A válka dorazila do země NATO. Ruské drony zatím jen nad Polskem
KOMENTÁŘ. Ta zpráva jen těžko mohla někoho v Česku minout: v noci na 10. září byly bojové letouny Polska a jeho spojenců ze Severoatlantické aliance nuceny čelit útoku dronů, které vpadly do polského nebe. Podle polského premiéra Donalda Tuska šlo „o první případ, kdy byly ruské drony sestřeleny nad územím země NATO“.
Polské úřady jsou přesvědčeny, že šlo o naplánovanou akci dvou zlověstných spojenců, Vladimira Putina a Alexandra Lukašenka.
Moskva to popírá a nejprve se – jak bylo patrné i z výroků některých českých politiků – snažila vinu svalit na Ukrajinu: že prý šlo o provokaci ukrajinského prezidenta Zelenského, který tak chce zatáhnout NATO do války.
Podle NATO se útoku účastnilo až 25 strojů velmi podobných dronům typu íránský Šáhid používaných ruskou armádou.
Mnozí nezávislí analytici se kloní k závěru, že Kreml sondoval protivzdušnou obranu Polska a dalších zemí aliance.
Upřímnost pana generála
Prozatímní pověřenec v případech Ruska v Polsku Andrej Ordaš, kterému ve Varšavě předali protestní nótu, nejprve uvedl, že nemá důkazy o ruském původu dronů. Podle jeho verze přiletěli z Ukrajiny.
Američané Lukašenka odměnili, když oznámili zrušení sankce na leteckou společnost Belavia. Nyní bude možné legálně nakupovat náhradní díly i pro jeho osobní Boeing.
Tato slova však nečekaně popřel náčelník Generálního štábu běloruských ozbrojených sil generálmajor Pavjel Muraviejka. Sdělil, že drony letěly přes Bělorusko, několik z nich sestřelila běloruská protivzdušná obrana a o tomto náletu Minsk informoval polské vojáky, aby se stihli připravit.
Polsko pak potvrdilo, že taková výměna informací skutečně proběhla.
Za náhlou generálovou pravdomluvností je nejspíš Lukašenkův strach. Nechce se zaplést do konfrontace s NATO. Tím spíš v době, kdy začal jeho dialog s Washingtonem, v srpnu vládci Běloruska zavolal sám Donald Trump, který dělá diktátorovi komplimenty, aby osvobodil všechny politické vězně (kterých je v zemi asi 1300).
Lukašenko pak také 11. září udělal na své poměry humánní gesto a omilostnil 52 lidí: 38 běloruských vězňů svědomí a 14 občanů evropských zemí (Polsko, Litva a další).
Jde však spíše o chladný kalkul. Diktátor na oplátku věří, že se dočká pozastavení bolestivých finančních a hospodářských sankcí.
Američané ho ostatně ještě ve stejný den odměnili, když oznámili zrušení sankce na leteckou společnost Belavia. Pro Lukašenka je to důležité i proto, že nyní bude možné legálně nakupovat náhradní díly i pro jeho osobní Boeing.
Provokace se zálety ruských dronů do Polska by tyhle osobní plány mohla běloruskému autokratovi zhatit. A nejde jen o to.
Lukašenko v zákopu s Putinem
Rusko rozmístilo v Bělorusku své taktické jaderné zbraně a do konce letošního roku se tam chystá umístit i svůj nejnovější raketový systém Orešnik („Ořešák“).
I v EU jsou politici, kterým se taktéž líbí levné ruské energetické zdroje a tak koketují jak s Moskvou, tak s Minskem. Jejich prostřednictvím se Putin i Lukašenko snaží prorazit izolaci západním směrem.
Putin teď poslal proti NATO drony, když jeho lidé pravidelně hrozí útoky na nepřátele jadernými zbraněmi, mohlo by to klidně být právě z běloruského území. Pak by odvetný úder mířil právě proti Bělorusku.
Lukašenkova dlouholetá hra s Kremlem („spojenecká integrace“) za levný plyn a ropu nakonec Bělorusko dovedla k tomu, že se stalo rukojmím kremelského jaderného vydírání.
