Většinu běžných členů pravoslavné církve v Česku sice tvoří odpůrci ruské imperiální politiky, vedení církve i část duchovních má ale blízko k Moskevskému patriarchátu, který politiku putinovského Ruska podporuje. Pravoslavná církev se tak může stát „pátou kolonou“ ruských zájmů a agenturního působení i v Česku, popisuje nová analýza Akademie věd ČR.

Dokument Bezpečnostní rizika pravoslavné církve zpracovali odborníci Sociologického ústavu, Etnologického ústavu a Slovanského ústavu Akademie věd ČR. Popisují v něm původ, charakter a proměny současné pravoslavné církve v Česku i vybrané kauzy z posledních let.

Vliv tuzemského proruského vedení pravoslavné církve podle nich násobí i značný majetek a zapojení části církve do ilegálních aktivit.

Některá pravoslavná společenství zjevně tvoří svými politickými vazbami, mocenským vlivem a rozsahem ekonomických zdrojů dlouhodobě závažné bezpečnostní riziko i pro českou společnost.

Podivná setkání v kostele

„Zatímco politicky silné téma, jako bylo domnělé nebezpečí islámu, rezonovalo celou společností, růst pravoslavných komunit u nás zůstával dlouho bez povšimnutí. Některá pravoslavná společenství přitom tvoří svými společenskými vazbami, mocenským vlivem i ekonomickým zázemím závažné bezpečnostní riziko,“ konstatují autoři.

Fatem je, že například poslední výroční zprávy Ministerstva vnitra o extremismu se o pravoslavné církvi nijak nezmiňují. Ve výroční zprávě Bezpečnostní informační služby se pravoslavná církev poprvé objevila až ve výroční zprávě za rok 2024.

BIS v ní napsala, že v Česku přítomná Ruská pravoslavná církev Moskevského patriarchátu je zcela loajální ruské státní moci a že patriarcha Kirill je blízkým podporovatelem ruského prezidenta Vladimira Putina a ruské vojenské agrese na Ukrajině. To již v roce 2023 vedlo k jeho zařazení na český sankční seznam.

„V Česku je tato církev zastoupena prostřednictvím podvorje patriarchy moskevského a celé Rusi v České republice a byť se její zástupci snaží v Česku nepřitahovat pozornost kontroverzními prohlášeními, jejich loajalita k moskevskému vedení a podpora ruské oficiální linie je jednoznačná,“ konstatovala dále civilní kontrarozvědka.

Jako bezpečnostní riziko označila česká tajná služba i události z roku 2022, kdy se v karlovarském kostele sv. Petra a Pavla, který spadá pod Ruskou pravoslavnou církev, i na jeho faře několikrát setkali důstojníci ruské zpravodajské služby GRU pod ochranou duchovního Nikolaje Liščenjuka.

Na setkání se měly „plánovat akce proti jiné evropské zemi“. Liščenjuk následně přišel o povolení k trvalému pobytu a musel Česko opustit.

Moskva pak jmenovala jako nového představeného metropolitu Ilariona (rodným jménem Grigorij Alfejev), bývalého nejvyššího představitele Ruské pravoslavné církve pro zahraniční záležitosti.

Jen špička ledovce

Podle sčítání lidu v roce 2021 se pravoslaví stalo druhým nejpočetnějším vyznáním v Česku.  K pravoslavné církvi v Česku se tehdy přihlásilo bezmála 41 tisíc lidí, dalších pět set pak výhradně k Ruské pravoslavné církvi, která tehdy v Česku sloužila především lidem kolem ruské ambasády.

Podíl věřících dále roste v důsledku emigrace, respektive války Ruska proti Ukrajině. Protože úzké propojení pravoslavné církve a ruské politiky je dlouhodobě patrné, už v roce 2018 se ukrajinští pravoslavní duchovní rozhodli odtrhnout po více než 300 letech od ruské ortodoxní církve. V posledních letech i proto panuje v pravoslavném světě značný rozkol.

Jde zejména o přeshraniční převozy osob, zprostředkování falešných identit a legalizaci pobytu v Evropské unii, pracovněprávní machinace a majetkové transfery velkého rozsahu a o další závažnou trestnou činnost.

