Aleš Rozehnal: Rada ČT zákon neporušila. Odvolání dozorčí komise ukazuje polarizaci společnosti
KOMENTÁŘ. Kritici listopadového odvolání dozorčí komise Rady České televize tvrdí, že šlo o nezákonný postup. Argumentují jednak tím, že Rada svůj krok dostatečně nezdůvodnila, a jednak údajnou nemožností odvolat dozorčí komisi jako celek, když zákon mluví pouze o odvolání člena komise. Jenže právní předpisy nejsou manuál na obsluhu automatické pračky, ale text, který podléhá právní interpretaci.
Je pravda, že Rada České televize žádný důvod k odvolání dozorčí komise (s výjimkou obecných formulací o nespokojenosti s její prací) neuvedla.
Důvody, které popsal radní Pavel Matocha v médiích, jsou také poněkud slabé. Řekl, že komise doporučila, aby Česká televize koupila pozemky u svého studia v Ostravě za vyšší cenu, než určil znalecký posudek, což by údajně mělo vést k absolutní neplatnosti smlouvy a trestní odpovědnosti osob, které tento převod schválily.
České soukromé právo je však ovládáno principem smluvní volnosti. Ceny, které nejsou regulovány, nemusí být stanoveny žádným cenovým úřadem ani znalcem a jejich výše závisí pouze na vůli smluvních stran. V tomto ohledu je tedy argument o neplatnosti smlouvy a o případné trestní odpovědnosti lichý.
Smí se odvolávat bezdůvodně?
Faktem je však i to, že zákon požadavek odůvodněnosti odvolání členů dozorčí komise Rady České televize vůbec nestanoví. Může tedy Rada odvolat členy dozorčí komise z jakéhokoli důvodu, nebo dokonce zcela bezdůvodně?
Listina základních práv a svobod zakotvuje právo účasti na správě věcí veřejných. Konkretizovaným právem tohoto univerzálního práva je právo na přístup k voleným a jiným veřejným funkcím, jakož i právo na jejich nerušený výkon včetně práva na ochranu před protiprávním zbavením těchto funkcí.
Právo účasti na správě věcí veřejných trvá po celu dobu výkonu funkce. Osoba, která zastává veřejnou funkci, musí být ochráněna před libovůlí státu, která by ji této funkce zbavila. Z tohoto důvodu není možné připustit odvolatelnost z veřejné funkce bez udání důvodu.
Problém však spočívá v tom, že dozorčí komise není orgánem veřejnosti, ale poradním orgánem Rady České televize ve věcech kontroly hospodaření České televize. Ani žádný z právních předpisů dozorčí komisi statut výkonu veřejné funkce nepřiznává.
Na pověření výkonem funkce člena dozorčí komise a její výkon není subjektivní právo, a tedy ani právní nárok. Člen dozorčí komise může být své funkce zbaven z jakéhokoli důvodu, popřípadě i bezdůvodně, protože tím nedochází k upření práva odvolaného člena na přístup k veřejným funkcím.
Dozorčí komise je odborným orgánem, který pouze poskytuje servis Radě České televize, jejíž členové však již samozřejmě veřejnou funkci vykonávají.
Příliš mnoho povyku
Ani argument, že není možné odvolat dozorčí komisi, protože zákon zná pouze institut odvolání jednotlivých členů dozorčí komise, neobstojí. Pokud Rada České televize může odvolat členy dozorčí komise, je oprávněna odvolat i všechny členy dozorčí komise, a tudíž dozorčí komisi jako celek. Taková interpretace právní normy je celkem běžná a nazývá se argument od nižšího k vyššímu.
V některých případech je samozřejmě nutné rozlišovat, zda se jedná o odvolání orgánu jako takového, nebo o odvolání člena tohoto orgánu.
Pro příklad není nutné chodit příliš daleko. Takové rozlišení by bylo nezbytné například v případě odvolání člena Rady České televize, respektive odvolání Rady České televize jako takové. Důvodem je skutečnost, že zákon uvádí pro odvolání člena Rady České televize a odvolání Rady České televize rozdílné důvody.
Závěr se tedy možná leckomu nebude líbit, je ale jasný: odvoláním dozorčí komise Rada České televize zákon neporušila, byť argumenty, které prezentoval radní Matocha v médiích, příliš přesvědčivé nejsou.
Otázce odvolání poradního orgánu Rady je vůbec přisuzována větší důležitost, než by tomuto orgánu odpovídala. Povyk, který se okolo toho strhnul, je zcela neadekvátní a vypovídá hlavně o polarizaci české společnosti.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)
14 komentářů
Společnost by asi „depolarizovala“ dobrovolnost tv plateb, případně jejich zrušení. Speciálně panu Tondachovi je třeba vysvětlit, že v minulosti se platila „koncese“ za rozhlasový a pak i televizní přistroj, která neměla se současnými poplatky nic společného (leda to, že ty peníze v obou případech jdou státu), protože ta nebyla vázána (u rozhlasu) na konkrétní stanici, ale na to, že dotyčný mohl veřejně předvádět vysílání (např. živnostník ve své provozovně). Proto se taky, pokud vím, koncese na rozhlas nevybírala z krystalky (která má výlučně individuální poslech).
