Tato stránka používá cookies ke sbírání statistik o návštěvnosti. Více informací

Intervence ČNB? Z hlediska historie to bude jen malá epizoda, věří viceguvernér Hampl

 -   - 

5170045438_e1f9fe5814_z Zdroj Autor: sludgegulper via Foter.com / CC BY-SA

Při vysvětlování smyslu intervencí centrální banky na oslabení kurzu koruny a při jejich obhajobě viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl opakovaně odkazuje k vyostřeným debatám, které se o měnové politice vedly i za doby první republiky.

„Dnes už si nikdo příliš nevzpomene na ty neuvěřitelně rozsáhlé a velmi osobní debaty, které se vedly o tehdejší měnové politice ve 30. letech. Pokud i exit z kurzového závazku proběhne rozumně, tak jako myslím proběhl i vstup do něj a udržování, tak to s odstupem několika desítek let může být podobné. Možná si na to ani nikdo nevzpomene,“ říká Mojmír Hampl v rozhovoru pro HlídacíPes.org a Český rozhlas Plus.

Nezačali jsme rokem 2013

Rozhovor se týkal především historických paralel současné měnové politiky – s ohledem na výročí vzniku Československa i kvůli takzvané karanténě. Týden před měnověpolitickým jednáním a týden po něm členové bankovní rady ČNB s ohledem na trhy nemohou komentovat detaily své činnosti.


 Celý rozhovor s Mojmírem Hamplem HlídacíPes.org vydá v neděli 30. října.


Podobné debaty o smyslu měnových intervencí a používání kurzu jako nástroje měnové politiky se podle Mojmíra Hampla povedou i za sto let.

„Naši nástupci budou v podobné ekonomické i makroekonomické situaci, budou čelit stejným otázkám a budou mít před sebou podobné volby jako máme my. Jsme zkrátka jen součástí jedné epochy. Mimochodem epochy, kterou osobně považuji za velice dobrou,“ říká Hampl.

Podle něj se i díky ČNB podařilo „do značné míry“ zažehnat rizika deflace, kvůli nimž měnové intervence v listopadu 2013 původně začaly.

„Jakkoli to bude znít jako sebechvála, myslím, že významnou roli v tom hrála autonomní měnová politika ČNB po roce 2013, ale i před ním. Spousta lidí zapomíná, že měnová politika nezačala něco dělat s kurzovým závazkem až v listopadu 2013, ale v modu uvolňování jsme po celou dobu po roce 2008,“ podotýká Hampl.

Použití kurzu koruny jako nástroje měnové politiky nadále považuji za nástroj, který lze použít zejména v situaci, kdy ten nejtypičtější nástroj centrálních bank – úroková sazba – vyčerpán.

Platné Englišovo přesvědčení

„To je naše situace po roce 2012, kdy jsme se dostali se základní úrokovou sazbou na nulu,“ připomíná Hampl s tím, že kurz byl jako nástroj pro uvolnění měnových podmínek používán i za první republiky

Šlo o ideový spor mezi zastáncem deflační politiky, prvním ministrem financí Aloisem Rašínem a jeho oponentem a pozdějším nástupcem Karlem Englišem.

Debata vyvrcholila po velké hospodářské krizi, po roce 1929 a byl to nakonec Engliš, kdo přesvědčil politiky té doby, že z krize se Československo může rychleji dostat jen za předpokladu, že oslabí kurz.

„Pořád platí Englišovo přesvědčení, že cenová stabilita je významná, že poptávková deflační perioda následující po roce 1929 je zhoubná. To vedlo k tomu, že v roce 1934 byla koruna významně oslabena o jednu šestinu. Srovnejte těch asi 16 % s těmi necelými pěti procenty, co jsme udělali my… Je fascinující, jak je na tehdejších datech o zaměstnanosti a průmyslové výrobě úplně zřetelně vidět vliv měnového uvolnění na postupné odeznění krize,“ říká Hampl.

Poučení z historie je podle něj v potvrzení toho, že cenová stabilita je správná: „A že v ekonomice, která zažívá dramaticky slabou poptávku, což byla naše situace mezi lety 2011 – 2013, je to právě měnová politika, kdo má něco dělat.“

O autorovi

Autorem článku je Robert Břešťan

Komentáře

Komentářů (7)
  1. ČERT napsal - dne 28.10.2016

    Dovolil bych si vnést trochu upřesnění do tvrzení o sporu mezi Aloisem Rašínem a Karlem Englišem, a že “debata vyvrcholila po velké hospodářské krizi, po roce 1929”. Sám A. Rašín zemřel totiž již v únoru 1923 na následky atentátu – takže dále, včetně těch na začátku zmíněných “debat ve 30.letech”, lze hovořit asi už jen o jeho koncepci (jak jsem si právě ověřil, na deflační politice trvalo i vedení Národní banky československé, zal. 1926), proti které se v r. 1934 prosadila koncepce Englišova.

  2. petrph napsal - dne 28.10.2016

    Jo jasně, Hamplovo náhlé objevné srovnání s finanční reformou v roce 1934 by bylo poctivé kdyby se provádělo obecně reálné srovnávání s první republikou – toto prováděli, toto se povedlo, toto prováděli toto se nepovedlo, vezměme si z toho poučení..
    Ale vzhledem k tomu že je zde dnes mediálně proklamován kult Velkého Masaryka, za kterého prý byla ideální demokracie, lidi se měli dobře a naše republika byla ekonomicky jedním z nejvyspělejších států světa,atd atd tak je poměrně snadńé a alibistické říkat “tohle se dělalo už za Masyryka, takže proto je to správné a hotovo”.

    • Karel Novotný napsal - dne 30.10.2016

      Netuším, proč sem taháte Masaryka? Debata je o měnové politice a deflaci a o jednoduchém argumentu, že devalvace v r. 2013 nebylo unikum, ale vlastně jen opakováním toho, co tu bylo už v r. 1934 …

    • Karel Novotný napsal - dne 30.10.2016

      Pochopení? Od autora, který účelově žongluje s fakty (podíl zlata na dev. rezervách se pohybuje od 0,3% do 75%, aniž by to mělo nějaký dopad na důvěryhodnost dané centrální banky), píše úplné nesmysly (“EU legislativa umožňuje od 1.1.2016 konfiskaci vkladů”) a vlastně jen pléduje vůči blíže nespecifikovanému “banxerství”?

  3. Martin napsal - dne 31.10.2016

    A co bublina nemovitosti? No uvidíme jak to vůbec v dopadne…

  4. Petys napsal - dne 31.10.2016

    Manipulace s kurzem koruny jsou snad oprávněné v době krize. Ale masivní manipulace začaly v roce 2013, tedy prakticky na konci krize, dá se tedy říci, že buď pozdě nebo zbytečně. A navíc naprosto absurdně nyní když se vláda prsí jak hospodářství šlape jako by to byla její zásluha, tak ČNB vyhrožuje že může intervenovat až do roku 2018. To se nedá nazvat jinak, než okrádání vlastního obyvatelstva pro účely exportních firem. Každý Čech a každá česká firma totiž nakupuje elektroniku, auta, nářadí, stroje atd. z dovozu a může si těmi machinacemi dovolit o cca. 10% méně neboli nakupuje zbytečně o 10% nakupuje dráže. Lidi to okrádá a ekonomiku oslabuje. Apropó. už naše HDP na obyvatele předběhlo Slovensko?
    V roce 1918 měly české země asi 5x nebo 10x vyšší HDP na obyvatele než Slovensko? A tak to řídí české vlády.