KOMENTÁŘ. Před půl rokem jsem napsal pro Revolver Revue článek nazvaný Proč by generál v. v. Petr Pavel neměl být hlavou státu. Tehdy nebylo jasné, jak se prezidentská volba vyvine (Andrej Babiš ještě oficiálně nepotvrdil kandidaturu, lidé si mohli vybírat, dle průzkumů stoupala obliba Danuše Nerudové), ale ani dnes bych na tom textu nic podstatného
Politický vězeň, disident a zakladatel knihovny samizdatové a exilové literatury Libri prohibiti Jiří Gruntorád oslavil 21. září své sedmdesáté narozeniny. Následující text je ukázkou z rozsáhlého článku, který napsal Adam Drda pro Bubínek Revolveru, kde je publikován v rámci rozsáhlejšího bloku; ten u příležitosti jubilea Jiřího Gruntoráda připravil Viktor Karlík a Terezie Pokorná a obsahuje mj. i texty
KOMENTÁŘ. Nikdo soudný netvrdí, že s osobní komunistickou minulostí se nelze v pozdějším životě opravdu vyrovnat a že kupříkladu osoba s předlistopadovou historií generála Pavla nemůže být po více než třiceti letech docela jiným člověkem. Předpokládá to ale, že takovou minulost nahlédne jako skutečně problematickou a vyvodí z toho konkrétní závěry.
V Deníku N vyšel 2. května pozoruhodný článek redaktora Petra Vodseďálka opatřený titulkem „FAMU rozbouřily uniklé e-maily části pedagogů“. Jak čtenář záhy zjistí, titulek je nepřesný a zavádějící, protože e-maily „unikly“ nikoli nějakým nedopatřením, nýbrž je ukradl dosud neznámý pachatel, který se vloupal do e-schránek učitelů akademie. Vybraný obsah, tj. soukromou korespondenci, pak rozeslal členům akademického
KOMENTÁŘ. Vláda Petra Fialy, která dosud přesvědčivě podporuje přepadenou bojující Ukrajinu a zásadně odsuzuje násilné Rusko, se v pondělí 7. března večer vydala na Hrad, aby tak na zcela zbytečné „slavnosti“ ukázala jednotu s prezidentem Milošem Zemanem. Šaškárnu přenášela televize, bylo to neobyčejně trapné, když jsem přenos sledoval, velmi jsem se styděl.
Nad velkou podporou, kterou Češi projevují Ukrajincům a jejich přepadené a ničené zemi, lze cítit uspokojení, občas někdo dokonce mluví o hrdosti. Do sbírek proudí milióny korun (Češi obvykle posílají hodně peněz obětem katastrof), ale nejen to: jednotlivci, firmy a instituce všemožně pomáhají, nabízejí odvozy, dávají potřebné věci, zařizují ubytování…
Evropská varování před situací v Maďarsku a Polsku jsou mnohem intenzivnější než varování před populismem v Česku. Přitom se tuzemská verze populismu jeví jako výrazně nebezpečná a škodlivá i z evropského hlediska. „Náprava politicky rozpadlé společnosti bude neuvěřitelně obtížná – možná těžší a bolestnější než polistopadová transformace,“ napsal v eseji pro publikaci Obchodníci se strachem Adam Drda.
Na pražské Kampě, v cestě podél zdi u Sovových mlýnů, je umístěn soubor čtrnácti litinových reliéfů-kanálových poklopů. Cyklus, jehož autorem je Viktor Karlík, má název Hlasy z podzemí. Odhalení instalace, kterou zařídila Galerie hlavního města Prahy, proběhlo v den výročí 17. listopadu 1989. Mělo to svou logiku, ale také to způsobilo, že v nečetných mediálních zprávách byl rozměr díla poněkud
Novinář Antonín J. Liehm (2. března 1924 – 4. prosince 2020) byl řadu let komunistickým propagandistou. Patřil k těm, kdo u nás svým publicistickým působením a politickou angažovaností ve své době likvidovali nejen kulturu v nejširším slova smyslu, ale především přispívali k ničení životů. Pomáhal zavádět poválečný totalitní režim, který poté – ještě dlouhé roky po únoru 1948 – hájil
Rozumný člověk nepropadá hysterii. Pokud jde o oběti viru, který masivně zasáhl svět i kvůli podvodům a lžím čínského režimu, jsme na tom v Čechách po pár týdnech dobře. Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek zdůraznil 1. dubna novinářům, že úmrtnost v souvislosti s novou epidemií dosud v České republice představuje 0,25 úmrtí ze sta tisíc obyvatel a že