Nyní se zdá, že Běloruský vládce je vážně vyděšen vyhlídkou, že bude vtažen do velké války. Chtěl by raději vylézt ze zákopu, v němž se ocitl společně s Putinem. Jenže to už moc nejde.
I v Evropské unii jsou politici, kterým se taktéž líbí levné ruské energetické zdroje a tak koketují jak s Moskvou, tak s Minskem. Jejich prostřednictvím se Putin i Lukašenko snaží prorazit izolaci západním směrem.
Nedávno běloruskou metropoli už počtvrté (!) navštívil maďarský ministr zahraničí a zahraničního obchodu Peter Siyjarto. Prohlásil, že „nyní je čas vrátit se k rozumnému a racionálnímu přístupu k budování bilaterálních vztahů“.
A 11. září přijal Lukašenko pověřovací listiny od slovenského velvyslance Jozefa Migaše a připomněl, co čeká v Minsku slovenského premiéra Roberta Fica, který tam má dorazit na státní návštěvu. S Ficem se běloruský diktátor setkal i nedávno na pompézních oslavách v Číně.
Lukašenko velvyslanci řekl, že si nesmírně váží „nezávislého kurzu, který Bratislava má“. Podle něj Slovensko působí „statečně a důstojně, bez ohledu na vnější tlak a hrozby“.
Ze zemí EU jsou zatím k Minsku takto přátelsky naladěny právě jen Maďarsko a Slovensko. Lukašenko ale počítá s tím, že pokud se spřátelí s Trumpem, mocný a impulzivní americký vůdce vyvine tlak na slabou (jak se diktátor domnívá) Evropskou unii, aby i ona zrušila či aspoň zmírnila sankce proti Bělorusku.
Kreml a velká kontinentální válka
Ještě dříve dal Trump Evropě najevo, že nijak nespěchá, aby přišel na její obranu. Pro evropské politiky to byla nepochybně studená sprcha. Na posílení své vlastní obranyschopnosti potřebují evropské státy ještě hodně peněz a času. A Putin je přitom už na prahu.
Sami ukrajinští experti zkritizovali stav polské protivzdušné obrany. Podle jejich odhadů se při nočním útoku podařilo sestřelit jen asi 20 % ruských dronů.
Podle Kovalenka by se Putin těmito provokacemi a testováním systémů protivzdušné obrany NATO mohl připravovat na velkou kontinentální válku.
Ukrajinská protivzdušná obrana jich zvládá zničit 70–80 %, přičemž denně jich může přiletět až tisíc.
Je nejvyšší čas, aby se evropské armády od Ukrajinců poučily. Polský premiér Tusk již také prohlásil, že Polsko okamžitě zahájí spolupráci s Ukrajinou na vytvoření systémů proti dronům.
Zdá se, že tímto náletem dronů na Polsko se Moskva snaží definovat červenou linii. Tedy to, jak daleko může zajít, aniž by ze strany NATO přišla tvrdá reakce.
Andrij Kovalenko, vedoucí Centra pro boj s dezinformacemi Rady národní bezpečnosti Ukrajiny, uvedl, že takové akce Ruské federace vyžadují okamžitou reakci Západu a nečinnost by mohla vést k útoku Ruska na pobaltské státy během několika let.
Podle Kovalenka by se Putin těmito provokacemi a testováním systémů protivzdušné obrany NATO mohl připravovat na velkou kontinentální válku.
Běloruští opozičníci (většinou donuceni režimem k exilu po potlačení pokojných protestů v roce 2020) mají za to, že jejich země se již ocitla pod ruskou hybridní okupací. Pro Čechy, kteří si pamatují události roku 1968, není těžké si představit, o co jde.
Nikoli nadarmo Putin v červnu cynicky prohlásil: „Existuje staré pravidlo: kam vkročí noha ruského vojáka, tam je to naše.“ Jeho imperiální choutky zcela zjevně sahají mnohem dál než jen na ukrajinské území. Demokratická Evropa se musí zmobilizovat.
Autor je politický analytik běloruské nezávislé informační agentury Pozirk.
