Při vysvětlování smyslu intervencí centrální banky na oslabení kurzu koruny a při jejich obhajobě viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl opakovaně odkazuje k vyostřeným debatám, které se o měnové politice vedly i za doby první republiky.

„Dnes už si nikdo příliš nevzpomene na ty neuvěřitelně rozsáhlé a velmi osobní debaty, které se vedly o tehdejší měnové politice ve 30. letech. Pokud i exit z kurzového závazku proběhne rozumně, tak jako myslím proběhl i vstup do něj a udržování, tak to s odstupem několika desítek let může být podobné. Možná si na to ani nikdo nevzpomene,“ říká Mojmír Hampl v rozhovoru pro HlídacíPes.org a Český rozhlas Plus.

Nezačali jsme rokem 2013

Rozhovor se týkal především historických paralel současné měnové politiky – s ohledem na výročí vzniku Československa i kvůli takzvané karanténě. Týden před měnověpolitickým jednáním a týden po něm členové bankovní rady ČNB s ohledem na trhy nemohou komentovat detaily své činnosti.

 Celý rozhovor s Mojmírem Hamplem HlídacíPes.org vydá v neděli 30. října.

Podobné debaty o smyslu měnových intervencí a používání kurzu jako nástroje měnové politiky se podle Mojmíra Hampla povedou i za sto let.

„Naši nástupci budou v podobné ekonomické i makroekonomické situaci, budou čelit stejným otázkám a budou mít před sebou podobné volby jako máme my. Jsme zkrátka jen součástí jedné epochy. Mimochodem epochy, kterou osobně považuji za velice dobrou,“ říká Hampl.

Podle něj se i díky ČNB podařilo „do značné míry“ zažehnat rizika deflace, kvůli nimž měnové intervence v listopadu 2013 původně začaly.

„Jakkoli to bude znít jako sebechvála, myslím, že významnou roli v tom hrála autonomní měnová politika ČNB po roce 2013, ale i před ním. Spousta lidí zapomíná, že měnová politika nezačala něco dělat s kurzovým závazkem až v listopadu 2013, ale v modu uvolňování jsme po celou dobu po roce 2008,“ podotýká Hampl.

Použití kurzu koruny jako nástroje měnové politiky nadále považuji za nástroj, který lze použít zejména v situaci, kdy ten nejtypičtější nástroj centrálních bank – úroková sazba – vyčerpán.

Platné Englišovo přesvědčení

„To je naše situace po roce 2012, kdy jsme se dostali se základní úrokovou sazbou na nulu,“ připomíná Hampl s tím, že kurz byl jako nástroj pro uvolnění měnových podmínek používán i za první republiky

Šlo o ideový spor mezi zastáncem deflační politiky, prvním ministrem financí Aloisem Rašínem a jeho oponentem a pozdějším nástupcem Karlem Englišem.

Debata vyvrcholila po velké hospodářské krizi, po roce 1929 a byl to nakonec Engliš, kdo přesvědčil politiky té doby, že z krize se Československo může rychleji dostat jen za předpokladu, že oslabí kurz.

„Pořád platí Englišovo přesvědčení, že cenová stabilita je významná, že poptávková deflační perioda následující po roce 1929 je zhoubná. To vedlo k tomu, že v roce 1934 byla koruna významně oslabena o jednu šestinu. Srovnejte těch asi 16 % s těmi necelými pěti procenty, co jsme udělali my… Je fascinující, jak je na tehdejších datech o zaměstnanosti a průmyslové výrobě úplně zřetelně vidět vliv měnového uvolnění na postupné odeznění krize,“ říká Hampl.

Poučení z historie je podle něj v potvrzení toho, že cenová stabilita je správná: „A že v ekonomice, která zažívá dramaticky slabou poptávku, což byla naše situace mezi lety 2011 – 2013, je to právě měnová politika, kdo má něco dělat.“