Za pět let od uzákonění možnosti stát se spolupracujícím obviněným využilo tuto možnost do 50 lidí, přibližně polovina v kauzách souvisejících s drogami. Relativně mladý institut trestního práva už nyní vyvolává diskusi, jak ho dále upravovat. Vedle možnosti platit za svědectví penězi, jak navrhuje Unie státních zástupců, je živá také otázka, co s lidmi, kteří takto svědčí ve více souběžných kauzách, nebo dokonce byli už dříve odsouzeni.

Bývalý ředitel dotačního úřadu Severozápad Petr Kušnierz začal spolupracovat s policií. Co do podstaty kauzy kolem podvodů při rozdělování evropských dotací na severu Čech by na té zprávě nebylo nic extra zajímavého; Kušnierz napsal detektivům z ÚOOZ dopis, kde údajně popsal politická zadání, která přidělování dotací provázela.

Za pozornost ovšem stojí fakt, že byl Kušnierz v jedné severočeské kauze už k pěti letům odsouzen a v druhé stojí těsně před vynesením rozsudku. Policisty jeho nynější krok zaujal, znovu ho obvinili, tentokrát má ale usilovat o status spolupracujícího obviněného.

A druhý mediálně známý příklad. V korupční kauze kolem bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha byla odsouzena i podnikatelka Ivana Salačová. Soudce Robert Pacovský při vynášení trestu zohlednil její spolupráci s policií a dal jí tříletou podmínku. V době rozsudku ovšem již bylo jasné, že Salačová půjde k soudu ještě v další kauze, která se týká údajně předražené zakázky na rekonstrukci kulturního domu v Cítově a dostavbu kanalizace v Jimlíně.

Dvakrát i víc?

Právě nejasnosti kolem souběžně vedených stíhání jsou nejčastějším argumentem pro změnu zákona například pro šéfa katedry trestního práva Právnické fakulty UK Jiřího Jelínka. „Zákon by měl především zabránit byť i jen teoretické možnosti, aby privilegovaný status spolupracujícího obviněného dostal ten, vůči kterému je v jiném řízení vedeno trestní stíhání, anebo ten, kdo již jednou jako spolupracující obviněný vystupoval v trestním řízení,“ říká Jelínek.

Psali jsme: Ivana Salačová: Žena, která hlasitě promluvila do kauzy Rath. A její byznys

Co chce dělat Bradáčová s trestním řádem? Právníci varují před jeho změnami

Podstata námitky proti využití lidí figurujících ve více kauzách je jednoduchá. Jde o jejich věrohodnost. Jako problematický ovšem Jelínek zmiňuje i příklad zločince, který již předem bude kalkulovat s beztrestností a bude si ukládat relevantní informace, aby členy zločinecké skupiny později odhalil. „To zase není tak nereálná představa,“ říká Jelínek. Tento popis zase „sedí“ na dalšího mediálně známého spolupracujícího obviněného Jaroslava Kubisku, který policii pomáhal rozkrýt údajné vyvádění peněz z petrochemické společnosti Oleo Chemical. Před soudem Kubiska řekl, že si interní materiály účetní společnosti Peskim, které mají podle obžaloby dokazovat pohyb peněz přes Britské Panenské ostrovy na účty Iva Rittiga, stahoval pro své další vzdělávání.

Moc nám to nefunguje

Z dostupných informací o využívání statutu spolupracujícího obviněného plyne, že velký zájem zatím není. Podrobné statistiky státní zastupitelství nevedou, nejčerstvější informace tak jsou z roku 2014. Tehdy, tedy za čtyři roky fungování, figurovali spolupracující obvinění minimálně v 43 trestních věcech a využilo ho 48 obviněných. Postupně se ale počet takových případů zvyšuje.

Tématu spolupracujcích obviněných se HlídacíPes.org věnuje dlouhodobě.
Přečtete  si:

Pravda není na prodej. Nápad platit obviněným za spolupráci s policií tvrdě narazil

Šlachtovi detektivové čelí podezření z uplácení obviněných: Policie mlčí, kritika ze strany advokátů sílí

Motivovat obviněné penězi? Absurdní, zcela proti smyslu zákona, říká profesor trestního práva Jiří Jelínek

Zvrat v kauze kupování obviněných: Soudkyně nařídila vyšetřit, zda policisté nespáchali trestný čin

Policejní informátoři – jak funguje tajemství, které přivedlo do problémů Šlachtu a spol.?

Problém, na který upozorňuje prof. Jelínek, už tolik neznepokojuje advokáty nebo poslance. „Spolupracující obviněný je určitým způsobem definován a při splnění daných podmínek se jím může stát i recidivista. Nemám informace o tom, že by byl tento institut recidivisty nějak zneužíván, zatím bych tedy v tomto smyslu právní úpravu neměnil,“ říká třeba člen ústavně.právního výboru Martin Plíšek (TOP 09).

Jeho kolega Jan Chvojka (ČSSD) dodává, že otázka, zda je obžalovaný recidivista, v tomto případě není relevantní. „Důležité je naplnění podmínek ve vztahu ke konkrétní trestní činnosti která je předmětem konkrétního trestního řízení,“ říká Chvojka. Tím je podle zákona úplné doznání a také to, aby informace, které spolupracující obviněný podá, významným způsobem napomohly k rozkrytí zločinecké skupiny.

Unie obhájců, které rovněž postavení vícenásobně stíhaných lidí nevadí, ale upozorňuje na jiný problém: využívání institutu u hospodářské kriminality. „Mají místo ve zločinech mafiánských, násilných, u výpalného, drog, praní peněz. Tam, kde důkazy nelze sehnat jinak, nebo je to fakticky nemožné,“ říká člen prezidia Unie obhájců Václav Vlk. Tvrdí, že u hospodářské kriminality je vždy možné zajistit listinné důkazy, odposlechy nebo prokázat peněžní toky. „Snaha po jednoduchosti je výrazem jisté lenosti a touhy mít všechno jednoduché. To je vlastní každé moci, nepoukazuji na konkrétní hlasatele tohoto názoru. Oni jen nevidí, že nevidí,“ říká Václav Vlk.