Tento to text vznikl v rámci projektu EthProMedE. Spolufinancováno Evropskou unií. Vyjádřené názory jsou názory autora a neodráží nutně oficiální stanovisko Evropské unie či Evropské výkonné agentury pro vzdělávání a kulturu (EACEA). Evropská unie ani EACEA za vyjádřené názory nenese odpovědnost.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Více z HlídacíPes.org
Čtěte též
Jan Urban: Šílencův mír, lidské safari a chaos na Balkáně
Sto dní po Putinovi. Opoziční projekt připravuje Rusko na možný pád režimu
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
25 komentářů
Bohužel, ta situace je skutečně vážná. Protože, jak i v článku citováno- „..Sami ukrajinští experti zkritizovali stav polské protivzdušné obrany. Podle jejich odhadů se při nočním útoku podařilo sestřelit jen asi 20 % ruských dronů.“
Což není vše, a jak se píše jinde
„..Průnik ruských dronů do polského vzdušného prostoru ukázal, že NATO nemá připraveny kapacity na sestřelování levných bezpilotních letounů. Představitelé Aliance připouštějí, že nelze jen spoléhat na letadla F-35 či jiné -drahé- metody. Evropa chce vybudovat protidronovou zeď“
Tedy -přesněji, nikoliv chce, ale potřebuje, pokud by měla vstoupit přímo do války s Ruskem.
Čili – tohle je nutné , jak reagovat na tento případ v Polsku. Že je snad lepší, to zatím řešit diplomaticky jako provokaci. Než už nyní uvažovat válečné operace proti Rusku, za situace, když je vlastní – protidronová obrana děravá jako řešeto a drahá (doslova) jako vytuněný tryskáč.
Navíc tedy, v případě našeho státu, který si už „chytře“ objednal právě ty předražené tryskáče, takže na nějakou další efektivní obranu proti dronům, asi budou muset občané šetřit do státního prasátka ještě dlouho..
Poučit se z Německa za 2.sv. FLAK kam se podíváš. Čtyřčata 20mm a 40mm jsou na pomalé drony ideální a celkem laciné. Zejména mobilní.
Proč z nacistického Německa, když tenkrát drony nebyly? To už je snad lepší sbírat zkušenosti z Ukrajiny i z Ruska – a tam je spíš vidět, že tohle na obranu nefunguje..
Protože tenkrát vrtulové letadla byly dronům podobné. Na drony by FLAK byl naprosto ideální. Problém je, že dnešní obrana je proti proudovým letadlům a raketám. Je to jako s kanónem na vrabce.
Opět vypukla hysterie ,když bylo sestřeleno několik dronů v Polsku. Na Ukrajině a v Rusku probíhá intenzivní válka dronů a z těchto důvodů může dojit k přeletu hranic drony do zemí jako Polsko nebo Bělorusko,Rumunsko.Váleční štváči požadují intenzivní zákroky . Stejné drony používá jak Rusko ,tak Ukrajina. Expertiza odhalující komu patří sestřelené drony na území Polska je na hranicích možností.Prez,Trump označil tento politováníhodný incident za omyl a náhodu.To má nepříznivou odezvu ze strany válečných štváčů.Jaksi zapadlo,že prez.Lukašenko omilostnil 52 politických vězňů. Splnit požadavek prez,Trumpa na uvalení sankcí na Rusko a země,které odebirají naftu a zemní plyn a jaderné palivo z Ruska je nereálné.Takový postoj zemí EU a NATO je nemožný.Tak jedině diplomatická jednání směřující k podepsání mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou je správný směr k ukončení tohoto konfliktu. To ostatní jsou hysterické výkřiky válečných štváčů.Volby v několika zemích EU ukáží na možný výsledek dalšího vývoje konfliktu na Ukrajině.
A jakpak ti Ukrajinci zařídili aby ty drony startovaly z Běloruska? Na radaru to bylo vidět. Jediné co bych byl ochoten uvěřit, že je vypustili Rusové bez vědomí Bělorusů. Posádek tam mají až až. Jak už jsem jednou psal, Za každou lumpárnou vždy hledejte Rusa a nemůžete se splést.
Drony typu Šahed/Gerbera používá pouze Rusko. Nyní je spoustu ruských vojáků v Bělorusku na cvičení, takže bych se nedivil, že by je vyslali tam odtud. Vešly by se do jednoho náklaďáku.