„Některá pravoslavná společenství zjevně tvoří svými politickými vazbami, mocenským vlivem a rozsahem ekonomických zdrojů dlouhodobě závažné bezpečnostní riziko i pro českou společnost,“ upozorňuje vědecká studie.

Akademici popisují, že některé aktivity pravoslavné církve v Česku v posledních letech představují potenciální hrozbu:

„Problematikou potenciálních i reálných hrozeb, které mohou vyplývat z činnosti pravoslavných církví a aktivit jejich členů, se české bezpečnostní složky již začaly zabývat. Je nicméně důležité uvědomit si, že jde jen o pověstnou ,špičku ledovce‘.“

Jak dodávají, aktivity putinovského Ruska se neomezují pouze na ruskou pravoslavnou církev, ale zasahují i Pravoslavnou církev v českých zemích a na Slovensku „a také společenská a kulturní sdružení českých občanů i cizinců u nás“.

Kořeny moderního českého pravoslaví sahají do posledních dekád 19. století, kdy se zde začali objevovat bohatí návštěvníci z Ruska a k pravoslaví pod vlivem panslavismu přestoupilo také několik desítek Čechů.

V meziválečném období se ustavila československá pravoslavná církev, jež na území českých zemí podléhala srbské pravoslavné církvi.

Během druhé světové války někteří její členové ukrývali parašutisty, kteří provedli atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Biskup Gorazd byl spolu s dalšími členy vedení popraven a církev postavena mimo zákon.

V roce 1948 se československá pravoslavná církev přesunula pod vedení moskevského patriarchy, o tři roky později se formálně osamostatnila. Pravoslavná církev však ve skutečnosti nadále podléhala přímému vlivu Moskvy.

Rozumět fungování pravoslavných církví

Studie vychází z terénního výzkumu pravoslavných a dalších imigračních komunit v České republice, který provedli pracovníci tří ústavů Akademie věd ČR v letech 2024–2025 a z dalších analýz a dříve získaných kvalitativních i kvantitativních dat. A naznačuje, že Pravoslavná církev v českých zemích a Ruská pravoslavná církev v Česku tolerují (pokud z ní přímo netěží) i další trestnou činnost:

„Jde patrně zejména o přeshraniční převozy osob, zprostředkování falešných identit a legalizaci pobytu v Evropské unii, pracovněprávní machinace a majetkové transfery velkého rozsahu a podle některých informátorů i o další závažnou trestnou činnost.“

Policie také vyšetřuje arcibiskupa Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku Michala Dandára kvůli majetkovým převodům, při nichž kapli a dům s pozemkem v Českých Budějovicích daroval Pravoslavnému spolku svatých Cyrila a Metoděje. Tuto akci ovšem jihočeský okružní arciděkanát neprojednal ani neschválil.

Michal Dandár a někteří další členové vedení církve se také fotografovali společně se zástupci ruského nacionalistického motorkářského gangu Noční vlci, který má silné vazby na Vladimira Putina. Církev snímek umístila na svůj oficiální facebookový profil.

Dokument dává ve vztahu k pravoslavné církvi i některá doporučení. Mimo jiné nabízejí zpravodajským službám a policii spolupráci se sociálními vědci a religionisty, „kteří rozumějí fungování pravoslavných církví a vlivu jejich organizace na věřící“.

V Akčním plánu boje proti extremismu a předsudečné nenávisti 2025–2026 je sice uvedeno, že ministerstvo kultury při prověřování církví „spolupracuje se znalci, zejména z oborů religionistika, ekleziologie, náboženský extremismus a terorismus, sekty a nová náboženská hnutí, a s příslušnými orgány státní správy, především s Ministerstvem vnitra a Bezpečnostní informační službou,“ podle Akademie věd je ale oslovených a reálně spolupracujících expertů jen minimum.

„Odborníci s těmito kompetencemi by měli být zastoupeni mezi zaměstnanci Samostatného oddělení církví a náboženských společností Ministerstva kultury ČR, což je ústřední orgán státního dozoru nad církvemi, nebo alespoň mezi jeho poradci,“ navrhuje studie.