Promiňte, ale píšete nesmysly. Když to vezmu odzadu: to „pokud vím …“ jen dokazuje, že nevíte. Koncesionářský poplatek se samozřejmě platil ze všech druhů přístrojů. Od začátku to byl poplatek fakticky stejný jako je dnes. Že se historicky udělovala „koncese na zřízení, udržování a provozování radiofonní stanice“ si představte jako souhlas s vlastnictvím a přísnější evidence.
Víte vůbec, co to byla krystalka? To bylo zařízení pro příjem radiového signálu bez potřeby vnějšího zdroje energie, které využívalo polovodivých vlastností krystalu galenitu a které jsme si vyráběli ze součástek, které byly prodávány v příslušných prodejnách i za Protektorátu. Žádné udělení koncese se pro krystalky nepožadovalo, ani nekonalo.
Není potřeba mi nic vysvětlovat! Zákon o ČT a tím i o koncesionářských poplatcích pořád platí! A neberte si mě laskavě do huby, nemáte na to, jen kecáte blbosti!
Zákon platí, zcela jistě. Na rozdíl od přírodních zákonů ho ovšem lze škrtnutím pera zrušit. Nejlépe zvolením takových politiků, kteří „veřejnoprávní“ sdělovací prostředky zruší nebo zastaví jejich financování.
1) Neni vubec podstatne, jestli byl nebo nebyl porusen zakon. Ta rudo-hneda uderka (Lipovska, Vesely, Matocha) se nehodla ridit vubec nicim. Je presne jako Babis (nebo Zeman), ktery odmita standardni postupy. 2) Nevim, jak moc to vypovida o polarizaci spolecnosti. Kazdopadne si myslim, ze ta reakce spolecnosti byla spis slaba. Vzpominate si na TV krizi?
Magor!!!
Když ona pravda je hlavně to co je napsáno v úvodu odkazovaného článku. „To, zdali byl tento krok rady v souladu se zákonem, ale může rozhodnout pouze soud.“.
Bohužel, na vině je náš spletitý, právní systém, s miliony právních norem, sepsaných s nejasnou formulací, které lze vykládat různě. A pak si doopravdy nikdo nemůže být jist zda postupuje dle zákona čili nic..A pak tedy platí „pravidlo 2 “ dané Ústavou. Totiž, že Soudce má vždycky pravdu, i když jí nemá…:)
Jinak, ale průšvih, je hlavně v tom, že sice „čistě právnicky“ ty argumenty mohou být v pořádku, ale politicky už je v tom riziko. Protože, dle stejného mustru si tedy politici mohou odvolat koho chtějí. Není to zase tak dávno, pár let, když vládní politici odvolali 2 policejní prezidenty , i když to zákon výslovně zakazuje. Tak jestli snad někdo chce usnadnit případný puč, tohle je právě jedna z cest…
Víte to správně.
Pane JUDr. Aleš Rozehnal, Ph.D., krásnej právní rozbor jenže SENÁToři jsou suveren a můžou se v podstatě usnést absolutně na čom chtěj třeba že slunce bude vycházet na hodném ZÁPADě a ne zlim rasPUTINově RUSku ale to je tak vše,právně vymožitená relevantnost je stejná jako velmi podobné skupinové terapije pacijentů uzavřeného odělení klidně i příslušnému lekařskému konciliju ješ to téš maximalně zapíší nic víc stim ani nejjde dělat.
Sejdou li se dva právníci, vzniknou na projednávanou věc okamžitě nejméně tři názory! Jiní právníci tvrdí, že zákon porušen byl! Tak to někdo dejte k soudu ….
Problémem je, že Česká televize a někteří zastánci její neprůhledné stránky činnosti upřeli Radě ČT právo vybírat si členy svého poradního orgánu, tedy dozorčí komise. Česká televize utajováním některých informací o svém hospodaření, o svých zakázkách a mzdách svých zaměstnanců jde proti ústavnímu právu občanů na informace. Přitom občané si ČT povinně platí zákonem jim nařízeným poplatkem.
Aleš Rozehnal nezmiňuje ve svém stanovisku ustanovení § 8a odst. 3 zákona o ČT (č. 483/1991 Sb.), který stanoví, že pro zánik funkce člena dozorčí komise („DK“) platí přiměřeně § 6 odst. 1 a 2 upravující zánik funkce člena samotné Rady. A ten odstavec 2 stanoví, že PsP z funkce člena Rady odvolá, pokud nastane jeden ze 3 důvodů. Pominu dva důvody pro tento případ nerozhodné a uvedu jen ten pod písmenem (b) přiměřeně upravený ve vztahu k DK: „Rada člena DK z funkce odvolá, narušil-li závažným způsobem důstojnost funkce člena DK nebo dopustil-li se takového jednání, které zpochybňuje jeho nezávislost nebo nestrannost při výkonu funkce člena DK.“ A protože pro Radu platí veřejnoprávní zásada „co není zákonem dovoleno, to je zakázáno“, přikláním se k tomu, že odvolání všech členů DK bylo učiněno v rozporu se zákonem. Pokud jde o odvolání celé DK, souhlasím se závěrem Aleše Rozehnala, nicméně ve vztahu ke každému odvolávanému členovi musí být dán zákonný důvod dle § 6 odst. 2 zákona o ČT.
A teraz mudrujte.