Chcimíři, klidně se můžete schovávat před válkou jak chcete, třeba pod stolem v koutě, Válku nemusíte hledat, stejně si Vás najde.
Já když jsem ráno toho 10. září slyšel, že Polsko bylo napadeno drony z Ruska, tak mě okamžitě napadlo, že to muselo být z Kaliningradské oblasti, protože tam je přímá hranice obou (tč. ne přátelských) států – a koneckonců i tento článek má tučně v tiráži takový nádech, že se tedy jedná o přímé napadení… A takovýto proválečnický náhled může být „přijatelný“ i pro tu podporu EU, která je uvedena pod článkem, protože takové postavy EK jako Leyenová, resp. Kallasová, tak od obou z nich ten zájem na válce přímo srší…Skoro tedy bych kategoricky tvrdil, že tento autor Klaskovský je tou EU přímo vehementně podporován… To tedy by mělo alespoň svádět k rozumovému přemýšlení, jestli ta EU není vlastně aktivním zdrojem pro válečné choutky…Pokud tedy ale ty drony přelétly Ukrajinu, tak to těžko může být přímý útok a bylo by dobré si připomenout třeba ten exces naší ministryně obrany (a útoku) Černochové z doby cca před 3 roky o údajné raketě z Ruska… Ona tedy tato tragédka to dnes u Václava Moravce zopakovala s argumentací, že ta tehdejší raketa namířená na Polsko, byla ale v Rusku vyrobena (tedy asi ještě v SSSR) – tedy hanbou netrpěla ani před chvílí a nemlčela… No a k obsahu článku je z mé strany opětně těžko se vyjadřovat, protože tento autor čpí jednoduchostí, že pouze on -exulant z Běloruska, má pravdu – což tedy ta podpora od EU to přímo silně dokládá…
Tak tu čtu josefe, že vám vadí podpora autora článku od EU. To mě vadí mnohem více vaše podpora od Ruska.
…no pokud to víte, tak s tím běžte na BIS a pak Koudelka dostane čtvrtou frčku – tedy nadčetař…
Proč mám BIS upozorňovat na někoho, o kom už věděli dříve než já naivo?
… že tedy jsem v hledáčku BIS ? No dneska půjdu hrát fotbal, musím se tedy dívat jak po spoluhráčích, ale i po protihráčích, a i divácích, jestli tedy mě někdo nesleduje, že občas udělám i kličku doleva, ale pravou nohou… To někteří ideologové můžou cítit jako zradu, protože (klička) zprava doleva, tak to je neodpustitelná zrada…..
josef 28. 9. 2025 (11:06)
Mohu vás ujistit, že vaše fotbalové finty mohou být ukradené jak BIS, tak i mně. Ale co konáte mimo fotbalové hřiště už tak nezajímavé není. Naskýtá se však otázka, kde vůbec berete čas na hraní fotbalu, když sedíte od rána do večera na diskuzích a plodíte své proruské bláboly. Tak že to s tím fotbalem nebude tak horké.
Jak jste přišel na to, že drony přelétly Ukrajinu ?
no pokud drony nepřelétly Ukrajinu, tak to muselo být z Kaliningradské oblasti – a to jsem původně napsal hned v první větě, „že drony z Ruska vlétly na Ukrajinu….“. Ale dogmatické zdroje tvrdí, že musely být přes Ukrajinu – tedy ta je měla sestřelit, aby neohrozily jejího spojence z Polska, který byl tak dozajista překvapen… Kdo je připraven (Ukrajina), tak není překvapen (Polsko)..
… dnes ráno jsem viděl na ČT šot Zelenského, který řekl, že těch dronů přes Ukrajinu bylo přes 90 a Ukrajina jich úspěšně zlikvidovala přes 70, aby tedy ten zbytek přeletěl do Polska… Ono tedy Bělorusko informovalo i Polsko, že k nim přiletí drony, které tedy také letěly z Ukrajiny – to ale ten Zelenský o Bělorusku už nemluvil, přitom tam také mohly spadnout, že ?
