflaci a tím odmazání i státního dluhu. Je to jeden ze způsobů, jak alespoň částečně oddálit konečné řešení kvadratury kruhu.

    • petrph napsal:

      Bylo by to sice řešení, ale jestli se státy zadlužují i během té inflace ještě větším tempem, tak už to žádný efekt nemá..

  4. Pavel Liška napsal:

    Ještě dodám, že se tím EU řídí tou nyní populární Machiavelliho poučkou : “ Zeit gewonnen, Alles gewonnen“.

Přidávání komentářů není povoleno