Tady už Rusko tři roky cíleně masakruje Ukrajinu a její civilní obyvatelstvo a tady ten pan Josef píše o válečných choutkách EU a ještě se naváží do autora, že je jednoduchý. To jsou dneska zvacenosti. Pane Josefe, přímý útok se neposuzuje podle toho jestli přišel ze sousedící hranice, ale podle toho zda byl spáchán cíleně a s úmyslem.Než někoho nazvete jednoduchým, tak se zamyslete. Vyhnete se pak trapasu jako jste právě předvedl.
…. tak já se po celou dobu války vyjadřuji, že válka je špatná a že ji spustilo Rusko.. Což ale neznamená, že špatné války nebyly nikdy předtím a důvody jejich „vzniků“ byly „správnější“. Všechny „normální“ války – tedy ne světové, začínaly jako války sousedních států, aby převážně v 21.stol. se to změnilo… Když od března 1999 bombardovaly USA tehdejší Jugoslávii, tak všechny bombardéry letící z Německa po celou dobu narušovaly (byť jen) cípkem území Rakouska a to po celou dobu bombardování Jugoslávie protestovalo, ale by mu to houby platné… A i tehdy právě USA dosáhly toho, že jejich zbloudilá bomba „zalétla“ až do Bulharska k Sofii… Humbuk tehdy kolem toho „přistání“ v Sofii nebyl – i když to tam „bouchlo“.. Nebo tehdy bylo bombardováno (prý omylem) Velvyslanectví Číny v Bělehradě a byli zabiti dva zaměstnanci…Kdo si to pamatuje, že ? Tedy jsou-li války, tak se nějaká kolaterální munice, střela, raketa, apod., někdy odchýlí.. A právě tento Klaskovský z toho dělá skoro konec světa a ta „podpora“ od EU to dokládá, že se vlastně podporuje „dobro“ a mnoho vejrů tomu ještě tleská… Naopak to „jeho“ Bělorusko v nedávné době transkontinentálních válek v Afghanistánu a v Iráku se jich – na rozdíl od Ukrajiny, nezůčastnilo, aby třeba právě ta Ukrajina si tam šla dobrovolně zastřílet.. Když se tedy rozčilovat, tak ale objektivně a nevybírat si účelově jen proto, že teď se to hodí…
Srandovní blábolení milovníka ocelových ptáků, který nepochopil, že dobrovolně si obdobně jako rusácko na Ukrajinu šel do Afghánistánu z Pákistánu zastřílet taliban.
Řekněme si to upřímně, ty drony by sundal i Biggles na Velbloudovi z konce 1. světové války. Pravděpodobně i pohodlněji než stíhačka F-35 a zcela jistě mnohem levněji. Čmelák s kulometným dvojčetem by už byl naprostý přepych. Přitom tahle letadla mohou být plošně rozmístěna, protože odstartují z kdejaké louky, a je jistota, že opravdu vzlétnou, na rozdíl od těch F-35, které nám mohou USA, pokud se domluví s Ruskem, kdykoli nezprovoznit. Peníze na jejich nákup jako bychom spláchli do WC.
Problém je, že tím Čmelákem potom nesundáte SU a nebo střelu s plochou drahou. Je potřeba mít obojí.
Naprosto nejsme ve sporu. Jenže hodina letu Čmeláka je snad na úrovni promile, co do ceny, hodiny letu F-35. Takže by se zapojení podobných strojů drsně vyplatilo.
Jistě, jen to má malý háček. Ten imaginární Čmelák může dron sestřelit, jenže ho taky musí najít a to, zejména potmě nedokáže, ani při navádění ze země. Bylo by potřeba dvojmístné letadlo s aktivním radarem , něco jako Bf 110 G ale výkonnějším radarem aby se nesrazili.
Čmelák je na tyto účely možný teoreticky pouze za dne a při vhodném počasí takže operační možnosti jsou dost omezené. Navíc při jeho rychlosti 180km/h by těžko stíhal o něco pomaleji letící Šahed. Modernější drony s proudovým motorem létají dvojnásobnou rychlostí, takže tam čmelák nebo podobná letadýlka nemají už skoro žádnou šanci. To spíše vrtulové vojenské letouny typu Embraer Tucano.